TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Tag Archives: festival

Blackwar na Žďárském trpaslíkovi 2014

Reportáž Tv Vona o organizaci Blackwar byla přijata do soutěže amatérských filmů Žďárský trpaslík. Náš film se bude promítat v sobotu 4. října ve druhém bloku od 10:00 ve Žďáru nad Sázavou v klubu Batyskaf (má to být předělané kino). Uvidíme, kolik bude mezi diváky a porotci odpůrců přírody a zda třeba nedostaneme čestné uznání, jako naposledy, kdy se soutěže zúčastnila epizoda sitcomu Na Točně s názvem „Krizi navzdory“.

Odkaz na seznam přijatých filmů: http://zdarskytrpaslik.cz/?p=866

Odkaz na program soutěže: http://zdarskytrpaslik.cz/?page_id=877

Pročítal jsem popisky ostatních filmů, které jsou přijaty do soutěže, ale nic mne nezaujalo. Je ale pravda, že popisky snímků jsou vesměs hodně krátké.
Voně zdar

Lou

Fenomén NejFake

Je jako přelud. Tajemná postava. Umělec. Tvůrce, který si získal přízeň diváků prostřednictvím youtube, facebooku, instagramu, googlu plus a dalších sociálních sítí. Příběh NejFakea je příběhem proměny natáčení videí v České republice a příběhem rozvoje internetu a sociálních sítí. Před patnácti lety by se mu nikdy nepodařilo získat tolik fanoušků jako nyní. Před patnácti lety by byl možná filmařem, který by natáčel skvělé videoklipy nebo krátké filmy pravidelně obsazující přední příčky v soutěžích. Vědělo by o něm několik set lidí, možná pár tisíc, určitě ale ne 307 702 lidí, kteří ho aktuálně mají v odběrech na jeho kanálu na youtube.

https://www.youtube.com/channel/UCiBiHROAfhcWgFbyqhkG39Q

Chápání videa se během posledních let radikálně změnilo příchodem a rozvojem youtube a dalších podobných stránek. Zveřejňovat video je nyní velmi snadné. Společně s nástupem moderních digitálních kamer dnes může být filmařem doslova každý. Dávno pryč je doba, kdy jsme natáčeli Vonu na analogové kamery a střih prováděli ztrátovým kopírováním na VHS kazety… brrr dělá se mi z těch vzpomínek husí kůže. Dnes jde všechno mnohem jednodušeji. Natočit film, sestříhat ho a  nabídnout širokému publiku. Je ale popularita na internetu popularitou i ve skutečnosti?

NejFake ukázal, že rozhodně ano. Když mi Lukyhell řekl, že NejFake pořádá v kině Lucerna odhalení své tváře (ve videích totiž pořád nosí masku), nevěřil jsem, že by do kina mohlo přijít více než několik desítek lidí. Opak byl pravdou. Když jsme tam krátce před začátkem dorazili, Lucerna praskala ve švech. Po skončení představení se navíc konalo ještě jedno, aby se dostalo i na další fanoušky. NejFake byl jednoznačně hvězdou, se kterou se všichni chtěli fotit. Dokázal udělat zábavnou show a na závěr byla projekce jeho posledního filmu.

NejFake v obležení fanoušků:

DSC_0083

 

DSCN7563

 

NejFake na maximum využil možnosti internetu a díky tomu si získal velmi širokou základnu obdivovatelů. Mezi jeho fanoušky patří převážně děti nebo velmi mladí lidé. Generace, která vyrůstá na sociálních sítích. Zatímco dnešní třicátníci vyrůstali v době, kdy internet začínal a sociální sítě nebyly, pro dnešní děti znamená facebook a další sítě hodně. Je to jejich vlastní území, ve kterém mohou být svobodní, ve kterém je někdo chápe, rozumí jim. A to je přesně NejFake. Postava, která si nasadila masku, aby mohla bojovat proti lžím, apelovat na společnost, ale také bavit.

 

Plně obsazené kino:

DSCN7558

 

 

Film Zaříkač lží, který se promítal v Lucerně, líčí NejFakeův životní příběh. Popisuje, proč začal natáčet filmy, jaký je. Mladí lidé se přesně s tímto typem příběhu dokážou plně identifikovat. Mě osobně ten film nudil. Podle mě je plný klišé a laciných morálních úvah, ale je v tom příběh, který lidé chtěli vidět. NejFakeovi filmy jsou vlastně jedním velkým seriálem, který dokáže komunikovat přes sociální sítě s divákem. Fanoušci můžou příběh ovlivňovat, vyjadřovat se k němu. Stát se jeho součástí. Vzájemná komunikace je nyní to, co diváci očekávají.

NejFake je velmi plodný a velmi dobrý filmař. Jeho snímky jsou výborně sestříhané a natočené, technicky dokonalé (včetně animace). NejFake točí několik druhů pořadů. Kromě filmů s příběhem o sobě, je to třeba Nejshow (diskuzní pořad s různými hosty), sociální videa, nejplay, kde představuje nejnovější zábavné gify z internetu, nejask (odpovědi na různé otázky zábavnou formou), reklamy nebo hudební klipy, které se mě osobně líbí nejvíc. NejFake často spolupracuje s dalšími filmaři.
Mimochodem společně s Lukyhellem jsme pomáhali s natáčením Českého politického songu. Lukyhell pak sám pomáhal s dalším klipem.

Český politický song:

 

 

NejFake je internetový fenomén. A myslím, že brzy budou takto vznikat další. Youtubeři (pravidelní přispěvatelé na youtube a podobné servery) jsou novou formou amatérského filmu. Internet je nyní ten prostor, kde film žije. Soutěže a přehlídky se staly okrajovou záležitostí. A Vona jde v tomto směru správným směrem, protože všechny naše filmy a pořady dáváme na youtube, ale také jsme modifikovali pořady novým směrem, aby dokázaly s diváky komunikovat. Velkou zásluhu na tom má Lukyhell, který prostě dokáže „jít s vlnou“.

Voně zdar a dejte si NejFakea do odběrů 🙂

Lou

 

 

Pivobraní a alkoholici…

Minulý pátek a v sobotu proběhlo na Parukářce další pivobraní, počasí se povedlo, spálil jsem si krk a ochutnal řadu dobrých i nic moc pivek. Překvapením festivalu pro mě byla produkce brněnského (!) pivovaru Richard, který mi dost chutnal. Zklamala zvíkovská Labuť, která byla nějaká nakyslá a Ládik ji ani nedopil…

Nejlepší je Pivobraní v pátek vždy mezi otevřením (14h) a cca mezi 17h. Pak se celá akce zvrhne v masovou a fronty jsou na pivo, na WC, na mytí půlitrů, na jídlo a přestává mě to bavit. Příště tedy doporučuji vzít si taky půl dne dovolenou a vyrazit hned na otvíračku.

Sobota byla ve znamení odpočinku, pikniku na Albertově a večer nás se žábou čekalo hostování v Neanonymních alkoholicích. Žába nedopadla slavně, ale držela se a zvládla i cestu tramvají domů bez úhony a nehody :). Premiéra tohoto dílu bude prý v Červenci.

Nyní si dávám abstinenční pauzu a jsem již třetí den bez alkoholu (!) a dneska nás čeká koncert Lucie v O2 a já jen doufám, že tam budou mít funkční klimatizaci, jinak se asi uvaříme. Mé chili papričky, které jsem měl za oknem, jsem musel v těhle slunných vedrech přesunout mimo dosah paprsků, protože i na ně je to moc…

Užívejte si tedy léta a zase někdy na čtenou

Luke

Žižkovské pivobraní 2014

V dnech 6 – 7. června letošního roku se opět bude konat Žižkovské pivobraní! Zapište si tedy data do svých deníčků, plánovačů, notýsků, mobilů, menstruačních kalendáříčků a doufám že se tam, tentokráte již potřetí,  uvidíme!

Zatím velmi strohé info najdete na webu:

http://parukarka.cz/zizkovske-pivobrani-2014.php

 

Luke

Francouzské trhy na Kampě

Včera jsme si udělali pauzu ve stěhování a  připoměli si opět výročí dobití Bastilly, což je nejvýznamnější den roku pro všechny žabožrouty a ku příležitosti tohoto dne se opět na Kampě konaly trhy.Už od Karlova mostu jsme slyšeli místní dechovou kapelu, který hrála Marseillaisu (bohužel bez zbytku All you need is love).

Na chvíli jsme se tedy myšlenkami vrátili k nedávné dovolené v Provence, ochutnali růžové víno, šampaňské, krevety na grilu, samozřejmě rozličné sýry, šunky, tarty… dorazil  i Honza alias vršovický McCartney se svou magistrou Kájou a spolu se všema dobrotama jsme si udělali menší piknik na Kampě. Vyprávělo se o dovolenejch, pomlouvali jsme své spoluhráče a jiné kapely (znáte ten fór? Sešli se dva hudebníci a nikoho nepomlouvali), do toho jsme ochutnali ošklivé červené Luberonské víno a pak jsme k večeru v dobré náladě vyrazili na šlapadla. Velmi nás tam zaujal velký čtyřmístný Rolls Royce, který jsme si tedy  na hodinku pronajali, doplnili to dvěma plechovkama piva a vypluli jsme.

IMG_20130714_194524

děvčata šlapala opravdu hezky (ehm – nakecali jsme jim, že když budou pořádně šlapat, budou mít hezčí nohy)  a musím říct, že popíjet pivko v Rolls-roycu na Vltavě s dvěma šoférkama byl zážitek :). Na druhou část jízdy jsme se prohodili a šlapali jsme my s Honzo a chvílema jsme zabírali tak, že kachny taktak stíhaly odplouvat z naší cesty :).

Tolik tedy k příjemnému odpoledni a zítra touhle dobou bychom již měli být přestěhováni v novým bytě a konečně už zas bude trochu klid.

Luke

 

Žižkovské pivobraní na Parukářce, Praha 3

V pátek (a v sobotu) se na Parukářce konalo Žižkovské pivobraní

S Lukem jsme se sešli až na vršku, já tam měl své kamarády a Luke své, dohromady jsme udělali skoro desetičlennou partu a ochutnávali jsme, co se dalo.

První piva byla tak špatná, že jsem začal zoufat. Pak ale přišlo překvapení večera Starokladenský pivovar a jeho dvanáctka starosty Pavla, která mě příjemně překvapila a vrátila mi chuť na další ochutnávky. Nic dalšího ale u mě už nebodovalo, snad jen průměrný Chýňský ALE.

Možná se pivovary zúčastnily ne proto, že vaří málo a kvalitně, ale málo, protože to nikomu nechutná.

Počasí vyšlo, konečně jsme si užili sluníčka, hudba hrála, někdy až moc hlasitě, zábava nevázla. Luke přinesl deku, tak jsme si my línější mohli posedat a sledovat, jak se Parukářka minutu od minuty více zaplňuje.

Na památku jsem si odnesl originální žižkovsko pivobraňskou třetinku a domů dorazil až za tmy.

Lukeho skupina pak ještě někde trajdala, tak nám k tomu třeba ještě něco napíše do komentáře.

LadikObrázek

Refufest – ochutnávky z celého světa na Kampě

V sobotu 25.5. se uskutečnil již osmý ročník multikulturního festivalu Refufest, který přináší jedinečnou možnost poznat kultury celého světa, aniž byste opustili Prahu. Doslova tak za jedno odpoledne navštívíte Egypt, Sýrii, Gruzii, Indii, Kongo, Bělorusko a další většinou exotické země, které měli na festivalu stánek. Akce se konala na Pražské Kampě a i přes silnou nevoli počasí se přišlo do zmáčeného parku podívat hodně lidí.

P1060502

Festival nabízel bohatý program. Na pódiu se střídali umělci z celého světa, kteří prezentovali národní hudbu. Zajímavostí byly módní přehlídky oděvů, které se nosí v různých koutech světa a taneční vystoupení. Mezi jednotlivými představeními zpovídali moderátoři cizince žijící v České republice. Tito lidé vyprávělio o problémech, se kterými se zde potýkají. Když vás některé vystoupení nezaujalo, stačilo zajít ke stánkům a ochutnat exotické jídlo. Přiznám se, že jsem pokrmům moc nedůvěřoval, a tak jsem si nakonec koupil jen medovník v jednom Běloruském stánku. Medovník samozřejmě z Běloruska nepochází, prodávali ho tam asi pro takové případy jako jsem já – lidi, kteří se báli něco neozkoušeného ochutnat. Pro pivaře zde zase byl vyhrazen stánek s Unětickým pivem. Na své si přišli i milovníci kávy.

P1060474 P1060480

Některé stánky kromě prezentace kultury, prodeje pokrmů nebo různých výrobků nabízeli i zajímavé služby. V indickém stánku jste si např. mohli objednat speciální masáž. V jiném stánku jste se zase mohli vyfotit v oblečení typickém pro dálný východ. Děti si přišly na své na atrakci s obřím bublifukem a na mapě umístěné uprostřed celého prostranství jste mohli zapíchnout špendlík do místa, odkud pocházíte. Nutno podotknout, že špendlíky byly zapíchnuté takřka všude. Chvíli jsem váhal, zda tam mám píchnout Žatec, ale nakonec jsem si to rozmyslel. I když svou krásu samozřejmě taky má 🙂

P1060532 P1060487

Multikulturní festival Refufest pořádala organizace Inbáze, která se věnuje integraci cizinců v České republice. Hlavním cílem Inbáze je vytvářet bezpečný prostor pro vzájemné poznávání lidí různých kultur a na Refufestu se toto poslání plnilo do puntíku. Inbáze zde měla svůj stánek a stejně tak i ostatní organizece, které pomáhají cizincům (Organizace pro pomoc uprchlíkům, Poradna pro integraci…). Tyto stánky měli své vlastní zábavné soutěže. Vyplňoval jsem např. test znalosti cizích kultur, kde byly otázky týkající se zvyklostí v určitých zemích. Nedopadl jsem až tak špatně, ale všechno jsem nevěděl. Mimochodem tam byla otázka, zda Japoncům vadí smrkání do kapesníků. Od zkušeného cestovatele a japanologa Ashmana jsem samozřejmě věděl, že vadí 🙂 V Japonsku si klidně popotahujte, ale nesmrkejte do kapesníku!

P1060521 P1060535

Z celé příjemné akce bylo pro mne nejkrásnější zjištění, že i přes opravdu velkou nepřízeň počasí se na Refufest přišlo podívat opravdu hodně lidí, což dokazuje, že v České republice je zájem poznávat cizí kultury a tím se obohacovat. Cizinci to v České republice nemají snadné. Kromě velké jazykové bariéry se potýkají s odlišnou kulturou a často i diskriminací. Toto jsou věci, na kterých je potřeba pracovat. Pokud budete mít příští rok čas, přijďte se na festival podívat… a zase se o krok přiblížit jiným kulturám.

Další fotografie si můžete prohlédnout v mé fotogalerii zde: http://lou2500.rajce.idnes.cz/Refufest,_25.5.2013

Stránky Refufestu jsou potom zde: http://www.refufest.cz/

 

LOU

2. ročník Žižkovského pivobraní

… se uskuteční 7. a 8. června v Praze na Žižkově na Parukářce. Opět se na něm představí několik desítek malých a minipivovarů  a součástí bude kulturní program, ve kterém zahraje např. rnr kapela Caktus band či jazzový Magnum Jazz Bigband.

My, stejně jako loni, opět vyrazíme v pátek 7. a já se vydám na parukářku asi i v sobotu, abych si nenechal nic důležitého zrzavého utéct… Přidáte se k nám? 🙂

Luke

Festivalová sezóna

Je půl druhé ráno, v krvi mám nějaké to promile a to je právě vhodný čas zhodnotit dosavadní festivalovou sezónu naší kapely Basketles. Oproti loňské „svatební“ sezóně hrajeme teď spíše na festivalech a všechny tři odehrané festivaly mají lecos společného.

První letošní festival byl kladenský Majáles (květen). Konal se v sítenském údolí na Kladně a byl ve znamení průtrže mračen. Mokli jsme pod stanem čekajíc na náš set, před námi hrála nějaká italská rocková kapela  a my celej festival uzavírali. Jak už to ale tak bývá, každá kapela trošku přetahuje, prodlevy mezi kapelami jsou rovněž nemalé a nakonec na nás v dešti zbylo odehrát cca 20 minut. Zahráli jsme tedy asi osm nej hitů od Beatles, roztancovali několik desítek lidí, kteří i přes déšť vydrželi  a pak jeli domů.

Podobný průběh měl i červencovej Rockfest v Sedlčanech. Opět silně chcalo, na festivalu jen několik desítek otrlých, před náma punkáči a další podobné kapely a na nás zbyla cca 50ti minutová část, během které se nám podařilo lidi roztancovat samejma rychlejma hitama od Beatles a dalších exotů, jejichž písně hrajem. Po koncertě byla zajímavá situace s pořadatelem, kterej nám nechtěl zaplatit původně domluvenou cenu a museli jsme se s nim dohadovat jak kokoti. Je zajímávý, že s těma řečma o „málo lidech a dešti“ (kvůli kterým nám nechtěl dát plnou cenu) nepřišel už před naším vystoupením, ale až po něm, prostě vychcánek… 🙂

Včera jsme zavítali poprvé do Dobříše na festival „Sestřelený léto“, kterej se mimořádně vyvedl. Hráli jsme opět na závěr po Xavieru Baumaxovi (velký zklamání) a po CCTV Allstars (vynikající!) a zbylo na nás asi 30 minut – vlastně si můžeme takhle připadat jako skutečný Beatles, jejichž koncerty v 60. letech netrvaly déle :). Odehrály jsme tedy best of, rozdali jsme podpisy (a já dva obdržel na ruku), s Vaťákem jsem si zapařil v DJ stanu u jednoho z tanečních setů a moderní psychedelický projekce a pak zas ve dvě ráno šup domů… Počasí vyšlo taky nádherně, obloha plná hvězd a i policajti, kteří nás po cestě kontrolovali, byli přívětiví…

V září nás čeká hraní na retro dnu ve Svratce – na to se dost těšim- starý auťáky a muzika – to jde hezk dohromady.

Luke

Žižkovské pivobraní

v pátek a sobotu jsme byli na Parukářce

Pravidelní čtenáři tohoto blogu asi vědí, že s Ládikem v posledních měsících čas od času ochutnáváme a vychutnáváme nejrůznější pivka a převážně z malých a mini pivovarů.
I proto mě potěšila má domovská Praha 3, která se rozhodla v parku na Parukářce (kousek od Olšanského náměstí) uspořádat přehlídku minipivovarů a přiblížit jejich pivní produkci obyvatelům našeho velkoměsta. Celá akce začínala v pátek ve 14 hodin a jelikož jsme ještě s Žábou měli volno, vyrazili jsme a vychutnávali si tak první hodiny Pivobraní jen v lehce zaplněném areálu bez front. Lidí ale postupně začalo přibývat a v sobotu byl areál naplněn docela solidně.
Vstupné bylo zdarma, ale jakousi formou vstupenky bylo nutné zakoupení 0.3 sklenice či malého půllitříku (50-80kč), do kterého Vám u stánků čepovali pivo – byl zákaz čepování do kelímků, aby byla zachována jakási kultura správného pití piva (což hodnotím rozhodně kladně). Sklenice bylo možné (a vhodné) po každém pivu vymývat u připravených umyvadel a kohoutků s vodou.

A teď k tomu nejdůležitějšímu – co se zde dalo ochutnat? Nevím, jestli si to vybavuju přesně, ale bylo zde cca 25 stánků různých pivovarů a v paměti mně uvízly tyto značky či pivovary – Lobkowitz, Černá Hora, Chýně, Bakalář, Strahovský pivovar, Konrád, Slepý krtek, Frdinand, Rohozec, Chotěboř, Žatec a další, které si již nevybavím…

K pivu jsou důležité pochutiny a nechyběly zde tedy ani stánky s jídelním občerstvením – např. domácí solené bramborové lupínky, stánek s grillovanými rybkami, naše oblíbená La Gare zde měla stánek s bagetami a poněkud netypickou produkcí párků v rohlíku, steaků a guláše…

Doplňkem a rovněž lákadlem pro mnohé byl doprovodný kulturní program, který se skládal převážně z koncertů – v pátek jsme shlédli kladenský The Beatles revival (jehož frontman uváděl písně skutečně „žižkovsky“, nejspíš po vzoru žižkovských frajírků, což se moc k produkci kapely nehodilo) a pak jsme skoro usnuli při kapele zpěvačky Jany Loty (skloňuju to správně?). Muzika byla zajímavá, ale hodí se spíše někam do baru a modrého dýmu před zavírací hodinou a nikoliv do slunného odpoledne ven a k pivu… večer hrála kapela Vltava, tu jsme už ale neviděli. Ze sobotního programu jsme stihli povedené Charlie Straight (ti oslovují zejména dívčí část publika), pak podivné Folk Team a pak až nečekaně jednotvárného Xindla X.

A co mi chutnalo nejvíce?
Ochutnal jsem dohromady asi 9 pivovarů, některá pivka jsem pak dal vícekrát… Když pominu Velena 12ku (Černá hora), (kterého jsem ale znal už z dřívějších návštěv U Sadu), tak mě příjemně překvapil Medový ležák od jednoho z pivovarů (ty jo ale teď nevim co tobylo za pivovar… že by Konrád?) a též plzeňský Pašerák. Zklamáním byl naopak zajímavě nazvaný Slepý Krtek. Zajímavostí byla rovněž různě ochucená piva (např. malinové či kávové).

Celkově se myslím akce vyvedla a doufám, že se brzo stane tradicí, která by se mohla konat každý rok.

Luke

PS: Opět jsem na akci fotil a zkusim fotky brzo hodit na rajče…

Páfest

v sobotu jsme se s Doors zúčastnili tohoto festiválku…

Letos to byl myslím teprve druhý ročník festivalu a stejně jako loni se konal v besední restauraci v Hlubočepích – tedy na místě, kde se před x lety konal „legendární“ první Pink Stones festival a kde jsem se tehdá před koncertem Basketles dost opil a druhej den jsem naštvaně opustil kapelu :).

Letos to bylo klidnější a festival, který začínal už od 14ti hodin nabídl přehlídku kapel různých žánrů, z nichž jsme stihli poslední 2 kapely. El Gaučo – zajímavý mix SKA s prvky lidové muziky a formaci A-bomb, hrající rock inspirovaný ranným punkem z 60. let. Škoda, že zpěváka nebylo moc slyšet – to byl bohužel problém více kapel – resp. spíše problém zvukaře.

My přišli s Psycho Doors revivalem na řadu v jedenáct večer – byl to náš první koncert po tří měsíční pauze, občas to trošku bylo znát, ale v zásadě se to myslím docela povedlo, lidi tancovali, takže jsme si koncert užili…. nezbyývá tedy než poděkovat organizátorům za celý fesťák a taky za pozvání!

A tady jeden videodůkaz…

Další hraní nás čeká 13.10. v divadle Gong na malé scéně, takže pokud budete mít čas a chuť, doražte!

Luke

Kde bude možné vidět krizi navzdory

budoucí projekce

Včera jsem obdržel e-mail od pořadatelů Žďárského trpaslíka, kde se mě ptali, zda mohou film promítnout na výjezdní akci v Chlumu. Jedná se o přehlídku nejzajímavějších filmů z desetileté historie soutěže. Projekce se koná 11. března. Souhlas jsem pochopitelně dal.

O jeden měsíc a čtyři dny později (15. – 16.4. 2011) se koná pražský PAF. Internetový formulář pro přihlašování ještě nefunguje, doufám, že bude zprovozněn brzy, uzávěrka je 28.2. Projekce se budou konat v Bio Ponrepo v Praze. Přihlásím tam Krizi navzdory. Třeba z toho bude další čestné uznání 🙂

V dubnu se také konával Slan-fest, ale letos tomu tak nebude. Slan-fest proběhne až 15. října 2010. Ze stránek jde vyčíst pouze to, že se změnil tým organizátorů.

Voně zdar!

LOU

Nadcházející festivaly

PAF a Slan-fest se blíží

Uzávěrka PAFu je 28.2. a uzávěrka Slan-festu je 5.3., takže čas na přihlášení a odeslání filmu ještě je. PAF se bude konat 9.4.-11.4. v kině Atlas a Slan-fest 24.4. zase ve Slaném v gymnáziu. Novinkou PAFu je, že můžou promítat už i filmy v HD. Je to první festival, který tuto projekci umožňuje )a kině Atlas mají teď totiž lepší vybavení).

Točna 17 je hotová a je to vlastně jediný film, který se tam může poslat, nic jiného hotového není. Na PAFu promítají vše, co se tam pošle, na Slan-festu je předvýběr, ale zatím pokaždé nás promítli. Takže se nabízí jasná otázka k tvůrcům: Vyšleme sedmnáctku?

Na PAF je poplatek 100 kč, který se dá přiložit k DéVéDéčku, Slan-fest je zadarmo. Technické parametry jsou popsány na stránkách soutěží nebo na filmdat.cz. Je pochopitelně nutné poslat to v nejlepší kvlaitě, což znamená videosoubor pro DVD formát (mpeg2) udělat z neupraveného sestříhaného videa (DV formát), ne z divxu. Je nejlepší tam hodit maximální bitrate (8000) a udělat DVD video disk bez menu jen s tím jedním filmem. A samozřejmě 16:9 nechat. Je nutné poslat to doporučeně a dvd disk popsat vším potřebným.

Já osobně bych to poslal. Ne kvůli soutěžení, ale čistě kvůli prezentaci. Uvidí to zase docela hodně lidí.

http://www.filmdat.cz/

LOU

SHS2009 se blíží…

hudební víkend

Tak před třemi lety jsme s Mňoukem vyrazili na hudební akci SHS, kterou pořádá náš bývalý spoluhráč z Reflection, Eda a tam jsme se rozhodli založit kapelu Mňouk a Šmekoralda. Nyní, po třech letech, vyraážíme na tuto každoroční akci znovu.

Letošní ročník se koná v Čakovičkách u Prahy a bude se hrát, jamovat, pít a jíst a podobně :).

V pátek jsme si po delší době opět zahráli ve Woodstock baru, bylo to perfektní, dorazilo tam až moc lidí (odhadem tak v jednu chvíli 30, což je na malej woodstock mnoho :)) a spolu s klukama z Beatboons jsme si zahráli i v neděli v klubu Černá kočka, kde slavil Jirka z Basketles narozky.

Pro veřejnost je zde možnost vidět nás po 3 letech s Basketles v PRaze – dne 5.11. ve Vodárně!

Tak tolik z našeho hudebního života

Zatím čus

Luke

Dobré zprávy na Alternativa Tv

již brzy

Dobré zprávy nás reprezentovaly na prvním ročníku festivalu Veselý jelen, který proběhl 23.10.-24.10. 2009.
Oceněné byly tyto snímky:

Soutěžní kategorie: Ocenění nezávislé na kategorii

Cena diváka Stín léta [A] Kateřina Šollarová

Soutěžní kategorie: HUMORNÉ SNÍMKY

1.cena Chicken lifestyle Ľuboš Trizna, Ján Kuska
Čestné uznání Defekt [A] Ivo de la Renotiére
Čestné uznání Erupce vášně [A] Ondřej Svoboda
Čestné uznání Matricidia [A] Robert Vrba

Soutěžní kategorie: SNÍMKY O POMOCI BLIŽNÍMU / PREVENCE KRIMINALITY

1.cena Brány ráje [A] Petr Baran
Soutěžní kategorie: SNÍMKY JELENOVITÉ
1.cena Cena neudělena –

Vyjádření poroty
První ročník filmového festivalu Veselý Jelen 2009 byl dle mého názoru velice úspěšný. Do předvýběru bylo přihlášeno 38 krátkých filmů, na samotném soutěži se utkálo 24 filmů, což je na první ročník festivalu velice dobrý výsledek. Překvapením pro všechny zúčastněné byl vysoký počet filmů od mladých či začínajících autorů. Sešla se tak zajímavá přehlídka filmů, které byly rozděleny do dvou základních kategorií – humor a pomoc.

Velké poděkování patří pořadatelům celé akce, kteří odvedli profesionální práci. Doufám, že prvním ročníkem Veselého Jelena započala nová tradice festivalu amatérských filmů v České republice. Organizačnímu týmu přeji do budoucna hodně sil a tvůrcům filmů mnoho dalších nápadů.

Od pořadatelů festivalu jsem dostal e-mail s žádostí o udělení povolení vysílat Dobré zprávy na Alternativa Tv. Povolení jsem udělil, takže by se tam Dobré zprávy měly objevit.

Odkaz: www.alternativatv.cz

LOU