TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Monthly Archives: Červenec 2007

víkend na vysočině

Tak jsme navšítvili naše prarodiče na českomoravské vrchovině :). Číst celý příspěvek

Advertisements

EDGUY

a Benátská noc aneb můj první příspěvek. Číst celý příspěvek

25ti wattový a dvoukanálový fender

Lou popisuje koupi nové televize. Podle jeho příspěvku zkusím stejně popsat koupi mého „nového“ kytarového kombíčka. Číst celý příspěvek

Sedmdesáti dvou centimetrový a sto herzový thriller

Možná podpálím všechny továrny firmy Philips ve světě!!!

SEN O VELKÉ TELEVIZI

Toto léto jsem dospěl k rozhodnutí, že potřebuji větší televizi. Vede mě k tomu několik důvodů:
1. Blbě vidím a pořád chodit na oční pro silnější brýle je zdlouhavé, detaily blednou.
2. Filmy na dvd jsou širokoúhlé, takže na obrazovce zůstává jen úzká nudle, kde se odehrává děj.
3. Filmař potřebuje velkou televizi.
4. Všechno je větší. Fotbalisti, hokejisti (už bude vidět i puk), Pamela Anderson, její prsa…
A tak podtrženo sečteno, rozhodl jsem vyměnit svůj Mascom úhlopříčka 55 cm, vypouklý, mono za televizi úhlopříčka 72 cm, stereo.

INTERNETOVÁ A DORUČOVACÍ ODYSSESA

Zapnul jsem operu a začal surfovat po intrenetových obchodech. Cíl byl jasný: klasické crtéčko, úhlopříčka 71 cm, stereo, plochá obrazovka, cena do sedmi tisíc. Vytipoval jsem několik televizí, když tu se jako blesk s čistého nebe zjevil leták od electroworldu, kde nabízeli v akci televizi Philips za 5 990. Když jsem se podíval na parametry, zjistil jsem, že je dokonce 100 herzová, má virtual dolby surround apod.
Zvolal jsem: „Johóó!!!“ (nikdo nebyl doma, tak jsem si to mkohl dovolit), zavolal Lukyhellovi pro rady a koupil to přes jejich internetový shop.

Je to docela dobré, doprava zadarmo, zaplatit televizi doručovateli a můžete si zvolit i den, kdy vám to přivezou. Objednal jsem to v úterý 24.7. a den doručení jsem zaškrtl hned ten nejbližší – čtvrtek. Ve čtvrtek jsem tedy vstal, nasnídal se a natěšen jako pionýr na první máj jsem očekával příjezd dodávky. Hodiny ubíhaly, stíny se krátily… psal jsem, koukal na Stargate:Atlantis… další hodiny ubíhaly, stíny se začaly prodlužovat… a… ho*no. Dodávka nikde, televize nikde, telefonát od nich nikde, e-mail od nich nikde.
To bylo poprvé tento týden, co jsem Electroworld proklel. Poprvé, ale ne naposled.

TROJSKÝ KůŇ

Poslal jsem tedy e-mail do shopu, kdeže je má velká televize a odpověď se mi ten samý den nedostala. Tak jsem se na to vykašlal a šel jsem spát. Ráno (kolem desátý) mě vzbudí SMS: Dobry den, vezu vam televizi, budu u vas za 30 minut.
Nadšeně jsem vylezl z postele a natěšen jako pionýr před spartakiádou jsem očekával dodávku. Zase.
Dodávka přijela, televizi jsme donesli nahoru, zaplatil jsem, otevřel krabici, s bratrem hodil tu krasavici na stolek, dal do proudu, zapojil anténu, zapnul televizi, rozsvítilo se červené tlačítko, zmáčknu program, aby naskočil obraz a… hov*o.
A tak jsem již podruhé tento týden proklel Electroworld.
Pozdě, bez omlovy, nefunkční přístroj. Mí středně těžce až středně lehce našetřený prachy v háji („tady to máte, to je dobrý“) v pr*eli a televize nehraje.
Sen se rozplynul jako Černobyl v záři atomového výbuchu.

REKLAMAČNÍ ANABÁZE

V depresi hlubší než bezedná tůně smrti jsem tedy zavolal nejlepšímu prodavačai elektroniky o radu. Lukyhell se domníval, že by to mohlo být špatnými tlačítky nebo tím, že je tv zablokovaná a doporučil mě zavolat na bezplatnou linku Philipse (fakt mě se*ou, že si to neuměj pořádně tkontrolovat, když to vyroběj). Slečna na lince však o blokaci neměla ani páru, a tak jsem… šel nakoupit do Penny marketu, abych se uklidnil.
Neuklidnil jsem se, ba dokonce to ve mně vřelo. Zavolal jsem tedy na infolinku Electrowoeldu a že to chci teda vyměnit. Další slečna tam byla a odkázala mně na reklamace nejbližšího shopu (kamenného), tedy do Zličína. Tam to zvedl chlápek, ktrej byl konečně ochoten to řešit. Nejdříve řekl, že to musím přinést na prodejnu, že mi to pak vymění, ale když jsem mu vysvětlil, že padesátikilovou krávu na Zličín sám nedotáhnu, tak řekl, že to zkusí vyřešit jinak.

TELEVIZNÍ VÁLKY: EPIZODA IV – NOVÁ NADĚJE

S přestávkami jsem si s tím týpkem telefonoval asi hodinu. Nemohl najít tu objednávku apod. Nakonec mi řekl, ať mu přinesu ten papír. Vyrazil jsem tedy do lůna komerce, do Metropole Zličín a osobně se setkal s maníkem z reklamací. Šlo to rychle, dodávku našel a zařídil, aby mi ještě dnes večer dovezli televizi novou a tu starou si vzali (kšunt jeden).
S nadějí v srdci jsem se vrátil domů.

Je devatenáct hodin, jedna minuta a já čekám. Čekám na svou televizi, čekám na svůj velký sen. Mají to dovést mezi šestou a osmou… ještě mají hodinu času. Mezitím mi přišla odpověď na můj e-mail ze včerejška. Electroworld se omlouvá, že to nestihli, zakázka bude doručena během dneška. Přišlo to asi 5 hodin poté, co jsem tu televizi dostal. Jejich internetový obchod nestojí za nic, ale v tom kamenném poskytují opravdu dobrý zákaznický servis, klobouk dolů.

Čekám, stále čekám. Pět minut po sedmé a stále nic. Ještě musím jít do práce, naštěstí mám přístupovou kartu a můžu tam kdy chci, ale čím později se dostanu do práce, tím později odejdu a komu by se chtělo po půlnoci vláčet ze Suchdola do Řep.
Stále čekám. Čekám na svou již zaplacenou televizi. Čekám a doufám. Doufám, že opravdu ještě dnes večer dodávka s televizí přijede. Doufám, že televize bude fungovat bezvadně. Doufám.
Běda vám!!! Běda vám!!! Běda vám, jestli nedorazíte!!! Běda vám, jestli nebude fungovat!!! Továrny Philips pohltí plameny!!! Internetový obchod Electroworldu sežerou viry!!!
BĚDA VÁM!!!

A jak to dopadlo, napíšu zítra.

LOU

Svět potřebuje vědu

Tak si takhle letím po tom vašem městě, kterému říkate Praha, Prág, Prák či Prágl. Svištím si to nadsvětelnou rychlostí (tzn. v úplné tmě, protože mi ani světlo nestačí) a najednou se zaseknu pohledem na nápisu
„Svět potřebuje vědu. Věda potřebuje ženy.“
Věda potřebuje ženy stejně jako muže. Potřebuje černé i bíle, velké i malé, staré i mladé, tlusté i hubené, kuřáky i nekuřáky.
Směšné i zarážející, že máte stále potřebu se nějak vymezovat, že snad každý chce patřit do nějaké skupiny, která je v něčem lepší než jiná.
Těmito hesly se snažíte ty jiné vyprovokovat k větší soutěživosti, nebo je prostě chcete jen nasrat.
My roboti tohle neřešíme. Jsme všichni stejní, umíme všechno stejně dobře a věříme v posmrtné znovuzrobotnění.
Začněte se chovat jako společenství lidí a ne jen jako společenství jednotlivých skupin – zbytečně se tím oslabujete.

ROBOTROTL

šipky..

Fotogalerie, Dannyho parťáci 3 aj….

aneb víkend v kostce Číst celý příspěvek

Wayback – machine

docela zajímavá stránka Číst celý příspěvek

Úsměvná historka ze šipek

aneb jak jsem zakončil v jedné hře v devátém kole, potom znova i v desátém kole a přesto jsem hrál dál Číst celý příspěvek

Tv Vona na soutěžích a festivalech

Jaké soutěže se konají v nejbližšíé době Číst celý příspěvek

Vedro zalézá za trenky, Vona jede, další práce a už snad končí vyřizování s otcem

každopádně všechno jistí Stargate: Atlantis, kdybyste se omylem dostali do galaxie Pegasa, čtěte tento příspěvek 🙂 Číst celý příspěvek

Jak mi bylo špatně…

To byl zase den. Číst celý příspěvek

Dramík s Ládikem a novej foťák

včerejšek byl docela zajímavej 🙂 Číst celý příspěvek

Matuškovič

na záchytce… Číst celý příspěvek

víkend v jihovýchodních čechách

Nová bystřice, Jindřichův Hradec a blá blá blá… 🙂 Číst celý příspěvek