TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Monthly Archives: Září 2013

The show must go on…

My way, Summertime, Hallelujah a zmíněná skladba od Queen zazněla dneska v motolském krematoriu na tátově pohřbu a jak se v této skladbě praví, musí se jít dál. Nejdelších 17 minut v mym životě.   Přemejšlel jsem, jestli mám vůbec o tom něco psát, ale jak už jsem několikrát zmínil – beru tenhle blog jako takovej můj (náš) deník a proto si myslím, že sem patřej občas i osobní věci a někdy i ty smutný a tohle je jedna z nich.  Nebudu se moc rozepisovat, ale jsem rád, že Táta ke konci moc netrpěl a i když svině rakovina nakonec (jak to tak bejvá) vyhrála, tak ho nemoc nezlomila natolik, že by nás ke konci třeba nepoznával a bolest se dařilo pomocí morfinu tlumit na „přijatelnou“ míru.  V tom smyslu  mě napadá, že člověk by měl žít co nejdéle, ale pokud se blíží nevyhnutelnej konec, měl by ten být naopak co nejkratší a to se myslim v tomhle případě splnilo. A 74 let neni  moc, ale ani málo.

A další dojmy z pohřbu? Hodně lidí, který jsem neznal – tátovi spolupracovníci, spolužáci, kamarádi, příbuzní a potěšilo mě i několik lidí od nás z Řep z baráku, kde byl Táta v posledních letech předsedou sdružení vlastníků bytů. Dalším zážitkem byl zhruba padesátiletý pán z krematoria, který dnes pohřeb uvedl a ukončil a který mi připomínal Rudolfa Hrušínského ze Spalovače mrtvol – s vlasy ulízanými k poloplešaté hlavě s lehce slizkým pohledem a s rutině nacvičeným „smutným“ výrazem. Jak se asi tváří doma u večeře?

Po pohřbu jsme se přesunuli k Bílému Lvovi na Břevnov, kde jsme v rodinném kruhu ještě zavzpomínali a pak jsme s Žábou vyrazili si dnešek trochu zlepšit,aby se na něj nevzpomínalo jen smutně  – vydali jsme se na pražskej hrad, nějakej dobrej duch nás tajně pustil do Baziliky sv. Jiří, pak jsme se prošli Zlatou uličkou a muzeem brnění (né v ruce, ale zbroje) a objevili jsme novou vinici – u Richtera na hradě, odkud je skvělej výhled po celý Praze a tam jsme si dali něco místního produktu. Když k tomu připočtu to počasí, tak se dnešek vlastně celkově povedl.

A co dál? Bude show pokračovat? No jasně! Já teď posledních 14 dní dost chlastal, takže dneškem to na pár dní přeruším a vyhlašuji několik dní abstinence! Kdo se přidá? 🙂

Luke

Na vlastní pěst: Blackwar

Podívejte se na trailer k novému pořadu z cyklu Na vlastní pěst. Reportéři Tv Vona se tentokrát vydali po stopách organizace, která bojuje proti přírodě.

Lou

Tramka Tramvajka

Na Blatinách už několikrát kolem mě protančila vysoká slečna a zastavila se vedle mě u o půlhlavy menšího kluka.  Asi spolužáci. Dneska jsem jel o pár minut dřív  a všimnul jsem si, že ten kluk už na zastávce čeká. Není to tedy náhoda, že spolu jezdí stejnou tramvají. Stejná třída, jiná liga. Kluk asi trpí Hrdlovým syndromem, mě tak napadlo, ani nevím proč (sorry Lou).

V tramvaji si užívám cestu čtením a posloucháním muziky. Dneska však to místo tramvaje byla pojízdná čekárna u doktora. takovej chrchlalů.  Lidi, oblékněte se, venku už je zima. Sice tam svítí sluníčko, ale ráno byly 4 stupně.

Na ípáku stává starý pán s kšiltovkoua žádá peníze na jídlo. Povídal mi, že jídlo je drahý.  Občas mu tam hodím nějakej drobák.  Dneska jsem ho neviděl. Včera jsem byl připravenej se ho zeptat, jestli tam bude stát až do smrti nebo se sebou začne něco dělat. Třeba si lehne před dveře nějakého domova pro seniory, že jim tam umře, jestli ho nenakrmí. Ale ani včera jsem ho neviděl. Tak snad dopadl dobře a leží teď někde s narvanym břichem v křesle u televize.

Na vyšehradě vjela do metra holka na vozíku. Neměla nohy. Vypadala sympaticky, nalíčená, učesaná. V obličeji úplně normální holka. Na pražáku vyjela a frčela k výtahu. Je ten život někdy pěkně krutej.

To nenatočíme.

čusLadik

Školky

Se  nám po té tragické události u Lukeho blog utlumil. Zapili jsme to a zapomeňme na to špatné a pamatujme si to dobré. (Politiku do toho nepleťte. Tam platí jednou a dost.)

Téma, o kterém chci psát, se asi čtenářů tohoto blogu moc nedotkne. I mě se dotýká jen okrajově, ale za pár vět stojí. Mateřství, rodičovství, dětské školky, práce a příjem.

V letošním roce bylo školkami odmítnuto přibližně 60 tisíc dětí. Minulý rok to bylo myslím 50 tisíc. Uveďme si k tomu nějaké údaje, které si tak trochu vycucám z prstu.  Státem dotovaná školka provozovaná obcí, městem nevím kým, vyjde rodiče na 1500-2000 korun měsíčně. Pokud se nepovedlo umístit dítě do státní školky, je možnost dát dítě  do  soukromé. To už stojí od 10 tisíc výš. Prý i přes 20 tisíc. Pokud rodič nechce chodit do práce, aby svou celou nebo výplatu nebo její značnou část odevzdal školce, vrací nás to zpět ke státní. Jestliže státní školky nemají kapacitu pro děti, někdo to někde podcenil.   Víme, kolik se ročně narodí dětí. Eviduje to Český statistický úřad. Pokud se v jednom roce narodí víc dětí, než v předešlém, mám to ve statistice. Pokud mi místa ve školce vychází jen tak tak, vím, že za 3 roky, až tyhle mrňata vyrostou, budu mít problém. Mám na to tři roky, já ministr, úředník, vláda, abych rozšířil kapacitu stávajících nebo postavil nové školky. Nestačí to řešit, až když desítky tisíc dětí musely zůstat doma a s nimi i rodič popř. prarodič.

Dnes jsem četl již druhý článek  autorky(nejsem si jist, jestli od stejné autorky), která vypočítává, kolik stát tratí na daních, když matky jsou s dětmi doma (nejsou ve školce), místo aby pracovaly. K tomu bych poznamenal, že pokud by se matky nedaly na podnikání a chtěly by být zaměstnány, práce se tu na ulici neválí. V naší zemi jsou bez práce stovky tisíc lidí a nejsem si vůbec jist, jestli by matky  vůbec našly nějakou práci popř. jestli by jí jen někomu nevzaly (a tím se odvody státu nezvýší).

Ještě dva body na závěr. Řešením v neřešitelné situaci by mohla být dotace státu rodině, která své dítě do školky neumístila – nemohla/nechtěla, ve výši dotace na místo ve školce. Pokud stát na každé místo přispívá (nevím kolik) 6 tisíc, měl by přispívat 6 tisíc i rodině, která dítě ve školce nemá.  Toto řešení jsem někde zaznamenal, nevím, čí to je nápad, ale je to rozumné.

A poslední bod. V hlavách máme velké rovnítko a ty dva pojmy mezi sebou zaměňujeme a to práce a příjem peněz. Práce je příjem. Chci chodit do práce =  chci mít peníze. Matky (rodiny) chtějí umístit dítě do školky, aby mohly chodit do práce. Chtějí chodit do práce nebo chtějí mít příjem? Horníci z dolu Paskov chtějí dál dolovat, nechtějí důl nechat zavřít. Chtějí opravdu dolovat? Nebo chtějí mít příjem? A přiznejme si, že člověk může mít příjem a nemusí chodit do práce. Může pronajímat byty, domy, nechat si úročit milióny v bance… Stejně tak platí, že můžeme pracovat a nemusíme mít příjem. Uklízíme, pracujeme na zahradě, kolem domu.. Možná až se tyto dva pojmy práce a příjem peněz nebudou slučovat v jeden, postoupíme i trochu dál v přemýšlení, jak některé problémy společnosti řešit.

Připomíná mi to moje uvažování nad mobilním telefonem a SIM kartou před více jak deseti lety. Mobilní telefon má telefonní číslo. Nemá. Mobilní telefon je přístroj a telefonní číslo je na SIM kartě. Chvíli mi trvalo, než jsem to pochopil. Ono, když má člověk jeden mobil a jednu Simku, je to jedno. Když má SIM karet víc, začne chápat ten rozdíl. Dnes už to chápe každý.

Ladik

 

Novinky z TV VONA

Už déle jsme na tomhle blogu nepsali nic nového o naší amatérské filmové společnosti. Napravím to tedy dnešní porcí novinek, drbů a klepů 🙂

Začnu dalším dílem Neanonymních alkoholiků, který měl včera premiéru – Ashman a Lukyhell si pozvali do „studia“ abstinenta Loua a společně ochutnali několik rumů…

Včera jsme opět dokončili natáčení nového dílu sitcomu Na Točně – že jsem to tu psal už před třema tejdnama? To je fakt. Lukyhell ale zjistil, že v jedný vanový scéně se díky technické chybě (Lukyhell) nenatočil zvuk – takže jsme se včera opět sešli u Loua, já vlezl do vany a scénu jsme dotočili a pak to oslavili v řepský Sokolovně.

1176396_10201348903115986_1410506464_n

Lukyhell už pilně pracuje na střihu této jubilejní 20. epizody „Sedm dní či-li Točna“ a pokud vše půjde dobře, měla by být epizoda hotová do listopadu, kdy oslavíme 15 let existence.

Další pořad, který je téměž před dokončením, je epizoda z cyklu „Na Vlastní pěst“ o antiekologickém hnutí Black War. Zbývá dotočit několik scén v exteriérech a předpokládáme, že během listopadu, pokud vše půjde dle plánu, bude dílko též hotovo – a to i navzdory technickým problémům s chybějícím zvukem (ehm… Lukyhell) u exteriérových scén, které jsme natočili u nás chatě :).

15 let TV VONA? Budem dělat projekci? Jo nebo ne? Nebo to uděláme formou nějaký párty u někoho z nás, podobně jako jsme slavili 5 let?  To se musíme doodnout a dáme kdyžtak včas vědět!

A na závěr si necháme plány do budoucna – o nich, kromě mnou připravovaného dílu „Na Vlastní pěst“ – „Univerzita zloduchů“, nemám žádný informace a proto doufám, že mí spolutvůrci už také něco píšou a mají něco „v šuplíku“ 🙂

Luke

Dojmy z NHL 14

A je tu zas další, pro většinu nezajímavý příspěvek :). Mám za sebou tři dny hraní nové NHL a podělím se tedy o několik dojmů…

Za prvé bych řekl, že NHL 14 se neliší tolik od svého předchůdce, jako tomu bylo v předchozích letech, nicméně všechny provedené změny v nové verzi udělaly ze hry asi nejlepší hokej na současné generaci konzolí.

Herní systém a engine
Hra vizuálně vypadá hodně podobně jako loni, nicméně první, čeho si po pár sekundách hry všimnete, je onen nový slibovaný  kolizní systém, díky němuž už konečně srážky hráčů vypadaj o hodně reálnějc než v předchozích letech. Se srážkama souvisí i bitky hráčů, které už jsou rovněž předělány a jsou provedeny z pohledu shora (tedy o dost přehledněji než loňský pohled „z očí“ Vašeho hráče). Zajímavé je vyvolání bitky – v NHL 13 se bitky daly vyvolat jen uměle (museli jste stisknout tlačítko na ovladači a pokud druhý hráč přijal výzvu, bojovalo se). Letos jsou bitky již poloautomatické, což přispělo k realističnosti hry – pokud tedy tvrdě srazíte např. hvězdu protihráče, je velká šance, že se s Váma některý z jeho spoluhráčů začne rvát – viz video zde, kdy někdo srazil Joea Morrowa

Další častou příčinou bitek je nepovolená akce po přerušení hry – typicky pokud po zapískání rozhodčího srazíte protihráče nebo vystřelíte puk na bránu, tak můžete očekávát, že se na Vás opět někdo ze soupeřova týmu vrhne.

Co je vtipný, tak v hromadných síťových hrách (kde často hraje 12 reálných hráčů proti sobě) je možné dělat celé týmové bitky a rovněž i brankáři se spolu mohou poprat :).

V herním systému byl dále vylepšen systém bruslení – všiml jsem si zejména lepšího „zatáčení“ při bruslení a rovněž byl snížena účinnost vypichování puku – to je teď o dost těžší a musíte si dobře hlídat pozici a být dobře natočen k protihráči, aby se Vám podařilo puk vypíchnout.
Grafická prezentace hry (např. opakované záznamy, klipy… ) je stejná jako loni, byla přidána jediná animace – vzájemné postrkování před brankou, pokud dojde k přerušení hry.

A jak se hraje? Hra je zas o něco těžší a na allstar obtížnost (to je druhá nejtěžší přes superstar) se mi nedaří počítač porazit – na třetí obtížnost professional už to jde. Musim se holt zas naučit nový triky :). Brankáři jsou taky trošku vylepšení – už nepouštěj tolik lacinejch střel od modrý čáry, jako loni – to byl myslim Ashmanův trik, jak mě porážel 🙂

Be a GM mód

Mód kariéry je můj nejoblíbenější offline mód a tak jsem ho hned vyzkoušel. Největší změnou je skutečně výrazné zrychlení simulace a pohybu „v kalendáři“ během sezóny – loni to bylo opravdu bídný a na PS3 trvala simulace např. týdne  kolem pěti minut. Teď tak max. minutu.  Další příjemnou změnou je zlepšený systém obchodování ( s nastavitelnou úrovní obtížnosti) a více informací ze „světa“ v podobě virutálního NHL Twitteru – byť zde se stále NHL nemůže srovnat s propracovaným systémem ve FIFĚ.

Po několika letech se do NHL Be a GM módu vrátili i „hot“ a „cold“ streaks – aneb když se hráčovi daří, vzrostou na několik zápasů jeho atributy a naopak, což je příjemná změna po které fandové již několik let volali.

Online

Zatím jsem zkoušel HUT aneb Hockey Ultimate Team. Tenhle mód je v posledních letech čím dál víc populární u všech sportovních her EA sports a EA jej dost podporuje, protože za nákupy balíčků se dá platit i penězi a spousta hráčů utratí za balíčky s virtuálními „kartami“ mnohem více peněz než za hru samotnou…

O co jde? Sbíráte balíčky s hokejisty a dalšími předměty a z nich si pak skládáte tým, se kterým hrajete proti jinejm protihráčům po internetu. Naštěstí balíčky se nemusí jen kupovat, můžete si na ně vydělat i pouhým hraním zápasů a tak si postupně vylepšujete tým a skládáte si sestavu „snů“.

Kromě HUT je zde samozřejmě i klasický jednoduchý online mód a EASHL a síťový manažerský mód Be a GM connected – ty jsem zatím ale nezkoušel.

Všechny online módy mají letos novinku a to v podobě dynamických hodnocení hráčů – pokud se tedy bude v reálné NHL nějakému hráči dařit, bude i v online módu jeho hodnocení dočasně zvýšeno a naopak.

NHL 94 výroční mód

Trochu zklamání – pocta k2 0 letům od vydání klasické NHL94 skončila  v nové NHL na půli cesty – je zde modrý led,  červené hvězdy kolem hráčů, zjednodušené ovládání,  větší „akce“ a rychlost hry. Chybí ale např. klasická gólová tabule se skore a originální zvuky, které se mi v původní 94ce líbily, chybí samozřejmě dobové sestavy a  tenhle mód nelze hrát online, což je velká škoda. Jedinou výhodou módu je, jeho jednoduchost i pro nové či občasné hráče her NHL.

Menu

Menu v letošní NHL je přehledné a navigace v menu se mi zdá rychlejší než loni. Trochu mě mrzí, že herní mody typu sezóna, trunaj či Be a Gm jsou v menu už dost schované. Soundtrack NHL je zas poslouchatelnej – rocková energická muzika, která se k hokeji docela hodí.

Soupisky a ligy

Jako loni, i letos by měly vycházet nové aktuální soupisky každých cca 14 dní. V NHL jsou stejné ligy jako loni, takže tu  najdete i českou extraligu – zatím jsem se ale nedíval, zda už stihli zaznamenat přesun Budějovic do Hradce a aktuální soupisky. Národní týmy jsou stejné jako loni se stejnými neaktuálními sestavami, ale v rozhovoru s producentem hry NHL zaznělo, že před olympiádou možná vydají aktualizaci i těchto soupisek. Olympiáda samotná ve hře není – jen je zde možnost vytvořit si vlastní mezinárodní turnaj.

Zkrátka a dobře – hra se myslím povedla a fandové hokeje by si ji neměli nechat ujít!

Luke

Osud si s námi zahrává

Štěstěna je vrtkavá. Jeden den vás nosí na rukou, pak se objeví zlomyslníci, kteří rozumí fotbalu jako koza mrkvi a začnou volat po změně. Změna kam? Jedině k horšímu. Obávám se, že fotbal bez mého trénování utrpí. Ale asi i fotbal si musí projít dobou temna, aby pak každý pochopil, že světlo tu může být jen s jedním trenérem.
MIH4d3a3f_p201308150366601

Michal Bírek
bohužel ex trenér české fotbalové reprezentace

Základní příjem

Včera jsem shlédl německý dokument z roku 2008 pojednávající o základním příjmu.
Nedá se to shrnout do několika vět, ale nějaké myšlenky z toho vypíchnu.
Tvůrci považují základní příjem jako další stupeň vývoje společnosti. Zrušení otrokářství? Nemyslitelné. Zrušení nevolnictví? Povolení ženám volit? Dostávat peníze zadarmo?
Kdo chce, ať si sám popřemýšlí, jak by vypadala naše země, kdyby každý dostával základní balík peněz jen za to, že existuje. K tomuto balíku by si přivydělával svým zaměstnáním. Já přeskočím dál, až skoro k závěru dokumentu a zmíním financování tohoto projektu, protože něco jiného je přemýšlet o utrácení peněz a něco jiného je vědět, kde se vezmou.
Nebylo to jednoduché na pochopení, možná má interpretace nebude dobrá, ale já to pochopil takto.
Občané budou osvobozeni od všech daní vyjma DPH a spotřební daně, kterou platí až koncoví spotřebitelé všichni ve stejné výši. Něco takového nám tu vypráví liberálové. Nechte lidem jejich peníze, sami se nejlépe rozhodnou, jak je utratit. Peníze se vrátí státu právě na dph a spotřebních daních, které nelze ošidit. Do toho je vložen sociální rozměr. Všichni platí stejné daně (procentuální), vraťme všem z těchto daní stejný balík peněz (nominální). To je financování základního příjmu.
Spotřební daň v dokumentu činila 50% hodnoty zboží/služby. Jak by to tedy vypadalo na příkladu?
Dostanu základní příjem 10 tisíc korun. Nechodím do práce +0. Mám 10 tisíc na měsíc. Utratím 10 tisíc, z toho 5 tisíc činí daň.
Dostanu základní příjem 10 tisíc. Chodím do práce a vydělám si dalších 20 tisíc (mzdy se budou muset kvůli základní mzdě upravit). Mám 30 tisíc. Utratím 30 tisíc, daň je 15 tisíc.
Děti by dostávali polovinu. V mém příkladu tedy 5 tisíc. Rodina se dvěma dětmi = 30 tisíc základní příjem.
Zase si chvíli popřemýšlejte. Hlodá vás závist, že by měl někdo peníze za nic, když vy se dřete od rána do večera?
Podle průzkumu v Německu a Švýcarsku si 80% lidí myslí, že ostatní přestanou pracovat, pokud budou dostávat základní příjem. 60% dotázaných však prohlásilo, že by pracovat nepřestalo a 30% by zkrátilo svůj úvazek. 10% dotázaných řeklo, že přestane pracovat.

Jestli se chcete pustit do diskuze, prosím oprostěte se od ideologie a nálepkování levice, pravice. Jestli by na tom vydělali cikáni nebo jiné vyžírky. Byli byste sami za sebe spokojeni, kdybyste měli část svého současného příjmu jistou i kdybyste se rozhodli dělat jinou práci nebo něco, co placeného vůbec není? Třeba věnovat více času TV VONA?

Ladik

Je tu! NHL14!

Jako správnému magorovi do této hry se mi podařil kumšt (díky ochotnnému prodavači v jednom nejmenovaném obchodě) a sehnal jsem jí tři dny před oficiálním českým vydáním
Těším se, až jí dneska o půlnoci vyzkouším 🙂

IMG_20130910_115121

Luke

Co nás čeká v tomto týdnu?

Tenhle tejden pro mě osobně bude znamenat opravdu hodně! Kromě toho, že příjde vejplata, tak ve čtvrtek u nás výjde  nová NHL 14 a to znamená, že koncem týdne se mi nedovoláte, nedopíšete a rozhodně mě nedostanete někam pryč a ven. Tedy jestli ji Alza stihne ve čt nebo v pá naskladnit a doručit :).

Konají se ale další zajímavé akce – nejprve máme zítra ve Woodstocku po delší době sraz Pink Stones a uvidim se tak se známejma, který jsem už dlouho neviděl a od deseti večer zahrají v Jazzdocku opět Bladderstones (http://bandzone.cz/thebladderstones) a ty si nenechám rozhodně ujít – prý se můžeme poprvý těšit i na jejich původní skladby!

Středa bude ve znamení menší rodinné oslavy v Řepích, avšak v pátek hrajeme s kamarády opět gastrojazzfolk v Průhonicích – tentokráte prý na burčákových slavnostech, takže toaleťák si pro jistotu vezmu sebou do futrálu od kláves.. 🙂
V sobotu se pokusím na chvíli vstát od NHL a vyrazit s Žábou do kina – trochu netradičně v poledne do Aera, kde dávaj poměrně zajímavě popsanej film „Nejvyšší nabídka“ s Geoffry Rushem.

Tolik tedy k programu druhého zářijového tejdne a pokud Vás zaujala nějaká z akcí, přidejte se a pokud se chcete o víkendu stavit a zahrát si semnou novou NHL , dejte vědět! 🙂

Luke

Zhodnocení akce: měsíc bez MHD kupónu

V srpnu jsem tu psal, jak chci zkusit, zda se mi vyplatí nekupovat si kupón MHD a chodit do práce pěšky (mám to kousek) a na občasné cesty MHD si koupit sms jízdenku. Poctivě jsem to dodržoval a když jsem potřeboval jet tramvají nebo metrem, poslal jsem si smsku. Dneska jsem ale uvedenou akci ukončil a potupně si zas koupil MHD kupón, protože jsem se v zakoupenejch jízdenkách za necelé tři týdny dostal na 500,-, takže je jasný, že mně se to pořád nevyplatí, dokud budu jezdit několikrát tejdně do Řep za našima  plus občasně cesty na koncerty , do hospod atd.

Takže Ashman může mít radost, že jsem opět dneska navštívil pobočku DP na Andělu a zas si dobil opencard, zařadíc se tak mezi poslušné MHD ovečky. Béééé…..

Luke

Jen tak…

a je to opět tady – na Smíchově dnes netekla voda, tak nás poslali z práce na homeoffice a tak nyní pilně pracuju a k tomu mi hraje Hercule Poirot (a můj nejoblíbenější ABC díl) a kocouři mi asistují.

V posledních dnech mě zas chytlo moře – resp. historie námořnictva. Přečetl jsem zas klasiku Moře v Plamenech od Miloše Hubáčka, která popisuje potopení několika německejch lodí ve druhý světový válce, na počítači jsem zas prozměnu oprášil ponorkovej simulátor Silent Hunter a Žába podstoupila největší oběť, kterou může žena svému muži podstoupit – podívala se semnou na režisérský, 200 minutový, sestřih filmu Ponorka (W. Peterson) z roku 1981 – jeden z nejlepších filmů všech dob!

Počasí nám už léto pomalu a jistě ukončilo, haranti začínaj chodit do školy a mě tenhle víkend zas čeká údržba chaty – minulou sobotu jsem posekal zahradu, teď se chystáme na houby a já na rytí záhonů a prostříhávání keřů. Do toho příjdou páteční a sobotní koncerty Basketles – již se staronovým členem Martinem, který se teď na Palmovce dobře uvedl a věřim, že kapela bude znít poslouchatelně 🙂

Zpět k teďku – minuta za minutou se plíží, práce pořád nikde (asi všechno funguje),  a tak se těším na večerní návštěvu Woodstocku, kam teď chodím už jen občasně zavzpomínat si na mládí 🙂

A co vy? Neflákáte se? Jestli jo, tak zvedněte svý tlustý zadky a běžte něco (ne)užitečnýho dělat! 🙂

Luke

Teemu je zpět!

Teemu Selanne se rozhodl ještě jeden rok v NHL odehrát a natočil k tomu vtipný video! Možná bychom ho mohli po skončení hokejový kariéry vzít do TV VONA, co řikáte? 🙂

Luke