TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Náročnej víkend … už zase….

Končila nám dovolená, v pátek jsme se večer vraceli od prarodičů z vysočiny (s taškou plnou cikánské pečeně, česneku a dalších dobrot) a začínal další letní víkend. V pátek mě čekaly ale dvě velké události. Nejdřív jsem vyrazil do Zličínskýho bowlingu, kde Láďa zapíjel dcérku. Přijel jsem docela brzo, na místě byl jen Ashman, David a Zobi se ženou, takže jsem si dal plzeň a poslouchal o chlastacích zážitcích a dalších zajímavostech. Za chvíli dorazil Ládik, Krabkozík, Lou, Lukyhell a další láďovi známí, takže nás nakonec byl slušnej počet. Začalo se zelenat a zapíjelo se a kolem devátý jsme  využili bowlingové dráhy (já tedy ne, protože jsem to nechtěl kazit ani jednomu z týmů). Lou se ukázal, jako správnej mistr, když asi 3x za sebou zahrál strajk! Jestli někdy budu hrát bowling, chci Loua do týmu!

Pak mi psal Martin, bývalej spoluhráč z jedné z mnoha bývalých kapel, že má rozlučku se svobodou a že už jsou v Rock Café a čekaj, až se k nim připojim. Kolem půl jedenáctý jsem tam byl a kromě Martina a jeho tří kamarádů (všichni, včetně oslavence, původem zo slovenska, tak si dokážete představit ten splávek) tam byla i slečna jednoho z nich, což je sice na rozlučkách nezvyklé, ale ukázalo se to později během večera jako výhoda, protože dobře znala prahu a pražské kluby a navigovala nás. V Rock café padl jameson a pak druhej a třetí a vyrazili jsme do Popocafepetl někam ke staromáku (nebyl to ten u kampy) a tam už bylo narváno, hrál DJ, muzika a kluci i já jsme byli v solidní povznešené náladě, takže „parket“ (dá-li se to tak nazvat) patřil nám a „děvčice“ (jak na východě řikají) nám radši uhejbaly z cesty. Pamatuju se, že jedný jsem tam dal omylem menší pěstí, když jsme skákali a tancovali, naštěstí se tomu zasmála.   Přišel čas na cuba libre a další drinky a nakonec asi po hodině Jožo zavelel, že jdem jinam. Mezitím mi Fabián, další z  kamarádů, vyprávěl, že svatby jsou na slovensku velký, trvaj minimálně tři dny a po celou dobu by neměl ženich vystřízlivět. Věřím mu. Trochu se ale bojim, protože na tý Martinový svatbě za tři tejdny hrajeme s bítlsama…  zpět k rozlučce. Po chvilce bloumání jsme narazili na Hooters. Martin uviděl „děvčice“ v malých oranžových kraťáskách a hned tam nadšeně vyrazil a my jej neméně vesele následovali.  Naše doprovodkyně slečnám vysvětlila, že tady mladý pán má rozlučku a jelikož obsluha je v těchto věcech zjevně zběhlá, slečny mu uspořádaly takové malé představení, jehož byl hlavním představitelem.

V Hooters ale už zavírali, tak jsme šli dál. Fabián chtěl pořád do Duplexu a překecal i ostatní, takže jsme pod jeho vedením vyrazili na václavák k Duplexu. Už jsem si chystal dvě stovky na vstup, ale Fabián pořád, že tam zná jednu holku a že nás protáhne zadarmo. Nikdo jsme mu nevěřili, protože byl, stejně jako my, už poměrně solidně opitej, nakonec se ale někomu skutečně dovolal a za chvíli nás už „dvěřník“ vedl kolem tancující slečny k výtahům, které nás odvezly nahoru. Já jsem byl v Duplexu poprvý, tak jsem se těšil hlavně na ten výhled ze shora na václavák. Nahoře jsem zjistil, že terasa je už zavřená, což mi ale nevadilo a přes dvě židle  jsem si na terasu vlezl a než mě ochranka vyvedla zpátky do klubu, jsem stihl aspoň jedno mobilní foto. Tady je ta rozmazaná nádhera:

IMG_20140823_014203

Jinak klub byl nahoře docela plnej, DJ hrál hodně nahlas a mezi lidmi bylo dost málo holek a strašně moc kluků, resp. spíš pánů, kteří ale neměli moc koho „lovit“. Dal jsem si lahvovou plzeň za 60,- (po londýnskejch pivech je to pořád dost levný :)) a s Fabiánem jsem si dal Ouzo, po kterým jsem se málem poblil, jak bylo hnusný. Fuj, jak tohle může někdo pít? Martin pařil, já chvíli taky, mně se už ale solidně motala kebule i nohy a čas se blížil k druhé ranní. Byl čas vyrazit domů. Kluci měli v plánu obejít ještě pár klubů, já se nejistým krokem vydal noční štěpánskou ulicí k našemu obydlí a tam jsem padl spánkem opilce.

V sobotu mě čekalo hraní s kapelou na jedné svatbě a s tím souviselo cestování už kolem poledne. To vstávání… to byla hrůza, hlava bolela jak střep, žaludek „na vodě“.  Lehce to spravila Pizza a láhev coly (mastnota+cukr) a vzal jsem basu a kombo a šel na vlak. Bylo mi šílený vedro a jak tělo spalovalo zbytky alkoholu, tak jsem se šíleně potil. Na nádraží v Kladně jsem se tedy s kocovinou utkal pomocí litru vychlazený vody a po hodině popíjení už mi bylo líp a náš bubeník mě akorát nabral a vyrazili jsme ke Karlovejm Varům. Cestou mi vyprávěl o nahrávání CD jejich druhý kapely a já jsem nemusel nic moc povídat, takže jsem se za ty dvě hoďky dal do kupy a dorazili jsme do restaurace Stará Pošta v Bečově, kde už svatba byla v plném proudu.  Mě však zaujalo logo Chodovaru. „Cože? Oni tu točej Chodovar??“. Pomalu se začínalo moje předsevzetí o nechlastání rozplývat…  pak jsme začali tahat aparát a zvučení a po hodince už jsem to nevydržel a po úvodní cole si dal chodovárek a pak už jsem u něj vydržel až do jedenáctý, kdy jsme odjížděli.

Koncert byl dobrej, Vaťák má už taky Gretsche, takže až na ty plešky, pupky, ksichty a hadry vypadáme úplně jak Beatles!! 🙂

Doma jsem byl zas ve dvě a padl jsem. Abstinenční den byl tedy až ten nedělní a bylo to takové příjemné a vcelku symbolické zakončení naší 14 denní dovolený.

Luke

Advertisements

2 responses to “Náročnej víkend … už zase….

  1. Ashman Srpen 25, 2014 (4:09 pm)

    Chodovar by spíš měl být dobrý argument, proč abstinovat.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: