TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Monthly Archives: Březen 2016

Jaro!

Letos začalo jaro kvůli přechodnému Únoru už 20. Března a tenhle velikonoční víkend má bejt konečně první pořádně jarní. Navíc letos máme o jeden den volna navíc, takže konečně si taky víc odpočineme od práce.

Já mezitím už pomalu chystám tělesnou formu na jaro a na výlety – skoro každý ráno doma na pásu běhám a zjistil jsem, že strašně dobře se běhá při sledování hokeje! A pár zimních kil už zas bude brzo dole.

Minulej víkend byla Žába s Kašmidašem na prvním letošním trhu a byla velmi úspěšná. Stinnou stránkou ale je, že tam po těch dvou dnech stání venku nastydla, takže teď leží doma se zánětem průdušek a musí se léčit.IMG_20160319_123445.jpg

Nejspíše mne tedy nebude moct doprovodit na chatu, kde se pustim do jarních prací na zahradě a docela se těšim, až z tý Prahy vypadnu.  Taky bych tam chtěl zkusit zas konečně začít psát nějaký písničky, tak snad se dostaví nápady a čas 🙂

Od hudby k TV VONA – již zejtra by měla bejt na Youtube premiéra dalšího dílu Točny, kterej jsme natáčeli asi rok, takže budu hodně zvědavej, protože si skoro už vůbec nepamatuju, o čem ten díl je :). Počítám, že Lou sem přidá příspěvek s odkazem na video.

Koukal sem na kalendář na Duben a je to hezky nabitý – chystáme se podívat do Lštění,  do Lednice (opravdu do té s velkým L), s Doors bychom měli hrát v Německu, Žába pobude pár dní pracovně v Barceloně (je to pobuda), zúčastníme se Kátiny promoce, ve kterou po deseti letech studia příliš nevěřila ani ona sama, s Basketles se vrátíme do Mělníka a místního  „cavernu“ Stará Mydlárna, zahrajeme i opět na Kladně na plese basketbalistů  a s Žábou máme lístky i na koncert Ondřeje Havelky a jeho swingující orchestr.

Do toho v práci pomalu chystáme červencový stěhování do Butovic a s Chechtem a ostatními stále dodržujeme tradici pondělnických večerů (převážně) ve Woodstocku. A bude ještě lépe – za chvíli se otevřou zahrádky hospod a bude se pít jedna radost! 🙂

Tak si užijte Velikonoce!

Luke

Reklamy

Macbook Air aneb „Vindousák“ si zvyká na „mek“

V práci po nás chtějí, abychom si udělali Apple certifikaci pro Macbooky, což je sice super, ale pro člověka, kterej příliš Mac nepoužíval je to trochu záludný. No každopádně jsem si tedy v práci změnil pracovní laptop a nafasoval jsem si Macbook Air 13″ (2014 edition), abych si na něj zvykl, naučil se ho ovládat a abych se s ním zkrátka sžil.

IMG_20160312_193035

Začnu klasicky od specifikace:
Intel i5, 8GB ram,grafická karta Intel HD 5000, 256GB SSD HDD, 13 palcový displej

Dojmy

Že jsou produkty od Applu vychytaný po stránce designu není žádný překvapení a proto po týhle stránce mě MB AIR nezklamal. Lehké hliníkové tělo o váze necelých 1,5 Kg,  překvapivá tenkost celého těla, která je i ve srovnání s mejma oblíbenejma Lenovama opravdu pozoruhodná – zde srovnání s T420:

 

IMG_20160312_192924

Nabíjecí konektor drží na MB pomocí magnetu, což je další specialita Macu, avšak občas se stane, že kabel odpadne při manipulaci s laptopem 🙂 Klávesnice je plnohodnotná s nastavitelnou úrovní podsvícení, což oceňuju i teď, když píšu téměř potmě. Zklámáním při porovnání s Windows laptopy je počet rozšiřitelných portů – vzhledem tenkému tělu je zde opravdu jen nutné minimum – 2x USB 3.0 port, sluchátkový výstup, SD slot na karty, napájecí konektor a Thunderbolt konektor (ke kterému si můžete koupit různé redukce – např Thunderbolt-VGA, Thunderbolt-HDMI či Thunderbolt-Ethernet aj). Macbook Air ale není zamýšlen jako pracovní stanice, takže chápu, že porty jsou zde spíše pro případ nouze a notebook sám je určen hlavně pro práci do „terénu“ (rozuměj – hipsterské kavárny, letadla apod).

Pohled ze stran:

IMG_20160312_193052IMG_20160312_193113

Co mě naopak uchvátilo, je výdrž baterky – 10 hodin neni vůbec problém s max. jasem displeje a zapnutou WiFi a laptop skutečně dokáže sloužit v pracovním dni bez nabití.

Displej má rozlišení 1400×900 bodů a jeho kvalita je, jako už tradičně na MB, výborná a podání barev opravdu dobré.

Touchpad se mačká trochu víc ztuha, než jsem byl zvyklej na Lenovu, naštěstí lze ho nastavit i do „tap“ módu, takže nemusíte ve výsledku touchpad stisknout pro vyvolání „left-clicku“ myši.

Zvuk z reproduktorů je hezky hlasitej, středovej a na notebookové poměry docela kvalitní.

Software

Když jsem poprvé pracoval v MAC OS, hodně mi to připomenulo linux – zejména Ubuntu. A skutečně – Mac OS má hodně s Linuxem společného a celkově je filozofie ovládání a správýy tohohle systému hodně podobná.  Musel jsem si samozřejmě osvojit nové klávesové zkratky, trochu si systém přizpůsobit a musím říct, že teď se v něm už docela orientuju.  Jen souborovej systém mi příjde daleko míň přehlednej než ve Windows.

Dobrý je, že drtivá většina současných aplikací již existuje i pod Mac OS, takže můžu používat defacto vše, na co jsem byl zvyklý pod Windows – ať už je to Spotify, prohlížeč fotek XnView, VLC player, Cubase,  MS Office, všechny základní prohlížeče internetu, Google Drive i One Drive a i řadu her, který jsem si dřív na Steamu koupil.

Hodně se mi líbí aplikace na čtení e-knížek iBooks a musím říct, že četba knih je na MB o dost příjemnější než na Windows. Čtečka totiž používá velmi příjemnej font a rozložení obrazovky, která v kombinaci s kvalitním displejem opravdu nenamáhá tolik oči a knížky se čtou opravdu lehce.

Díky 8GB ram není problém provozovat VirtualBox a v něm Windows 7 na virtuálním stroji pro případ nouze, ale zatím jsem nenašel aplikaci, kterou bych si musel do W7 instalovat.

Po 5 dnech intenzivního používání MB Air jsem zatím docela příjemně překvapenej, jak použitelnej systém to je a díky lehkosti a přenositenosti to teď bude muj hlavní pracovní laptop.

Luke

 

 

Rýmičkový únor

Naposledy jsem sem na blog psal v únoru a těšil jsem se na výlet do Paříže, kam jsem nakonec nejel, protože po našem koncertu v Havlíčkově Brodě jsem padnul a 4 dny ležel doma s chřipkou a dalšíma radostma.  Mezitím se mi vrátila Zlata z Thajska, takže už zas žiji spořádaným životem a pomalu plánujeme květnovej výlet do New Yorku.

(Skoro) každé pondělí se s ostatními pondělníky scházíme ve W či v jiných lokálech a udržujeme tak chlastací tradici při životě, protože to za nás nikdo jiný neudělá – Checht se dal dohromady s Vlnou, takže už nikdo nemůže říct, že chodit do hospody se nevyplatí! :).

Teď jsem zas po dvou měsících na chatě a snažim se to tu připravit na jaro a na grilování a víkendové opilecké seance. Chata zatím stojí, voda teče, topení topí a grill jsem vyčistil, takže se těšte na pozvánky na květen či červen.

Přemejšlel jsem, proč sem na blog píšu teď tak málo – neni to tim, že bych nezažíval zajímavý situace, ale spíš tim, že v práci se nezastavim, po práci už moc počítač nezapínám a občas se do toho přidá i moje lenost.  S Chechtem jsme se taky shodli, že od loňskýho Května, co pracujem spolu, o dost víc chlastáme. A baví nás to! :).

Potěšil mě Louův příspěvek o Točně a těšim se na premiéru. Neuděláme nějakou premiérovou párty?

Nakonec se musim zmínit o dvou koncertech, kam se s Žábou chystáme – V červnu pojedeme do Berlína na Bosse (pro neznalé – Bruce Springsteen) a v červenci si v Praze poslechneme Sixto Rodrigueze – mimojiné hrdinu dokumentárního filmu „Sugar Man“, kterej doporučuju ke shlédnutí a už jsem tady o něm kdysi psal.

Žába nám teď zaplatila Netflix a objevujeme tedy kouzlo této online video služby. Podobně jako Spotify u muziky, tak Netflix nabízí v online podobě velké množství filmů a seriálů ke shlédnutí a když je čas, pouštíme si je. Je to vše v angličtině, ale s angl. titulkama se to většinou dá v pohodě sledovat – zaujaly nás zatim dva, u nás nepříliš známé, seriály – Peaky Blinders (takovej Boardwalk Empire z Anglie 20. let) a Bletchley Circle (odehrávající se v 50. letech, kde parta ženskejch, bejvalejch válečnejch luštiček Enigmy, vyšetřuje vraždy).

Z filmů mě zaujal Spotlight – film, kterej získal i hlavního filmovýho oskara, o bostonských novinářích, kteří šetří zneužívání nezletilých  dětí místní církví. Je to opravdu dobře natočený, žádný zbytečný city a romantika a atmosférou se to hodně podobá klasickýmu filmu „Všichni prezidentovi muži“ (o aféře Watergate). Doporučuju!

S kapelama se teď připravujeme na koncertní jaro – po klidném lednu a únoru nás čeká hektičtější program v dalších měsících. S Basketles hrajeme příští pátek (18.3.) na Palmovce, tak jestli máte chuť, doražte!

A co zmínite na závěr? Jarda Jágr! Když mám čas, čumim v noci na NHL a Jágr na Floridě září a už má v týhle sezóně 51 bodů, což asi málokdo čekal. Florida sice nemá ještě místo v playoff úplně jistý, ale má dobře nakročeno a já se těšim, že si zas budu moct nechát růst playoff vous, abych Jardu a Pantery podpořil!

Užijte si konec zimy!

Luke

Konec světa se blíží

Ale nebojte se! Název tohoto příspěvku je zavádějící, správně by to mělo být: Konec světa se blíží.
Zkrátka a dobře: dvacátý první díl sitcomu Na Točně s názvem „Konec světa“ je už sestříhaný a je připraven k vypuštění do světa.

vlcsnap-2016-03-02-22h37m04s209

Celý díl je dlouhý 21 minut a 47 vteřin, přičemž většinu času zabírá děj. Úvodní titulky jsou o něco delší než obvykle, ale za to jsou v nich ukázky z minulých dílů Točny. Vybral jsem výrazné díly a nechybí ani starší epizody. Třeba to navnadí nové diváky, aby se podívali i na dříve natočené kusy. Závěrečné titulky jsou krátké a je v nich děj. Kromě scén v bytě jsem dotočil i jednu kratší scénu venku, ze které je fotka výše, a nějaké záběry sídliště na prostřihy.

Doufám, že se díl bude líbit. Ze všeho nejvíc by se dal charakterizovat jako parodie na jehovisty. Myslím, že se podařilo zachovat sitcomový styl a snad se budou líbit i vtipy.
Se střihem výraznější potíže nebyly. Absence externího mikrofonu, který mi dělal problémy, je znát, ale běžnému divákovi by to vadit nemělo. V Konci světa se představí nový herec Lukáš Bastl, který ztvárnil roli pošťáka Kryštofa Známky. Ve venkovní scéně se v malých rolích objeví ještě další dva herci. Což je na naše poměry už docela slušné.

Kdy bude premiéra? Pište návrhy termínu vyslání dílu na youtube.

Lou