TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Včerejší oslava 10 let The Basketles

včera jsme si v hudebním klubu Palmovka připomenuli 10 let od založení naší kapely a byla to tedy vhodná příležitost sezvat kamarády, známé  a též i bývalé členy naší kapely a udělat si koncert v trošku slavnostnějším duchu.

Za těch 10 let se kapela dost proměnila, v roce 2006 nás v jednom období bylo v kapele dokonce 6 a v současné čtyřčlenné sestavě hrajeme až od roku 2009. Na Palmovce hrajeme pravidelně taky druhým rokem a tak byla volba místa oslavy jasná.

Koncert začal tradičně ve 20:00 a zahájil jej Kalis, náš bývalý baskytarista a v současné době člen sportovní redakce ČT, který pohovořil o začátcích kapely a se kterým jsme spolu s naším bývalým bubeníkem Jirkou Kulhánkem, zahráli pět skladeb. Bohužel na podiu chyběl náš původní zpěvák Martin, který právě dlí někde mimo ČR, takže původní trio (ještě s kytaristou Vaťákem) jsme doplnili já a Mňouk.

Kalis vyhlásil rovněž po delší době obnovenou taneční soutěž, takže publikum mělo motivaci k tanci a skutečně po několika skladbách naší standardní sestavy se první odvážné páry začaly osmělovat a tancovat.

Druhá třetina koncertu byla věnována hostům – nejprve jsme dali s Mňoukem, Vlastou a Jirkou Kulhánkem dohromady opět naše lštěnské kvarteto a oprášili jsme hity I got a woman, Blue moon of Kentucky, Let´s work together a Vlasta zazpíval rock´n´rolly Honey don´t a Blue suede shoes.

Po té nastoupila sestava s názvem „Get back“ (Get Back = 3/4 basketles + 1 Honza Chvátal) a s ní jsme zahráli opět porci hitů z 60. let – namátkou I must be in love od Rutles, Sorry Suzanne od Hollies či She´s a woman (od tam těch… )

Následovala druhá přestávka, někteří členové naší kapely (ten, který jediný nemusel řídit) se věnovali rose z Tullamore, jiní společensky konverzovali s kamarády a porcoval se rovněž narozeninový dort v podobě ježka (já mu sežral jablíčko, na které si brousila zuby slečna Kateřina).

Třetí třetina patřila už výhradně současné sestavě The Basketles, ve 4 věcech s námi opět zazpíval i Jirka Stejskal alias Mňouk a po Twist ans shout se na podium vrátil opět Kalis a vyhlásil vítěze taneční soutěže – vítězem se stal po právu jeden nejmenovaný člen dixielandové kapely Dixieboys (Jan C. Pník), který celý večer  tancoval jak oživot a opil mi ženu, která se pak večer doma chtěla nejspíš stát fotografkou (soudě dle ráno nalezených fotek v přístroji zachycující např. lampičku, obraz, strop a jiné „zajímavosti“ našeho bytu :)) Tanečník Honza tedy vyhrál láhev bohemia sektu (o tu se pak spravedlivě rozdělil se spolutanečníky)  a koncert se chýlil ke svému závěru, který zakončila písnička Born to be wild.

S klukama jsme se po koncertě shodli, že to bylo jedno z nejhezčích hraní na Palmovce a koncert jsme si skutečně užili –  doufám, že stejně jako publikum a hosté. Chtěl bych jim tedy i touto cestou všem poděkovat za účast a podporu a za dalších 10 let uděláme ještě větší oslavu 🙂

Luke

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: