TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Monthly Archives: Prosinec 2012

Zhodnocení roku 2012

Letošní Vánoce jsme pojali poněkud odlehčeně – žádnej salát ani řízky či čočkovka- zkoukli jsme řadu filmů, vypili jsme litry vína a jamesona, byli v kině, předevčírem jsme si dali kohouta, mušle a šneky v La Gare a já včera přežil natáčení Neanonymních Alkoholiků – Smrťáckýho speciálu (hehe, narozdíl od Lukyhella :))

Silvestr ale už klepe na dveře a s ním i pravidelné zhodnocení a rekapitulace roku a tak to nebudu protahovat…

Z letošního roku byla pro mě nejsilnějším zážitkem naše svatba s Žábou a hlavně svatební cesta do Paříže – obojí se vyvedlo a mohu ujistit všechny, že svatby se není třeba bát, pokud si člověk najde „tu pravou“ 🙂

Dále mi letos udělalo radost:

– spousty dobrého jídla, které jsme na spoustě místech ochutnali
– filmy Nedoknutelní a The Artist
– CD od Paula „Kisses on the bottom“
– běhání a hubnutí
– výlet do Vídně
– Poirot párty u nás doma
– Playstation a NHL 13 🙂
– koncert Bruce Springsteena v Edenu
– koncert k 10ti letům Basketles, který jsme odehráli na Palmovce
– Jágr a jeho výkony v Kladně…
– … a spousta maličkostí a všichni ochotní a pohodoví  lidé, kteří se usmějou a nejsou furt permanentně „nasraný“….

A co se mi na tomhle roce nelíbilo?
– opět smrťáci (Škvorecký, Donna Summer, Scott McKenzie, Neil Armstrong, Ray Bradbury….) a to i v rodině…
– tátova nemoc
– stávka v NHL
– pesimisti, co viděj jen to špatný a na všechno si věčně stežujou 🙂

S TV Vonou jsme toho letos moc nenatočili – jen člověka, který miluje stromy a roztočili jsme novou Točnu. Jsou tu ale pravidelní Neanonymní Alkoholici, kteří si na Youtube a Streamu našli řadu pravidelných diváků.

A co nás čeká v roce 2013?
Hodně se těšíme na výlet do Provance, který s Mehehovými chystáme na jaro, na začátku května bude zas mistrovství světa v hokeji, který chci sledovat stejně jako letos … a jinak se nechám překvapit…

A jakej byl rok 2012 u Vás?

Luke

 

 

Vanoce

Tradicne chci poprat vsem navstevnikum TV VONA blogu klidne proziti Vanoc a vse nejlepsi do roku 2013! (… a mejte se aspon tak dobre, jako nase kocky 🙂 )

image

Luke

Konec

Když jsme před pár lety v tvvona přemýšleli, jestli nepřejít na májský kalendář, Luke tenkrát prohlásil, že Vona už je stejně mrtvá. Teď se tomu můžeme jen smát, že jsme v blahé nevědomosti a lenosti přenastavovat veškerou elektroniku na nové datum nepřešli a konec světa se nás tím pádem netýká.
Současného dění se také týká náš nový dokument o lámání větviček jehličnatých stromů na vánoční stoly.
Budu citovat ze závěru dokumentu: „..a ty stromy to fakt bolí. Šlehejme své ego třeba kabelem od vysavače.“
Lidi, nepanikařte. TV VONA točí dál

Ladik

Letošní Vánoce

nejdřív si tu trochu  potrénuju na své budoucí důchodcovské léta  a postěžuju si na vánoční shon, kterej v těchto dnech vrcholí. Nechápu totiž, kde se ty davy lidí najednou v Praze vzaly? To jsou lidi celej rok doma a vylezou ven jen před vánocema a překážej v obchodech, tramvajích a na ostatních veřejných místech? Nebo jsou to naplaveniny z venkova, které berou pražské obchody útokem? Těžko říct, asi to bude půl na půl a mně to totálně znechucuje Vánoce jako takový. Nejvíc mě to sere v tramvajích, který jsou věčně narvaný až k nám na Vápenku a do toho ještě příjde zpráva, že ROPID chce u některejch linek ještě prodloužit intervaly… hm… ťuk ťuk na čelo.

No nic, uklidním se, přestanu být zatrpklým penzistou a prostě to budu akceptovat a nenechám si tim kazit náladu. A co nás o vánocích čeká? Velkej úklid, Las Adelitas, zdobení stromku, Život Briana, alkohol, cukroví, příbuzní a doufám že i trocha klidu a odpočinku (a pssst – i hraní NHL!). Ve stejném duchu chceme strávit i poslední dny roku a vesele a odpočatí vykročit do nového roku tou správnou nohou (nebo flaškou vína 🙂 ). Před koncem roku mě ale čeká jedna věc spojená s tímto blogem a TV VONA – konečně snad s Ashmanem a Lukyhellem natočíme Smrtící speciál Neanonymních alkoholiků :).

Tak ať to taky všichni přežijete bez nervů, hádek a starostí…

Luke

Klášterní pivní soutěž

z G+ komunity Pivo

Mikuláš přinesl pěknou zásobu piv. Převážně Klášterní desítku, ale i dvanáctku a nechyběly dvě černý Krůša.
U toho Kláštera se na chvíli zastavím. Pod víčky se skrývají kódy, které se odesílají se jménem a adresou. Soutěž probíhá od 1.12. do 28.2. a lze vyhrát zájezd, lázně nebo mikinu

v podrobných podmínkách jsou však chytáky. Podmínkou přidělení výhry je, aby se výherce prokázal zátkou s kódem. Je možné si sedmimístný kód vymyslet tak, aby se na něj dalo vyhrát?
Další podmínkou je, že k pivu musíte mít účtenku, na které je datum nákupu dřívější než odeslání kódu. Obávají se snad toho, že bych zátku vyhrabal někde v popelnici a vyhrál, aniž bych jejich pivo ochutnal?
Jak jsem zmínil hned na začátku, piva přinesl Mikuláš, účtenku mi nedal. Své výherní kódy jsem posílal zbytečně.
Ale klášterní pivo mi chutná. 🙂

 

Ladik

Série her EA SPORTS – NHL

A je tu již 21. pokračování slavné herní hokejové série NHL od firmy EA Sports, která na poli hokejových simulací zůstala již zcela osamocena. Absence konkurence se však naštěstí nijak negativně v nové NHL neprojevila, ba právě naopak…

Tenhle příspěvek bude spíš taková nostalgická předvánoční vzpomínka na chvíle s různými hokejovými hrami a na závěr představím i onu aktuální verzi.

Nikdy jsem neuměl bruslit, ale hokej mě fascinoval a bavil už od mala – s vonákama jsme pak záhy v řepích začali hrát hokejbal a ten nás tehdá dost chytil  – každej z nás měl svůj fiktivní tým a mlatili jsme se hlava nehlava :).
První hokejová hra, co jsem hrál, nebyla na počítači, ale byl to klasickej stolní hokej, kterej jsme hrávali myslím u Ashmana – už tenhle hokej mě dost bavil a když jsem ve 12ti objevil na počítači hru Face Off hockey (pro DOS), byl jsem ztracen!

Hra byla dobře ovladatelná a vtipný byly souboje – když se dva hráči začali prát, tak na trestnou lavici šel jen poraženej :). Umožňovala i hru dvou hráčů na jednom PC a pamatuju si, že jsem vyklepl Lumíra asi 12:0 🙂
U týhle hry jsem strávil týdny hraní a pak ale teprve přišla hokejová „bomba“ – hra NHL Hockey od EA sports:

Hra „NHL Hockey“ byla původně vytvořena pro konzole Sega Megadrive avšak se vzrůstající popularitou PC vyšla v roce 1993 i verze pro osobní počítače se systémem DOS.
Hra už obsahovala detailní simulaci sezóny NHL s reálnými hráči (narozdíl od FACE OFF hockey, který neměl NHLPA licensi) a systémem playoff, na svou dobu i zajímavé zvukové efekty a příjemné ovládání při pohledu „seshora“. Grafika (byť z dnešního pohledu vypadá hodně primitivně) byla na svou dobu hodně dobrá, hráči měli dokonce několik animací (např. při pádu na led, oslavě gólu či zranění).
Hra NHL hockey mi  vydržela asi 3 roky. Tehdy se totiž nedaly hry tak snadno krást a stahovat (to bylo ještě před internetem) a jakožto nemajetný student jsem si novější verze koupit nemohl.  Zaregistroval jsem až následnou verzi NHL 96 – ta byla převratná v tom, že byla poprvé ve 3D

NHL 96 jsem měl jen jako hratelný demo a můj tehdejší 486 počítač už tuhle 3D grafiku těžce nezvládal.  To samé platilo o následné, k dokonalosti dotažené, NHL 97 – ta obsahovala poprvé skutečně i 3D modely hráčů (NHL 96 měla jen trojrozměrné hřiště a hráči byly 2D textury).  NHL 97 navíc fungovala jen na tehdy relativně drahých procesorech Pentium – jak jsem tehdy záviděl spolužákovi na střední, který NHL 97 měl a kterému fungovala bez trhání a škubání :). Šel jsem tedy v létě na brigádu a za těžce vydělané peníze jsem zmodernizoval počítač a další ročník – NHL 98 –  jsem si pak už mohl užít, jak se patří. Bylo mi 18, holky byly pořád „fuj“ ale NHL, ta mě bavila :).

V roce 1998 jsme vyhráli Nagano a českej hokej byl na vrcholu a já hrál NHL98 skoro furt. Tahle verze měla nádherně vizuálně zpracovaný menu a herní nabídky – žádná další NHL se mi tolik v tomhle ohledu nelíbila. Grafika byla taky dobrá a jestli si dobře vzpomínám, tak tato verze  už podporovala tehdy rodící se grafické akcelerátory (pamatuje si ještě někdo karty 3dfx Voodoo ? 🙂 ).

Dětství musí jednou skončit a s ním i léta nevinnosti a takřka neomezený čas na hraní a jiné radosti. U mě to přišlo v roce 1999 – vylili mě z vejšky a začal jsem tedy pracovat. Najednou jsem začal zjišťovat, že na hry je míň  a míň času, začaly se objevovat i jiné koníčky (muzika) a zájmy (pivo) a počítač jsem ke hraní zapínal už jen občas. Po roce 2000 jsem  hrával NHL tedy spíš jen nárazově a hrál jsem ročníky NHL 2002, 2006, 2008 a poslední PC verzi – NHL 2009. Vždycky mě to třeba chytlo na víkend, rozehrál jsem sezónu a po víkendu už jsem zas dva měsíce na NHL nešáhl. U verze NHL 2006 jsem strávil asi nejvíc času tím, že jsem „objevil“ mód Dynastie (více sezón NHL za sebou a postupné vylepšování týmu v roli manažera)  – i nedávno jsem se na netbooku k téhle verzi NHL vrátil.

Jak jsem zmínil, v roce 2009 se firma EA sports rozhodla, že již dále nebude vytvářet verze NHL pro osobní počítače (prý kvůli nízkým prodejům PC verze) a zaměřila se tak na herní konzole Playstation a Xbox. Byl jsem smutnej, protože jsem tušil, že série NHL bude jednoho dne opět blíže k dokonalosti a já u toho nebudu, protože nemám rád konzole. Sledoval jsem tedy každý rok po očku nové verze NHL 10, 11 i 12 a pořád jsem si říkal (a umocňoval to můj dojem z recenzí či Youtube), že pořád je to jen trošku vylepšená NHL 2008 a žádná revoluce se zatím nekoná… pak ale přišel letošní ročník nazvaný NHL 13 a s ním první videa na Youtube, nadšené recenze a … a konečně jsem po delší době zažil ten pocit „to musím mít!“. Paradoxně mně k tomu pomohla muzika (která mě kdysi od PC her úspěšně odlákala), když jsme na nedávném koncertu vydělali poměrně slušný peníze, rozhodl jsem se je „investovat“ do konzole PS3 a NHL 13 – a jsem opět lapen hrou, která je opravdu dotažená do současné dokonalosti.

Jaký jsou hlavní změny a výhody oproti starším verzím ?

– novej fyzikální model celý hry (už se nepoužívá ten z FIFY :)) a předělanej systém bruslení!
-vynikající grafika a přirozené pohyby hráčů, který občas chvílema připomínaj opravdovej TV přenos
-umělá inteligence doznala znatelných vylepšení (brankáři, konečně aktivní a účinná obrana, konečně má smysl i nahazovat puky atd.)
– nové herní módy a velký posun k online hraní
– možnost zahrát si pod širým nebem Winter Classic!
– je tam i naše Extraliga a řada dalších národních lig (chybí ale KHL)

Ovládání NHL 13 bylo pro mě zcela nové – doteď jsem hrál všechny NHL na klávesnici, na PS3 se ale hry ovládají na gamepadu a konkrétně hlavně na dvou malých „joysticích“ pod každým z palců – levou páčkou tedy ovládáte pohyb hráče a směr bruslení a pravou ovládáte hokejku – konkrétně střely – už nestačí jen stisknout tlačítko a hráč vystřelí – musíte se napřáhnout (páčku „ohnete“ k sobě ) a pak rychle vystřelíte (prudce páčkou odsebe) – nezapoměňte ale přitom mířit levou páčkou na bránu 🙂  Přihrávání je podobně – opět je důležité odhadnout směr a rychlost přihrávky – ze začátku jsem přihrával tak silně, že jsem byl pořád v „zakázaným uvolnění“ :). Dále ovládáte různý obranný manévry, když nemáte puk, tak levou páčkou můžete holí vypichovat puk soupeři, můžete i hákovat, blokovat střely, provádět otočky a další finesy, z nichž ještě většinu neumim :).
Další zajímavostí je složitost celé hry – u starých NHL mi trvalo jen pár dní, než jsem se naučil hrát a pak jsem s přehledem i na nejtěžší obtížnost porážel počítač 10:0 a hra tak časem ztratila trochu kouzlo.  NHL 13 hraju nyní na obtížnost začátečník už druhej tejden a zatím mám co dělat, abych vyhrál. Zahrál jsem si už jeden celej „World Tournament“ za Českou Republiku. Ze skupiny jsem postoupil na druhým místě za Finskem (od těch jsem dostal 0:4), v prvním kole play-off jsem hrál s lotyšskem – ty jsem porazil 5:1, semifinále ale bylo rovnou s Kanadou – to byl zatim nejnapínavější zápas – prohrával jsem už 0:2, na začátku třetí třetiny ale Čajánek snížil na 1:2 a 10s před koncem vyrovnal Jarda Jágr na 2:2. Šlo se na prodloužení, tam gól nepadl a přišly tak samostatný nájezdy – ty sem jel vůbec poprvý a ani nevim jak, podařilo se mi je na nájezdy porazit 2:1 a postoupil jsem do finále :). Tam jsem ale narazil na suveréní Rusko a to mě porazilo 6:2 (z toho dal 3 góly ten hajzlík Ovečkin….) tolik tedy k mému prvnímu NHL 13 turnaji 🙂

Na PS3 je možné hrát NHL i ve více hráčích zároveň, tak bychom s řepákama mohli někdy udělat miniturnaj :).

Tolik tedy k herním hokejovým vzpomínkám a pokud jste fandové sportovních her, rozhodně si NHL 13 nenechte ujít!

Luke

A tady je jedna ukázka ze hry:

Neanonymní Alkoholici 16 – Červovice

Lukyhell s Ashmanem pro vás připravili další díl „alkoholiků“ a tentokrát se doslova „zakousnou“ do červíků… 🙂

Luke

Předvánoční Vídeň

O víkendu jsme byli poprvý v  centru vánočních trhů, ve Vídni, bývalém hlavním městě Rakousko-Uherské monarchie a nyní Rakouska. Vyrazili jsme vlakem Franz Schubert už v pátek ráno a spolu s Meheheovými jsme skrz Pardubice, Brno a Břeclav,  krátce po druhé hodině, dorazili na vídeňské nádraží Wien Meidling. Měli jsme na dvě noci pronajatej byt v ulici Davidgasse a po ubytování jsme hned vyrazili na naší oblíbenou činnost – nakupování jídla. Byť je Vídeň hodně podobná Praze a rozdíly (např. oproti Paříži) jsou o dost méně patrné, tak  v obchodechs potravinami tu stále rozdíly jsou a poměrně markantní – zejména co se týče výběru a jakosti.

Ještě v pátek v podvečer jsme pak vyrazili do víru velkoměsta, svezli jsme se historickou tramvají – linkou 0, navštívili kočičí kavárnu (http://www.novinky.cz/cestovani/266889-ve-vidni-otevreli-kavarnu-pro-milovniky-kocek.html) , pak nějakou japonskou restauraci a nakonec jsme došli až na trhy u Rathaus platz (radnice), kde bylo moře stánků a lidí, strašně moc zářících ozdob a světýlek. I když chyběl sníh, tak ty trhy měly něco do sebe s troškou toho vánočního kouzla a já si tam pořídil svou (své?) první kazoo.  V pátek jsme moc nesvařákovali –  měli jsme myslím jen jeden – to jsme si ale vynahradili v sobotu ráno, když jsme vyrazili do Schonbrunnu, bývalého sídla rakouských císařů (a narodil se tu v roce 1830 Franta Pepa Jednička) . Tam nás totiž překvapilo mrholení a posléze déšť a tak jsem se na schonbrunnské trhy vrhl s chutí žíznivého kozáka a dal si tam pro zahřátí dva svařáky a punč, za což jsem si od Žáby vysloužil nejapné poznámky o alkoholikovi a pod.  Po cestě do města jsem jich pak dal ještě pět…  nebyl jsem však zcela sám –  Kví s Vlastou si dali ke svařáku i palačinku, Žába nějakej chleba s cibulí a prejtem a vyhlíželi jsme pověstný WienerSchnitzel. Potom jsme si prošli část rušné třídy Mariahilfer strasse a v ulici Richtergasse navštívili dva velmi příjemné podniky – kavárnobar Bluebox a pod taktovkou Pana Meheheho hned vedle bazar s LP deskama „Das Local“, kde jsme nechali notnou část našich těžce rozměněných EUR.

Když jsme pak došli do centra, měli jsme už docela hlad a sedli jsme si tedy nejprve do přeplněný restaurace, kde kromě Vídeňskejch klasik anabízeli i Chilli con carne a čekali jsme.. a čekali… a čekali… asi po 15 minutách, jsme se sebrali a šli o dům dál. Nakonec jsme udělali dobře – našli jsme totiž takovou poměrně zapadlou, ale útulnou hospůdku (vzpomene si někdo na název?), kde jsme s Žábou konečně ochutnali pravej vídeňskej řízek, Kví si dala vysněný vídeňský guláš a Pan Mehehe Čevabčiči – bonusem byl česky mluvící vrchní, takže jsme se nemuseli domlouvat směsí evropských jazyků („good vax, ja ja, good wetter,  ski good prepared, my taktik good, I´m happy!“ 🙂 ).

Sobotní večer jsme pak zakončili rychlou propršenou prohlídkou trhů na Maria Theresien platz a doma pak lahví vína, sýrem a Monty Pythony.

Viděli jsme tedy další evropské velkoměsto a i když jsme za ty dva dvny stihli skutečně jen zlomek Vídně, jsem rád že jsem mohl trochu „nasát“ onu předvánoční vídeňskou atmosféru. Docela hezká by mohla bejt Vídeň na jaře či v létě, takže si myslím, že nějakej další víkend v ní budoucnu ještě strávíme.

Auf wiedersehn

Luke

Filmové lahůdky v kinech (současné i budoucí)

Podíval jsem se na filmy, které nyní okupují české kinosály nebo na naše plátna brzy vtrhnou… a jen jsem se usmíval. Vypadá to na opravdové filmové hody. Ledacos už také napověděly nominace na Zlaté glóby, které se budou předávat 13. ledna. V kategorii nejlepší drama jsou nominovány filmy Argo, Lincoln, Nespoutaný Django, Pí a jeho život a Zero dark Thrity. O kvalitě filmů vypovídají i režiséři, kteří je stvořily. Až na jedno jméno jsou to samí mistři filmového plátna – Ben Affleck, Steven Spielberg, Quentin Tarantino, Ang Lee a Kathryn Bigelow.

 

Argo
Ben Affleck prozřel, dal na mé a Lukyhellovi rady a přiznal si, že hraje jako poleno. Nic ve zlém, ale když brečel, tak to bylo k smíchu a když hrál akčního hrdinu… tak to bylo taky k smíchu. Jedině Kevin Smith ve Hledám Amy z něj něco vymáčkl. Herectví šlo u něj do pozadí a místo toho se zaměřil na režii… a udělal zatraceně dobře. Ben Affleck je totiž opravdu dobrý režisér. Dokázal to už s filmy Gone, baby goneMěsto. Nyní natočil Argo a má nominaci na Zlatý glóbus. Film je natočen na základě skutečných událostí a popisuje záchranou operaci šesti Američanů, kteří byli v roce 1979 během íránské revoluce uvězněni. Film už běží v našich kinech a má dobré hodnocení.

Lincoln
Může Steven Spielberg natočit špatný film? Já si myslím, že ano, ale muselo by to být za předpokladu, že by začal fetovat a neustále byl mimo… což se asi nikdy nestane. Takže vlastně nemůže. Lincoln slibuje opravdovou lahůdku. Daniel-Day Lewis je ztvárnění šestnáctého prezidenta USA rovněž nominován na Zlatý glóbus stejně jako John Williams, který se postaral o hudbu. Už jen tato jména jsou zárukou kvality. Lincoln vkročí do našich kin 24.1. 2013.

Nespoutaný Django
Nespoutaný Tarantino je zpět, aby vtiskl svou tvář dalšímu žánru. Tentokrát westernu. Film se prý dlouho stříhal a většina jeho pracovních verzí i tak přesahovala tři hodiny. Konečná verze má 165 minut, což je taky slušná porce. Podle některých kritiků by se klidně ještě dalších 45 minut dalo vyhodit a zůstalo by opravdu jen to nejlepší. Těžko posuzovat, nejdřív musíme film vidět. Pravdou je, že Tarantinovi filmy mají takové zvláštní pomalejší tempo. I když jsou některé scény dlouhé, přesto většinou nenudí. Zdlouhavost mi vadila snad jen u Auta zabiják. Každopádně… i přes délku jsou ohlasy dobré. Ono ostatně u Tarantina platí to samé, co u Spielberga – Může Tarantino natočit špatný film? Nespoutaný Django bude v kinech 17.1.

Pí a jeho život
Režisér Ang Lee už také natočil několik skvělých kousků a i tento film získal vysoké hodnocení. Vypráví příběh chlapce, které odjíždí se svou rodinou do Kanady. Loď se potopí a zachrání se pouze chlapec a některá zvířata, která byla převážena. Následuje boj o holé přežití. Film je prý zajímavý po vizuální stránce a už běží v našich kinech, takže na něj můžete zajít a něco sem o něm napsat.

Zero dark thirty
Tento film režírovala Kathryn Bigelow, která dostala Oscara za Smrt čeká všude, kde mistrně zachytila drsný boj vojenských pyrotechniků v Iráku. Zero dark thirty je akční špionážní thriller, který popisuje desetiletý hon na Usámu bin Ládina a měl by nám přiblížit vše, co vedlo až ke konečnému útoku jednotky SEAL a likvidaci teroristy. Už jen ten námět zní velmi dobře a vzhledem k tomu, že to má nominaci na Zlatý glóbus, pravděpodobně se to velmi povedlo. Česká premiéra zatím není stanovena.

 

Toto je přehled dramatických filmů, které dostaly nominaci na Zlatý glóbus. Příští rok se na nás ovšem chystají i další pecky. Zajímavý bude třeba film Hon, který se pyšní vysokým hodnocením. Bude to záležitost pro filmové fajnšmekry. Stejně jako Mistr Paula Thomase Andersona s Joaquinem Phoenixem nominovaným na glóbus za hlavní roli. A stejně jako Let Roberta Zemeckise s Denzelem Washingtonem. Samá věhlasná jména. A přidáme další – Anthony Hopkins ztvární Hitchkocka ve stejnojmenném filmu.

Jeníček a Mařenka – kdyby byl název jen takto krátký, film by sliboval pohádku pro děti. Podtitul ovšem je „Lovci čarodějnic“. Podívejte se na trailer, už jen ten stojí za to. Další zábavu jistě přinese již pátá Smrtonosná past. Bruce Willis je na tom co se akce týče stále dobře, což dokázal třeba v Expendables 2, kde tam s ním kosil padouchy i Arnold Scwarzenegger, který se objeví ve filmu The Last Stand (česky Konečná… jen nevím, jestli Sídliště Řepy nebo Spojovací… TVjá). Arnold bude muset jako šerif zabránit uprchlému zločinci, aby překročil hranici do Mexika… paráda.

Začátek roku zkrátka slibuje filmové hody. Další měsíce na tom budou ale taky dobře… ovšem to až zase někdy jindy.

 

LOU

Connie Converse


Dneska jsem objevil tuhle zapomenutou zpěvačku, která v 50. letech nahrála doma několik pásků svých vlastních písniček a která se tehdy snažila neúspěšně prorazit. V roce 1974 pak záhadně zmizela a už o ní nikdo nikdy neslyšel …

Nahrávky jsou nyní k poslechu na adrese  http://connieconverse.bandcamp.com/ a musím říct, že některé skladby jsou skutečně zvláštní a na tu dobu nezvyklý (třeba hned první Talkin like you, Playboy of the Western World  či We lived alone), některé jsou hodně ovlivený folkem a jiné spíše do popu – dnes by se tomuhle stylu nejspíš řikalo  indie lo-fi pop-folk :). Nahrávky byly zamýšleny jako takový demo a podle toho znějí, ale na tu dobu je kvalita poměrně obstojná…

Těžko se divit, že se v 50. letech jako skladatelka a interpretka neprosadila – doba žen skladatelek přišla až v 60. letech s Carol Kingovou. Každopádně tyhle svědčej o tom, že bezesporu měla talent…

 

Luke

Nesnídám, nestíhám

Nerad snídám až v práci, ale dneska to jinak nešlo.

Čtvrteční rána jsou na vstávání nejhorší rána z celého týdne.

 

Ladik

Běhání – měsíční rekapitulace

Tak pozítří to bude čtvrt roku od mého prvního vyběhnutí. Od poslední rekapitulace před měsícem jsem až na jednu výjímku v posilovně běhal každej den 5Km v kuse a 3x dokonce 6km. Víkendy jsem ale díky nastupujícím mrazům začal vynechávat úplně a  pokud se počasí trochu neumoudří, tak se na Vítkov vrátím až zas na jaře. Za ten měsc jsem shodil 2 kila a vážim teď něco mezi 81-82 kg , takže za chvíli to bude 10kilo dole od začátku běhání.

Přichází však první zkouška a test vůle – Vánoce a s nimi související volno a žrádlo a taky nemožnost běhat na pásu, takže bude hodně záviset na tom, jak budu žrát a pít a mým cílem na další měsíc je nepřibrat :).

Tak běhání zdar

Luke

Facebook zrušen

Jak snadné. Přihlásit se, kliknout na odkaz, souhlasit se zrušením a čáu. Chtěl jsem počkat do Vánoc, ale dneska je taky důvod k oslavě. 🙂

Ladik

Konečně je víkend!

Ládika to včera nebavilo a já jsem takhle unavenej j snad žádnej jinej pátek ještě nebyl – hezká blognutí tu máme… 🙂 Za posledních 6dní jsme odehráli 4 koncerty, do toho experiment s cukrovím a každodenní 5km běhy a jelikož jsme hráli teď út-čt, tak jsem skoro ani neviděl mou žabí ženu – jen její spící siluetu v noci (ha, co když to ale nebyla ona?!! ) . Dneska tedy bude válecí a odpočívací večer – žádná hospoda, žádnej koncert – jen gauč, my, kočky, jídlo a nějakej film.  Víkend pak bude bohatý na společenské události – zítra Lennonova zeď (bude zas 8.12.) a pak Ládikova a Petřina oslava a v neděli koncert Brouků ve Vagonu,  takže musim dneska nabrat síly.

Užijte si víkend i vy!

Luke

Dneska mě to nebaví

Jak jsem ten týden dobře začal a všechno zvládal, tak teď je to naopak. Včera na obědě jsem zapomněl na kolegu, který šel přede mnou a seděl jsem jinde. V půlce oběda jsem si na něj vzpomněl, ale už se mi nechtělo zvedat. Dneska na obědě jsem vypil kolegovi pití. Vůbec mi nedošlo, že není moje.
Venku nepřestává mrznout a zítra má udeřit pořádnej mráz. Mám botky tak max na přechodná roční období, na mráz to asi nebude. Snad mi dnes ty nohy neupadnou.
Jo a teď jsem si vzpomněl, že mám někam volat. Mám tu hlavu teda děravou 🙂 Jak jste na tom vy? Teď to bude týden od týdne horší. Vánoce se blíží…

Ladik