TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Monthly Archives: Duben 2012

Prince of Persia

aneb proč je důležité dělat jarní úklidy

Vzpomínáte si na Prince of Persia?
Chlápek oděný v bílém, který prolézá tajemné katakomby, které jsou z neznámého důvodu navrženy tak, že se do horních pater musí pracně lézt. Propadající se podlaha. Souboje s bojovníky v turbanech. Nebo s kostlivci. Nesmíme zapomenout na lektvary. A v neposlední řadě… samozřejmě… na kusadla (Kefíre díky, žes to tak dobře vypočítal). Prince of Persia je prostě legenda. Hra, na které jsme vyrostli. Mateřské mléko, od kterého jsme nedokázali odtrhnout… dokud nebyl Jafar mrtev.

Před několika minutami jsem jen tak surfoval po internetu… sjížděl stránku za stránkou… až jsem narazil na článek „Nález herního pokladu: Objevil se původní kód legendy Prince of Persia“.

Článek najdete zde: http://bonusweb.idnes.cz/objevil-se-puvodni-kod-prince-of-persia-d9n-/Novinky.aspx?c=A120402_152837_bw-novinky_vdp

Autora Prince, Jordana Mechnera, trápil deset let jeden závažný problém – nikde nemohl najít zdrojový kód této hry, která ho proslavila. Kód našel až víceméně omylem jeho otec, který prováděl jarní úklid. Zabalil různé diskety, které doma našel a ty pak poslal synovi. K Joranovu překvapení se na disketách nacházel zdrojový kód hry. Možná se tedy dočkáme obnovené premiéry úplně původní verze Prince. Aniž bychom prý museli mít emulátor. Otázkou ovšem je, zda se Jordanovi podaří dostat data z disket do počítačů a potom hlavně zda se podaří data otevřít v nějakém současném programu. Je to přeci už jen nález z dob počítačového pravěku. Něco jako kosti dinosaurů pro archeology. „Opravdu tyhle ještěři chodili po Zemi?“ Ptají se archeologové a se stejným údivem se možná dnešní herní nadšenci budou ptát: „Tohle se opravdu hrálo?“ A my nadšeně odpovídáme: „To si pište, že se to hrálo! A bylo to super.“
Ať žijí staré hry. I když graficky často vypadají bídně, hratelnost byla skvělá.
Jdu si někde sehnat emulátor a Prince.
Držte mi palce, jestli jsem ještě nezapomněl, jak se dělají shiftové kroky 🙂
A nezapomeňte na jarní úklid… vyplatí se 🙂
LOU
Reklamy

OCCUPY PRAGUE

Byli jsme se podívat, jak vypadá stanové městečko na Klárově

Pět a půl stanu, cca 40-50 lidí. Dvě diskutující skupinky. Jedna se bavila, že by to chtělo, aby si každý přinesl židli. Druhá se domlouvala, o čem vlastně tahle akce bude. Zahlédl jsem pár +Piráti. Škoda, že se toho nechopili, když jsem poslouchal. Byl jsem připraven zapojit se do diskuze, pokud by o něco fakt šlo. Ale šlo to nějak mimo mě. Trochu jsem se obviňoval, že jsem nenastudoval OCCUPY WALL STREET, tak asi nechápu, o co jde. Do příště si to nastuduji a vrátím se účastníky kempu podpořit.
Pokud byste tam měl někdo namířeno, řekněte kdy a můžeme se tam potkat. Kemp je naplánován na několik týdnů.

 
Fotky v příspěvku na Google+
 
Ladik

Kdy se sejde komplet celá

v jeden den na jednom místě?

Možná to zní zvláštně. Čím víc se na to soustředím, tím se mi to zdá neuvěřitelnější. 5 členů TVVONA Ladik, Luke, Lou, Ashman a Lukyhell se nesešlo už ani nepamatuji jak dlouho. Čtyři bydlíme v Řepích a Luke do Řep poslední dobou jezdí hodně často, ale pořád nic. Když jsem se ptal Lukyhella, kdy jsme se nakonec viděli všichni, zapřemýšel a řekl, že to bylo na projekci TV VONA. Kdy to bylo?

V posledních týdnech vím o pár chvílích, kdy jsme se málem všichni viděli. Jedna z nich bezesporu byla akce v Bezděkově u Lukeho na chatě. Nakonec jsme se tam sešli jen čtyři (bez Lukyhohella).
Čtyři jsme se sešli párkrát v sokolovně a jednou neanonymní alkoholici šanci prováhali, když jsem nejprve já, Lou a Luke byli na pivu a Luke se pak přesunul za Ashmanem a Lukyhellem na natáčení alkoholiků, kde jsme s Louem už nebyli.
Na natáčení Točny byli čtyři, ale tam jsem zase nebyl já.
Až se zase jednou sejdem v pěti, tak si dám panáka. A udělám nám společnou fotku. Že by to bylo na Lukeho loučení se svobodou? Nechám se překvapit.
Ladik

Filmy z poslední doby

opět menší shrnutí několika zajímavejch filmů….

Lemmy
http://www.csfd.cz/film/290170-lemmy/
Začnu
výtečným dokumentem o Lemmy Killmisterovi – basákovi kapely Motorhead,
která předznamenala vlnu heavymetalových kapel 80. let. Tenhle dokument
stojí za to vidět, i když třeba metal či hardrock neposloucháte – je to
totiž legrace od začátku do konce – takovej Spinal Tap,
ale skutečnost :). Lemmy je totiž prototypem pravého rockera se všema
vlastnostma a klišé, který k tomu patřej – ženský, chlast, drogy,
„kultovní“ hlášky aj. a je vidět, že rock´n´rollem žije i v
pětašedesáti… Hned na začátku se Lemmy přizná ke své oblibě k Beatles
(které prý viděl ještě v Cavernu) a pak jej kamera následuje do
hudebního obchodu, kde shání mono box remasterů Beatles :). V celém
dokumentu hovoří řada Lemmyho souputníků a i hudebních kolegů (Dave
Grohl, Metallica, Ozzy aj…) a kromě Motorhead jsou připomenuty i další
Lemmyho kapely Rocking Vicars (z 60. let) a Hawkind (začátek 70. let).
Myslim že u tohohle dokumentu se bude každej muzikant dobře bavit.

Vrtěti ženou
http://www.csfd.cz/film/282939-vrteti-zenou/

Jeden
z mála vtipný českých názvů filmů :). Originálí název je „Hysteria“ a
celý film vypráví o tom, jak se na konci 19. století hysterie (která
byla považováno za nemoc) léčila prostřednictvím „masáží“ určitých
partií dámského těla :). Jeden mladý lékař, který právě do takovéto
soukromé kliniky na „léčbu hysterie“ nastoupil začne mít ale po nějakém
čase potíže s bolavou rukou a proto jeho technicky nadaný spolubydlící
vymyslí elektromechanický masážní strojek – vibrátor :). Takže o tomhle
ve zkratce film je a jelikož je vše pojato v odlehčeném duchu, budete si
myslím u filmu docela bavit, jako my.

Železná Lady
http://www.csfd.cz/film/291197-zelezna-lady/
Na
film o Margharet Thatcherové jsem se dost těšil. Sama Margharet je
stále i dnes v Anglii vnímána velmi rozporuplně kvůli tvrdým reformám,
které v té době postavily Británii na nohy, ale citelně zasáhly určité
vrstvy obyvatel a rovněž odbory.

V první řadě musím pochválit
výtečnou Meryl Streepovou, která hraje titulní roli naprosto famózně.
Horší je to ale s flmem samotným – sledujeme totiž starou Margharet ze
„současnosti“, která si postupně vzpomíná na své mládí a karieru –
trochu mi to stylem připomělo rovněž nedávný film Clinta Eastwooda
J.Edgar, který rovněž trpěl touto dějovou roztříštěností, kterou já
nemusim. Pokud sleduji biografický film, rád jej vidím od začátku děje
(od mládí) a né napřeskáčku, jako v těchto dvou filmech a z toho důvodu
mě i železná lady moc nebavila.

Easter Parade
http://www.csfd.cz/film/23028-velikonocni-prehlidka/
Mám
rád staré americké muzíkály a Freda Astaira ještě víc, takže jsem si
nemohl nechat tenhle film z roku 1948 ujít. Děj je prostinký (starší
tanečník se zamiluje do mladé tanečnice, kterou hraje Judy Garlandová),
ale hudební i taneční čísla jsou výtečná! A nezapomenutelná taneční
scéna Freda Astaira v Obchodě z hračkama je rovněž „klasika“.

Mimochodem, jestli pak zjistíte, jak natáčel tenhle tanec? 🙂

 

Muž který nikdy nebyl
http://www.csfd.cz/film/18544-man-who-never-was-the/
Tentokráte
válečné drama z roku 1956 o tom, jak se spojenci snažili němce přelstít
tím, že zinscenují smrt spojovacího důstojníka, který u sebe bude mít
falešné plány spojenců a jehož mrtvé tělo nechají vyplavit ve španělsku,
kde je hodně německých agentů…. tak v zásadě o tom je tento film,
který docela podrobně popisuje problematiku přípravy takovéto akce (jak
sehnat dělo, vymyslet krycí historii tohoto fiktivního důstojníka atd).
Druhá část filmu je o tom, jak němci, pro ověření údajů, pošlou do
Anglie agenta, který jde po stopách tohoto fiktivního důstojníka…
Rozhodně zajímavej film, který je určitě v mnohém inspirován skutečnými událostmi.

Seriál Mad Men
http://www.csfd.cz/film/233764-mad-men/

Poslední
dnešní tip se týká seriálu Mad Men – jedná se o další „Period drama“ –
tentokráte z reklamního prostředí New Yorku v 60. letech. Hlavním
hrdinou je Don Draper, který má v reklamní agentuře Sterling Cooper na
starosti vymyšlení sloganů a reklam pro klienty (cigarety, auta atd) a
který, ve své zakouřené kanceláři popíjí skoro neustále Whisky a snaží
se pro každého z klientů vymyslet originální kampaň či slogan. Do děje
jsou samozřejmě vtaženy i rodinné vztahy a celý seriál výborně doplňuje
dobová hudba. Mad Men je docela upovídanej seriál, takže neni asi pro
každého, každopádně je to osvěžující a trochu jinej pohled na 60. léta z
pohledu „kravaťáků“ a tehdejší vyšší třídy. Ke stažení na Uloz.to i s
titulkama

Luke

Fénix, pšeničné osvěžení

trvalo to skoro dva měsíce…

Tak konečně. Fénix od plzeňského prazdroje odstartoval velkou projekcí na odvětrávacích komínech strahovského tunelu, tzv. videomapping. Od 1.3. se začal objevoval po hospodách a já ho do včerejška stále neměl. Jednou mi to zkazili v hospodě, kde ho točí, protože neměli volný stůl. Jednou mi to zkazili Luke a Lou, protože se jim nechtělo jet 3 stanice busem. Dokonce jsme plánovali vona večeři a tam bych si Fénixe dal. Proč jsme vlastně na tu večeři nešli? Párkrát jsem si to zkazil já, protože ačkoliv jsem jel kolem hospy, kde ho mají, nepiji pivo sám. No někdy doma si ho sám dám, ale do hospody sám nechodím. A včera úplnou náhodou jsem se s tátou poflakoval na Andělu…, boty, knihkupectví.. Víte, kde byla Biafra? A pak jsme se rozhodli zajít na pivo. U sv. Filipa a Jakuba Fénixe mají, tak jsem tam tátu nasměroval.

Pivo bylo ve 4dcl zahnuté sklenici, kterou jsem viděl např. u Prácheňské Perly. Sklenice byla ozdobena pomerančem. Fénix je prezentován jako osvěžující pšeničné pivo s příchutí pomeranče a špetkou koriandru. Jestli je koriandr to nahořklé, co tam bylo cítit, tak jsem tam cítil i koriandr. Pivo je opravdu osvěžující a chuťovědobré. Jasná trojka 🙂 Za ochutnání rozhodně stojí. A já už jsem teď klidnější. Fénixe mám za sebou.
Ladik

Zajímavé aplikace pro Android telefony

pár tipů…

Nedávno jsem se po mém dosluhujícím polofunkčním telefonu stal majitelem telefonu se systémem Android a tak jsem začal zkoumat, jaké zajímavé „free“ utility či aplikace pro tento systém existují a některé jsou vcelku zajímavé, tak se o ně s Vámi podělím zde

MortPlayer
URL
MP3 a dalších mediálních přehrávačů je jistě celá řada, avšak já hledal přehrávač, který umí dobře pracovat se složkama (folders) a dokáže rovněž přehrávat skladby v pořadí dle názvu souborů (01-aa.mp3, 02-bb.mp3 apod..) Obojí Mortplayer splňuje a navíc v zdarma dostupné verzi obsahuje ekvalizer, kterým můžete při přehrávání zvýraznit basy či výšky.

Locus Free
URL
Výtečná mapová aplikace, která, narozdíl od většiny ostatních map (od Seznamu, Googlu a spol.) umí používat offline mapy a dokonce i ty vektorové! Na webu http://gpsfreemaps.net/mapy/vektorove-offline-mapy-pro-locus si můžete stáhnout cca 250MB vektorovou mapu celé naší republiky a po nahrání mapy do telefonu pak můžete využít výhody map bez ohledu na dostupnost internetového připojení. Vektorové mapy jsou velmi podrobné, obsahují i čísla popisná i v zapadlých vískách a kromě samozřejmé podpory GPS nabízí tento program i řadu dalších funkcí (zaznamenávání trasy, pomůcky pro geocaching apod).

Mapy.cz
URL
Zmíním ještě jednu mapu od mého chlebodárce – její hlavní výhodu oproti konkurenci vidím v turistických mapách, které nabízí dokonalou orientaci při výletech do přírody či terénu. Prozatím není k dispozici offline verze map, ale údajně se již na ní pracuje!

OfflineLogger
URL
Aplikace, která umožňuje zaznamenávat v pravidelných (a nastavitelných) intervalech Vaši GPS pozici a tím umožňuje vytvořit si např. záznam trasy výletu, výpravy apod. Její velkou výhodou je, že GPS modul zapíná jen na moment záznamu a pak jej opět vypíná, čímž tolik „nesaje“ baterii. Samozřejmostí je export tras v několika formátech použitelných v různých mapových systémech.

Pubtrans a MHDdroid
URL
Dvě zajímavé aplikace pro hledání jízdních řádů a dopravních spojení v ČR. MHDdroid je určen spíše pro městskou dopravu a její velkou výhodou je podpora GPSky, která hodně zjednodušuje práci. Stačí zapnout GPS přijímač, spustit tuhle aplikaci a již za chvíli se objeví seznam zastávek ve Vašem okolí a u nich nejbližší odjezdy linek, takže hned víte, jestli stíháte ještě tramvaj :). Aplikace pak samozřejmě nabízí i standardní hledání dopravního spojení.
Pubtrans je oproti tomu spíše klasický celorepublikový jízdní řád, který se hodí ke zjišťování vlakového či autobusového spojení.

gStrings
URL
Něco pro muzikanty – užitečná mikrofonní ladička strunných nástrojů, využitelná např. pro akustickou kytaru.


Meteoservis
URL
Výtečná aplikace o počasí v ČR, která kromě běžných informací obsahuje i satelitní a radarové snímky, takže však můžete vidět mrak, kterej se k vám blíží! 🙂

EasyTask Killer
URL
Většina aplikací na Androidu neumožňuje jejich jednoduché vypnutí a o toto se běžně stará systém sám v případě, že dochází systémové prostředky. Tato aplikace, která se po spuštění usídlí v horní liště Vašeho mobilu umožňuje stiskem tlačítka vždy paměť a již neaktivní aplikace ukončit, což často přinese i výraznější zrychlení systému. Další užitečnou funkcí je zobrazení stavu baterie v procentech.

Facebook a G+
URL
Pokud jste taky na obou sociálních sítí, jako já (máágoóór) :), budou se Vám určitě hodit tyto aplikace, které přinášejí pohodlné ovládání těchto sítí z mobilního telefonu a umožňují rovněž snadné sdílení dat mezi Vaším telefonem a těmito sítěmi.

Soundhound
URL
Hraje zrovna v rádiu písnička a vy byste chtěli zjistit její název? Zkuste tuhle aplikaci – dáte jí poslechnout kus libovolné písničky a pokud aplikace píseň zná, zobrazí Vám její název i interpreta… testováno s úspěchem na She loves you 🙂

České pivovary
URL
Tuhle aplikaci mi doporučil Ládik a jedná se o přehlednou mapku českých pivovarů!

Google Skymap
URL
Výtečná pomůcka pro všechny, kteří se chtějí lépe vyznat na noční obloze. Ve spolupráci s vestavěným gyroskopem a kompasem v telefonu nabízí virtuální pohled na noční nebe.

Google Goggles
URL
Aplikace, kolem jejíž „brýlové“ implementace se v poslední době rozvířila debata na internetu. Každopádně už teď můžete základ téhle služby vyzkoušet ve fotoaparátu – co aplikace umí? Např. vyfotíte angl. text a telefon Vám jej přeloží do češtiny. Vyfotíte nějakou známou památku, obraz či logo a Goggles Vám ihned najdou informace o tomto díle/stavbě/firmě. Dál umí skenovat QR a čárkové kódy a další funkce. Tahle aplikace je docela náročná na fotoaparát přístroje a pokud máte mobil s FF (fixed focus), může se stát, že Vám aplikace ani nepoběží nebo bude fungovat nepřesně, na muj huawei jsem jí musel nainstalovat ručně přes USB :).

Tak tolik k několika aplikacím, jejich na internetu velká řada, tak pokud nějakou zajímavou najdete, sem s ní do komentářů 🙂

Luke

VONA.SF.CZ odkazuje na náš blog

Místo na nepoužívanou diskuzi.

Místo na nepoužívanou diskuzi teď naše oficiální stránka http://vona.sf.cz odkazuje na náš oficiální a často využívaný blog

https://plus.google.com/photos/109192096592940230817/albums/5732995960597085809

Luky aktualizoval, já informuji.
Přeji našemu blogu další čtenáře.
Ladik

Live blog #2 – pivoklání pokračuje

včera se uskutečnilo druhé degustační pivoklání…

a je tu druhé pivoklání. Tentokrát jsme s Ládikem vyrazili do hospůdky „Kulový blesk“ poblíž I.P.Pavlova, která je pojmenována po stejnojmeném českém filmu a jejíž výzdobu tvoří zejména plakáty, fotografie a různé upomínkové předměty z komedií Smoljaka a Svěráka.

Připomenu hodnotící systém:
Hodnocení (1 špatný, 5 nejlepší). Pro Lukeho je 3ka úroveň průměrná – odpovídající např. dobré Plzni.17:00
Již jsem na místě a čekám na Ládika a jeho kamaráda, taky Láďu. Přichází včas a všichni si dáváme první pivíčko z broumského (nikoliv broumovského) pivovaru Matuška kousek od Berouna.
Oproti minulému liveblogu dáváme odvážně půllitr.

12°Matuška pšeničný, 0,5L

Ládik: „Pivo bylo světle zakalené, v originální vysoké sklenici, která se dole zužuje a která má mou oblibu, že se dobře drží. Matuška má citronovou chuť.“

Láďa: „Je to dobrej startér!“
Luke: „Fakt mi chutná ta lehce nasládlá chuť!“

Shodujeme se na nasládlé citronové až lehce nakyslé chuti a přijde nám to jako výborné osvěžující pivo na léto. Ládikovi trochu připomíná Lemona od Staropramena, takže z tohoto důvodu není až tak nadšen.

Hodnocení: Ládik 3, Luke 4, Láďa 4

17:20 Dopili jsme pivko, Luke si objednává chleba s pivní pomazánkou a Láďa si dává žebra. Oboje výtečně povzbudí chuť na další piva. Další výběr padl na pivo z nedalekého Únětického pivovaru:

Únětická 12° 0,5L
Pivo tentokrát v zakulacených půllitrech (o sklenice ale nejde). Slabě zakalené.

Luke: „Oproti Matuškovi či klasické plzni je více hořké, ale zas ne nepříjemně hořké. Velmi osvěžující, dokázal bych ho asi pít celej večer. “
Ládik: „Na mě je to hořké dost. Možná až moc. Určitě je to zajímavé, ale nechtěl bych ho pít celý večer.“
Druhý Láďa si pivo velmi pochvaluje a též přiznává, že by ho pil celej večer….

Hodnocení: Ládik 3, Luke 4, Láďa 4




17:40
dopito a dojedeno, chuť na pivko neupadá. Láďa objednává smažené bramborové lupínky a kolegiálně se dělí s ostatními. V pivní geografii se přesouváme k Sázavě do Kácovského pivovaru a objednáváme si jejich 12 ku.


12°Kácov, 0,5L

Luke: „Kácovské pivo mám rád nefiltrované, tohle mi připadá né moc hutné a oproti předchozím dvoum pivům málo výrazné. Pro mě o ždibec lepší než plzeň, ale né o moc.“
Ládik: „Tohle pivo neurazí. Pokud bych si dával jídlo a měl bych k tomu toto
pivo, tak je to v pohodě. Ale na pokec se nehodí. Začal bych se ohlížet
po něčem jiném. Jedno stačí.“

Hodnocení: Ladik 3, Luke 3, Láďa 3

18:10 Zbývá nám hodina, někteří z nás opět začínají vtipkovat (TVL) a shodujeme se, že bychom už radši měli pít malé piva, aby Luke nebyl na večerním koncertě moc opilý. Dáváme se černé pivko…

13° Černý pes stout Chýně, 0,3L
Pekelně černé pivo, které jsme ochutnávali už loni na chatě. Chyňské pivo si oblíbil nejvíc z nás asi Ládik, který nedá na jejich zázovorové pivo dopustit – pili jsme ho i teď na chatě a také mi dost chutnalo.

Luke: „Černý jak smrt. Není přes to vidět. Chuť je docela zajímavá, trochu do kysela – neni to tak hořký ani sladký, jak bych od některejch černejch piv čekal. Možná bych jich vypil víc, ale asi bych to nemohl pít celej večer…“

Ládik: „Já v tom cítím lekhý náznak kafe – až trochu do uzena. Vůní mi to připomíná džus černého rybízu a zpátky na světlé pivo se mi už nechce.“
Láďa: „Za srdce mě to nechytá, ale je to zajímavej střed… je dost silný a trochu kořenený…“

Hodnocení: Ladik 3, Luke 3, Láďa 3

18:40
Psa pijeme už docela pomalu a cítíme, že degustace se neúprosně chýlí k závěru.
Závěrečné pivo jsme chtěli nějaké silnější a čekali jsme, že bude i nejlepší. Chtěli jsme zkusit Harachov 15°, ale číšník nám doporučil dalšího Matušku.


Matuška Raptor 15° IPA 0,3L
Končíme tedy ve stejném pivovaru jako na začátku. Tentokráte ale máme tzv. IPA – aneb indian pale ale – tedy druh piva, který kdysi v Anglii vyráběli tak, aby piva vydržely několikatýdenní cestu na lodi do britských indických kolonií…

Ládik: „Zdá se mi, že to trochu smrdí zkaženým ovocem, moc mi to nesedne…“
Luke: „Jo, fakt smrdí! Dost hořký, rozhodně zklamání večera. Chuťově to trochu připomíná grepfruit… “
Láďa: „Hořkost tam moc necejtim, docela mi to chutná“..

Hodnocení: Ladik 2, Luke 2, Láďa 3

19:15
Je konec, Luke prchá na koncert, platíme tedy a odcházíme. Hlasování dnes bylo poměrně vyrovnaný, shodujeme se, že nejlepší nám přišly první dvě ochutnávaný pivka – Matuška 12ka a Únětická 12ka. Každý je trochu chuťově jiné, ale dobré.

Díky za pozornost a někdy se musíme do „Kulového blesku“ vrátit, piv tam maj ještě dost z těch, které jsme neochutnali…

Tak zas někdy u Live blogu na viděnou 🙂

Ladik a Luke

Uplynulý výletní týden

v minulém týdnu jsme se konečně taky dostali z Prahy na chvíli ven…

Nejprve jsme na veliknoční pondělí navštívili rodnou vísku Mňouka a Šmekoraldy – Lštění – ve složení: Já a Žába, Pan a Paní Meheheovi a Vršovický Harrison s přítelkyní. Počasí nám na ten den přálo a tak jsme si udělali hezkej výlet ve směru Mirošovice – Senohraby – Čtyřkoly – Lštění, navštívili jsme posvátný lštěnský hřbitov, ve výtečné baštírně si na klacku upekli klobásky, ochutnali jsme různá pivka někteří i kachnu a jehně.

Naše štěstí na počasí při nás stálo i o tomto víkendu, kdy jsme u nás na chatě uspořádali menší grillovací párty. Vyrazili jsme už v Pátek a ochutnali jsme řadu dobrot na grillu – počínaje zeleninou, hovězími stejčky a makrelami. V sobotu dopoledne se k nám a Meheheovým přidala výprava Řepáků a Ondra s Káťou a jelikož každý přivezl řadu jídla, vypadalo to, že zásob je na týden dopředu.
V sobotu se tedy opět vydatně jedlo – namátkou např. Pstruzi, Hamburgery, Roštěná, opět různá zelenina a sálat, různé sýry a nakonec grillované jahody.
Důležitým prkvem oslav je vždy alkohol – v tomhle ohledu mně velmi chutnala ládikova Chýňská pivka a bílý červený tramín :).

V sobotu se část výpravy vydala na krátký výlet po okolí, druhá část (včetně mě) se pak věnovala populární defeistické hře Petang, která mi celkem šla a v prvním miniturnaji jsem skončil druhej za Ashmanem.

Večery nám zpříjemnila vodnice a opět přišly na řadu Aktivity, v nichž se mi tentokráte docela dařilo.
Po půlnoci ze soboty na neděli jsme si pak připomenuli 100 let od potopení Titaniku a napili se na památku obětí.
Neděle už byla trochu sychravá a dešťová, což nám ale ani moc nevadilo, a tak jsme se zabalili a po jedné partii Aktivit vyrazili ku Praze.
Tak zas na podzim to snad zopakujeme 🙂

Luke

Pivní degustace

ne o jídle, ale o pivu je tento blog.

Včera jsem navštívil další z pražských hospod, kde netočí pouze Gambrinus a Plzeň, ale nabízí piv mnohem víc. Jmenuje se Zlý časy a je to kousek od náměstí bratří Synků.
Tentokrát jsem však nešel s kolegy z TV VONA, ale s kolegy z práce. Pro některé z nás to je z práce cobykamenemdohodil.
Hospůdka to je pěkná, dřevem stěny obložené, na obložení pivní lahve vyskládané. Stolů je tam pár a k večeru se to tam slušně zaplnilo. Naštěstí jsme měli rezervaci.
Kladně hodnotím také to, že hospoda je nekuřácká a teď mi teprve dochází, proč jsem při příchodu viděl některé pivaře venku před hospodou.
Píp za barem spoustu, bylo se na co těšit. Na pivním lístku stálo 24 druhů piv. Vybrat z toho 5 by neměl být takový problém. Chtěl jsem se držet osvědčené strategie degustovat po malých pivech, ale hned první objednávkou se to zvrtlo a přinesli všem velká. Radši jsem si začal psát své poznatky hned do mobilu, protože jsem se bál, že to jinak všechno zapomenu.
S většinou kolegů jsme začali 11° pivem Páter. Světlá jedenáctka z černé hory, která se vaří na Moravě, i chmel má z Moravy (a přitom žatecký chmel se vozí i do Japonska, jak mi nedávno prozradil Lou). Jedenáctka to je ale slušná. Poznamenal jsem si „neurazí, příjemná chuť„. kolegové to komentovali jako dobrý. Víc jsem z nich nedostal.
Druhý na řadu přišel Něžný Barbar třináctka. Polotmavé pivo z Postřižin. První loky mi přišly hořké. Pak jsem to přehodnotil na začátek sladší, závěr hořký. Do mobilu zapsáno „žíznivý„. Vypil jsem ho fakt rychle.
Třetí pivo byl Březňák 12°. S poznámkou Vyškov. Ptám se, co to je za pivo, když Brezňák je z Velkého Března. A dostal jsem vysvětlení, že tohle je ještě nějakej jinej Březňák z Rakouska Uherska, který se vaří ve Vyškově. Předpokládám, že to je ten Vyškov u Brna. Březňák Vyškov kolegové chválili, já ne. Zapsal jsem si „Trochu mi to připomíná zahraniční piva, který nechutnaj nic moc. Taková nasmrádlá srajda„. Možná za to mohl ten stupeň dolů, nebo to, že po polotmavém pivu se vracím na světlé, ale pro mě to byl propadák večera.
Zatímco jsem bojoval s vyškovem, další kolega hlásí, že Opat 15° je nasládlý a průměrný.
Jdu vyzkoušet Opata. Opat sladší a silný. Hoooodně zajímavý. Hodně dobrý, dnes zatím nejlepší. A zakalený.“ Ano, tohle pivo mi sedlo. A pak už jsem začínal dostávat motáka. Čtyři celkem silná piva, ten den jsem byl bez oběda, tak se to na mě pěkně projevovalo – mlčením.
Další kolega hlásí, že vyškovský i.p.a. není špatný, že i po pivech má chuť. Ale to už přichází konec degustace a tady je potřeba zakončit to jednotně. Z původních osmi pivařů jsme zůstali tři a shodli jsme se na malém kocourovi. Kocour Saurus 19°Tmavý. „Uzený. Kolegové hlásí ocas a převalování na patře jako víno. Mega silný. Je cítit po alkoholu. Výdech jak po vypití panáku. Už nevidím. Kocour byl fakt zlej. Už mám motáka. Doufám, že než dojedu dom, tak to rozdejchám. Po třech hodinách fakt síla.
Pět piv na ochutnávku bohatě stačí.
Co napsat závěrem?
Akce se vydařila. Už jsem zase o něco chytřejší a ohledně piva znalejší. Vím, co si zase někdy vypiju a jaké pivo si už nedám. Zlý časy mohu doporučit. Za návštěvu to určitě stojí. Já se ale příště nepřidám. Pivo nám v jednu chvíli nosil jeden pán, kterého moc dobře znám. A jelikož to určitě není číšník, tak mu to tam možná patří a takového člověka já podporovat nebudu.
Abych to ale zakončil trochu pozitivně: Příští týden je ochutnávačka piva v Kulovém Blesku. Já, Luke a náš pivní blog. Kdo chcete, přidejte se. Kdo nemůžete, počkejte si na blog a koho to nezajímá, ten na našem blogu nemá co dělat 🙂
Čus
Ladik

Další skoro dvě kila dole

zatim to jde

Tak dneska ráno na váze 88.2 kg, tak budu nadále pokračovat v hubnoucí kůře… např dneska večeří s Mehehehovými v ambiente :))

Luke

Focení a jak na to 1

baví mě focení, chci fotit, chci blejskat!! Slint Slint!

Uff, záchvat šílenství pominul, Luke se uklidňuje a při prolistování blogu s hrůzou zjistil, že tu není žádný článek o fotografování!(tedy o teorii)

Rozhodl se to tedy napravit a uvést tedy alespoň pár tipů pro fotografování s digitálními fotoaparáty, zejména pro začátečníky, kteří by sem náhodou z nějakého nepochopitelného důvody zavítali.

Asi bych měl začít úplným základem fotografování – jak fotografie vzniká? Jednoduše řečeno vzniká dopadem světla na citlivý elektronický senzor – snímač, který světlo převede na bity a bajty, ze kterých složí výsledný snímek. Světlo na snímač dopadá skrz objektiv a skrz tzv. „clonu“ – což je součást objektivu, která určuje a reguluje právě množství dopadajícího světla.

Clona je tedy jedním ze tří základních prvků expozice, tím druhým je čas (nebo-li délka expozice) a na závěr je to citlivost snímače.

Tyto tři prvky a jejich nastavení mají vliv na to, zda bude výsledná fotografie vyvážená (správně exponovaná), podexponovaná (příliš tmavá) a nebo naopak přeexponovaná (příliš světlá)

Clona se označuje písmenem f a číslem určující velikost clony – platí, že čím je číslo menší, tím je též clona menší a na snímač tedy dopadne více světla.Další vlastností clony (což se projevuje hlavně u zrcadlověk a jiných fotoaparátů s větším snímačem) je to, že čím je clona menší, tím je fotka více rozostřená mimo rovinu zaostření – jinak řečeno – je „menší hloubka ostrosti“ než při velké cloně.

Čas expozice se uvádí v sekundách a zlomcích sekund – pokud si tedy pamatujete ze základní školy zlomky, tak víte, že 1/5s je delší čas než 1/50s. Čím delší je nastaven čas, tím více světla během expozice snímku na snímač dopadne – u delších časů je ale větší riziko „rozmazání“ fotky, pokud držíte fotoaparát v ruce – proto se u delších časů často používá stativ.

Citlivost snímače se označuje jako ISO a na většině přístrojů jí lze ručně měnit v hodnotách od 100 do cca 1600 (i výše). Možnost zvýšení citlivosti je užitečné zejména v případech špatného světelného prostředí (a v případě, že nechceme či nemůžeme použít blesk) – je nutné ale počítat i se zvýšením nežádoucích šumů v obrazu, pokud nastavíme hodnotu ISO příliš vysoko.

Pokud si vezmete nyní do ruky jakýkoliv digitální fotoaparát, zapnete jej a uděláte snímek v plně automatickém režimu, tak to, co fotoaparát sám udělal bylo vlastně to, že nejprve spočetl průměrný jas fotografované scény, dle toho sám nastavil přiměřené hodnoty času a clony (a případně i ISO) a s těmito parametry snímek vyfotil. V cca 80ti procentech případů (můj odhad) je vše v pořádku a automatika skutečně zvolila hodnoty správně. Pokud je však fotografovaná scéna celkově příliš tmavá a nebo naopak světlá (např. zasněžená krajina), musíte fotoaparátu „říct“, že má záměrně snímek být více světlý a nebo naopak více tmavý. Tomuto se říká kompenzace expozice (často označená na přístroji tlačítkem +/-) a tam si můžete nastavit, zda má být snímek o něco více přeexponován či naopak ztmaven. Fotoaparát se této kompenzaci přizpůsobí a nastaví např. delší čas nebo menší clonu a snímek bude světlejší.

Většina současných kompaktů, ultrazoomů a zrcadlovek nabízí několik automatických či poloautomatických fotorežimů:

Av – priorita clony – máte možnost si zvolit libovolnou clonu a aparát sám dopočítá potřebný čas (případně i citlivost ISO). Námi nastavená hodnota clony zůstává i po vyfoceném snímku dále nastavená….
Tv – priorita času – zvolíte si sami délku snímání a aparát dopočítá clonu a opět případně ISO. Námi nastavená hodnota času zůstává zachována i pro další snímky…
P – automatika, ve které máte možnost zpravidla měnit clonu i čas s tím, že se vždy druhý parametr dopočítá. Po exponování snímku se většinou opět nastaví hodnoty vypočítané přístrojem
Zelený rámeček či čtvereček – plná automatika – zde Vám většina přístrojů nedovolí (snad výjma kompenzace expozice) do volby hodnot nijak zasáhnout. Ideální tedy pro úplné začátečníky.

Proč je těch módů tolik? Fotíte-li např. sport, budete potřebovat nastavit kratší čas (např 1/150-1/500s), zvolíte tedy pravděpodobně mód Tv. Mód Av je pro změnu vhodnější pro fotografování krajiny – většina objektivů má totiž nejlepší „kresbu“ kolem clon 8 – 11 a tak si ručně tuto clonu v režimu Av nastavíte a fotoaparát se postará o zbytek. Režim P je vhodný zejména tam, kde bychom často přepínali mezi módy Tv a Av

Je důležité si též uvědomit, že pokud chci např. ztmavit výslední snímek v režimech Av, TV a P, nestačí třeba jen nastavit kratší čas (protože fotoaparát by ke kratšímu času vypočítal uměrné zmenšení clony a snímek by byl opět stejně jasný). Proto je třeba využít opět kompenzaci expozice – v tomto případě do mínusu.

Pro pokročilé fotografy nabízí některé přístroje ruční režim, který je označen znakem M – u něj si můžete libovolně nastavovat všechny tři prvky expozice a přístroj je nijak neovlivňuje.

Máme tedy stručně popsány základní prvky, které ovlivňují výslednou podobu snímku – nezmínil jsem tu ještě problematiku ostření. Zde velmi závisí na typu fotoaparátu – většinou platí, že kompakty a ultrazoomy ostří pomaleji než zrcadlovky, každopádně většinou se setkáte s těmito možnostmi ostření – ostření jednorázové (AF one shot – vhodné na statické objekty) a ostření kontinuální (AF servo – vhodné na pohybující se objekty). U pokročilejších aparátů naleznete i možnost ručního ostření (buďto tlačítkem a nebo přímo prstencem na objektivu)

Samotné automatické ostření se provádí tak, že namíříte fotoaparát na fotografovaný objekt, stisknete do půlky tlačítko spoušť – tím by mělo dojít k zaostření a následnému „zamknutí“ roviny ostrosti. Pak je možné ještě přístrojem pohnout dle záměru (např. pokud chceme, aby byl fotografovaný objekt na levé části snímku) a následně spoušť domáčkneme. U zrcadlovek je toto trošku komplikovanější, neboť je často nutné vybírat ostřící bod v hledáčku přístroje (a nebo jej nechat vybrat automaticky).

Vyvážení bíle barvy – pokud fotíte v domácím prostředí se žárovkovým světlem (dle nových regulí EU už jen „světlo tepelných koulí“ :)), má světlo načervenalou barvu (je tzv. teplé) – naopak zářivka má světlo spíše „studené“ a ty samé rozdíly platí i při fotografování venku a v jakémkoliv dalším prostředí. Fotoaparát se s tím snaží vyrovnat vyvážením bílé barvy, ale ne vždy se mu to podaří. Proto většina přístrojů nabízí možnost přepnutí bíle barvy dle několika přednastavených možností (Žárovka, Sluneční den, zamračeno atd..). Pokud tedy budete tyto předvolby přepínat ručně, nezapomeňte je při změně prostředí přepnout, jinak Vám výjdou fotky z venku namodralé apod..

Tolik tedy k principům fotografování. Teď trochu k technickým parametrům.

Snímače fotoaparátu:

Jak už bylo řečeno, je to defacto malá „destička“ na kterou dopadá světlo a která toto světlo převede na výsledný obraz. U snímačů se udávají některé parametry, z nichž nejdůležitější je podle mého názoru velikost snímače. Špičkové profesionální zrcadlovky mají snímač o rozměrech pole kinofilmu – „fullframe“ (36x24mm). Běžné zrcadlovky mají snímač o něco menší – „APS-C“(cca 22x14mm). Zrcadlovky systému 4/3 mají snímač ještě menší – cca 17x13mm, a pak následují ultrazoomy a kompakty (snímače cca 7x5mm a menší).

Proč má velikost snímače takový význam? Protože často velmi zásadně určuje kvalitu samotného přístroje, úroveň šumu, použitelnou hloubku ostrosti (čím menší snímač, tím vyšší hloubka ostrosti) atd.

Dalším a méně důležitým parametrem je rozlišení snímače v megapixelech. Výrobci či prodejci fotoaparátů se nás občas snaží přesvědčit, že rozlišení je tím nejdůležitjěším parametrem, ale není tomu tak. Vemte si kompakt, který má snímač velký 6x4mm (24mm2) a který má rozlišení 12Mpixelů.Jestli počítám dobře, vychází to na 500tis pixelů na mm2. U zrcadlovky s APS-C snímačem se stejným rozlišením vychází na mm2 jen cca 39tis pixelů – jejich jednotlivé snímací „buňky“ tedy mohou být větší, což nám ve výsledku nabídne kvalitnější obraz a méně šumu.

Objektiv aneb oko fotoaparátu
Ať už máte levný přenosný kompakt a nebo drahý profipřístroj, tak asi největší vliv na kvalitu snímků má použitý objektiv. Ten je definován svým rozsahem ohniskové vzdálenosti (udáváno v mm) a světelností (opět označení clony f – tedy minimální možné clony konkrétního objektivu)

Objektivy mohou být pevné (mají nastavenu jedinou ohniskovou vzdálenost) a nebo „zoomovací“, které umí fotografovaný objekt přiblížit.

Výhodou přístrojů s malým snímečem je to, že jejich objektivy jsou rovněž řádově menší a levnější na výrobu. To je např. důvod, proč se běžně dělají ultrazoomy až s 24 násobným přiblížením, kdežto u zrcadlovek by objektiv s obdobným zvětšením stál majlant a vážil pět kilo :).

Zmíněná světelnost objektivu je rovněž důležitým parametrem při výběru – u běžných a levných aparátů či objektivů se setkáte převážně se světelností 3,2 f a vyšší – (opět připomenu – čím vyšší je clona f, tím delší čas je potřeba k expozici fotky). Pokud potřebujete ale častěji fotit v prostředí s nedostatkem světla, určitě uvítáte objektivy se světelností f1.8 či dokonce f1.2! (s malou clonou opět souvisí i malá hloubka ostrosti, což se může např. na portréty velmi hodit)

Dalším aspektem je samotná „kresba“ a kvalita objektivu. Levné objektivy některých fotoaparátů mají často rozostřené okraje fotek, trpí výraznou chromatickou aberací (pokud např. fotíte jasně ohraničený předmět proti světlému pozadí, tak se u hran objevují nepříjemné fialové skvrny a pruhy). Většině objektivů se optické vady nejméně projeví v rozsahu clony 8-13, takže často se proto takto uměle clona při fotografování nastavuje.

Další doplňky

Docela užitečným pomocníkem je tzv. polarizační filtr, který se dá za pár stovek přikoupit snad ke všem zrcadlovkám i mnoha ultrazoomům a kompaktům. Polarizační filtr dokáže totiž odstranit část odrazů slunce od lesklých předmětů a tím může zvýraznit barvy (i modrou oblohu). Velmi užitečný je při focení rostlin a stromů, neboť pomocí tohoto filtru lze právě snížit odraz světla od listů a tím zvýraznit jejich přirozený vzhled… a taky s ním lze úplně ztmavit obraz LCD monitoru :))

Stojan na fotoaparát – nebo-li stativ – je určitě vhodný pro případy, že chcete fotit panoramata, podvečerní či noční snímky či jakékoliv fotografie s delší dobou expozice.

Při fotografování delších expozic rovněž může pomoci dálková spoušť, která minimalizuje otřesy přístroje při stisknutí spouště. Ta může mít buďto podobu kabelu s tlačítkem a nebo infračerveného vysílače a často místo ní dobrou práci odvede i automatické zpoždění expozice snímku (např. 10s)

Z praxe:
Nejsem žádnej expert (ani.tzv brouk pytlík české digitální fotografie… hádejte kdo? :)), ale pár tipů snad dát mohu.

Kompozice – snímek by měl být vyvážený z hlediska kompozice. Necejtím se dostatečně erudován na to, abych to tu nějak podrobněji vysvětloval, avšak stačí si občas uvědomit základní pravidlo zlatého řezu nebo jednodušeji – pravidlo třetin : rozdělte si pomyslnou fotografii na po délce a šířce na třetiny (jako byste na ní nakreslili 3×3 mřížku na piškvorky :)) a říká se, že pokud hlavní objekt umístíte do některého z průsečíků těchto třetin (zpravidla do levé části), bude fotka z hlediska kompozice vyvážená – no zas takhle jednoduché to není, ale je to dobrý základ :).

Ještě jedna kompoziční rada, pokud fotíte portrét nějakého člověka – pozor na to, aby fotografovaný člověk neměl nad hlavou příliš prostoru (=neumisťovat hlavu doprostřed snímku) – vypadá to většinou velmi podivně a nevyváženě.

Sníh
To už jsem zmínil – fotoaparáty mají tendenci fotky se zasněženou krajinou podexponovat (a sníh je na fotce šedý a ne bílý). Zde tedy pomůže kompenzace expozice do plusu např. o jeden expoziční bod.

Koncerty:
Ideální je fotit koncerty bez blesku, jinak tím narušíte přirozené nasvícení scény a fotky budou mít spíše jen dokumentační a nikoliv „uměleckou“ hodnotu (nehledě na nadávky ostatních lidí v publiku :)). Je tedy vhodné mít co nejsvětelnější objektiv a závisí taky hodně na tom, jak se kapela nebo interpret na podiu hejbá. Zpravidla bude třeba též nastavit vyšší citlivostISO. Pokud máte objektiv se světelností f1,8, zkusil bych pro začátek nastavit citlivost kolem ISO 400 a mód prioritu času a nastavit čas zhruba kolem 1/25 – 1/30s, což se ještě dá udržet v ruce bez hnutí. U více pohyblivých kapel budete muset čas zkrátit a tím pádem jít nejspíše s ISO nahoru. Rovněž se vyplatí snímat fotky do formatu RAW, pokud jej fotoaparát nabízí. RAW totiž obsahuje daleko větší dynamický rozsah jasu scény a proto lze i špatně exponovaný snímek doma v počítači v RAW editoru opravit (což v případě JPG souborů nelze).

Sport
Zde je ideální mít nějaký světelný teleobjektiv, ale ty bývají zpravidla i nejdražší. Opět je nutné fotit bez blesku a např. v režimu Tv (priorita času) s časem závěrky 1/150s a rychlejší (záleží na sportu i na osvětlení hřiště/haly) a pokud nemáte výrazně světelný objektiv, zkuste nastavit ISO800 a případně vyšší.

Doporučoval bych nastavit mód ostření na kontinuální, které umožňuje průbězně doostřovat pohybující se objekt a pokud fotoaparát nabízí i možnost sériového snímání více snímků zároveň, zkuste jej využít – u sportu pravděpodobně totiž budete mít mezi snímky hodně „odpadu“. Opět bych preferoval snímání do RAWu.

Rozostřené pozadí snímku na kompaktech či ultrazoomech
Jak už jsem tu zmínil, čím má přístroj menší snímač, tím mají výsledné snímky větší hloubku ostrosti. To může být výhoda v případech, že fotíme krajinu, oslavy či dokumentujeme běžné věci. Pokud ale chceme pořídit portrét či nějaký „umělecký“ snímek a chceme, aby bylo pozadí od fotografovaného objektu více odděleno, narazíme u těchto přístrojů na zádrhel. Zatím co na zrcadlovkách mnohy stačí použít objektiv s malou clonou (např. f2,8 a menší) u ultrazoomů a kompaktů na to musíme jít přes ZOOM. Platí totiž, že čím větší je ohnisková vzdálenost objektivu, tím se rovněž zmenší hloubka ostrosti. Pokud tedy např. fotíme Láďu ultrazoomem a chceme mít za nim les trošku rozmazaný, musíme jít od něj dál a pak z větší dálky zazoomovat a pokud je zoom dostatečný (většinou musí být u kompaktů 10x a vyšší), měli bychom na displeji vidět, jak je Ládik ostrej a pozadí za nim už nikoliv. Je třeba dát ale dobrej pozor, aby fotoaparát zaostřil na láďu a nikoliv právě na les za ním :).

Další možnosti jak rozmazat pozadí snímku na maloformátových fotoaparátech, je režim makro, ve kterém většina kompaktních fotoaparátů umí ostřit už od několika centimetrů. To se však spíše hodí pro focení velmi malých předmětů.

Noční fotografie
Tady je třeba mít sebou stativ a rovněž fotoaparát, který zvládá delší časové expozice (alespoň 10s)
Při snímání noční krajiny či města bych volil režim Av (priorita clony), nastavil clonu zhruba na hodnotu 8 kvůli lepší kresně objektivu. ISO nastavte nejmenší (např. 100 pro nízký šum) a zkuste na stativu nafotit snímek (automatickou časovou a nebo kabelovou spouští). Pokud vychází na expozici delší čas než Váš fotoaparát zvládá, zkusite zvýšit ISO či o něco snížit clonu.

Pokud bude výsledný čas focení několikasekundový, je třeba počítat s tím, že např automobily či jakékoliv hýbající se světelné objekty budou na fotce dělat světelné „šmouhy“ , což ale může vypadat zajímavě.

Tak to je pro dnešek vše :).

Luke

Pomplamoose

představím Vám mého oblíbeného „youtube“ interpreta….

již jsem tu představoval loni Milana Buričina, nyní to ale bude trošku ve vážnějším duchu, protože tohle duo muzikantů – Jack a Nataly – je vážné zajímavý. Jejich videoklipy jsou defacto sestříhaným záznamem z nahrávání písniček v jejich „domácím studiu“ a jejich styl je zajímavou kombinací popu a elektroniky, ke kterému přistupují často i s humorem.

Představím tady několik jejich písniček a coververzí:

 

Another day:

Moje oblíbená – Monster Mask

Bust your knee caps

River Shiver

Cover písně Mr. Sandman

A tady pro Ládika 🙂 – cover znělky Angry Birds

Luke

UBUNTU 12.04

Anonymní abstinenti

apríl byl už včera, ale i dnes se můžete podívat na jeden aprílový díl seriálu „Neanonymní alkoholici“
Lukyhell a Ashman pro vás s Louem připravili toto:

http://www.stream.cz/object/673213-anonymni-abstinenti-kirin-nuda-chino-a-aperitivo-nonalcoholico

Luke