TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Monthly Archives: Červenec 2014

Zajímavý filmy v Aeru

Vokurková sezóna dolehla i na tento blog, každopádně jsem koukal na program Aera a je tam v srpnu lecos zajímavého:

2.8. tuhle sobotu asi nebudeme v Praze, což je škoda, protože dávaj od dvanácti v Aeru klasické Ostře sledované vlaky od Menzela a hned potom nové pokračování Mikulášových patáliíí!

ve středu 6.8. jsou opět dva skvělé filmy  – indický Cizí oběd (ten jsem už popisoval loni) a poté klasiku of Franka Capry z roku 1934 – Stalo se jedné noci!

9.8. 20:30 Kouzlo měsíčního svitu – Nový film Woodyho Allena je opět tady! Tentokráte se vrátíme na jih Francie do konce 20. let s Colinem Filcem a Emmou Stone! Už se moc těšim!

14.8. pak opakují ze záznamu představení Monty Python Live, takže ti, kteří ho promeškali, mají možnost vyrazit…

 

Tak třeba se v Aeru potkáme!

 

Luke

Reklamy

Monty Python: Almost live

Včera jsme v Aeru s Žábou shlédli přímý přenos posledního lonýnského představení slavné komediální skupiny Monty Python. Šel jsem na toto představení bez větších očekávání a nakonec jsem byl nadšenej.

Show to byla výpravná, s velkou choreografií, kostýmy, orchestrem, naštěstí se v tom neztratila ona Pythonovská drzost, politická nekorektnost a humor. Kdo čekal nějaké nové scénky či skeče, byl nejspíše představením zklamán, protože včerejší show nabídla výběr toho nejlepšího z Pythonovských scének, skečů a písniček a to ve velmi zdařilé podobě.

A co jsme viděli? Snad všechny nejslavnější skeče – ministerstvo švihlé chůze, Dead Parrot skeč zkombinovaný s Cheese-shop skečem, Spam skeč, španělskou inkvizici, Papežský skeč a další… zazněly samozřejmě i hudební hity z flmů Monty Python – Every sperm is sacred, Penis song (s novými slokami o vagínách a zadcích!), I like Chinese, Finland, Lumberjack song a závěrečná hymna Always look on bright side of life. Jednotlivé scénky a skeče byly rovněž propojeny skrz videoprojekci některých starších děl MP, takže jsme mohli vidět i Grahama Chapmana (+1989) a např. i fotbalový zápas řeckých versus německých filozofů.

Zkrátka a dobře jednalo se o tříhodinové „best of“ Monty Pythonů a stálo to za to. Představení mělo i přestávku, kterou jsme využili na občerstvení a sdělení si dojmů. Publikum bylo zjevně naladěné na správnou notu, takže smích a potlesk byl ten večer v Aeru slyšet skoro pořád. Trošku potíže byly s českými i anglickými titulky – pánové totiž místy improvizovali a nedrželi se „scénáře“, takže někdy byly titulky pozadu, někde chyběly úplně apod. To byla ale jediná malá piha na kráse.

Pokud někdy budou ze záznamu představení opakovat, doporučuji se jít podívat!

A dneska večer jdeme do kina Lucerna na „Světáky“! Na to se taky moc těšim!

 

Luke

Spotify

aneb jak jsem objevil novou hudební službu. Pořád jsem si v práci kolegům stěžoval, že furt poslouchám to samý, že neobjevuju novou muziku a kolegové mi doporučili, ať zkusím streamovací hudební službu Spotify. Stalo se.

Spotify, který lze v základní verzi používat i zdarma (musíte ale oželet možnost ukládání offline skladeb do PC či mobilu a smířit se s občasnou reklamou), je mezinárodní hudební služba , která nabízí ohromný archív muziky (více než 20 mil. písniček koncem roku 2012) různých stylů a žánrů, zemí původů, včetně naší země.

Podpůrná přehrávací aplikace, kterou si po registraci do Spotify  stáhnete, je určena jak pro mobilní platformy (iOS, Android), tak pro PC (WIN, Linux, Mac OS) a výhodou je, že pod Vaším účtem máte všechny Vaše oblíbené interprety, alba či playlisty sdílené, což se vyplatí zejména v kombinaci PC a mobil.

No a co na spotify najdete? Možná je lepší asi říct, co tam nenajdete – z velkých kapel tamnejsou jen Beatles (ti maj exkluzivní smlouvu s iTunes), Rammstein a AC/DC. Nedávno se na Spotify konečně objevily i Led Zeppelin, Radiohead a Metallica a nenapadá mě žádnej další známej interpret, kterej by nyní na Spotify chyběl. Nenajdete tam také pirátské nahrávky či bootlegy (mimo těch „oficiálních“, které vydá sama kapela), jinak je tam vše, včetně raritních i těžko sehnatelných alb či obskurních interpretů, které vydali jedno či dvě alba. Najdete tam také již nyní jednu písničku od Zvonimíra Mňouka a Wolfganga Šmekoraldy :).

Já byl službou po pár dnech bezplatného použití nadšen, takže jsem si zaplatil premium účet (ten máte první měsíc zdarma a pak 10dolarů za měsíc), čímž se mi otevřela možnost ukládat si alba do offline podoby do mobilu a využít tak službu pro klasický poslech muziky na cestách a bez nutnosti streamovat hudbu přes mobilní internet. Do zařízení lze offline synchronizovat až 3333 skladeb a nutno podotknout, že offline obsah je kódován, aby se nedal kopírovat či sdílet s jinými uživateli.

Spotify nabízí dále tématické rádia a playlisty, které jsou tvořeny samotnými uživateli, kteří je mezi sebou mohou sdílet. Sociální interakce mezi uživateli je dalším důležitým prvkem spotify – např. na PC aplikaci přehledně vidíte, co poslouchají vaši přátelé, můžete jim jednoduše poslat tip na písničku či album, sdílet s nimi playlisty atd.

A co jsem na Spotify objevil? poslechl jsem si konečně živák Shadows a Cliff Richards – Live at Kingston 1962,  Brian Poole and Tremeloes – Live at BBC, Bowieho živák ze Santa Monicy 1972,  objevil jsem taky elektroniku a Lukyhell by mi jistě pochválili interpreta Parov Stelar a jeho dvě alba The Princess a Clap your hands.

Z českých věcí je tam např. komplet  Semafor, Olympic, Matuška, Gott, album Matadors, Collegium Musicum, Mišík, nenašel jsem jen Blue Effect…

Pokud tedy nemáte co poslouchat, zkuste Spotify!

Luke

Koncertní víkend

v pátek a sobotu jsme s Basketles vyrazili opět po naší malé vlasti rozdávat radost, dobrou náladu a pohodu (a konzumovat přitom všeliký alkohol) a obě akce se nadmíru povedly.

V pátek mě v pět odpoledne vyzvednul ze smíchovské hospody Tradice náš bubeník.kvalitní (děláme si z něj prdel, protože má takovejhle název emailu) a vyrazili jsme směr Doksy a Máchovo Jezero. Praha byla vcelku průjezdná a až do Mladé Boleslavi to frčelo krásně. Stavili jsme se u pumpy, bubeník si dal dva wursty, já další pivo a těšili jsme se, jak za chvíli budem v kempu Poslův Mlýn u Doks, kde se měla celá akce konat. Tu nás ale poprvé zradila dopravní situace. Na R38 se nyní frézuje vozovka a ve dvou úsecích je kyvadlová doprava řízená semafory… půlhodinka ve stojícím vařícím autě v 30 stupňovém vedru se nám začala zdát neúnosně dlouhá a naše felicie byla na pokraji „vaření“.  Nakonec jsme zdárně dorazili, z dálky jsem po cestě obdivoval Bezděz (jak takhle vysoko mohli ti „primitivové“ co ho kdysi stavěli, tahat kameny??) a před sedmou jsme byli na místě, v kempu.  Ten, jak už název napovídá, leží u poselského rybníka, kde je zároveň i koupaliště a kemp je vcelku velký. Na místním parkovišti už bylo postavené podium a připravovala se zde první punková kapela, která měla dudy, což znělo zajímavě a chvíli po nás dorazilo další auto s Vaitíkem a „kožichem“ (jak Vaťákovi ze sradny říkal Fefi) . Koncert organizoval spolek Sestry v sukni (doufám, že tentokráte ládík vynechá TVLování) a byl určen pro tělesně i mentálně postižené děti, které tam jsou na letním pobytu a kterým tedy organizátoři uspořádali „woodstock“.   S klukama jsme ještě stihli konec fotbalu Německo – Francie, posilnili se několika pivkama a kolem deváté jsme začali hrát. Já měl pujčenej nějaké velkej ampeg basovej aparát a připadal jsem si konečně jak Lemmy z Motorhead! Ta basa hezky duněla!   Po vzoru punkáčů jsme ani my neměly odposlechy pro zpěvy, tak nevím jak to znělo ven, ale lidem se to líbilo a už od začátku všichni pařili, jak jim jejich stav dovolil.  90 minutový koncert jsme zakončili trojitým přídavkem a když nás publikum nechtělo pustit z podia, tak jsme na úplný závěr přidali lehce improvizovanou Žlutou Ponorku a po té jsme dělali ještě autogramiádu.

28-07-2014-03-54-18-hyppievutstok-2l-jpeg (1)
(foto z webu http://www.sestryvsukni.cz)

Bylo skoro jedenáct večer, bylo vedro a tak jsme se rozhodli jít zas po dlouhé době po koncertu vykoupat a využít tak místní koupaliště, což se zadařilo, i když jsme cestou na něj ve tmě zabloudili do nějakejch stanů a probudili místní spáče.  Koupání na Adama (Evy chyběly) nás osvěžilo na zpáteční cestu a  kolem půlnoci jsme s bubeník.kvalitní  zas vyrazili ku Praze, tentokráte již bez zdržování … akorát jsme už v Práglu zůstali v jednu ráno asi 15 minut stát na dálnici, protože přednáma se srazila velká cisterna s náklaďákem a zatarasily tak dočasně oba pruhy. Naštěstí se brzo podařilo kus silnice za chvíli uvolnit a mohlo se jet a tentokrát už bez nehod a zdržování…

Druhej den jsem se probudil docela polámanej a unavenej, ale těšil jsem se na další hraní – na pivních slavnostech ve Velkých Petrovicích. Mám rád pivo, takže jsem nenechával nic náhodě a ve dvě odpoledne jsem nasedal na hlaváku na vlak jedoucí přes Hradec a Náchod na východ a za tři hodinky a dvě piva jsem vystupoval v Polici nad Metují, což je asi kilák pod Velkými Petrovicemi. Basu i hadry jsem nechal předchozí noc u bubeník.kvalitní, takže jsem nemusel nic tahat a mohl jsem se plně soustředit na výlet a ochutnávání pivek – Velké petrovice jsou hezká vesnice se starými roubenkami, novějšími baráky z 20 a 30. let 20. století a není zde naštěstí žádná hnusná panelová moderna.  Pivní čuch mě dovedl na jistotu na náves, kde již bylo více než stovka lidí a pivo teklo proudem. Výběr piv byl oproti pražským slavnostem spíše skromnější (8 píp), ale např. zlatý bažant mi chutnal moc. Menší nevýhodou bylo, že během večera a v teplém počasí jim začalo pivo pěnit a později tak byly u piv dost velký fronty…  lidí stále přibejvalo a mohlo jich bejt nakonec tak 400 – 500…
Koncert, který se konal na velkém krytém podiu na návsi, zahájila místní kapela Cugrunt, která hrála poměrně slušně covery modernějších písniček – např. Nirvánu, Green Day, Liquido a samozřejmě i další rockové klasiky.Začali jsme hrát tentokrát v 10 večer a trochu jsem měl obavy, jak lidi příjmou 50 let starou muziku z lívrpůlu, ale naštěstí hned při první Roll Over Beethoven se k pódiu nahrnula velká spousta starejch i mladejch lidí všech možných pohlaví (Ládikovský fórek!) a skákali, tancovali a zpívali s náma, mladé fanynky se postarali o správnej „a hard day´s night“ vřískot  a jelikož byl náš kytarista v dobrém rozpoložení a věřil si, zahráli jsme i Misirlou z Pulp Fiction. Původně 90 minutový vystoupení se protáhlo kvůli přídavkům na skoro dvouhodinové a na podium jsme se museli 2x vracet a na závěr zazněla opět ponorka. Já měl zas pujčenej velkej basovej aparát od basáka druhý kapely, takže jsem klukům basovejma frekvencema roloval ponožky a slipy (TVL!). Pan pořadatel byl nadšenej, po koncertu nás i nakrmil výtečným gulášem, nám neřidičům byl přinešeny panáky a pivka a kolem jedné ráno jsme vyrazili na cca 200km cestu do Prahy. Naštěstí sebou měl tentokráte bubeník svojí mladou přítelkyni (což mělo tedy nevýhodu v tom, že jsem seděl na zadní sedačce obložen kusy bicí sady a mojí baskytarou) a ta svým neúnavným povídáním udržovala v autě bdělost i další tři hodiny, během kterých jsme se proplétali silnicemi a hledali hradeckou dálnici :). Ve 4 jsem byl doma a padl jsem mrtvej do postele. Byly to skvělý akce, ale v neděli mě bolelo celý tělo – nohy, záda, ruce..  jak se asi musí cejtit takovej Keith Richards, kterýmu je víc než 2x tolik co mě? 🙂

Další koncert hrajem v Praze na Palmovce a to příští středu 16.7., tak se doražte podívat!

Luke

hurá prázdniny

jsou tu prázdniny a já mám radost, že můžu pracovat a nemusím se bezcílně flákat a nudit jako za dětských let :). „Prázdniny“ mám zas nabitý, čeká nás s kapelou dost hraní, s vonákama bych chtěl konečně natočit Školu zloduchů, s Žábou vyrážíme na tejden do Londýna (brrr letecky!), čekaj nás i návštěvy u babiček, otců a matek a dám si zas alkoholický tejden slaměného vdovce, až mi Žába zmizí do Berlína :).

Konec června byl pohodovej, vyrazili jsme s Žábou na chatu a jelikož skoro celej víkend lilo, sledovali jsme poslední sérii hry o trůny (hrůza hrůz)  a odpočívali jsme po náročných pracovních povinostech – mezitím v mém domácím nahrávacím studiu už finišuje nahrávání alba Špinavých lůzrů a demo kapely Victoria. Budou to velkolepá díla, která se zapíší do (nejen) hudebních analů!

Kromě sobotního duelu Brazílie a Chile jsem zatím ani skoro pořádně neměl čas sledovat fotbal, společně s Louem jsem ale téměř oplakal vyřazení námi favorizovaného Kamerunu. Snad tedy zas za čtyři roky. „Hugha laya mňia..“, jak říkají v Kamerunu….

Byl jsem se zas podívat v Aeru. Na zdi tam nyní visí obraz od Louova mladšího bratra (teda myslim že je to od něj) s názvem „Čekání na Godota“ nebo tak nějak. Zajímavý a nápaditý. Taky jsem přemejšlel, že bych se obul do výtvarna a začal bych malovat, kolážovat, ale myslím, že o můj surrealistický obraz „rozlitý indický čaj“ by asi nikdo zájem neměl…  v Aeru mě zaujala další věc – jejich papírové kartičky na 10 filmů byly nahrazeny novými plastovými kartami s čárovým kódem, které jsou již dobíjecí a to buď za 500kč nebo 1000kč. Akorát nevím, jestli lze za ně kupovat pivo a víno, jako s těmi starými…   ze své karty jsem tedy už polovinu kreditu utratil za lístky na Monty Python Live, který se bude v Aeru (stejně jako v dalších kinech) promítat živě z Londýna v neděli 20.7. Těšim se a dokonce Micka Jaggera to zaujalo:

🙂

 

A co nás čeká v červenci?

Zítra (2.7.) bude ve Woodstock baru slavnostní přivítání nového piva z Žatce! Začátek 16:00 a kromě ochutnávky a výkladu o historii piva bude následovat i muzika a další zábava.

v Pátek pak hrajeme u Máchova jezera pro nadaci  „sestry v sukni „(radši bych hrál pro „sestry bez sukně“, ale co se dá dělat… )  a v sobotu vyrazím vlakem jako předvoj do Velkých Petrovic na východě ČR, kde večer s Basketles zahrajeme na pivních slavnostech.

Užijte si prázdniny a mějte se!

Luke