TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Monthly Archives: Březen 2007

koncert….

Lukeho dojmy z posledních dnů

Tak čim začít… asi tim koncertem… se Zvonimírem, Petrem Drakem a Vlastou jsme se na něj docela připravovali, a dokonce i zkoušeli, takže jsme byli plni očekávání, jak se akce vydaří..

Ve středu 28. jsem si vzal dovču, abych si jako odpočinul a měl síly na večer. Odpoledne jsme měli ještě poslední zkoušky před koncertem, s Žábou jsme nacvičili dvě písničky, pak dorazil Zvonimír a Vlasta a přehráli jsme cvičně playlist (při popíjení jahůdkové šťávičky) a kolem půl šestý začal přesun do klubu.

Zvukovka proběhla celkem v pohodě, nazvučili jsme zhruba do půl osmý a po půl devátý jsme začali s koncertem.
Počáteční nervozita byla docela velká, naštěstí po několika písničkách odezněla a první set byl brzo úspěšně za námi.

Zvonimír s Šárkou po té zapěli dvě písničky od Beatles, a ihned na to nastoupily děvčata z Hard roe, které zpestřily večer svými „a capella“ pojatými coververzemi. Po krátké pauze po Hard roe přišel na řadu Petr „Drak“ alias Věnceslav Feferon, náš basový spoluhráč, jinak člen známé kladenské kapely The Basketles. Petr zahájil set akustickýma písničkama od Beatles a k posledním třem písničkám jsme se se Zvonimírem k Petrovi přidali.

Žabí dvoupísničkový set s příchutí jazzu a chansonu, završil první část večera. Následovala krátká pauza na osvěžení a hlavně na převlečení do kostýmů. Arnošt Checht, alias Pan NP, přitáhl z rokycanského sekáče plno zajímavých oblečků. Já si např vybral rudé sako, kravatu podivné barvy a čapku. Vlasta se zas chopil Hadovky :). Zvonimir měl nějakej skotskej klobouk a všichni jsme prostě byli náležitě vymóděni a písničkou Hey Mr. Tambourine man jsme začali druhej set. Jak se večer chýlil k závěru, nálada v sále se zlepšovala, dokonce se pod pódiem objevili tanečníci (což jsme na akustickém koncertě nepředpokládali :)). Jako host si s náma Honza Chvátal zazpíval Handle with care od Traveling Wilburys, a náš set jsme zakončili směskou starech Rock and Rollů, písničkou Twist and Shout a úplným finišem byla naše písnička o Woodstock baru. Pak nastal ještě Jam, kytary se ujmul Honza, basy a zpěvu Sanč, za virbl si sednul Mára a již rozdováděné publikum si zatancovalo na pár rnr….
po jedenáctý večer byl pak konec akce… no nejhorší na koncertu bylo nakonci balení a přesun nástrojů ke mně domu,
čimž musim poděkovat Zvonimírovi, že mi pomohl se stojanem na klávesy až ke dvěřím od bytu. Já byl pak totálně mrtvej a doma jsemhned usnul…

Jinak díky všem, kdož dorazili, díky kamarádům z TV VONA bude koncert uchován na vždy ve video podobě :).

Včera jsem nakonec ani nešl do práce, prodloužil jsem si dovču, tak jsem se flákal, pak přijela Míša, tak jsem se věnoval jí a večer jsem si hrál na PC San Adreas a relaxoval…

No dneska se těšim na večerní koncert Jetbeatu ve Vagonu, dlouho už jsem si na koncertu nezapařil, tak se na to těšim. No a zejtra slaví Hrdla narozky, tak se těšim i tam :).

Luke

Reklamy

SPARTA..

..jde do finále Číst celý příspěvek

Nabídka knih

třeba to někdo bude chtít číst Číst celý příspěvek

Marný boj se stářím aneb narozeninová párty tedy bude

26 zářezů na pažbě života Číst celý příspěvek

Nová písnička – I´ll be waiting…

tak jsem zas něco napsal… 🙂 Číst celý příspěvek

!!!142!!!!

můj nový osobní rekord
To jsem si včera udělal radost!

Čaute všichni milovníci a hráči bowlingu.
Včera jsme si byli zase zahrát. Tentokrát nás na to bylo 6. Já, Ashman, lukyhell a jeho drahá (doslovně) polovička 😉 a její dva kamarádi – Lukáš a Janina.
Ashman si tahal triko, že nemá žádnýho soupeře, ale vyvedl jsem ho z omylu. V první hře se rozhodovalo až v 10. kole. Tam se mi závěr nepovedl a naopak Ashmanovi jo. Takže jsem skončil se 107 body a Ash se 120. No začátek to byl slušnej. Hlavně že jsem se přehoupnul přes tu magickou stovku (100).
Ve druhý hře se rozehrál lukyhell a svejma zajímavejma točenejma střelama měl po 10 kolech 104. Ještě si vzpomínám, že jsem mu ríkal, že když nic netrefím a Ash taky ne, tak by se lukyhell – ve hře nazýván jako Jan Pekl(o), dělil s Ashem o první místo. Z toho vyplývá, že Ash měl 104 po 9. kolech. Nevím, co se povedlo nastřílet mně, ale skončil jsem se 112 body. A dělal jsem si z Ashmana legraci, že když jich sestřelí 7, tak se posledním hodem bude rozhodovat, jestli vyhraje nebo ne. Co on na to? Sestřelil jich 7. zůstaly mu tam jednička dvojka a čtyřka (číslováno odpředu dozadu po řadách a zleva), takže hezky vysázený vedle sebe. V tu chvíli se už štěstí začalo smát na mě, protože tak těsně minout kuželky, to se jen tak nepovede. 112:111:104 slušná hra.
V poslední třetí hře jsem se opravdu rozházel. Tentokrát jsem se teda slusně vyhecoval. Po devátém kole jsem byl zase pár bodů za Ashmanem. V téhle hře se lukyhell pohyboval až na samém chvostu hráčů.. Nahrál asi jen 40 bodů. A já těch 40 nahrál v 10. kole. Do 10. kola jsem totiž přišel se strikem (strajkem). Prvním hodem jsem jich skosil 8. Pak ty zbylý dvě a třetím hodem jsem jich smet zase všech 10. Dostal jsem se na úžasný číslo 142!! Takový číslo jsem nikdy u svého jména neviděl. Ashman mi gratuloval už dopředu. Nahrál dobrejch 121, ale tentokrát to na vítězství nestačilo.
Protože jsme si přidali pár minut, stačili jsme rozehrát 4. hru. To už se zase začalo dařit lukyhellovi. Začal tam zase sázet ty svoje strajky, který předváděl ve 2. hře. A já v prvním kole dal Spare a ve druhém Strike. Takže do třetího kola bych měl slušnou výchozí pozici. Poslední minuty jsem prostě rasil všechno!! 🙂
Včera bych porazil i Loua!! 🙂 🙂

Závěr večera jsme skončili u „obyčejnýho“ fotbálku. Najednou se nám ty fotbalisti zdáli nějaký lehký, nebyla to taková legrace jako s tím cinkacím ve sportovce 😉

To jsme si zase zasportovali 😉

Čus.
Ladik

Sportowka

..–..

..
Kluci si ze mě dělali legraci, že určitě budu psát o fotbálku, když jsem posledně psal o bowlingu a ono jo 🙂 Ale nebudu psát o tom, kolik jsem dal gólů a kdo kolikrát vyhrál a že Ash brzdil celou hru svejma zpomalenejma parádičkama…
Do sportovky chodíme docela často, ale nikdy jsem tam fotbálek nehrál a mám pocit, že kluci taky ne.
Ve Sportovce mají 5 fotbálkovejch stolů. Dva takový ty klasický s umělohmotnejma černëjma a žlutejma paňákama, rozestavenejma 2-5-3.
Pak jeden pidi fotbálek, kde byli jen brankář a dva obránci – útočníci.. To bych si někdy zkusil zahrát. Ale myslím, že hra zabere tak minutu 🙂 (je to opravdu mini fotbálek) a to by byly rychle utracený peníze.
A teď se dostávám k tomu nejlepšímu. Byly tam dva stoly s malovanejma paňákama fotbalistama, kteří měli nohy trochu od sebe, normálně kopačky a jednu ruku dozadu a jednu dopředu, v netradičním rozestavení 3-3-4. Hřiště bylo naklopený od branek dolů ke středu, takže míčky obráncům utíkaly a sjížděly do hřiště. To jsme si museli zkusit zahrát!
Stůl nebyl zasklen, tak jsme čekali, že nám ty míčky budou vylítávat, ale vystřelil jsme ho jenom já a jen jednou 🙂 Celej fotbálek vydával takovej cinkací zvuk. Připomínalo mi to pinnball nebo takovou tu starou střelnici z matějský, jak se střílí do těch bílejch omlácenejch terčíků. Byla to prostě paráda.
Nevím, jak jsme kolem toho mohli pořád chodit a nikdy si nezahrát. Teď jsme si dali 8 her a klidně bych hrál dál.
Ta sportovka mě snad začne ještě bavit 🙂

Fotbálku zdar.

a čus.

Ladik

BOW…

LING..

Vždyť já jsem sem zapomněl napsat o sobotním bowlingu…
Když jsem teda v sobotu nebyl s žádnou PINDOU (ani s žádnym Pinďou), vyrazil jsem s Ashmanem a Louem do bowlingový hospůdky. Bowling jsme hrát nechtěli, tak jsme hráli fotbálek ve třech.. Hecoval jsem se, i je, že je sám porazím… a neporazil. Lou chytil nějakou formu a ta se ho držela už celej večer.
No jasně, že jsme si ten bowling museli zahrát. A zase jsem se hecoval a Lou zase vyhrával.. Ash držel druhý místo a já to uzavíral… V každý hře (10 kol) jsem dal jeden Strike. Což není vůbec špatný. Ale ani jednou jsem se nedostal přes 100 bodů. Což špatný je.
Pak dorazil lukyhell, to už jsme s bowlingem končili. Sedli jsme si ke stolu a drbali a drbali 🙂
V kapse jsem našel ozubenou mušličku – musel jsem si hned dát Frisco 🙂 a už to jelo 🙂

Ale další mušličku jsme nevyráběl..

Na bowling možná vyrazíme i tuhle sobotu. Tentokrát se přes 100 dostanu!! To teda jo! (A už se zase hecuju) 🙂 🙂

Čus.

Ladik

Nedělní natáčení…

…tak já o holkách dneska psát nebudu. Dneska budu psát tak obyčejně, jako Luke 🙂 🙂 ale určitě to dlouho nevydržím a nějakej „ty vole“ fórek si tam frknu 😉


Jojojo, Lou sem včera psal, jak si koupil novou kameru. Byl jsem tam s ním, všechno jsem to viděl. I to, jak dlouho zkoušel všechny čudlíky a kolečka a mačkátka, až se konečně promačkal ke kase. Ještě než jsme se pro tu kameru vydali, dotočili jsme poslední scény pošťáka. Na tu jeho JVC, kterou na blogu pěkně zkritizoval 🙂 A kterou by chtěl Luke místo macka.
Včera bylo během natáčení zatracený teplo, vůbec se mi nelíbilo, že mám na sobě tu těžkou bundu zapnutou až ke krku a vyhrnutej límec. Ale vyhrnutej límec tam bude hrát ještě velkou roli (ještě teda nevím jakou, ale o límci se v pošťákovi mluvilo dvakrát a pošťák si ho tak desetkrát upravoval), tak jsem ho musel mít.
Zažitek mám snad z každý včerejší scény. Natočit, že se koukám na hodinky a pronesu jednu větu, dalo docela zabrat, neboť kvůli „horšímu“ mikrofonu jsem se musel trefit do chvíle, kdy kolem nás neprojížděl žádnej dopravní prostředek. Takže možná napočtvrtý? 😉
No a dvakrát – pro jistotu – jsem si sfouknul snad nejdelší scénu bez střihu, co byla kdy na Voně natočená :). Rozhodně by mě zajímalo, jak je dlouhá – mně to přišlo snad 5 minut, ale bude to asi míň. A kolem pořád někdo chodil.. Když se pošťák dozvěděl, že ho chtějí zabít, tak se leknul i těch dvou malejch kluků, co šli zrovna kolem. Zachytila to i kamera? 🙂
Při natáčení poslední scény jsme se vrátili k „naší“ dodávce. Zase tam stála a tentokrát zase tam, jako poprvé. Nějaký dva týpci vyčíhli, že se bude něco dít, tak se postavili na druhej chodník (mimo záběr) a čekali. Dal jsem si záležet. (Kdyby to byly dvě holky, tak bych si dal ještě víc) 🙂 😉
Scéna s dodávkou bude asi až po titulkách nebo během nich a rozhodně je se na co těšit 🙂 😉

Louovi patří dík, že to se mnou přetrpěl a teď ho čeká ještě střihačská práce – asi si ještě docela mákne…

VONA se už probudila 🙂 I když ani nešla spát. Spíš se teď pořádně naspeedovala 🙂 🙂
Vona mi poslední dobou dělá radost 🙂 Je to docela sranda.. Hlavně ty improvizovaný scény.. 😉

Zas příště čus.

Ladik

Lukeho uplynulej tejden

No už sem sem nepsal dlouho žádný svý osobní dojmy a zážitky, tak to musim trochu napravit, abyste neměli jen depresi z Láďovskejch příspěvků 🙂

Uplynulej tejden byl ve znamení kulturna – s Michelle jsme byli poprý spolu v kině – byli jsme na muzikálu Dream girls a idkyž jsem původně myslel, že mě to bude nudit, opak byl pravdou… příběh o „motown“ doo-wap triu zpěvaček, kteý se odehrává v 60. a 70. letech mě zaujmul, takže film mohu doporučit všem těm, kteří maj k muzice (zejména k soulu a rhytm and blues) kladnej vztah.

Pak to byly koncerty – Nejprve And The End v Lim. Joe – s Vonákama jsme se už stali pravidelnými návštěvníky těchto koncertů, jsem rád že takhle aspoň někam společně vyrážíme, více o koncertě si přečtěte bv ládiově příspěvku.

Den potom jsem vyrazil se Zvonimírem a koníkem do Guru (nyní XT3) na Beatles revival brouci band. Kluci hráli perfektně, se Zvonimírem jsme pařili v davu jak o život…

V sobotu jsem byl s Michelle na slovenském Guns ´n roses revivalu ve Vagonu a i když nejsem zrovna velkej fanda ani znalec GnR, tak se mi koncert líbil.

Oblíbené zdejší téma – holky – já to mám narozdíl od kluků teď jednoduchý – mám Michellku a mám jí rád, takže nemusim řešit „balení“ a „taktiky“ :))

Dneska to v práci moc neutíká, těšim se na středu a Woodstocké posezení s panem NP (alias Arnošt Checht), na čtvrtek – den sv. patrika, kterej nejspíše oslavíme s Michelle v nějakym Irish pubu a na pátek na Opatovskej koncert professorů.

Luke

Panasonic NV-GS280

Nová tříčipová kamera pro Vonu Číst celý příspěvek

Téééda..

..snažil jsem se hrát si celou dobu na robota, držet si odstup, kamennou tvář, kamennej hlas a kamenné srdce… Číst celý příspěvek

Limča Džou

…ještě teď bolí Láďu hlava… 🙂 Číst celý příspěvek

Deník Johna Daviese, bezpečnostního poradce F.D. Roosevelta – část 6.

Srpen 1943 – Prosinec 1944

Srpen 1943
Situace v evropě je poněkud zmatená. Demokratické síly mají převahu, avšak východní blok postupuje na jih. Z OSY bojuje ještě bulharsko a itálie (která ovládá řecko). Rudá armáda tedy nyní postupuje na jih z rumunska do bulharska a řecka.
Neutrální státy jsou v evropě Rakousko a Jugoslávie, neutrálníale pro sovětské jsou Polsko a ČSR. Spolková republika je též neutrální, ale povolila nám přesnu vojsk přes její území.
Naše armáda rovněž okupuje tři provincie v severním polsku, na které si nyní polsko klade nároky, avšak naše vláda rozhodla o nevydání území.

V itálii máme 6 divizí, a ty byly vyslány podél jugoslávského pobřeží směrem do řecka, aby zde dobyly atény dříve než rudá ramáda.

Výzkum probíhá rovněž velmi rychle, byly postaveny již pokusné reaktory a naši vědci pracují na dokončení první atomové bomby.

Na našem americkém kontinentě probíhá nyní přezbrojování a modernizace naší armády, která byla před několika týdny stažena z evropy a kterou plánujeme v nejbližších měsícíh nasadit proti rudé armádě.

Září a říjen 1943
Armáda Italské republiky obsadila sicílii, jednu z posledních bašt Mussoliniho fašistické itálie. Hlavní město fšistů je nyní na korsice. V africe jsou již italové téměř poraženi a kontrolují už jen pár nevýznamných provincií.

Japonská armáda vyhlásila válku sssr a zaútočila na Vladivostok a Mongolsko (spojence SSSR)! Japonsko je tak ve válce snad se všemi významnými zeměmi. V průběhu podzimu byla poražena britská vojska v Indii a Persii a Japonci obsadili kompletní indii. Je to velmi vážná situace.

Našich 6 divizí v Itálii, posílených 1 pěší divizí Italské republiky bylo přepraveno podél býv. Jugoslavského pobřeží (které bylo kontrolováno do nedávna fašisty, avšak nyní již území kontrolujeme my) až do býv. Albánie. Zde podle plánu měl proběhnout útok na zbýjavící Mussoliniho jednotky v řecku, avšak bulharsko padlo velmi brzo, přidalo se na stranu OSY a rudá armáda stačila již větší část řecka obsadit.

Naše jednotky se tedy pokusili o útok směrem na atény, narazily překvapivě na zhruba dvojnásobný počet sovětských divizí a útok tak byl odražen. Bylo to první setkání našich a sovětských vojáků, a pro nás nedopadlo příliš dobře.

Jelikož se k postavení našich vojsk začala blížit i bulharská armáda, bylo rozhodnuto o stažení našich vojsk zpět do albánie, do lepších obranných postavení a zároveň bylo rozhodnuto o urychleném přesunu 30ti divizí z ameriky do jugoslávie.

Zima 1943-1944 – Již posílení čertsvými divizemi byl zahájen útok na řecko. Hlavním směrem útoku bylyatény a druhým směrem byla Sofie, hlavní město Bulharska. Proti našim 40ti divizím stál přibližně stejný počet nepřátelských jednotek, avšak naše modernější technika i taktika slavila úspěch a řecko bylo brzo v našich rukách. Po osvobození řecka se naše divize přeskupily k útoku na Bulharsko a v lednu 1944 útok započal. Naše armády postupovaly pomalu ale jistě, o každou provincii se urputně bojovalo a postup se nedá srovnat s celkem hladkým postupem z francie z loňského roku. Na konci ledna Bulharsko kapitulovalo a naše armády stály na jižních hranicích rumunska. Našich 40 divizí bylo dosti vyčerpáno bojem a u jižních hranic rumunska se dle našich tajných služeb shromáždilo velké množství nepřátelských divizí. Jenom v bukurešti bylo odhaleno 43 sovětskýh a rumunských divizí.

Za těchto okolností byl další postup nemyslitelný. Naše velení rozhodlo o posílení jižních sil o dalších třicet divizíz amerického kontinentu. Do býv. Bulharska byl také převelen první svaz strategických bombarderů s první atomovou pumou.

Jaro 1944
Bylo rozhodnuto o použití jaderné zbraně na Bukurešť, zaprvé jako odstrašení a snížení morálky nepřátelské strany, za druhé jako na zničení většiny ze 43 divizí, které zde našich informací jsou.
Náše síly se nyní opět zhruba vyrovnal, máme zde zhruba 70 divizí.

5.5.1944 byla puma svržena, ihned po té začal postupný útok na rumunsko. Sovětské armády byly dezorientované a tak útok slavil úspěch, ale postup do srdce rumunska byl přeci jenom pomalý a postupoval za cenu velkých ztrát.

V červnu 1944 byl rumunsko dobyto. Naše vojska dosáhla jižních hranic SSSR (besarábie), kde zaujala obranné postavení. Západní část vojsk v rumunsku obsadila Slovensko a vyhlásili jsme válku ČSR, která svým Stalinistickým vedením ohrožovala mír v evropě. První útok našich 6ti divizí na brno byl odražen, česká vojska obsadila dokonce i Bratislavu. Druhý útok, vedený Generálem Marschallem však byl již úspěšnější a po dosažení západních hranic ČSR se k armádě připojilo 17 našich divizí čekajících v Německé spolkové republice, kam byly přepraveny nedávno z USA.. Československo bylo od komunistů o osvobozeno koncem července 1944 a naše síly se přeskupily k hranicím polské lidové republiky.

Kvůli útoku na SSSR bylo potřeba zpřístupnit celou frontu. V cestě stálo polsko a tak v září 1944 byla vyhlášena válka polsku. Polská armáda byla velmi slabá a naše jednotky, útočící ze tří stran obsadily území polska během 10ti dnů a dosáhly sovětských hranic.

V současné době probíhá přesun všech zbývajících divizí z amerického kontinentu do východní evropy, máme v plánu na jaře 1945 zahájit rychlý a rozhodný postup do srdce SSSR a osvobodit sovětský lid od nadvlády tyrana Stalina.

Sovětská armáda bojuje nyní na třech frontách – na západní proti nám, na východě a jihu proti japonsku a jeho spojencům. Dle našho názoru do konce roku 1945 obsadíme všechny strategická města včetně Mosky, Leningradu, Stalingradu, Rostova a Kyjeva.
Otázkou je blízký východ. Japonci totiž již pomalu pronikají směrem k turecku a iráku, čímž ohrožují naše i britské zájmy v tomto regionu.

Robotic Beer Launcher – refrigator

Konečně užitečnej vynález! Číst celý příspěvek