TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Category Archives: Filmy

Hezká vzpomínka na Lemmyho

Včera dávali v kině Lucerna dokument z roku 2010 – Lemmy – už jsem tu o něm před šesti lety psal a líbil se mi. Včera jsme tedy s pondělníky vyrazili do kina. Šla s náma Žába a naopak chyběl pondělník Vlasta, takže jsme ve čtyřech – ještě s Chechtem a Terénní vlnou – mohli uctít památku “kmotra heavymetalu” Lemmyho Kilmistera.  Checht s Vlnou to vzali cestou do kina přes Woodstock, dali tam dvě flašky vína a v dobré náladě přišli do kina Lucerna. Já koupil a přines půllitrovou flašku Jacka Danielse a promítání mohlo začít. Kino bylo zaplněný z cca dvou třetin a dorazili hlavně fanoušci heavy metalu –  zaujal nás hlavně jeden, kterej hlasitě během projekce vstával a zvolával “Ať žije Lemmy! Ať žije Lemmy!”.   Dokument je hodně zábavnej, takže kino se často válelo smíchy nad Lemmyho  hláškama nebo jeho příhodama a skoro dvouhodinová projekce pak před jedenáctou skončila za zvuků nejslavnějších skladeb Motorhead.  Láhev Jacka byla prázdná a tak byl čas vyrazit opět k domovu. Byl to hezkej večer a Lemmy by měl radost, jak si to lidi užívali.

Ať žije Lemmy!

Luke

Jehovova pomsta

Amatérský film plný černého humoru o mladém jehovistovi. Asi takhle by se dal ve zkratce popsat snímek společnosti ZNK productions, na který jsem dostal nedávno tip. Předtím jsem o něm neslyšel (stejně jako o společnosti ZNK), ale můžu ho doporučit. Film je v podobném duchu, v jakém natáčí i Vona. Spíš drsnější. Skoro to připomíná takový hraný South park. Je tam např. scéna, kdy jehovistický kněz chce uzdravit ochrnutého kluka. Ruku mu „rovná“ tak dlouho, až ji zlomí. Podobných (a ještě drsnějších) scén je tam hodně. V příběhu nechybí mnoho narážek na církve, sekty a všechno kolem toho. Všechno je s nadsázkou a plné černého humoru.

Pokud budete mít čas a chuť, podívejte se na to. Nezklame vás to. A třeba vás to navnadí na natáčení posledního dílu Točny s názvem Konec světa.

Na youtube je film rozdělen na několik částí, tady je první:

 

Odkaz na stránky společnosti: http://www.znk.cz

 

Lou

Hipsteři a umělé inteligence

Pokud jste někdo čekal od tohoto blogu hlubokomyslnou filozofickou úvahu o vlivu hipsterství na vytváření umělých inteligencí, tak vás musím zklamat. I když téma by to bylo jistě zajímavé, protože módní styl ovlivňuje podobu robotů, ale třeba i design softwareu. Ale to až příště… nebo nikdy. Tenhle článek bude o filmech. O dvou filmech, které mě poslední dobou zaujaly.

Kingsman

Film by se dal popsat jako akční, špionážní, dobrodružná komedie zabalená do komiksového hávu, která si bere na mušku bondovky. Kingsman je tajná nezávislá špionážní organizace, která má za úkol chránit svět. Sídlí v Británii a její agenti jsou gentelmani nejvyšší úrovně – kingsmani. Nosí na míru šité obleky, deštníky (samozřejmě se špionážní výbavou) a brýle. Takže jsou zkrátka hipsteři.
Ze začátku sledujeme výběrové řízení na nového kingsmana, kde se mladý hlavní hrdina snaží projít testy. Zároveň se rozvíjí dějová linie s hlavním záporákem, kterého hraje vynikající herec a hipster Samuel L. Jackson. Padouch nechce samozřejmě nic menšího, než pozabíjet většinu populace země, protože nám hrozí přelidnění. Příběh se začne postupně rozvíjet a rychle se změní ve velkou zábavu, když režisér Matthew Vaughn bourá jedno klišé za druhým a servíruje vám jednu šílenější scénu za druhou. Kingsman je zkrátka zábavný film, který stojí za to vidět.
Hipsterský koeficient filmu: Kingsman je takový hipsterský James Bond. Bond sám o sobě je taky dost hipster, ale tohle je ještě o stupínek výš.

http://www.csfd.cz/film/342878-kingsman-tajna-sluzba/

 

Ex Machina

Ex Machina je komorní sci-fi drama o vývoji umělých inteligencí. Mladý pracovník počítačové firmy je vylosován a vyhrává týden dovolené v sídle svého šéfa kdesi v horách. Jak záhy zjistí, o dovolenou se nejedná. Caleb má ve speciálním podzemním komplexu strávit několik sezení s androidem a zjistit, zda má zkoumaný subjekt umělou inteligenci. Zda je víc, než jen obyčejný robot plnící příkazy. Zda má vlastní vědomí.
Ve filmu nehraje mnoho herců. Kromě hlavního hrdiny je tady ještě jeho šéf v podání Oscara Isaaca, který hraje na výbornou. Vypadá jako megahipster (vyholená hlava a vousy) a je to celkem magor. Dále je zde android v podobě ženy a služka. Film je postaven na hereckých výkonech a speciální efekty jen dotváří atmosféru. Velmi zajímavá je kamera. Příběh nabízí několik zajímavých zvratů a rychle zjišťujeme, že se test umělé inteligence odehrává na několika rovinách a Caleb je jen využíván. Tenhle film ukazuje, že sci-fi se dá točit i velmi komorní formou a dokáže tak zaujmout.
Hipsterský koeficient filmu: Postava Oscara Isaaca je vzhledově typický hipster, ale jinak tam víc hipsterských prvků nečekejte.

http://www.csfd.cz/film/351140-ex-machina/

 

Lou

 

 

Okno do dvora

Včera měl v rámci projektu 100 ve Světozoru obnovenou premiéru Hitchcockův film „Okno do dvora“ z roku 1954 a my jsme se s Žábou tedy vydali na tenhle film kouknout na velkém plátně.

okno_do_dvora_00

Film vypráví o válečném fotografovi Jeffovi Jeffriesovi (výtečnej James Stewart), ktrerý je díky zlomené noze upoután na vozík a čas si krátí pozorováním  života v protějším domě ze svého okna. Jednoho dne si povšimne podivného zmizení invalidní manželky jednoho z obyvatel protějšího baráku a začne spolu s přítelkyní (Grace Kellyová) pátrat po jejím osudu….  děj je hezky vygradován a až do konce filmu nebudete vědět, zda jsou Jeff a Grace jen paranoidní a nebo zda skutečně pan Thornwald (tak se myslím jmenuje ten soused) svou ženu zabil…

Tenhle (asi první) voyeuristickej film je hodně dobře natočenej a i když se defacto celej odehrává v jedný lokaci pokoje a dvorku, nebudete se nudit.  Jeff pomocí dalekohledu a teleobjektivu vstupuje do soukromí cizích lidí, pozoruje je pře běžných i dramatických situacích a divák z toho můžem mít až takovej stísněnej pocit nepatřičnosti.  Kromě hlavního děje, jsou ve filmu i menší milostné zápletky místních obyvatel, které jsou na konci filmu též vygradovány.

Celý film byl prý natáčen v kulisách a ateliérech a muselo to asi dát fušku postavit defacto celou jednu stranu velké budovy s funkčními byty.

Film rozhodně doporučuju!

Jo a v Březnu půjde do kin v rámci projektu 100 první film Beatles – A hard day´s night!

Luke

Filmy z posledních dnů

psáno už v pondělí 5.1….

Právě mi odvrtali další zub a tak čekám na Žábuv Crosscafé na Strossmayeráku u středního Espressa (zdravím Kví 🙂 ) a volný čas využiju k popsání několika filmů, které jsem v poslední době viděl…

Zmizelá (2014)
Konečně jsme tenhle film Davida Finchera viděli! Rozruch, který kolem filmu a knihy panoval, mi ve finále trochu ubral na zážitku v tom, že už od začátku jsem tušil, jaká bude pointa příběhu o ztracené ženě z jednoho, na první pohled šťastného, manželství. Z filmu je pro mě nejsilnější konec filmu, ale nebudu spoilovat. Jedná se o povedené dílko.

Paddington (2014)
Kdesi v jihoamerické džungli narazí před několika desítkami let jistý anglický badatel na novou inteligentní rasu medvědů, kteří umí mluvit. Zkamarádí se s nimi, nechá jim pár londýnských suvenýrů a pak zas odjede. To je prolog filmu – po té se dostáváme do současnosti – malý medvídek Paddington přichází v džungli o svého strýčka a tetička, která pamatuje návštěvu cestovatele, ho přesvědčí, aby se do Londýna vydal a aby zkusil štěstí tam. Paddington si sebou tedy vezme několik sklenic medu, starý klobouk po cestovateli a vydává se lodí do rušného velkoměsta….   sledujeme tedy příhody malého Paddingtona v Londýně a neskutečně se bavíme jeho nešikovností a prožíváme s ním napínavé hledání nového domova a rodiny.
Film je jasnou a neskrývanou metaforou k problémům imigrantů, kteří přichází do evropských velkoměst a často naráží na nepochopení či rasismus a musí se s ním vypořádat.

Ve filmu je sexy záporačka Nicol Kidmanová, která se snaží Medvídka chytit, vypreparovat a vycpat a o legraci není nouze. Hezkou roli má ve filmu rovněž Hugh Bonneville…

Doporučuju a to nejen dětem 🙂

Valčík pro Monicu (2013)
Máme zde biografický film o švédské jazzové zpěvačce Monice Zetterlund (1937-2005), která patřila mezi přední evropské jazzové osobnosti a která v New Yorku nadchla i jazzové velikány, z nichž např.pianista Bill Evans s ní natočil celé album.  Jak už to u hudebních filmů bývá,  jsou zde poněkud víc zvýrazněny negativní vlastnosti hlavní hrdinky – ať už nevyřešený vztah k rodičům,  problematické vztahy k mužům, alkoholu atd.

Jedná se o švédský film a hlavní hrdinku výtečně ztvárnila švédská zpěvačka Edda Magnason.Film se mi líbil, škoda, že hudebních čísel tam nebylo víc.

Láska, soudruhu (2013)
Pro mě překvapivá a kvalitní česko-finská koprodukce, která má sice na csfd docela nízké hodnocení, ale je myslím hodně zajímavá.

Děj se odehrává na začátku 60. let v Helsinkách, kde žije osamělá starší Elsa. Do Helsinek na „Mezinárodní den mládeže“ přijíždí jazzové kombo z Prahy (herci Etzler, Hádek a výtečnej „zapálenej komunista“ Budař) a Elsa se po mnoha letech setkává se svou láskou z roku 1939 (Etzler). Sledujeme tedy paralelně několik příběhů Elsy i její dcery a jejich vztahů se členy kapely a politickou problematiku vztahů s „východními“ umělci.

Žánrově se jedná o komedii s prvky dramatu a romance a zejmína Budař mě dokázal hodně pobavit svejma hláškama ve filmu. Za mě doporučuju!

 

Apokalypsa v Hollywoodu (2013)

James Franco, Seth Rogen a další herci a kamarádi, kteří s nedávno „proslavili“ aférou kolem jejich novýho filmu The Interview. Apokalypsa je jejich starší praštěná komedie o jednom hollywoodským večírku, který se zvrhne a začne biblická apokalypsa … je to hodně ujetý, ale docela jsem se u toho bavil…

v zemi Jane Austenové (2012)

Stará panna (spíš ještě mladá) Američanka Jane je ujetá na knihy Jane Austenové a rozhodne se navštívit Austenland – zážitkový pobyt na jednom anglickém sídle, kde je vše zařízeno dle stylu knih Jane Austen a kde najatí herci pomáhají umocnit zážitek návštěvnicím.  Jane pak zjišťuje, že vše není tak, jak si vysnila, že pravou lásku nelze hledat v knize, ale kolem sebe… film je to zas uchylnej, né příliš kvalitní, ale dá se to dokoukat. Prostě holčičí komedie

 

Bílé Vánoce (1954)

White Christmas od Binga Crosbyho je asi nejslavnější americká vánoční písnička a v roce 1954 byl s tímto hercem a zpěvákem natočenej i stejnojmenej film, tak jsem byl na něj zvědavej,… pojednává o dvou kamarádech z druhé světové války, kteří si po jejím skončení založí pevěcké a taneční duo (nejsou teplí), poznaj pak dvě tanečnice a zpěvačky a spolu s nimi uspořádají velkou show v hotelu jejich bývalého generála… ano děj je opravdu takhle pitomej a nevybočuje nijak z dějovejch zápletek tehdejších muzikálů. Hudební čísla jsou tu zajímavá, tu nudná a celkově mě film spíše zklamal…

 

Černý den v Black Rock (1955)

Spencer „bang bang“ Tracy v barevném noir filmu o jednom maloměstě, kde se v době WW2 stal zločin. Na místo přijíždí tajemný John Macreedy (Tracy), který se ptá po jednom místním zmizelém frmáři a odpovědí mu jsou úklady a nenávist místních obyvatel…  film je příjemně krátkej (80min) a na svou dobu je docela dobře natočenej. Bavil jsem se.

 

Fedora (1978)

Jeden z posledních filmů významného režiséra Billyho Wildera pojednává o tom, jak se hollywoodský producent (William Holden) snaží kontaktovat stárnoucí herečku Fedoru, hvězdu filmů 40 a 50. let a získat ji pro svůj nový film. Při pátrání po ní, které ho zavede na ostrov Korfu, však narazí na některé podezřelé skutečnosti… Billy Wilder nám nabízí dramatickou zápletku s překvapivým rozuzlením a vše je velmi dobře natočené a zahrané, takže já osobně jsem se u filmu dobře bavil.

Luke

Interstellar – za hranice naší reality

interstellar-23

Interstellar přinesl to, co Prometheus pouze sliboval. Dva roky starý film Ridleyho Scotta nás v trailerech navnadil na cestu za poznáním původu lidské rasy, ale nakonec nám ukázal jen mimozemšťany, biologickou zbraň a boj o přežití. Neodhalil vůbec nic a v tom zásadně zklamal. Prometheus je velmi dobrý sci-fi horor, ale to je všechno. Nic víc tam není. Interstellar Christophera Nolena je naproti tomu výborný sci-fi film, který svým tématem a dějem přesahuje naší realitu. Stylem a pojetím velmi připomíná legendární 2001: Vesmírnou odysseu, která také jde až za hranice naší existence. Vytknout se jí dají jen některé vědecké nepřesnosti, které patrně vznikly na úkor děje.

Film nás přivádí do blízké budoucnosti, kdy Země umírá. Docházejí zdroje a je potřeba najít novou planetu, kam by se lidé mohli přestěhovat. Astronaut Cooper (vynikající Matthew McConaughey) se spolu se svým týmem vydává skrz červí díru do hvězdné soustavy v jiné galaxii, kam už předtím jeden tým letěl a přistál na třech planetách, které měl zkoumat, zda jsou vhodné pro založení kolonie. Červí díra je dílem neznámé mimozemské rasy, která chce lidstvu pomoct a sídlí ve vyšším rozměru než my. Pátrání na planetách není jednoduché, protože v soustavě se nachází i černá díra, která svou brutální gravitací dramaticky ovlivňuje vše okolo.

interstellar_holy_shit_shot.0

Předem je nutno říct, že Interstellar je zpracován velmi dobře nejen po stránce dějové, ale také po té vizuální. Záběry z vesmíru jsou natočeny tak, jako nikdy předtím a tvůrci se zaměřili na autentické ztvárnění (nebo přinejmenším se o to pokusili). V obrázku nahoře můžete např. vidět ztvárnění černé díry, která je ve filmech běžně ukazována jako vír, do kterého všechno padá. Tady můžeme vidět jev, který má astronomický pojem gravitační čočka. Černá díra svou ohromnou gravitací ohýbá zdroj světla, takže paprsky jsou vidět takto. S největší pravděpodobností by astronauti černou díru takto viděli. Kromě černé díry je i velmi zajímavé ztvárnění červí díry, kterou loď prolétá do jiné galaxie.
Celý film se také snaží o co nejvěrnější ztvárnění fyzikálních zákonů, které se během cest vesmírem projevují. Interstellar je také v podstatě takovou malou encyklopedií teorie relativity.

Další část článku obsahuje spoilery:

Černá díra je pro děj filmu velmi podstatná. Dvě z planet, které chtějí astronauti navštívit, se nacházejí velmi blízko černé díry a vzhledem k okolnímu vesmíru na nich dochází ke zpomalování času. Během návštěvy první planety tak za tři hodiny, co jsou na povrchu, uběhne na Zemi dvacet jedna let. Děj na Zemi je pro děj podstatný, protože tam Cooperova dcera vede výzkum, který by měl přinést pochopení a ovládnutí gravitace. Díky tomu by se lidstvu otevřeli nové možnosti mezihvězdného cestování. Obě dějové linie se prolínají. Hrdinové na Zemi tak rychle zestárnou a Cooper a ostatní se s tím musí vyrovnávat.
Nejsem si jist, jestli by rozdíly v času byly opravdu takto velké. Planeta nemůže být velmi blízko černé díry, protože by byla pohlcena, takže by na ní nemělo být velké zkreslení času. Tvůrci své nápady konzultovali s astronomy, ale tady si myslím, že je to přitažené za vlasy, upravené kvůli ději. Stejně tak je těžko uvěřitelné, že by se loď po dramatickém opuštění orbity druhé planety hned dostala do silného gravitačního pole černé díry. O druhé planetě bylo řečeno, že je od černé díry dál, ale ani kdyby nebyla daleko, pořád by musela být v takové vzdálenosti, aby ji díra nevtáhla. Loď by tedy stejně musela urazit ohromnou vzdálenost, aby se dostala do vlivu gravitace černé díry, ze které by neunikla. Nebylo by to z minuty na minutu.

interstellar

Ale zpět k ději. Pro pochopení gravitace jsou podstatné informace, které však lze získat pouze při cestu do černé díry, kdy je vše přitahováno velkou gravitační silou, které neunikne ani světlo. Cooper se na konci filmu do černé díry dostane a informace samozřejmě získá. Ocitne se potom za hranicemi naší reality, která je definována čtyřmi rozměry (tři prostorové – osy x, y, z a čas). Dostane se do pátého, který je mimo čas. Cooper se dostane do stavu, kdy se na plynutí času dívá jako z kopce do údolí. Vidí minulost i budoucnost. Vidí všechno. Mimozemšťané to pro něj (a pro naše pochopení) ztvární jako prostor plný strun, za kterými se nachází pokoj v jeho domě ve všech časech. Cooper může mezi nimi proplouvat a vše pozorovat… a dát vzkaz do minulosti dceři – informace z černé díry. Tohle je místo, které dělá z filmu něco víc, než jen obyčejné sci-fi jako zmiňovaný Prometheus. Ukazuje nám věci, které nás přesahují, ukazuje nám naši realitu v širší perspektivě jiného rozměru.

Pokud bychom měli srovnat 2001 Interstellar, tak dle mého názoru je Kubrickovo dílo o něco dál. Ne dějem a přesahem, ale uměleckým zpracováním. V Interstellaru se všechno vysvětluje, aby to divák pochopil. Naproti tomu 2001 vše ztvárňuje záběry a podmanivou hudbou. Nevysvětluje. Kubrick nepoužívá slova a tím ještě umocňuje výsledný dojem. Už úvodní scény jsou působivé, ale závěrečná část, kdy David Bowman opustí Discovery, vydá se k monolitu a transcenduje na vyšší úroveň bytí je fascinující a úchvatná. Není tam žádné slovo. Pouze podmanivá hudba a vizuální obsah z jiného světa. Na druhou stranu je nutno říct, že styly 2001 Interstellar jsou už od začátku odlišné a oba filmy jsou velmi originální – každý svým osobitým způsobem. Takže to srovnání je spíše o vkusu každého diváka. Oba filmy jsou velikány na poli sci-fi.

Lou

Babí léto

krásnou slunečnou podzimní neděli jsme si s Žábou užili tenhle víkend. Nejdřív jsme před polednem vyrazili na stylovou snídani v kavárně –  obešli jsme  Café Louvre, Cafe Savoy,  Cafe Lounge (všude narváno hipstery/turisty/jinými zjevy) až jsme došli do Cukrkávalimonády (jak se to má správně skloňovat, tenhle název? :)) na Malé Straně. Kavárnička je schovaná vedle BDSM kostela panny Marie pod řetězem a je útulná s klasickou nabídkou snídaní i dalších dobrot. Já měl výtečný míchaný vajíčka s parmezánem, žába si dala hemenex , hlad byl zažehnán a jelikož už bylo po poledni a bylo krásný počasí, sedli jsme si opodál do Konírny na zahrádku na pivo. Vymejšleli jsme nové vynálezy, abychom zbohatli. Důležitá (možná nejdůležitější) věc pro každý nový vynález, je vhodná volba názvu. Činnost, vlastnost či podoba toho samotného vynálezu je pak už vedlejší. Můj „Blemekr“ se jistě záhy stane součástí vybavení každé průměrné domácnosti. Už máte taky doma blemekr? A jak se vám s ním karfumuje??

Dopili jsme tedy pivo a vyrazili směrem k hradu. Ne, nechtěli jsme ale rušit Miloše, naše kroky nás vedly k  přilehlé richterově vinici, kterou jsme „objevili“ loni a letos, po roce, jsme ji opět navštívili. Z vinice je nádhernej výhled na Prahu – zejména na Vltavu, Malou Stranu a další přilehlé oblasti a na vinici samotné si můžete koupit buďto láhev místního vína a nebo rozlévané moravské vína – ty jsme okusili my a byly příjemné. Škoda toho barmana, kterej nebyl zrovna dobře naloženej.

IMG_20141012_133414

Žába mezitím rozvíjela teorii svého vynálezu kašmidaše a vína v karafě ubejvalo.  Bez lítosti jsme ho tam ztrestali až do dna.  Nastal tedy čas dalšího přesunu a naše kroky směřovaly od hradu dolů, přes vltavu až na Staromák, kde jsme navštívili Las Adelitas a okusili jejich výtečný Nachos. Ty tam uměj výtečně – se zapečeným hovězím masem, cheddarem, jalapenos, verde omáčkou, smetanou a dalšími nezbytnostmi. Přiznávám, že sem začal bejt už unavenej, nicméně Žába mě ukecala a nešli jsme ještě domů a naopak jsme šli v centru hledat zajímavé uličky a ulice. A našli jsme v centru Prahy citrónovník:

IMG_20141012_160915

Hádejte, kde je? 🙂

Probloudili jsme se nakonec až na národní třídu, já ukázal Žábě můj oblíbenej Bar „Národní 20“ (pajzl), kde jsme si dali Calvádos a Ginfizz a Žába mi pak udělala velkou radost,když mi pořídila přesně takovou peněženku „dolarovku“, kterou mi nedávno ukradli ve vlaku. Ta původní byla po Tátovi, kterej si jí nestihnul užít, tahle nová mi tedy bude připomínat jak Tátu, tak  i mou skvělou Ženu.

Neděle se tedy vyvedla.

Ještě předtím, v pátek, jsme zašli do Lucerny na nový povídkový film „Divoké historky“ od režiséra Szifrona. Je to 6 povídek o lidech, kterým v nějakým momentě došla trpělivost (hráblo jim) a začli se společnosti mstít. Je to tedy o zlobě, pomstě a zadostiučinění a musím říct, že mě to bavilo (i když stopáž je delší na můj vkus a kdyby jednu z povídek vypustili, tempu filmu by to prospělo). Vše vrcholí drsnou závěrečnou svatební povídkou a skutečně občas jde i mráz po zádech. Za sebe doporučuju.

 

Luke

Avangers, assemble

Jsem mel o vikendu trochu casu, tak jsem shlednul noveho kapitana ameriku. Pekne. Ve filmu se krome black widow a Furyho potkame s winter soldierem a falconem, ma to stavu, dve hodky utecou jak nic.
A tak jsem si dal jeste par dilu z animovanych avangers serie 2. Prece jen uz nejaky cas utekl a tak stalo za to, si to osvezit.
V serialu se mihne jak Fury, tak widow, tak winter soldier, tak falcon a dokonce i spider-man nebo guardians of the galaxy, kteri pred nedavnem byli v kine.
Obe skupiny, jak avengers tak guardians, stoji na strane dobra, ale proti sobe.
(Avangers vyhraji. Hulk porazi jak Groota tak i Racoona. Pak se ale skupiny spoji a bojuji proti stejnemu zlu. Jak jinak, ze?)
Postav je tu vsude dost, cpt marvel, miss marvel, fantasticka 4, doom, loki; hydra, aim a dalsi skupiny.
Kdo chce rychlou akci s velkym poctem hrdinu, kouknete na serial.

Ladik

Filmy z poslední doby

Už delší dobu jsem tu nepsal o filmech – hlavním důvodem je i fakt, že na ně v poslední době moc nekoukám. Bude jich tedy dnes jen málo…

Kouzlo měsíčního svituhttp://www.csfd.cz/film/344000-kouzlo-mesicniho-svitu/

Nový Woody! Každý rok netrpělivě čekám na léto, kdy u nás bývá premiéra filmů, které rok co rok s železnou trpělivostí a pravidelností Woody Allen natáčí. Po Loňské Jasmíně se letos opět vracíme do Evropy, kterou si Woody zjevně oblíbil, neboť do ní situoval skoro všechny své filmy z posledních let. Jižní Francie 20. let. Už tahle krátká věta těm vnímavějším navodí příjemnou retro atmosféru, ve které se celý film odehrává.

Stanley (Collin Firth) je uznávaný iluzionista který úspěšně vystupuje po celé Evropě v převleku čínského kouzelníka. Mimo to je jeho zálibou odhalování falešných spiritistů a médií a právě kvůli tomuto si jej jedna bohatá rodina z jihu Francie pozve.  Mladá a nadaná spiritska Sophie (Emma Stone) se stává objektem jeho zájmu a vypadá to, že Stanley konečně narazil na někoho sobě rovného a do mladé Sophie se zamiluje.  Film je tedy o iluzích, snech a nesplněných přáních a o tom, že ne všechno je v životě tak, jak si člověk vysní.

Woody Allen v tomto filmu nepřekvapí ani vyloženě nerozesměje, některé motivy příběhu jsme v jeho filmech viděli již dříve, nicméně celý příběh je zručně natočen a nenudí. Když k tomu přičtu onu zmíněnou retro naládu celého filmu, je z toho pro mě příjemný pokoukání.  Fandům Woodyho doporučuji, ostatním spíše ne.

 

Stalo se jedné nocihttp://www.csfd.cz/film/1278-stalo-se-jedne-noci/

Tohle byl zatím nejstarší film, který jsem viděl v kině :). Tento film z roku 1934 od Franka Capry je americkou klasikou a otevřela cestu ke slávě pro představitele hlavní mužské role – Clarka Gablea, který za tuto roli získal dokonce Oscara.

Mladá rozmazlená dcerka (Claudette Colbert) bohatého podnikatele uteče z domova a při svém útěku narazí na novináře, kterého ztvárnil Gable a který  se ji na útěku „ujme“ a samozřejmě tam vznikne romantický vztah… Děj až nápadně připomíná pozdější film z 50. let s Audrey Hepburn – Prázdniny v Římě – a nepochybuji, že se režisér Wyler výrazně inspiroval právě v tomhle filmu.  Z filmu je legendární scéna s natahováním prostěradla mezi dvě postele v hotelu, aby měla dívka v noci soukromí („zdi Jericha“) , Gable se v tomhle filmu ovlivnil výrazně i dobové trendy v mužském oblíkání – sundal si totiž košili a pod ní neměl nátělník! Prodej nátělníků údajně po premiéře filmu v USA výrazně poklesl :).  Na konci filmu, mohu-li to prozradit, „zdi Jericha padnou“, takže následuje šukačka! (tu si ale už musíme domyslet)

Film je koukatelnej i po těch 80 letech od natočení, děj je sice předvídatelnej, ale k několika menším dějovým zvratům přeci jen dojde.

Doporučuji zejména fandům starších filmů.

 

Key Largohttp://www.csfd.cz/film/4595-key-largo/

Koukli jsme se doma i na několik Noir filmů, z nichž zmíním tohle drama s Humphrey Bogartem,  odehrávající se na jihu Floridy. Film je spíše odpočinkovou záležitostí, nečekejte žádné závažné téma (jako třeba v Casablance), ale těšte se na Mafiány, spousty kouře, „Bang! Bang!“, indiány (na Floridě?!), mladou ženu v nesnázích a osamělý hotel u pobřeží, ve kterém se celý děj odehrává.

Film je průměrnej noir, nicméně stojí to za zkouknutí hlavně kvůli „Bogeymu“ a jeho neuvěřitelnýmu charismatu!

 

Tajná válka Harryho Friggahttp://www.csfd.cz/film/15042-tajna-valka-harryho-frigga/
tenhle film s Paulem Newmanem jsme sehnali za pár korun na DVD ve světozoru, když jsme po cestě z procházky sháněli libovolnej film, na kterej se s Žábou podíváme.

Fiktivní válečné drama z roku 1968 vypráví o jednom notorickém průšviháří a úspěšném útěkáři z vězení Harrym Friggovi. Tomu je v roce 1943 přidělen speciální úkol. Italové totiž zajali 5 spojeneckých brigádních generálů, které drží v italském luxusním vězení na jednom z italských zámků  a jelikož mají všichni stejnou hodnost, nikdo z nich nemá odvahu a možnost zavelet k pokusu o útěk. Jelikož je to řadovým spojeneckým vojákům pro smích, rozhodne se spojenecké vedení k ráznému kroku – z vojína Frigga (Newman) udělá dočasně generálmajora a pošle ho do itále, aby se „nechal“ zajmout a aby po té ze zámku pokusil s ostatními generály utéct.

Film je trošku odlehčené drama, vystupuje tam řada komických postav (např. italský generál a velitel onoho zámku), Harry potká lásku na první pohled (mladou ovdovělou Hraběnku a majitelku sídla)  a děj se začne trochu komplikovat v druhé části filmu, kdy italii obsadí němci.

Film se nedá brát moc historicky vážně, nicméně je to příjemný odpočinkový film z období konce druhé světové války.

Luke

Fenomén NejFake

Je jako přelud. Tajemná postava. Umělec. Tvůrce, který si získal přízeň diváků prostřednictvím youtube, facebooku, instagramu, googlu plus a dalších sociálních sítí. Příběh NejFakea je příběhem proměny natáčení videí v České republice a příběhem rozvoje internetu a sociálních sítí. Před patnácti lety by se mu nikdy nepodařilo získat tolik fanoušků jako nyní. Před patnácti lety by byl možná filmařem, který by natáčel skvělé videoklipy nebo krátké filmy pravidelně obsazující přední příčky v soutěžích. Vědělo by o něm několik set lidí, možná pár tisíc, určitě ale ne 307 702 lidí, kteří ho aktuálně mají v odběrech na jeho kanálu na youtube.

https://www.youtube.com/channel/UCiBiHROAfhcWgFbyqhkG39Q

Chápání videa se během posledních let radikálně změnilo příchodem a rozvojem youtube a dalších podobných stránek. Zveřejňovat video je nyní velmi snadné. Společně s nástupem moderních digitálních kamer dnes může být filmařem doslova každý. Dávno pryč je doba, kdy jsme natáčeli Vonu na analogové kamery a střih prováděli ztrátovým kopírováním na VHS kazety… brrr dělá se mi z těch vzpomínek husí kůže. Dnes jde všechno mnohem jednodušeji. Natočit film, sestříhat ho a  nabídnout širokému publiku. Je ale popularita na internetu popularitou i ve skutečnosti?

NejFake ukázal, že rozhodně ano. Když mi Lukyhell řekl, že NejFake pořádá v kině Lucerna odhalení své tváře (ve videích totiž pořád nosí masku), nevěřil jsem, že by do kina mohlo přijít více než několik desítek lidí. Opak byl pravdou. Když jsme tam krátce před začátkem dorazili, Lucerna praskala ve švech. Po skončení představení se navíc konalo ještě jedno, aby se dostalo i na další fanoušky. NejFake byl jednoznačně hvězdou, se kterou se všichni chtěli fotit. Dokázal udělat zábavnou show a na závěr byla projekce jeho posledního filmu.

NejFake v obležení fanoušků:

DSC_0083

 

DSCN7563

 

NejFake na maximum využil možnosti internetu a díky tomu si získal velmi širokou základnu obdivovatelů. Mezi jeho fanoušky patří převážně děti nebo velmi mladí lidé. Generace, která vyrůstá na sociálních sítích. Zatímco dnešní třicátníci vyrůstali v době, kdy internet začínal a sociální sítě nebyly, pro dnešní děti znamená facebook a další sítě hodně. Je to jejich vlastní území, ve kterém mohou být svobodní, ve kterém je někdo chápe, rozumí jim. A to je přesně NejFake. Postava, která si nasadila masku, aby mohla bojovat proti lžím, apelovat na společnost, ale také bavit.

 

Plně obsazené kino:

DSCN7558

 

 

Film Zaříkač lží, který se promítal v Lucerně, líčí NejFakeův životní příběh. Popisuje, proč začal natáčet filmy, jaký je. Mladí lidé se přesně s tímto typem příběhu dokážou plně identifikovat. Mě osobně ten film nudil. Podle mě je plný klišé a laciných morálních úvah, ale je v tom příběh, který lidé chtěli vidět. NejFakeovi filmy jsou vlastně jedním velkým seriálem, který dokáže komunikovat přes sociální sítě s divákem. Fanoušci můžou příběh ovlivňovat, vyjadřovat se k němu. Stát se jeho součástí. Vzájemná komunikace je nyní to, co diváci očekávají.

NejFake je velmi plodný a velmi dobrý filmař. Jeho snímky jsou výborně sestříhané a natočené, technicky dokonalé (včetně animace). NejFake točí několik druhů pořadů. Kromě filmů s příběhem o sobě, je to třeba Nejshow (diskuzní pořad s různými hosty), sociální videa, nejplay, kde představuje nejnovější zábavné gify z internetu, nejask (odpovědi na různé otázky zábavnou formou), reklamy nebo hudební klipy, které se mě osobně líbí nejvíc. NejFake často spolupracuje s dalšími filmaři.
Mimochodem společně s Lukyhellem jsme pomáhali s natáčením Českého politického songu. Lukyhell pak sám pomáhal s dalším klipem.

Český politický song:

 

 

NejFake je internetový fenomén. A myslím, že brzy budou takto vznikat další. Youtubeři (pravidelní přispěvatelé na youtube a podobné servery) jsou novou formou amatérského filmu. Internet je nyní ten prostor, kde film žije. Soutěže a přehlídky se staly okrajovou záležitostí. A Vona jde v tomto směru správným směrem, protože všechny naše filmy a pořady dáváme na youtube, ale také jsme modifikovali pořady novým směrem, aby dokázaly s diváky komunikovat. Velkou zásluhu na tom má Lukyhell, který prostě dokáže „jít s vlnou“.

Voně zdar a dejte si NejFakea do odběrů 🙂

Lou

 

 

Zajímavý filmy v Aeru

Vokurková sezóna dolehla i na tento blog, každopádně jsem koukal na program Aera a je tam v srpnu lecos zajímavého:

2.8. tuhle sobotu asi nebudeme v Praze, což je škoda, protože dávaj od dvanácti v Aeru klasické Ostře sledované vlaky od Menzela a hned potom nové pokračování Mikulášových patáliíí!

ve středu 6.8. jsou opět dva skvělé filmy  – indický Cizí oběd (ten jsem už popisoval loni) a poté klasiku of Franka Capry z roku 1934 – Stalo se jedné noci!

9.8. 20:30 Kouzlo měsíčního svitu – Nový film Woodyho Allena je opět tady! Tentokráte se vrátíme na jih Francie do konce 20. let s Colinem Filcem a Emmou Stone! Už se moc těšim!

14.8. pak opakují ze záznamu představení Monty Python Live, takže ti, kteří ho promeškali, mají možnost vyrazit…

 

Tak třeba se v Aeru potkáme!

 

Luke

Monty Python: Almost live

Včera jsme v Aeru s Žábou shlédli přímý přenos posledního lonýnského představení slavné komediální skupiny Monty Python. Šel jsem na toto představení bez větších očekávání a nakonec jsem byl nadšenej.

Show to byla výpravná, s velkou choreografií, kostýmy, orchestrem, naštěstí se v tom neztratila ona Pythonovská drzost, politická nekorektnost a humor. Kdo čekal nějaké nové scénky či skeče, byl nejspíše představením zklamán, protože včerejší show nabídla výběr toho nejlepšího z Pythonovských scének, skečů a písniček a to ve velmi zdařilé podobě.

A co jsme viděli? Snad všechny nejslavnější skeče – ministerstvo švihlé chůze, Dead Parrot skeč zkombinovaný s Cheese-shop skečem, Spam skeč, španělskou inkvizici, Papežský skeč a další… zazněly samozřejmě i hudební hity z flmů Monty Python – Every sperm is sacred, Penis song (s novými slokami o vagínách a zadcích!), I like Chinese, Finland, Lumberjack song a závěrečná hymna Always look on bright side of life. Jednotlivé scénky a skeče byly rovněž propojeny skrz videoprojekci některých starších děl MP, takže jsme mohli vidět i Grahama Chapmana (+1989) a např. i fotbalový zápas řeckých versus německých filozofů.

Zkrátka a dobře jednalo se o tříhodinové „best of“ Monty Pythonů a stálo to za to. Představení mělo i přestávku, kterou jsme využili na občerstvení a sdělení si dojmů. Publikum bylo zjevně naladěné na správnou notu, takže smích a potlesk byl ten večer v Aeru slyšet skoro pořád. Trošku potíže byly s českými i anglickými titulky – pánové totiž místy improvizovali a nedrželi se „scénáře“, takže někdy byly titulky pozadu, někde chyběly úplně apod. To byla ale jediná malá piha na kráse.

Pokud někdy budou ze záznamu představení opakovat, doporučuji se jít podívat!

A dneska večer jdeme do kina Lucerna na „Světáky“! Na to se taky moc těšim!

 

Luke

Grandhotel Budapest

grand-budapest-hotel

Po delší době jsme zavítali s Žábou do Aera a konečně jsme shlédli film Grandhotel Budapest, na který jsme se chystali již opravdu dlouho.

Jak začít? Já začnu od konce. Bezkonkurenčně nejlepší film co jsem v kině viděl za poslední rok! Je tu humor, nadsázka, vizuálno připomínající místy Karla Zemana a hlavně jednotlivé postavy příběhu a jejich charaktery. Příběh samotný je zde pouhým (dobře postaveným) základem, na kterém se celý film (žánrově má nejblíž asi ke komedii)  a vizuálno rozehrává. Příběh provozního hotelu Gustava a jeho pomocníka Zero Mustafi okořeněný dramatickými okamžiky, nám přibližuje osud hlavních hrdinů i hotelu samotného v meziválečném období. Ději pomáhá i to, že se odehrává ve fiktivní evropské alpské zemi – v Zubrowce (Ashman a Lukyhell jistě vědí :)) a i zde je děj ovlivněn začínající druhou světovou válkou.

Samostatnou kapitolou jsou herci a je vostuda, že jsem v kostýmech poznal jen Adriana Brodyho a Billa Murraye. Hrají tam totiž další skvělá jména: Owen Wilson, Ralph Fiennes (ten hraje právě Pana Gustava), Jeff Goldblum , William Dafoe, Edvard Norton, Harvey Keitel či Tom Wilkinson.

Vizuální zpracování, je, jak jsem zmínil, opravdu dokonalé a nejde na úkor příběhu nebo myšlenky (jako třeba Pěna dní z loňska). Vizuálním fórkem je pak střídavý poměr obrazu celého filmu – přítomno je v klasickém kinovém 21:9 a retrospektiva je v 4:3 (což byl do 50. let 20. století skoro standard filmového průmyslu)

Já na film rozhodně musím vyrazit ještě jednou, a Vám to též doporučuji!

Luke

Tip na skvělou koupi

Většinou se cejtim tak nějak „divně“, když kupuju věci „v akci“, ale čas od času zabrousim do Levných knih. Většinou, když mám namířeno do hospody a vim, že tam budu čekat nějakou dobu, tak si v LK koupím nějakou (často nepříliš kvalitní) levnou knížku na zabavení. Se stejným úmyslem jsem včera na Andělu navštívil místní pobočku LK a co jsem hned u vchodu nespatřil? 600 stránkovou knížku o historii českých kin a biografů s názvem „Zaniklý svět stříbrných pláten“. S Žábou  jsme jí měli vyhlídlou již dříve a listovali jsme v ní v rozličných knihkupectvích, ale cena (cca 1500,-) se nám zdála příliš.V LK na Andělu jí teď mají za baťovských 299,- takže nebylo co řešit…

Jestli jste fandové filmu a jeho historie, neváhejte a nakupujte!

zanikly-svet-stribrnych-platen

 

Luke

Další shlédnuté filmy

Philomena – http://www.csfd.cz/film/348705-philomena/

Dle skutečných událostí. Philomena Lee (Judi Dench) pátrá po osudu svého syna, kterého byla nucená dát před padesáti lety k adopci a s pátráním ji pomáhá novinář Mike Sixmith (Steve Coogan). Film plyne bez větších dějových zvratů a překvapení až k očekávanému konci a nejzajímavějším  prvkem filmu je vztah mezi ironickým ateistou  Sixmithem (ten mi hodně připomínal Woodyho Allena) a věřící Philomenou. Britský herec a komik Steve Coogan napsal i scénář filmu a rovněž jej produkoval a výsledek je mírně rozpačitý a lehce nudný.

Dodám jen, že film jsme viděli v předpremiéře ve slovanském domě, užili jsme si tedy atmosféru VIP osob (popkorn a tekutej_tlamolep zdarma + nějakej černoch nás tam chtěl fotit) a František Fuka (aspoň tedy myslím že to byl on) nám před filmem přiblížil herecké obsazení i další díla režiséra Stephena Frearse. Zkrátka zážitek…

Památkáři – http://www.csfd.cz/film/329615-pamatkari/

Geroge Clooney je obstojný herec a rovněž vcelku úspěšný režisér (libí se nám např. jeho drama Dobrou noc a hodně štěstí) a tak jsme byli zvědaví na jeho další režisérský počin – tentokráte z vojenského prostředí. Clooney si vybral poměrně málo známou kapitolu druhé světové války a dle memoárů jednoho ze zúčastněných natočil film o speciální vojenské jednotce, která v Evropě v závěru války pátrala po ukradených uměleckých předmětech.  Téma je tedy zajímavé a nosné a teď jde o to, aby si režisér vybral, jak film pojme –  např. jako odlehčenou válečnou akční komedii (hanební pancharti, tucet špinavců) ?  Hrdinskej válečnej film? (Most u Remagenu, Bitva o Midway…) nebo psychologickej film (Četa, Apokalypsa ...) ?  Bohužel Clooney se dle mého názoru snažil zkloubit všechny žánry do jednoho filmu a to ve výsledku moc dobře nefunguje. Máme zde komediální prvky a „hlášky“ hlavních hrdinů, americký patriotismus (zde na místě), ale i psychologii (má cenu kvůli umění položit život či nikoliv?) a máme zde i několik detektivních a válečných prvků (scéná s německým odstřelovačem), ale těch není dostatek. Vznikl tedy jakýsi myšmaš žánrů a téma zůstalo nevyužito. Nejedná se o špatnej film, ale rozhodně Vás nijak neohromí a z kina budete pravděpodobně odcházet z pocitem „vlk se nažral a koza zůstala v podprsence…“ (pokus o ládikovskej TVL fórek…)

Film má hvězdné herecké obsazení, kromě Clooneyho je tam Matt Damon, Cate Blanchett, Bill Murray, John Goodman či Hugh Bonneville… už proto mě mrzí, že se Clooney nevykašlal na „hlubší“ myšlenky a neudělal z filmu dobrou akční  zábavu – něco ve stylu Dannyho Parťáků...  chápu že téma WW2 je zvláště pro američany citlivé (britové si z války umí dělat legraci daleko víc), ale zde vyšší umělecký záměr film dle mého názoru ve výsledku poškodil.

Výtky jsem slyšel vůči soundtracku – s tim bych nesouhlasil – hudební doprovod je zcela v mezích standardních válečných filmů a nijak mi nepřišlo, že by byl „pro blbý“ – to spíš slavné soundtracky např. k Hvězdnejm válkám nebo Pánovi prstenů mi připadaj víc „návodný“ (ve smyslu kdy se smát, kdy trnout a kdy plakat) pro diváky těchto filmů…

Zkrátka a dobře od Památkářů jsem čekal o dost více.

Attila Marcel – http://www.csfd.cz/film/350355-attila-marcel/
Pozor, je zde francouzský film! (úplně vidím, jak Lou, Lukyhell i Ashman začínaj zvracet a křičet „Néé“ a Ládik mi říká, že filmy nesleduje, ale že si hraje s Bárou a čte si… ) Tak tedy – francouzský film, který má vlastně tématém hodně blízko ke zmíněné Filoméně. Němý třicetiletý pianista Paul žije ve starém bytě se dvouma starejma tetama a začne pomocí kršňácké sousedky Madame Proustové a jejích halucinogenů pátrat po osudu svých zemřelých rodičů. Film je hodně divnej. Paul se na rodiče rozvpomínává pomocí  houbiček a podobných lektvarů a každá vzpomínka je doprovázena hudebním zpívaným číslem  ve stylu muzikálů  (v duchu vidím, jak kolegové Vonáci umírají smíchy, nemaje již co zvracet) .  Jo a zapomněl jsem dodat, že sousedka Proustová hraje na ukulele. Prostě ujetost.

Film se dá dokoukat, nenudil mě, ale musím se ptát, kde je odkaz oné kdysi slavné francouzské kinematografie? To že do filmu nacpu desítky různejch podivností přece neznamená, že z průměrnýho filmu vznikne „umění“ – takhle to nefunguje.  Ale je tu jeden klad  – film mě naučil znát slovo šuketka (la šuket nebo jak v originále označovali takovej malej koláček, kterej ve filmu Paul pořád jedl).

Film doporučuju jen frankofilům (a myslím tim nekritické obdivovatele cokoliv francouzského  a nikoliv generála Franca)

Doznání  – http://www.csfd.cz/film/1732-doznani/
a další žabožroutí film (Vonáci už volají do Bohnic a objednávají mi odvoz…). Pozor, ale tenhle je vcelku dobrej – je totiž z roku 1970 a hlavně překvapivě se děj týká Československa. Jedná se totiž o zfilmované svědectví Arthura Londona, který byl jedním s odsouzených v roce 1952 v procesu s Rudolfem Slánským. Původem český komunista Arthur London se už ve 30. letech angažoval na straně levice ve španělské občanské válce a po její porážce uprchnul do Francie, kde se oženil a kde byl v roce 1942 zatčen gestapem. Po konci války se dal v Praze do služeb komunistů a v roce 1952, v době svého zatčení, dělal náměstka ministra zahraničí.

Film začíná pár týdnů před jeho zatčením a přibližuje nám stísněnou atmosféru doby, kdy ve vedení strany nikdo nevěřil nikomu a všichni s obavami sledovali procesy se soudruhy v Maďarsku (aféra ke které byl zneužit levicový američan Noel Field jako údajný hlavní agent západu, pro kterého dle prokurátora pracovali všichni z odsouzených) . Po náhlém zatčení slánského skupiny začínají výslechy, psychické i fyzické týrání obžalovaných a tuším že se nakonec všichni rovněž „dobrovolně přiznají“ ke spolupráci s Noelem Fieldem. Arthur London má štěstí a nedostává oprátku, ale „jen“ 20 let…

Film je zpracován vcelku reálně  i když to fyzické týrání mi přišlo ve filmu vcelku „jemné“.  Hlavní roli obstaral Yves Montand (toho jsem zmiňoval už ve výtečném provensálském filmu Jean od Florretty) a film byl u nás v té době samozřejmě zakázán a jako mnoho jiných zahraničních filmů se na našich plátnech nemohl objevit.

Doporučuju!

Jednoduchý plán – http://www.csfd.cz/film/7562-jednoduchy-plan/

Pro mě velké překvapení a  kvalitní napínavej thriller!  Tři dospělý klamarádi (překlepem jsem vymyslel nové slovo! Hurá!) z amerického maloměsta (Bill Paxton, Billy Bob Thornton a Brent Briscoe) najdou v zimě v hustě zasněženém lese trosky malého zříceného letadla. V něm kromě mrtvoly pilota najdou i tašku se čtyřmi miliony dolary… víc ze zápletky prozrazovat nebudu, protože dále se rozpoutává docela drsný drama, kdy se kvůli penězům mění i vzájemnej vztah kamarádů, zjistí se komu vlastně peníze patřej a konec je opravdu napínavej a i vcelku akční.

Billy Bob Thornton dokazuje, že je fakt skvělej herec, protože jeho postava z tohohle filmu vás bude zaručeně znepokojovat i po jeho shlédnutí. A režie? Lukyhellův oblíbenec Sam Raimi!

Tohle je tedy ideální noční film, když jste sami a ideálně někde mimo civilizaci 🙂

Miluj bližního svého – http://www.csfd.cz/film/7182-miluj-blizniho-sveho/

Další „sriler“ s Jeffem Bridgesem a Timem Robbinsem.  Michael Faraday (Jeff) je profesorem na místní univerzitě a má přednášky o terrorismu. Do jeho sousedství se přestěhuje Oliver (Tim) se svou rodinou a Michealova rodina se snimi zpřátelí, jenže po několika týdnech mu začíná být Oliver podezřelej a začne zjišťovat, kdo vlastně ten Oliver je? Zas je to hezky napínavý a konec je dosti drsnej.  Po shlédnutí filmu už se asi na Vaše sousedy nebude dívat stejnou optikou jako nyní 🙂

Luke