TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Vážné téma #4 – Úsměv

jedno z lidových mouder říká, že „Úsměv trvá chvilku, ale někdy se na něj vzpomíná celý život“

Přemejšlel jsem, jaký „vážný“ téma pro tenhle tejden napsat a vybral jsem si téma úsměvu (a vše od něj odvozeného).

Už od mala jsem se rád smál a bavilo mě koukat na lidi, který se taky smějou. Tohle mi naštěstí vydrželo do dneška a doufám, že ještě pár let vydrží.

Pamatujete si taky tu scénu s Vlastou Burianem z jednoho starýho filmu, jak tam měl ten šílenej záchvat smíchu? To mě jako cca 6tiletýho fascinovalo a od tý doby jsem ho měl rád i když vlastně jeho styl „humoru“ mi moc nesedí. Mně se jednou podařil taky podobnej záchvat smíchu – to jsme ve 12ti letech s Ládikemu natáčeli na kazetu nějaký kecání a on mě něčim totálně odrovnal a já se smál asi pět minut v kuse takovym hroznym pištivym smíchem (no jo, to jsem holt byl ještě před mutací) , že jsem pak skoro nemohl dejchat. Vlastně i celá naše TV VONA má za cíl pobavit a vyloudit úsměv na tvář divákům…. každopádně smích je prej zdravej, tak tu budu asi do sta let, těšte se.

„Usměj se na mě a já snad budu líbat náhodného chodce na čelo…“ – tohle kdysi napsal Suchý v jedný písničce a myslim, že to hezky vystihuje to, jak může i jeden úsměv druhýho člověk povzbudit a zlepšit mu náladu. Úsměv pro mě byl vždycky důležitej i u holek – mám rád holky, který se hezky , hodně a rády smějou a i např. průměrně vypadající slečna mi při smíchu připadá o dost hezčí. Četl jsem, že prej údajně modelky se nesmějou, aby se jim na tváři nedělali vrásky od smíchu. Smutný.

Možná mám úsměv rád proto, že doma se rodiče nikdy moc nesmáli. Nikdy jsem nechápal, proč se třeba máma téměř vždycky každý ráno mračila, jako by jí štval každej novej den. Podobně nechápu ty nasraný lidi ráno (vlastně i večer) u tramvaje… nebo resp chápu, ale nerozumim jim…

Dodáte nějakej poznatek o úsměvu i vy?

O smutku psát dneska nechci a nebudu, to si schovám na jindy. Tohle zamyšlení je zas krapet chaotický, ale dneska v tý hlavě trošku chaoz mám a m8m tu taky dost práce, tak to jistě pochopíte 🙂

Luke

Advertisements

7 responses to “Vážné téma #4 – Úsměv

  1. Ladik Květen 26, 2008 (3:33 pm)

    Smát se jen tak, člověk si pak myslí, že jsi idiot. Smát se na holku, ona si pak myslí, že jí chceš do postele, smát se na kluka, rozbije ti hubu, že jsi teplej. Smát se, lidi si myslí, že jsi slabej. Proto se lidi moc nesmějou. Chtějí vypadat drsně, chtějí budit respekt a nechtějí, aby s něma někdo vyjebával. Já se směju rád a jen tak něco mi v tom nezabrání. Ani ty věčný kecy „ty vole Láďo“!:) Jo, smíšky s Lukem byly dobrý. Ten jeho smích se dá poslouchat pořád. Myslím, že to vzniklo tak, že se mnou dělal rozhovor a já mu nechtěl odpovídat. On pořád „Dělej, řekni něco!“ A já až po nějaký době odpověděl hluboce, jak jen to v tu dobu šlo, „Ahooooj“. To se Lukemu líbilo tak, že málem umřel v křeči 🙂 Jsme to sem mohli připojit. Já to zkusím někde najít.

  2. Luke Květen 26, 2008 (3:37 pm)

    Jo to bylo vono… fakt děsný :). No smát se jen tak, to se mi moc nestává… spíš třeba jdu, vzpomenu se na něco, co mě rozesměje a pak si asi lidi musej myslet o mě, že jsem cvok… :).

  3. Pedro Květen 26, 2008 (5:13 pm)

    Zrovna včera jsem dostala nepochopitelný záchvat smíchu, z naprostý hovadiny a chechtala jsem se tak, že se začala smát i máma. A nejlepší je, takovej záchvat, jak jsi napsal, tak, že ani dýchat nemůžeš. To se mi stávalo s tuřínama. Úsměv mám ráda, i na ostatních, ale dost často mám takový ten svůj typický „nas*aný“výraz, i když to třeba tak nemyslim….

  4. Foggy Frog Květen 26, 2008 (7:51 pm)

    Smich je jedna z veci bez ktery bych vazne nemohla zit.Ale obcas se ridim mottem: „Smejeme se, abychom nemuseli plakat…“Ne,vlastne se podle toho ridim porad.

  5. Kví Květen 27, 2008 (10:30 am)

    Jo, taky se mi hned vybavily hovory s tuřínama, například dušení u tena lady nebo paličkování :))) Ale to už není úsměv, to už je smích :))Pokud jde o úsměv, velmi často ho musím provádět uměle (při jednání s klientem) a to se pak po zavření dveří člověk moc rád zamračí…

  6. Mitch Květen 31, 2008 (7:16 pm)

    Jo smat se jen tak je nekdy dost divny. Posledne se mi to stalo asi pred 2 dny, kdyz jsem si spomel na jednu scenu ze Simpsnu. Pak po mne par lidi koukalo, jestli jsem v poradku.

  7. Mitch Květen 31, 2008 (7:17 pm)

    Jo smat se jen tak je nekdy dost divny. Posledne se mi to stalo asi pred 2 dny, kdyz jsem si spomel na jednu scenu ze Simpsnu. Pak po mne par lidi koukalo, jestli jsem v poradku.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: