TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Restaurace a bary Mariánských Lázní

..aneb konec týdenní ládikovské blogovací krutovlády 🙂

Sedíme v první třídě rychlíku CHEB-PRAHA a právě se se Žábou vracíme z naší již pravidelně letní pětidenní dovči v Mariánských lázních. Počasí se povedlo dokonale, takže jsme podnikli řadu výletů a rovněž jsme navštívili několik místních podniků, onichž se chceme nyní více rozepsat. Předem bych chtěl podotknout, že rozhodně toto nemají být objektivní recenze, nejsme žádní „food kritikové“, spíše to bude shrnutí našich subjektivních dojmů z několika podniků

Mariánské Lázně je středně velké lázeňské město poblíž Chebu na západě čech. Hlavní klientelu lázní tvoří turisté (zejména ti němečtí) a námi odhadovaný věkový průměr návštěvníků lázní je cca 70 let. Z toho vyplývají některé zjevné „nevýhody“, zejména týkající se nočního života – drtivá většina restaurací zde zavírá kolem desáté večer, obchody mezi 18 a 20 hodinou, takže mladí lidé zde chodí do několika málo podniků, které jsou otevřené „přesčas“. Je to např. Discotéka D-klub (tam jsme se neodvážili vstoupit) ale i náš oblíbený Irish Pub, o kterém se dále ještě zmíním.

Vzhledem k turistům a jejich zdravotním pobytům je menu místních restuarací více zaměřeno na saláty a lehčí jídla, než je třeba v Praze běžné. I větší „pajzly“ většinou v Mariánkách nabízí výběr několika salátů a ne jen obligátní „šopák“ a „míchaný“, jak je zvykem v pražských pajzlech. Jelikož v době našeho pobytu byly přes den více než 30ti stupňový vedra, tak i my jsme si dávali spíše lehčí jídla.

Cenově jsou podniky v ML pro pražáky většinou levnější (až na výjimky) a též i ceny v obchodech – byli jsme v místním Kauflandu a např. Ty samé spaghetti (Agnesi, Barilla) stojí v ML v tom samém řetězci v průměru o 5kč méně).

Zvláštní kapitolou je pivo – hned u Mariánských lázní se nachází pivovar Chodovar, jehož produkce je velmi chutná – bohužel v lázních samotných drtivě převládá produkce pivovaru Plzeň a Budvar a místní (a lepší) Chodovar naleznete jen v několika málo podnicích, což je škoda.

Pozitivním rysem je i to, že snad ve všech zmíněných podnicích je zdarma WIFI síť pro připojení k internetu přes mobil či notebook.

A teď k jednotlivým podnikům:

Café bar a restaurant Classic (na hlavní tříde pod kolonádou)
Kavárna a restaurace na hlavním „korzu“ v mariánkách. Restaurace má vždycky minimálně venku plno, ale vevnitř lze najít většinou místo k sezéní. Velmi jsme si oblíbily „studený citrón“ – vymačkaný citron smíchaný s vodou a ledem a trochou cukru – v parnech hodně osvěžující nápoj.

Z pokrmů bych vyzvedl zejména deserty, různé dorty a poháry, jejichž nabídka se každý den obměňuje. Nabízejí i standardní kuchyni, z níž jsem ochutnál italský salát, tale ten nebyl nic extra (v „italském“ salátu byl eidam, šunka, vajíčko apod. Nesmysly) . Co se týká piv, točej plzeň.

Restaurant Mes Amis (nad Poštou v Centru)
První dějství – rok zpět – Zlatina máma, mnoholetá návštěvnice mariánek, nám doporučovala, že do MesAmis určitě musíme zajít. Loni jsme tedy tak učinili a byli jsme dost zklamáni – já si tehdá dal Carpaccio a zlata Caesar Salát. Carpaccio je italský pokrm, jehož hlavní součástí jsou jemně nakrájené tenounké plátky syrového zadního hovězího (nebo svíčkové), na tom zpravidla bývají nastrouhány hobliny parmezánu a kousky rukoly a to celé se zakape balzamikovým octem a nebo citronem. K tomu se podíává většinou italský chléb či nějaké vhodné pečivo Nutno dodat, že takto servírované Carpaccio potkáte málokde (např. Na žižkově v Personě). To co mi ale přinesly tehdá v Mes Amis bylo hodně „divoké“ – kousky syrového hovězího byly podivně natrhány na „cáry“. K tomu byla servírována klasická „česká“ obloha (rajče, kus salátu, sal. Okurka apod.) , nějaký sýr tam byl též, možná to byl i parmezán a dva kusy toastového chleba. Zlatin Ceasar salát vypadal podobně – s rajčatama a ledovým salátem (rajčata tam být správně nemají, používá se římský salát).

Celkově velké zklamání. Když jsme to vyprávěli Zlatině mámě, říkala, že to není možný, že asi měli špatnej den či co … .no letos jsme si tedy dali repete – já si dal tatarský biftek a Zlata smažený hermelín s brusinkami. Tatarák jsme si schválně nechal zamíchat.

Přinesli mi hnědou hromadu „tataráku“ (není tatarák a barva hovězího masa spíše obvykle červená?) k tomu opět obligátní oblohu doplněnou ředkvičkami a stroužky česneku na topinky, ty byly 4 a k 100g porci tataráku to je úměrné množství.

Chuťově byl tatarák dost nasládlej, musel jsem si ho tročku dosolit, ale nebyl uplně špatnej. Ta barva se mě ale nezdá – buďto nepoužili hovězí svíčkovou a nebo do tataráku nalili nějakou omáčku, která ho takto nepěkně obarvila…

Zlatin hermelín prý taky nebyl úplně špatný, s brusinkami si ale nedali žádnou práci, jen je nejspíše vyndali ze sklenice rovnou na talíř.

Ceny v podniku byli na Mariánské Lázně dost vysoké (většina jídel kolem 180-220kč) a nezdá se mi, že by kvalita podniku těmto cenám odpovídala.

Závěrem bych to shrnul, že na žádnej gurmánskej zážitek to v MesAmis rozhodně nevypadá, věřím ale, že možná některá jídla jim mohou jít lépe než zrovna ty naše vybraná. Carpaccio si tam ale rozhodně nedávejte.
Jo a pivko točej Budvar

Irish Pub (nad poštou v centru)http://www.irish-pub.cz/
náš „srdeční“ podnik hned vedle Mes Amis, kousek nad poštou.Do „Ajriše“ chodíme zpravidla první a poslední večer pobytu, dáváme si skvělé irské točené pivo Kilkennys (vyrábí je též pivovar Guiness) a jelikož se jedná spíše o bar a ne o restauraci, nabídka jídla je omezená. Nabízí cca 15 rychlých pokrmů,ale maj je docela vychytaný – já si tam často dávám Chilli con Carne, které má opravdu říz, na podzim či v zimě příjde k chuti gulášovka v chlebu, pak hospodské klasiky typu nakládaný hermelín, utopenci. Potěšila nás rybí očka – originále servírované jako jednohubky ve velice chutné kombinaci – chléb, cibule, rybí očko, okurka a kousek citronu – moc dobré.
Jídlo ale není to hlavní, proč byste do Irishe měli zajít – je to hlavně atmosféra a prostředí, které je stylizované do začátků 20. století – takže tu najdete staré hračky, starý psací stroj apod. Ceny jsou velmi vlídné a Irish pub je jedno z míst, kde to „žije“ i po desáté hodině večer a často to potkáte hodně mladých lidí. Z pivek tu, kromě zmíněného Kilkennys a Guinesse točí ještě Plzeň a Velvet.

Tapas bar Medité (u Chebské křižobatky) http://www.medite.cz
Tenhle podnik jsme vyzkoušeli letos poprvé a měli jsme trošku obavy, jak to bude vypadat, neboť jsme trošku zmlsán pražským letenským Tapas barem. Venkovní zahrádka na betonovém chodníku moc vábně nevypadá, šli jsme tedy dovnitř, tam je podnik též zařízen na můj vkus až příliš stroze – obavy se však rozplynuly po objednání prvních pochutin. Tapas je španělské označení pro menší předkrmy – v zásadě se jedná o více různých druhů pokrmů po malých porcích.Místní Tapas bar nabízí tedy studené tapas a teplé tapas plus deserty a další doplňky. Mají rovněž docela dost velký výběr mezinárodních vín.
Ze studených tapas jsme vyzkoušeli – „paštika z oliv“ (v zasadě domácí tapenáda) a olivy nakládané s chilli a tymiánem. Obojí velmi chutné. K tapas dostanete na stůl čerstvé stylové pečivo (a tím nemyslím český chleba a rohlíky :)). Pak samozřejmě ještě olivový olej či vinný ocet pro dochucení.
Největší radost nám ale udělaly teplé tapas – Zlata si velmi pochvalovala Toskánskou panenku v bylinikové a parmezánové krustě. Využili jsme i sezónní nabídku – na másle dušené lišky (houby, ne ty zvířata) s bilinkami a citronem – to bylo opravdu genitální (jak já říkám) jídlo.
Na závěr jsme si dali zapečené lilky plněné parmazánem v rajčatovém pyrré – jídlo docela vydatné, ale moc dobré. Žába – žrout – zakončila večeři ještě ananasovými ravioly plněné mascarpone skořicovým krémem s jahodovým přelivem, prý též velmi dobré.

Obsluha byla velmi příjemná a ceny též, za celé toto menu a nějaké to pití jsem za oba dva platil asi 800 stovek /bez dýžka/ . Shrnuto – do Mariánsko-lázeňského Tapas baru se rozhodně vrátíme.

Hotel a restaurant Poštovní Dvůr
Nenápadná zahrádka mezi dvěma hotely poblíž ušovické křižovatky – to je hotel a restaurace Poštovní dvůr. Dávali jsme si tam jen předkrmy, takže nemůžeme příliš hodnotit úroveň kuchyně – jen stručně – italskej salát super, Carpaccio průměr (i když oproti Mes Amis jasný vítěz), Marinovaný losos nic moc a salát s filetem z tresky v bylinkovém těstíčku výborný.

My jsme si toto místo docela při současném pobytu oblíbili hlavně kvůli chládku na zahrádce – právě poloha mezi dvěma baráky zaručuje, že je tam i ve třiceti stupňových pařácích hezkej chládek. Pivo točej plzeň a obsluha byla příjemná.

Zlatý sklípek (Chodovar)
Tak sem jsme si zašli, protože jsme viděli, že točej Chodovar – bohužel jen desíku (ta je vodová). Z názvu jsenm očekával hezkou sklepní restauraci (a la radnický sklípek v Praze apod.) bohužel jsme byli hodně zklamání – interiér restaurace byl zařízen hodně nenápaditě bez špetky fantazie a vůbec mě prostřední nelákalo si tam dávat něco k jídlu. Pohled na jídelní lístek to potvrdil – většinou české klasiky, ale asi nic, co by si dal člověk ve vedru pro pocit osvěžení. Ale nechci jen hanit, jak jsem psal, kuchyni jsme nezkoušeli, tak třeba vařej dobře.

A dva podniky z předchozích návštěv
Restaurant New York http://newyorkml.cz/
Tenhle moderně a vkusně zařízenej podnik na hlavní třídě má opravdu dobrou úroveň a kvalitu kuchyně – je zaměřen, jak už název napovídá, na zahraniční kuchyni – já jsem si tam dával opět carpaccio a jedině tam bylo opravdu dobrý, saláty a těstoviny též a ničemu se nic nedalo vytknout. Ceny jsou o něco vyšší, ale odpovídají kvalitě. Jediný zápor, co mi asi utkvěl v hlavě, byla pomalejší obsluha, neboť restaurace bejvá hodně plná.

Pueblo Mexico http://www.pueblomexicano.cz/
Asi jediná místní mexická restaurace žije hlavně z toho, že nemá v mariánkách konkurenci.Interiér je myslím docela povedený, celá restaurace má vestavěnou jakousi dřevěnou konstrukci, v jejíž různých úrovních se nachází jednotlivá patra a stoly a z tohoto pohledu je rozhodně povedená.

Co se týká jídel, je to už horší, některá nemají s mexikem mnoho společného… bohužel přesně si již nevzpomínám na konkrétní jídla – takže kritiku přenechám čerstvým návštěvníkům podniku či až se tam někdy vydáme v budoucnu na repete.
Prý tam rovněž mají vyhlášené steaky, ty jsme ale zatím neokusili.

U Filipa
A na závěr si nechám restauraci s pravou českou domácí kuchyní, která se nachází opět nad poštou, těsně vedle Irish Pubu. My tam byli jednou na podzim, kdy byly zrovna hody a dali jsme si domácí kachnu a bylo to úžasný. Při dalších návštěvách jsme okusili zvěřinu, svíčkovou a další české klasiky a vždy to bylo opravdu moc dobré. Pan majitel , který si mimochodem s hosty docela rád povídal, nám vyprávěl, že vše v nabídce je z „domácí“ produkce a od místních dodavatelů a myslím že je to na jídle i jeho chuti znát. A ceny jsou rovněž velmi příjemné. Tahle restaurace příjde vhod zejména ve studenějších obdobích, ale i v létě se tam dá vybrat lehčí jídlo.

Tak tolik k několika podnikům

Luke s Žabí pomocí

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: