TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Monthly Archives: Červenec 2015

Letní blogovací půst

Už několik dní jsem měl chuť jsem napsat nějakej příspěvek a než jsem se rozhoupal, předběhl mě Lou s Jehovou :). Inu to mám za to váhání.

25 dní bez blognutí, to je tu myslím rekord a je na čase s tím skončit. Dneska mi vlastně končí zkušební doba v nový práci a jelikož kolega Checht má od dneška dovolenou, vypadá to, že mě asi nevyhoděj. Práce mě hodně baví, připadá mi, že toho vim o IT, sítích atd o strašně moc víc, než jsem věděl před třema měsícema, akorát toho času mi práce zabere víc.

Hodně teď jezdím i do Řep za mámou, která má jednou za tři týdny chemoterapie a zatim to statečně zvládá. Ségra už je usazená v Paříži a tak jsem po ní péči o mámu převzal já a je to dobrá zkušenost a doufám, že jí bude brzo zas líp.

A co se za těch 25 dní stalo?

No například jsme založili Pondělníky! Ano, Pátečníci – aneb uskupení kolem Karla Čapka – se každý pátek sházeli od poloviny 20. let v čapkově vile a diskutovali nad ožehavými politickými a literárními problemy té doby, inspirovali se a vymýšleli nové a nesmrtelné myšlenky.

Naproti tomu naši Pondělníci (název vymyslel kolega Checht) se každé pondělí schází ve Woodstocku na ochutnávkách piv malých pivovarů a řeší při tom nedůležité kraviny a opíjejí se.  Cítíte také tu paralelu??

V červenci jsme s žábou stihli i jeden chatovej víkend a další chystáme na příští víkend, kdy se chopíme štětek, štětců a barvy a budeme zušlechťovat chatu, aby chvíli ještě vydržela :).

Dneska vyšla NHL 16 EASHL beta! Ano, to mi připomíná, že nová verze mého oblíbenýho hokeje už bude za měsíc zde a já se dost těšim! S tím souvisí i můj Youtube kanál, na který bohužel nemám moc času v posledních tejdnech, nicméně v těhle dnech „slavím“ rok od mýho prvního let’s play videa a blížím se hranici 7tis. odběratelů. To jsem si fakt ani ve snu před rokem nepředstavoval.  S youtube souvisí i TV VONA a také fakt, že jsem byl opit Neanonymními Alkoholiky při sobotním natáčení Koskenkorva Speciálu…  finská zrada!

Zítra je tu Srpen a v něm nás čeká s Žábou konečně tejden dovolený v Itálii a já se už hodně těšim, protože těch posledních několik tejdnů bylo dost hektickejch. A mně taky bude 35. To je takový divný a docela vysoký číslo, ale zas si řikám, že do 70 let (to je takovej muj Death Line)  je to přesně polovina a tu si užiju rozhodně líp, než třeba prvních 15 let mýho života, kdy člověk nemohl skoro nic dělat, musel poslouchat rodiče apod. 🙂

Tak si užívejte léto a zas zas měsíc čau

Luke

Jehovova pomsta

Amatérský film plný černého humoru o mladém jehovistovi. Asi takhle by se dal ve zkratce popsat snímek společnosti ZNK productions, na který jsem dostal nedávno tip. Předtím jsem o něm neslyšel (stejně jako o společnosti ZNK), ale můžu ho doporučit. Film je v podobném duchu, v jakém natáčí i Vona. Spíš drsnější. Skoro to připomíná takový hraný South park. Je tam např. scéna, kdy jehovistický kněz chce uzdravit ochrnutého kluka. Ruku mu „rovná“ tak dlouho, až ji zlomí. Podobných (a ještě drsnějších) scén je tam hodně. V příběhu nechybí mnoho narážek na církve, sekty a všechno kolem toho. Všechno je s nadsázkou a plné černého humoru.

Pokud budete mít čas a chuť, podívejte se na to. Nezklame vás to. A třeba vás to navnadí na natáčení posledního dílu Točny s názvem Konec světa.

Na youtube je film rozdělen na několik částí, tady je první:

 

Odkaz na stránky společnosti: http://www.znk.cz

 

Lou

Poprvé v Budapešti…

Jako už tradičně, zážitky z uplynulýho víkendu opět píšu ve vlaku a připadá mi, jako bych strávil v Pešti celej tejden, protože jsme toho stihli za ten víkend opravdu dost.

Do Uher jsem dorazil v pátek odpoledne (cesta vlakem trvá cca sedm hodina stojí litr na osobu) na nadraží Budapest Keleti. Je to takový větší Masarykovo nádraží, daleko víc rušnější, ale se stejným kouzlem a geniusem loci.

IMG_20150705_182058

Na nádraží mě vyzvedla Žába a vyrazili jsme se ubytovat – bydleli jsme tentokrát u soukromníka v pronajatém apartmánu v erkel ut. a bylo to bydlení strohé a levné a jak se pak ukázalo, debilně se mi tam spalo. Líbil se mi ale velkej větrák na stropě a WC na chodbě 🙂

Budapešť je snad první mnou navštívené zahraniční velkoměsto, kde je pro Čechy levno a ne příliš draho (narozdíl od Vídně a dalších západních měst) a jelikož stejně jako my nemají Euro, ale Forinty, byla to legrace utrácet tisíce forintů za běžný věci (1000HUF=cca 86 Kč)

Záhy jsme zjistili, že město tenhle víkend žilo velkou sportovní akcí – red bull air race 2015 – velké závody v letecké akrobacii přímo v centru města nad Dunajem a celý náš víkend byl tedy touto událostí zpestřen.

IMG_20150705_153132

V pátek odpoledne jsme tedy po ubytování vyrazili do města a první, čeho jsem si všiml, byla strašná spousta hezkejch holek – pokušení v šortečkách tam v hezkém počasí číhalo na každém rohu a připadá mi, že kluků je tam daleko míň :).

Sezóna Aperol Spritzu dorazila i do Budapešti a tak jsme si jej (a hlavně Žába) dopřávali opravdu notně. První zastávka byla v Akváriu Clubu – centru dění uprostřed města, kde je venkovní bar, z bývalého autobusového depa je udělanej hipster bar Terminál a restaurace/bar Akvárium má prosklený strop s bazénem, kam si můžete smočit nohy ve vedrech. A maj tu opravdu výtečnej Aperol Spritz. Je tam i velmi příjemnej stánek se zmrzlinou a maj tam vyhlášenou levandulovou. Já zůstal ale věrný jahodě. Přes léto je v parku instalováno obří velké ruské kolo – né nepodobné London’s Eye a já se nechal ukecat a zaplatili jsme si s Žábou jízdu. Zjistil jsem, že furt mám závratě :).

IMG_20150705_143610Piva v Budapešti – to je kapitola sama. Pivo se řekne maďarsky Sör a skutečně některé ty maďarské jsou takové samosöry :). Nejrozšířenější tuzemské pivo je jejich maďarský heineken Soproni, kterej je hodně vodovej a bez výrazný chuti a kromě uhašení akutní žízně nemá moc co nabídnout. Naštěstí i v Maďarsku je nyní rozkvět malých a minipivovarů a proto není problém narazit na hospody a bary, kde mají vlastní piva a ty jsou na lepší úrovni. Zajímavá a pro nás lichotivá je jejich fascinace českými pivy. V barech a restauracích Budapešti běžně narazíte na Bernarda, Staropramen, Krušovice, ale i Ježka či Klášter a to i v točených variantách.

Zrovna jsme také chytli ve městě festival českého piva a tam jsme skutečně našli i rarity – např. že si v centru Budapešti dám točený Chodovar bych nevymyslel snad ani ve snu.

IMG_20150703_194325

Žábina maďarská kolegyně Linda nám dala řadu zajímavejch tipů a mezi jinými i na vyhlášenou mexickou restauraci Iguana (www.iguana.hu), kterou jsme pro velký úspěch navštívili dokonce dvakrát. Výtečný enchilladas, burritos, mě potěšilo i dobré chili con carne a úplně geniální smažené obalené jalapenos papričky plněné sýrem.

WP_20150704_14_30_26_Pro

Abych nepsal jen o žrádle a jídlu, tak mě zaujala i architektura města – majestátní paláce a parlament, velké náměstí hrdinů a habsburský palác na druhé straně Dunaje, kam jsme se ani nestihli vypravit. Maj tam i sochu svobody, která vypadá jako velkej otvírák na pivo (to je znamení). Navštívili jsme i starobylé lázně v místním parku a je to zážitek – lázně nabízí jak mnoho vnitřních bazénu a výřivek s různou teplotou minerálních pramenů, tak i velké venkovní bazény a stojí to za návštěvu.

Celkově je Budapešť víc vzdušnější než Praha a to i díky větší šířce ulic a bulvárů.

WP_20150704_12_36_07_Pro

Druhý večer jsme navštívili hispterskou a barovou část Budapešti, kde nám bylo doporučeno, že to večer „žije“ – je to převážně židovská čtvrť poblíž Király Utca (utca = ulice). Tam jsme si dali tour de bar a zdrželi se ve Spíler Baru (tam byla opravdu cool retro reklama na Staropramen a nedivim se, že ho tam pijou, protože asi bude lepší než jejich velká tuzemská piva), pak jsme navštívili Spinoza Café and Restaurant – lehce víc židovskej podnik, kde jsme si dali kafé a „pálenki“ jak šnapsům řikají a mají je opravdu povedené. Vyjímečností Spinozy café je živá hudba v podání klavíristy Tibora Sóose – tento cca 75 letý pán hrál krásně jazzové , swingové a filmové evergreeny a když jsme mu přispěli forinty do kasičky, děkoval nám, jak hrával po celé evropě, že hraje už 60 let a že v Maďarsku je to s muzikou teď špatný. A zahrál nám na rozloučenou Take Five od Davea Brubacka. Moc milej a šikovnej pán a podnik též.

Na závěr večera jsme se přesunuli k hipsterům. Telep-Art bar & Bistro. Podnik s divným názvem v ulici Madách Imre Út. Velmi silně ovlivněné Berlínem, homemade dřevěný křivý nábytek,tisíce nálepek a obrázků na stěnách, dj hrající tak, že by tam místo něj mohla být puštěná MP3, údajně kvalitní káva z nějaké určitě té správné pražírny a za barem tři vousatí týpci. Já si tam dal typický maďarský likér Unicum. Fůjtajbl. Vemte panák jaggermaistera, zřeďte ho s panákem ferneta a budete mít Unicum. Asi z toho mi pak bylo v neděli špatně.

WP_20150704_22_15_36_Pro

Ještě nesmím zapomenout na zajímavej podnik – restauraci a kavárnu Púder Bárszínház és Galéria v ulici Ráday  Ut., kterou jsme měli kousek od apartmánu. Příjemná obsluha i prostředí, taky dobré „pálenki“.

Obešli jsme za tři dny dost podniků a nakonec jsme, my ostudy, nezkusili ani žádnou lokální restauraci, ale to zkusíme rozhodně příště.Linda prý doporučí.

Neděle byla ve znamení finále Red bull Air Race a my byli přitom. Přijel tam i zlatin brácha Tomáš s kamarádama a tak jsme v 35 stupňovým vedru sledovali lety všech21 účastníků (ve dvou skupinách – master a challenger) a nakonec jsme měli radost z umístění našich letců Martina Šonky (4. v master) a Petra Kopfsteina (2. v challenger). Součástí akce byl i doprovodnej program – přelet např. armádních A10 thunderbolt, Gripenů atd.

Díky tomu, že bylo celej víkend bez mráčků, slunce pálilo a teploty neklesaly pod 30, tak jsme se zas hezky spálil, navazujíc na mé již tradiční každoroční začátky léta.

Ještě jsme nezmínil MHD – budapešťská MHD je opravdu retro – autobusy takové ty typické maďarské čabajky, co dřív jezdily u nás (ale většinou bez „harmoniky“), tramvaje cca 50 let staré, ale příjemné a cvakání lístků je zde s výjimkou metra opravdu mechanické, jako bylo dřív u nás. Metro maj naopak docela moderní (s výjimkou první linky) a přehledný.

Už se těším na další návštěvu Budapešti – žába tam míří opět zejtra na další služebku, takže ta si teď maďarskou metropoli užije dostatečně.

A co tam někdy udělat pivní exkurzi??

Luke

Blog umírá:)

Už je tomu několik tejdnů,co jsem naposledy potýral klávesnici a vypotil nějaký hodnotný blognutí.Až nyní, sedouce ve vlaku do čabajkova, jsem konečně našel čas na jeden výpotek a budu ho  tedy po Ládikově vzoru psát v pohybu.

Za poslední měsíc se toho stalo docela dost – odehráli jsme hodně koncertů, včetně nezapomenutelného výletu s hostujícím bubeníkem Márou do Valašského Meziříčí (a máme v kapele vlastní Yoko Ono – heč!), stihli jsme rychlou grilovačku na chatě s Ondrou a Káťou,  stíhám pravidelný pondělní pivní ochutnávky ve Woodstocku,  s Kví a spol. jsme navštívili pivovaru Medvídků a byli jsme v kině na Mad maxovi a já u filmu usnul a prý jsem chrápal na celé Aero 🙂

Kolega Lou pro nás udělal hezký křest a zapití jeho knížky, kterou už jsem přečetl a moc se mi líbila. Ségra už odletěla do Paříže, kde teďbude několik let pracovat a já se těšim, že jí co nejdříve pojedem navštívit.Smutnější věcí je mámina nemoc, která se opět vrátila, ale máma je bojovník a doufám, že to zvládne.

Svijan v plechovce ubejvá, krajina kolem EC275 „Jaroslav Hašek“ už pomalu začíná dostávat moravský ráz a já se těšim na víkend v Uhrech a určitě o tom i blognu.

Tohle byl takovej spíš shrnovací blog – to abych si za třicet let dokázal vzpomenout, co jsem dělal.Je tu  konečně  krásný letní počasí, tak taky vyražte někam ven!

Luke

image