TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Jak jsem potkal fanatika

už jsem tu psal víckrát, že nemám rád jakékoliv fanatiky do čehokoliv (i když vlastně asi jím občas i já trochu sem :)) a zejména ty náboženské. Právě takového jsem potkal v pátek v noci na Palmovce, když jsme v podroušeném stavu s kamarádem Kubou opouštěli hospodu U Sedmiček. Byla asi jedna hodina ranní a v našem stavu (x piv + 4 panáky jacka danielse)  jsme asi nemohli potkat lepšího člověka. Honza se prý jmenoval.  Přišel k nám a zeptal se nás, jestli jsme věřící – samozřejmě jsme odvětili, že ano – Kuba mu řekl, že věří v sebe sama a já dodal svoují ringovskou hlášku, že věřím v pivo. Nezasmál se. Začal nám s vážnou tváří vypravovat, jak se Ježíš obětoval za naše hříchy… „i moje?“, zeptal jsem se. „Ano“, odvětil. „A jak Ježíš mohl vědět, že se narodím?“ – „On ví všechno, je to boží Syn“, utřel mě svou poznámku fanatik.

Šli jsme asi půl kiláku pomalým vrávoravým krokem a Honza si nejspíš usmyslel, že z nás udělá křesťanské  ovečky a že jsme ti praví pro zasvěcení do tajů víry a proto pokračoval… „víte, bůh je všemohoucí a jedině přes Ježíše a život v pokoře můžete dojít ke spasení a k věčnému životu“.  „Já bych tedy nechtěl žít věčně“, pronesl jsem frajersky. „A proč ne? Žil bys ve věčném ráji!  –  „A kterýho boha vlastně myslíš?“, zeptal se Kuba. „No toho jediného – všemohoucího!“ řekl s podivem Honza – „…ale jestli křesťnaského, budhistického či hinduistického boha?“. Honza se zarazil. „Žádní jiní bohové nejsou – je jen jedna opravdová víra  a to křesťaství! Ti ostatní žijí ve lži!“.  „Co říkáš na Papeže, jak chce teď rezignovat?“, snažil jsem se trošku odlehčit téma hovoru. „Neuznávám církev nebo papeže. Ve svatém písmu není nikde psáno, že jeden člověk má na zemi boha zastupovat“. „Souhlasim“, opáčil jsem. Kuba se přidal a prohlásil „Nevěřim v boha – já věřím v osud, kterej dotvářim svým chováním“. Fanatik se ale nedal – „osud neexistuje. To bůh určuje naše cesty a ďáběl nás pokouší! Ježíš byl nejlepší příklad – byl to člověk z davu a přitom nikdy nezhřešil. Ani s ženou“.  „Jo jo, žena je ďáblův nástroj“, snažil jsem se opět odlehčit situaci. V tom si Honza všimnul mé kytary. „já mám moc rád muziku a nejradši mám právě kapelu XY(název si nepamatuju – pozn. Luka), která hraje křesťanský folk“. Já si oddechl, že se mi konečně podařilo zavést téma hovoru na neutrální půdu. „A jak se vlastně pozná křesťanská kapela?“, zeptal jsem se zvědavě. „Hlavně podle textů. Zpívají o bohu, ježíšovi, písmu svatém. Mám tu náhodou jejich leták, přijď někdy na koncert“ a s těmito slovy mi podal profi vytisknutej propagační leták nějaký kapely – ano – takhle se dělá promo akce!

Rozhovor dále pokračoval, ale už si pamatuju jen útržky, když jsem oponoval, že v „písmu svatém nemusí být vše pravda a že je potřeba brát bibli s nadhledem“, s čímž on zuřivě nesouhlasil a začal docela naštvaně hovořit o tom, že písmo svaté je nedotknutelné a pravdivé a popisoval něco ohledně stvoření světa a jak je to v bibli krásně a pravdivě popsáno. Těšil jsem se, že dojde i na evoluční teorii, avšak zahlédl jsem rozvícený taxík – mého spasitele –  a ve spěchu jsem se rozloučil s Honzou (Kuba nás opustil již chvíli předtím) a nechal se odvézt k nám nahoru na Ohradu.  Leták jsem hodil do prvního koše.

Nemám rád náboženské fanatiky.

Luke

Advertisements

One response to “Jak jsem potkal fanatika

  1. Kví Únor 19, 2013 (10:21 am)

    Chudák Honza, víš jak blbě se dělá marketing knížce, u níž všichni ví, jak to dopadne? 😉

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: