TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Monthly Archives: Září 2010

Ochutnávka z nového alba Breakaway Projectu

k poslechu…

Písničku „Who Can see“ z připravovaného alba si můžete poslechnout na
http://bandzone.cz/breakaway

Luke

Reklamy

Rekonstrukce tramvajové tratě v Řepích

fotografický dokument průběhu rekonstrukce tramvajové tratě od června 2010 do září 2010

Během rekonstrukce tramvajové tratě jsem fotil průběh prací. Od začátku demolice starých kolejí až po zahájení provozu na těch nových. Album najdete v mé fotogalerii, snímky jdou časově po sobě, pro zjištění přesného data pořízení fotky si dole vyvolejte informace o fotografii.

Odkaz do fotogalerie:

http://lou2500.rajce.idnes.cz/Rekonstrukce_tramvajove_trate_v_Praze-_Repich/

LOU

www.feministky.cz

Smát se či nesmát? To je to, oč tu běží vážení.

Když se podíváte na stránky http://www.feministky.cz a začnete číst články, nutně vás musí napadnout otázka: To myslí vážně nebo je to vtip? Když to budete brát jako vtip, tak se nad těmi články královsky pobavíte. Jestli to je ale myšleno vážně, tak je to tedy opravdu síla.

Středověk neskončil, středověk trvá!
Tak nějak se dají charakterizovat názory a rady, které se v článcích objevují. Např. ve článku „Je má dcera ještě panna“ se nám dostává rady, jak při koupání zjišťovat, jestli dcera má neporušenou panenskou blánu. Dále následuje série článků o škodlivosti masturbace a také o tom, že muži kvůli sexu umírají dříve. Když se pobavíte nad tímto, tak vás článek propagující Kliniku kastrace mužů už ani nepřekvapí.

Po přečtení několika článků vám musí vám být jasné, že to napsali buď skutečně dobří baviči a nebo lidé (pravděpodobně ženy), kteří mají skutečně vážné psychické problémy. Genderové problematice se věnují různé neziskové organizace a je to obor, který se vyučuje na fakultě humanitních studií. To, co se píše na těchto stránkách je ale něco úplně jiného, než to, co se dočteme v odborné literatuře. Něco je ale na stránce http://www.feministky.cz přeci jen poučného. Když si články přečtete, máte krásný obrázek o tom, jak myslí lidé s poruchami osobnostmi.

odkaz na stránku:

http://www.feministky.cz

LOU

Summer´s almost gone…

a za dva dny je tu můj nejen „hudební“ podzim…

Tak o víkendu se uskutečnila po delší době další „Breakaway Project“ session, při které byla nahrána jedna kompletní píseň, do druhé hudební základ a třetí byla společnými silami složena :).

Jedná se tedy o písničky na naše druhé připravované album (to první si můžete zdarma celé stáhnout a poslechnout na http://breakawayproject.webnode.cz/mp3-download/) a tipuju, že tak do dvou let by mohlo bejt hotové :).

Hudebně se teď rozhodně neflákám, se zpěvákem Martinem z jedné rockové kapely právě dáváme dohromady akustický projekt s vlastníma písničkama, na což se těšim, neboť vlastní tvorbu jsem už dlouho nehrál.

S ExKačabou a přáteli pak na jeden koncert obnovíme legendární kapelu Vše za 42,-, se kterou 1.10. zahrajeme na nějaké vegetariánské a ochranářsky-zvířecí akci. Vezmu si tam kožené kalhoty, boty z krokodýla, medvědí kožich a do ruky pořádnej steak.

Žába ve čtvrtek odlítá na týdenní služebku do maďarského Szegedína – města guláše a uheráku – takže jsem zvědavej, jak stihneme nacvičit pár písniček na naše vystoupení v Rock Café v říjnu, kde máme s Hanky Panky hostovat na jednom akustickém koncertě.

A na závěr si nechám Báfkitálf (pronaunciation copyright (c) Jirka Fvátek 2002-2010) , s nima nyní pravidelně každý měsíc budeme vystupovat v Praze v klubu Palmovka. S Doors revivalem prozměnu chystáme zatím společné hraní s Mňoukem a Šmekoraldou v sobotu 23.10.,ve vodárně takže to bude také dobrá taškařice…

No tolik k hudbě,pro samý hraní nemám pořádně ani čas zajít do hospody, tak to musim brzo napravit.

Co, Vonáci, nezajdeme někdy hromadně na pivko?

Luke

Repre

skoro to tam bylo…

Ahoj fanoušci,
přemýšlel jsem, jak nejvíc zdramatizovat postup na ME a vymyslel jsem následující plán, plán A. Úkol č. 1. Porazit Plitvu. Skoro se to povedlo, nemyslíte? Ale zdramatizování podle plánu B bylo prohrát s Plitvou, takže pojedeme podle plánu B. Kdyby se ještě něco zvrtlo, tak tu je plán C, D, E a F, přinejhorším to doplním o plány G, H a I, ale uvidíte, že si nakonec to ME zahrajeme.

Hoši děkujem, že jedete podle plánu B.

Zdraví vás i vás

Michal Bírek.

Je to on, mého srdce PATIZON!

dva pokusy o tvorbu pokrmu… 🙂

Tak minulej čtvrtek přišla opět paní bedýnka , plná čerstvé zeleniny. Mezi mrkvemi, jablky, hruškami, bramborami a jinými, notoricky známými zástupci zdravé krmě, na mě z bedýnky zamrkalo podivné světležluté „něco“ vytvarované do tvaru UFO talíře – posuďte sami:

patizon

Po chvíli nedůvěřivého zkoumání mi kolegyně v práci prozradila, že se to jmenuje Patizon a je to prý něco jako cuketa – tedy bez výrazné chuti….

Přinesl jsem večer zeleninu domů a jelikož je Žabka nemocná, rozhodl jsem se, že, tenhle UFO-patizon zpracuji do nějakého chutného jídla.

Ale co ním? Na internetu jsem ale našel recept na smažené patizony a řekl jsem si, že to bych mohl též zvládnout a dal jsem se do díla.

Pokud chcete vyzkoušet též, budete potřebovat:
1 Patizon
Pár brambor
Máslo
Vajíčka, mouka, strouhanka (na trojobal)
Sůl, česnek, pepř a další koření dle zamýšelné chutí

No a postup je docela jednoduchej:
Nakrájet patizon na tenké plátky, odkrojit z něj tvrdou „slupku“. Osolit, nechat trochu pustit vodu a pak jednotlivé plátky potřít česnekem (předtím jsem jej prolisoval) , obalit v trojobalu jako řízek a usmažit – (HA a má to, ufon jeden)!

Jako přílohu jsem vybral klasický vařený brambor a jelikož jsem línej je loupat za syrova, tak jsem je uvařil ve slupce a po uvaření jsem je oloupal a servíroval s čerstvým máslem.

Výsledkem byl tedy smažený obalovaný patizon s bramborem a chutnalo to zajímavě a dobře (i když řízek je řízek, to je jasný)

Patizon je sám o sobě téměř bez chuti, je jen lehce nasládlý, takže máte velkou možnost si jej např. kořením dochutit dle libosti.

Takže půlka patizonu byla pryč…a co s tou druhou?
Rozhodl jsem se improvizovat a vymyslel jsem si vlastní recept – tzv Patizonové hamburgery.

O hamburgerech jsem tu už kdysi psal, zaměřím se tedy jen na onu „směs“ – takže nakrájel jsem patizon na kostičky, opepřil, nakrájel k tomu cibuli a celé to nahrubo rozmixoval, aby vznikla kašovitá hmota. Bohužel byla hodně řidká. Nařadu tedy přišla mouka, tou se to trošku zlepšilo, ale bohužel i ve finále byla směs hodně řidká a když jsem patizonburger hodil na pánev, šíleně to prskalo a zlobilo. No nebudu vás napínat, bylo to nakonec fiasko. „burger“ se z venku šíleně spálil do černa, vevnitř byl ale skoro „syrovej“. Chuťově to bylo docela zajímavý, ale burger vůbec nedržel vcelku a rozpadal se… takže tenhle recept asi nezkoušejte a nebo, pokud jej dovedete ke zdárnému konci, mi napište Vaše tipy, jak tu směs nějak víc zahustit 🙂

Patizonům a ufonům zdar!
Luke

Od všeho něco

Ladikovy bláboly… už tu dlouhy nebyly 🙂

Ahoj čtenáři, už se vám stýskalo? Mně jo. Napíšu alespoň pár vět, abyste věděli, že jsem tu stále s vámi 🙂

Úředníkům se budou snižovat platy. Jelikož jsem taky úředník 🙂 přitom dělám něco podobného jako Luke, tak půjdu s platem dolů. Vždycky jsem si myslel, že mám málo peněz, tak bude asi o 1500kč hůř. Nojo, vždycky může být hůř.

Včera jsem u sestry doma zjistil, že jejich počítač je už 9 měsíců bez antivirových aktualizací… Samozřejmě, že už tam nějaká havěť nalezla. Zkusil jsem na to Avasta 5, free verzi. Něco pochytal, ale určitě ne všechno. K tomu bych si musel sednout a já tam byl kvůli montování skříněk. Moje ségra se totiž stěhovala a teď si ten nový byt vylepšují. Přestěhovala se na Stodůlky, ani bych se nedivil, kdyby bydlela s lukyhellem ve vchodu. Svět je malý. 🙂

V pokeru se mi teď totálně nedaří. Hraji dobře, ale někdo mě zaklel. Poker je o tom počkat si na situaci, kdy je vaše kombinace 2x, 3x nebo 4x silnější než soupeřova a pak z toho vytěžit maximum. Já se do těchto situací dostávám, ale faktor náhody je silný a je proti mě. Balík karet tlustej jak sviň a v tom balíku je jen 11 karet (ze 44), které mě poráží a jaká karta asi tak přijde? Nebo v tom balíku jsou jen 2 karty, které mě můžou porazi a co přijde na stůl? ach jo. Kdy se to zlomí? Mně stačí, když nebude mít štěstí nikdo.. 🙂

teď jsem sežral kýbl kuřete z kfc. Kuře jsem dal Džuse.

Mějte se.

Čus

Ladik

Brasserie La Gare

dojmy z francouzské restaurace…

Včera jsme měli menší rodinnou oslavu a při té příležitosti jsme zašli do nové (?) francouzské restuarace La Gare, která se nachází v Praze, kousek od Masarykova nádraží, v ulici V Celnici.

Francouzkou kuchyni mám rád, ale do teď jsem neměl moc příležitostí ji opravdu ochutnat, avšak včera jsem si to vynahradil – ale od začátku – restaurace je zařízena v moderním stylu – bílé zdi, dřevěné stoly, u stěn červené sedačky, vše čisté a vkusné bez přeplácených zdí plakáty či obrazy. V jedné části restaurace je bar s deserty a dortíky, vedle jsou akvaria s živými humry, které si můžete nechat uvařit. Součástí restaurace je i pekárna, která peče čerstvé bagety či chleby, které si můžete rovněž zakoupit i domů.

Jídelní lístek byl rovnou na stole, sloužil rovněž jako podložka pod talíře, takže jej máte stále na očích a rozsah jídeláku je přiměřenej – cca 11 předkrmů, 2 polévky, 20 hlavních jídel + saláty, sendviče, omelety , přílohy a deserty (cel0 menu je na níže uveném webu)

Jako předkrm jsme si s Žábou dali tataráček, žabí máma vyzkoušela kachní paštiku s čertvou bagetou, což vypadalo taky moc dobře a věřím, že dobře chutnalo, stejně jako ten „steak tartare“

Víno je důležitým doplňkem každého francouzského podniku a zde je vinný lístek opravdu rozsáhlý a nabídka vín obsahuje vína z mnoha koutů francie. Žába vybrala dvě z vín z nabídky – tuším že Pinot Blank a po té Bordeux Fontbreauil Sauvignon. No ve vínech se moc nevyznám, ani je příliš nedocením, takže já po několika ochutnávkách vzal za vděk Stella Artois :).

Hlavní jídlo – tak na tohle jsem se těšil, po pohledu do menu jsem téměř hned byl rozhodnut – vybral jsem si Kohouta na červeném víně – francouzskou klasiku, která se, stejně jako Boeuf Bourguignon (který si dala Žabka), objevila v proslulé kuchařce „The Mastering the Art of French Cooking“ od Julie Child.

Kohoutek byl moc dobrej – překvapilo mě, že jeho maso spíše chutí a strukturou připomínalo hovězí než kuřecí a bylo perfektně upečeno, měkké a od kostí doslova odpadávalo. Zvláštní kapitolou byla omáčka z vína – temně hnědá, s kousky hub, osmahlejch cibulek aj., prostě úžasná kombinace.

Žábin Boeuf byl ve stejné omáčce, ale zde se jednalo už opravdu o hovězí maso, které bylo velmi měkké a celková porce mě překvapila svou velikostí.

Ochutnal jsem i mušle (poprvý v životě) -je to zajímavá chuť, ale pořád se nemůžu zbavit toho psychickýho bloku jíst něco „slizkého z moře“ :).

Po hlavním jídle jsem byl už dost najedenej, takže jsem desert radši nedával, žabka si však dort s pistácií a bůh ví čim dalším moc pochvalovala

Obsluha byla profesionální a ochotná, neviděl jsem ani náznak toho, že bychom číšníky „otravovali“ (jak mám občas v některých podnicích dojem), ani jsme nečekali, než si nás obsluha všimne, jak se též očas někdy stává.

Cenově je restaurace VELMI příjemná, ceny nejsou rozhodně přemrštěné a na to, že se nachází téměř v centru Prahy, je o dost levnější než řada okolních podniků.

Doporučuji se tedy podívat na jejich web
http://www.lagare.cz
a pokud máte chuť na nějakou francouzskou specialitu, rozhodně La Gare doporučuji k návštěvě

Luke