TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Další dny v Comu

IMAG0222

Koukali jsme nedávno na dokument o Miláně a jezeru Como od američana Ricka Steva (pokud neznáte – to je takovej ten cestovatel, co objevuje pro američany v rámci své tv show svět a vždycky jim doporučuje příšerný kýče a místa a vysvětluje jim vše jak pro blbé) a proto jsme si nesměli nechat ujít promenádu ve Varenně (překřtili jsme ji na Rick Steve’s scenic pathway) a skutečně lidi se na ní fotili jak diví a měl jsem pocit, že všude slyším jen americkou angličtinu…  no nic, tohle bylo ještě v pondělí, v tomhle blogu chci ale shrnout naše zážitky z dalších dvou dnů u jezera Como.

IMAG0189

Jelikož počasí je to sice proměnlivý, ale vcelku teplý, vyrazili jsme v uteý s dekou, lahví prosecca a plavkami opět do Riverside Baru. Cestu jsme si ale zpříjemnili prohlídkou nejznámější vily a zahrady v Bellagiu – Melziho vily. Francesco Melzi D’Eril byl za Napoleona  na začátku 19. století víceprezidentem napoleonské italské republiky (to fakt existovalo!) a ten si nechal v Bellagiu v letech 1808-1815 postavit honosné sídlo s krásnými zahradami a také kryptou, kde byl v roce 1816 sám Melzi pohřben, takže si to tam moc neužil – z toho plyne poučení: nečekejte na stáří s plněním svých snů, jinak dopadnete jako Melzi! Abych se vrátil k tématu, tak vila samotná není veřejnosti přístupná, nicméně přístupné jsou za mírný poplatek zahrady a ty jsou skutečně nádherný s urostlými rododendrony, starými honosnými cedry, jezírky s lekníny a sem tam palma a hlavně zas hezkej výhled na jezero Como.

IMAG0195

Skrz zahrady jsme se pak dostali až k cíli naší cesty – Riverside baru a na kamenitý pláži jsme rozbalili deku, prosecco a vrhli se do Coma. Bylo trochu studenější, ale v tom slunečným počasí hezky osvěžující. S ubývajícím proseccem pak teplota voda přestávala býti důležitou veličinou.  Nakonec jsme seznali, že lahev je prázdná a přesunuli jsme se přímo na bar, kde jsme pokračovali konzumací Aperolu a já zkusil „místní“ Bellagio pivo – bylo dobré s lehkou ovocnou příchutí.

Pivní odbočka:

Všude, kam jedu, ochutnávám místní piva a pár poznatků z itálie je zde:

U Coma je nejběžněji točeným pivem Nastro Azzuro, který je hodně světlý a hodně vodový a bez výrazný chuti. Na zapití jídla ok, na vychutnání nic moc. Tohle pivo vyrábí pivovar Peroni, který produkuje i své „hlavní“ pivo se stejnojmenným názvem a to už je chuťově zajímavější – je více těžší a výraznější a zajímavostí je i velikost lahvové varianty 0,66l. Točenej je samozřejmě lepší.

IMAG0200

Chutnalo mi i pivo Moretti (pivovar už patří od 90. let Heinekenu) a místní Bellagio pivo (nevím kdo a kde jej vyrábí) a místní restaurace často nabízí na čepu 1 nebo 2 piva (na lístku jako „birra ala spina“) většinou ve variantách piccolla (0,2 či 0,3l) media (cca 0,4l – 0,5l) a viděl jsem i grande 1l (tedy náš tuplák). Musím tedy nakonec s potěšením říct, že jako pivař u jezera Como netrpím.

Na pláži jsme strávili delší část dne, v riverside baru i výtečně vařej a vědí to i místní kočky, který se k baru stahují a loudí po personálu a návštěvnících pamlsky. A taky se válej v bylinkový zahrádce. Ze zvířeny bych zmínil ještě spousty kachen v jezeře a oba se již těšíme, jak si v Praze zas nějakou dáme. Také psy tu mají poměrně specifické a zvláštně flekaté – ty ale v Praze jíst nebudeme.

IMAG0202

V Bellagiu ani v okolí nikde není žádný supermarket, ale našli jsme dva relativně dobře zásobené obchody přímo ve městě a tak jsem se rozhodl předévst něco ze svých kuchařských schopností a vykouzlil jsem pro nás linguiny aglio i pomodorro i peperoncino. Za ty chili papričky musim Žábě poděkovat, protože je nejspíš pan prodavač – jako podpultové zboží – musel trhat ze své zahrádky a přinesl nám jich hezkej svazek a čerstvejch.

Do supermarketu jsme se dostali až včera – ve středu, kdy jsme si udělali výlet do městečka Como. Z Bellagia je to buďto 90 min autobusem (za cca 4 eura na hlavu) nebo 60 minut rychlou lodí, což stojí o 10 euro na hlavu více.  Využili jsme tedy pro cestu tam loďku, ale ještě předtím žába udělala k snídani výtečný omelety a parádně je opálila chili papričkama, takže jsem měl velmi dobrou náladu. Loď nebyla příliš vyhlídková, ale plula blízko jedné z nejproslulejších vil na jezeře Como – vily Del Balbianello. Ta si zahrála v mnoha filmech – Měsíc u jezera, v bondovce Casino Royale a mnoha dalších.

IMAG0212

Za hodinku jsme se vylodili v Comu. Je to příjemné středně velké historické městečko s půlkruhovým molem a promenádou v…. sakra, to se vracím do mých starých popisků z Provence…. ale na Como to platí. A narodil se tu Alessandro Volta (víte, že jeho pra-pravnuk si k začátku příjmení přidal „Tra“ a stal se prorokem disco tance?!) V Comu je rušno, ale zároveň né tolik, aby nás to otrávilo. A zas nás nachytala odpolední siesta a skoro vše bylo zavřeno. Obdivovali jsme tedy zbytky římského opevnění a bran, starobylou katedrálu a nakonec našli otevřenou restauraci, kde jsem si opět dal Pizzu Messicanu a pokračuju tak v průzkumném pizza tažení. Pro cestu zpátky jsme zvolili autobus a byla to dobrodružná jízda – úzké klikaté silnice táhnoucí se vysoko nad jezerem zdolával autobus s mírnými obtížemi a vždy bylo velkým dobrodružstvím, když proti nám jelo auto, zda se na silnici vejde vedle autobusu a projede. Po 90 minutách jsme mírně rozkodrcaní vystoupili v Bellagiu a to bylo konec výletu. Večer už pak patřil tradičně večeři (opět Baba Yaga) a opíjení se u nočního jezera, ve kterém se jak plameny odrážely světla protějšího břehu a hvězdy na nebi jakoby…. dost už toho kýče!

Luke

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: