TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Monthly Archives: Listopad 2009

VOX DA5

Aneb nové kombíčko 🙂

Tak Vánoce jsou už tady – alespoň u mě, od Žáby jsem dostal dárek už předem – malé tranzistorové kytarové kombo VOX DA5.

Velkou výhodou komba je jeho malá velikost a váha (cca 3,5 kila) a to, že ho lze napájet i bateriemi, takže je dobře použitelné např při jamech, piknicích a všude tam, kde neni elektrika.

Co se týká zvuku, tak sice to není lampa (lampové kombo), ale systém valvetronix, který tento kombo využívá, kupodivu docela věrně dokáže napodobit zvuk velkých Fender a Vox zesilovačů.

Kombo obsahuje cca 9 různých modelů aparátů, které si volíte otočným ovladačem – čisté či jemně zkreslené aparáty znějí podle mě hodně dobře, u více zkreslených je už poznat, že je to tranzistor. Já nejvíce zatím využívám aparát označený jako „blues 2“ (což by mělo odpovídat kombu VOX AC15 či AC30), který dobře zní na starší muziku, kterou hlavně hraju.

Další vlastností jsou efekty, které v sobě kombo obsahuje – pomocí dalšího otočného ovladače je možné vybrat si z několika nejznámějších efektů či jejich kombinací – osobně nejvíce využívám reverb a delay (tam jsem si oblíbil nastavení ozvěny, které zní jak z 50. let a hodí se dobře do rock n rolllů)

Kombo má výkon 5W – na tento výkon je až překvapivě hlasité, na poslední zkoušce s Basketles, kdy bubeník hrál „špejlema“, jsem ho měl tak na polovinu výkonu a v pohodě jsem se slyšel. Zajímavostí je ale i přepínač výkonu na 1,5W a 0,5W – to se hodí zejména při napájení z baterky, kdy se dá docílit nabuzeného zvuku o nižší hlasitosti a spotřebě.

Další zajímavou věcí je vstup a zesilovač na mikrofon na zadní straně komba.

No shrnul bych to tak, že kombo je velmi vhodné na jamování, domácí hraní a cvičení a troufnu si s ním i na menší koncerty.
Pokud by se však kombo nazvučilo mikrofonem (nebo linkovým výstupem, které v sobě má), tak bych se nebal ho použít ani na větším koncertě. No to asi taky někdy zkusim

Luke

PS: Na youtube jsem našel např tenhle test komba:

Demolition City

aneb dobrá hříčka na odreagování….

Bavilo by Vás pracovat s trhavinou a bourat budovy? Pokud ano, tak tohle je hra pro Vás – je to hra ve flashi, takže jí můžete hrát přímo v prohlížeči a jmenuje se Demolition City 2 – ODKAZ

Přeju příjemnou zábavu
L.

Před dvaceti lety

co jsme dělali

Sleduji v televizi a na internetu akce konané k příležitosti 20ti let od sametové revoluce a přemýšlím, co jsem dělal 17. listopadu 1989 já. No, nepamatuju si vůbec nic. Bylo mi osm let a už jsme bydleli na Řepích a já chodil tady na školu na první stupeň. Setkání s budoucím vona týmem se teprve blížilo, sídliště bylo čerstvě dostavěné (nebo se někde ještě nějaký ten panelák stavěl.
V listopadu 1989 jsem byl na řepích teprve 4 měsíce. Byla to pro mě nejen změna bydlení, měnilo se všechno, ale v osmi letech si to člověk moc neuvědomuje. Vzpomínám si, jak nám paní učitelka říkala, že jí už nemáme oslovovat „soudružko učitelko“. Hned na to však dodala, že když se spleteme, tak se nic nestane. Začínalo takové batolecí období demokracie u nás. Teď bych řekl, že jsme se dostali do období předškolního věku demokracie.

Vzpomínám si, že začátek devadesátých let bylo obdobím, kdy každý chtěl začít podnikat, vznikaly různé podvodné firmy a vůbec to tady bylo trochu na divoko. Všechno jsme se snažili rychle dohnat a člověk se v tom asi musel ztrácet. Docela jsem rád, že tohle období jsem prožil jako dítě, které to ještě úplně tolik nechápe.

Vzpomínáte si vy, co jste dělali 17. listopadu 1989?

LOU

Bruschetta

tak i na tento blog jsem se rozhodl přidat novou rubriku o jídle…

Na různých blogách (či blozích?) mě baví číst si o jídlech a restauracích (zdravím Kvíčalu!) a tak jsem se rozhodl, že i na tomhle blogu by podobná rubrika měla být. Představuju si, že bychom v ní mohli uvádět vše co se týká jídla – dojmy z restaurací, recepty či srandovní příběhy o jídle (třeba kdo se po čem pozvracel apod :))

No a dovolím si začít menším receptem. Abych to trochu uvedl, v posledních měsících s Žábou se občas se zájmem koukáme na TV pořady o vaření – zejména na „Ano, šéfe!“ a na „S italem v kuchyni“ (oba se dají sledovat na internetu, což je výhoda) a právě z onoho druhého pořadu pochází recept, který jsme si už vyzkoušeli.

Ti, kteří nesnáší rajčata, ať dále radši nečtou :).

Bruschetta – mnozí z Vás ji jistě znají jako předkrm z pizzerií či italských restaurací – je to defacto topinka s nakrájenými rajčaty a bazalkou. Samozřejmě každej dělá bruschettu trochu jinak, já tu dnes uvedu, jak chutná nám:

Nejprve co budeme potřebovat:
Italský chléb (dá se koupit třeba v Kauflandu či určitě v nějakejch větších pekárnách)
Větší rajčata – na cca 10 topinek mi stačily 4
Bazalka (k dostání u zelinářů či v tescu/kauflandu)
Extra panenský olivový olej (nešetřete, ten by měl být kvalitní)
Parmezán (taktéž nešetřit, výtečnej maj třeba v Makru či občas i v Tescu)
Pár stroužků česneku
šalotku (to je taková malá cibulka)
Sůl

No a postup je jednoduchý:
Nejprve rajčata nařízneme po obvodu, hodíme na chvíli do vařící vody, po chvilce vyndáme a pak je zbavíme šlupky. Po té je podélně rozpůlíme a lžičkou vyndáme jadýrka a střední část rajčete- to v bruschette nechceme. Rajčata po té rozkrájíme na malé kostičky a nasypeme do mísy, ve které bruschettu připravujeme.
Pak rozkrájíme dvě šalotky na kostičky, zamícháme k rajčatům. Pak příjde na řadu bazalka – tu roztrháme na malé kousky (prý se nemá krájet, ale trhat :)) a přidáme do mísy
a celé to lehce zalijeme olivovým olejem.

Mísu pak dáme vychladit do ledničky.
Po vychlazení ji vyndáme a celou směs lehce osolíme a začneme si připravovat topinky (my je děláme na sucho v toastovači) Po otoastování lehce topinky očesnekujeme (nepřehnat to!) a nandáme na ně hotovou rajčatovou směs. Na každou topinku pak nastrouháme parmezán a lehce kápneme olivový olej.

Dobrou chuť.

Takhle nějak podobně by to mělo vypadat:

Pokud neseženete italský chléb, tak mi to chutnalo i na „obyčejným“ toastovacím chlebu.

Na závěr ještě odkazy na oba zmiňované skvělé TV pořady:

„S italem v kuchyni “ – http://www.sitalemvkuchyni.cz/
„Ano, Šéfe!“ – http://prima.stream.cz/category/215/

Luke

Kdo by ho neznal? Neználka!

Je zpět… na Měsíci

Vzpomínáte? Vybavuje se mi jen ten vysoký klobouk a potom také to, že se mi ty příběhy líbili, když mi je rodiče jako malému neználkovi četli. Taky si vzpomínám, že jsme se o Neználkovi nedávno bavili s Lukyhellem (mimochodem nějakej hajzl mu ty knihy snad čórnul). No a teď jsem se díval na novinky knih a Neználek na Měsíci opět vyšel. Mistrovská díla sci-fi: Neználek na Měsíci. Dobře, tak ne, v této edici to nevyšlo a u Laseru už vůbec ne. Ale podstatné je, že to vyšlo.

Schválně jsem projel Neználka na Měsíci vyhledávačem a veškeré komentáře poukazují zejména na velké ideové zabarvení. Ve zkratce asi takto: Neználek se s kamarádem Buchtíkem vydává na Měsíc, kde najde civilizaci založenou na kapitalismu. Prožívají tam dobrodružství, zjišťují, jak je kapitalismus odporný a na konec za nimi přiletí kamarádi v další raketě a udělají socialistickou revoluci. Hm… to jsou věci.

Faktem je, že v socialistické éře byl Neználek něco jako Harry Potter a ty knihy jsou napsané opravdu dobře… aspoň co si vzpomínám. Někde je doma ještě možná máme, ale znovu bych si to už nepřečetl, i když ten ideový podtext by mohl být legrační. První dva díly snad tak socialistické nejsou, ale tady v tom třetím to jsou prý komunistické orgie. No jo, pořád se ale najde nějaký Neználek, který tomu bude věřit.

LOU

Povídání o ničem :)

rubriky nerubriky

Ahoj blogeři, to píšu já, Ladik.
Není to jen blog a jeho tříleté výroči, co mi připomnělo tu dobu před třemi lety. Včera jsem například vytáhnul z krabice sudoku. Vytrhával jsem si ho z těch novin zadarmo… 24 hodin?.. a jen tak ze zajímavosti se koukám, co tam je za datum. 7. prosince 2006. První, co mě napadlo, že to jsou noviny z mých narozenin. A vzápětí, že to bylo zrovna v té době… kdy jsme začínali psát blog. Petře říkám, že to jsou noviny z doby, kdy jsme spolu nebyli, že jsem zrovna měl narozeniny a ona se mě zeptala, jak jsem je slavil. Na chvíli jsme se zamyslel, ale na oslavu svých 26. narozenin si nevzpomínám. Asi žádná nebyla… Ale silvestr byl v Řeži 😦 🙂
Nědky si říkám, že už to jsou tři roky a někdy, že teprv tři. Byla to zvláštní doba. Pořádali jsme Vona výpravy do Joa, já se s Lukem potkával po práci na Andělu u piva, všechno to bylo takový hektický, všechno ze dne na den bez zájmu o to, co bude zítra. Oproti té době jsem hrozně zpomalenej 🙂 Zpomaleně chodím do práce, zpomaleně z práce, za ničím se neženu a když se rozhoduju, jestli někam půjdu nebo ne tak nakonec nejdu 🙂 Budu se zpomalovat, až se úplně zastavím 😀 tůůů tůůů tů tuu tu tu tu u u u…u.

3 roky tohoto blogu!

zase výročí 🙂

Tak 15. listopadu to bude 3 roky založení tohoto blogu, gratulujme si a každej návštěvník by si měl dát alespoň jednoho panáka! Já osobně to jedu zapít na víkend do Mariánek… 🙂

Tak na další roky!

Luke

The Doors – Summer’s almost gone akordy – chords

hledal jsem na internetu správný akordy k týhle písničce a nic…

… tak jsem si to odposlouchal z nahrávky a nabízím výsledek tedy zde

SUMMER’S ALMOST GONE (The Doors)

Intro: Fm D# C# Bb Cm Bb Cm

[Cm]Summer’s almost gone,
Summer’s almost gone,
Almost [Fm]gone,
Yeah, it’s almost [Cm]gone.
Where will we[G7] be
[Fm stop]When the summer’s [Cm]gone?

[Fm]Morning [D#]found us [C#]calmly [Bb]una-[Cm]-ware,
[D#[Noon burned [C#]gold [G#] in-[G7]-to our hair,
At [Fm]night we [D#]swam at [C#]laughin‘ [Cm]sea
When summer’s [G7]gone, [Fm stop]where will we [Cm]be?
Where will we [Bb]be?
Where will we [Cm]be?

Solo (Cm Cm Fm Cm G7 Fm(stop) Cm)

Morning found us calmly unaware,
Noon burned gold into our hair,
At night, we swam at laughin‘ sea
When summer’s gone, where will we [Cm]be?

[Cm]Summer’s almost gone,
Summer’s almost gone.
[Fm]We had some good times,
[Cm]But they’re gone,
The [G7]winter’s comin‘ [Fm] on,
Summer’s almost [Cm]gone.

Luke

Památník na Vítkově

Tak 29.10. byl po dlouhé rekonstrukci památník otevřen pro veřejnost….
… a jelikož to máme z domova kousek, byli jsme se tam včera podívat. V památníku vzniklo jakési muzeum Československa 1918-1989 se zřetelem na první republiku a T.G. Masaryka.

A co je v památníku k vidění? Zejména dobové dokumenty k význačným událostem ČSR ve 20. století, zaujaly nás také fotorgafie T.G.M. jak z oficiálních cest, tak i ze soukromí. Je rovněž zpřístupněno i podzemí a prostory, kde byl v 50. letech uložen mumifikovaný Klement Gottwald.
Zajímavá je i vyhlídka na střeše památníku, ze které je opravdu hezký výhled na Prahu.

V prostorách památníku by měla být ještě otevřena kavárna a údajně se zde v budoucnu budou pořádat i některé kulturní akce.

Vstupné je až do konce listopadu zdarma!
Pár fotek z návštěvy jsem dal na rajče, bohužel kvalita nic moc…

Více informací najdete na: http://www.nm.cz/novinka-detail.php?f_id=269

A za návěrř jedna perlička – v památníku je mimojiné k vidění i část textu ze „slavného“ vánočního projevu prezidenta Zápotockého (1951?)

Dovoluji si ho níže uvést pro zasmání a pro připomínku blížících se Vánoc 🙂

Luke

„Vy, kteří dorůstáte, nepozorujete ani, jak mnohé se u nás v poslední době změnilo a mění. Ani legendární Vánoce nezůstávají beze změny.

Září sice dále vánoční stromky, čekají se dárky, ale mizí už jesličky, které dříve bývaly nezbytným doprovodem vánočních svátků. Jesličky s malým Ježíškem musely být dříve o Vánocích v každé domácnosti, i když jsme je museli vystříhané z papíru zapíchat jen do mechu za okny. Malý Ježíšek, ležící ve chlévě na slámě vedle volka a oslíka, to byl symbol starých Vánoc. Proč? Měl připomínat pracujícím a bědným, že chudí patří do chléva. Když se mohl ve chlévě narodit a bydlet Ježíšek, proč byste tam nemohli bydlet vy, proč by se tam nemohly rodit vaše děti? Tak mluvili k chudým a pracujícím bohatí a mocní. Proto také v době kapitalistického panství, kdy bohatí vládli a chudí se dřeli, pracující namnoze ve chlévech bydleli, a jejich děti se tam rodily.

Doby se ale změnily. Děti pracujících se již nerodí ve chlévech. Nastaly mnohé převraty. I Ježíšek vyrostl a zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz. Nechodí již nahý a otrhaný, je pěkně oblečený v beranici a v kožichu. Nazí a otrhaní nechodí již dnes ani naši pracující a jejich děti.

Děda Mráz přijíždí k nám od východu a na cestu mu září také hvězdy – nejen jediná betlémská. Celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách. Tyto rudé hvězdy hlásají radostně, že vaši tatínkové a maminky splnili na svých pracovištích úkoly čtvrtého roku první Gottwaldovy pětiletky. Čím více je těchto zářivých hvězdiček, tím radostnější budou naše svátky, které se stávají svátkem radostné oslavy splnění úkolů celoroční naší práce. Čím důsledněji je tato práce vykonána a úkoly splněny, s tím větší nadílkou je příjezd dědy Mráze provázen.

Do Vánoc splníme závazky Stalinovi. Proto dnes k radostnému vánočnímu svátku slibme našemu osvoboditeli, příteli a učiteli soudruhu Stalinovi, slibme našemu prezidentu soudruhu Gottwaldovi všichni my, velcí i malí, že se budeme starat každý ze všech svých sil, abychom své pracovní schopnosti ve školách, závodech i kancelářích a na každém pracovním místě rozvíjeli tak, aby úkoly vytýčené pro po slední rok Gottwaldovy pětiletky byly do příštích Vánoc na všech pracovištích splněny. Aby nad všemi závody, šachtami, státními statky, JZD, ve městech i na vesnicích se rozzářily jasné rudé hvězdy splněných závazků, aby naše krásná vlast rozkvetla novými květy splněných úkolů a plánů.“