TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Tag Archives: MHD

Metro do Motola

Mam to za humny, ale jeste jsem jim nejel. Linka A, prodlouzena z Dejvicke az k nemocnici Motol.

Kdyz jsem se o nove lince bavil s par kolegy, jeden bydli na Bile Hore, jeden v Brevnove a jedna kamoska na Motole, usoudil jsem, ze nam, co bydlime v okoli,  metro nepomohlo. Stanice metra umistena pod krizovatkou autobusu a tramvaji Vypich a nad krizovatkou autobusu a tramvaji Motol, neni moc dobre dostupna. Muj zaver tedy byl, ze stanice metra Nemocnice Motol je tu jen pro nemocnici bez dalsiho umyslu pomoci lidem pri ceste do centra a zpet. Navic se par busu zrusilo, prejmenovalo ci sloucilo.

Na to asi reaguje obrazkovy vtip:

Pan stoji na zastavce a vsechny tramvajove linky jsou preskrtane. Vola Ashmanovi nebo spis nejakej jeho blondate podrizene a rika, ze chtel jet ctyri zastavky tramvaji. Pravdepodobne je na Andelu a chtel jet na kavalirku. Slecna mu poradi, at vleze do metra B, jede tri stanice na Mustek, prestoupi na A, jede do motola a pak autobusem. A dodala, ze by radeji sla pesky nebo si vzala taxika.

(Muj postreh: pokud by v teto realite jezdil bus z nem. motola na kavalirku (a ve skutecnosti jezdi) jel by i na andel a tim padem z andela na kavalirku taky ;))

Ale i tak do dokresluje tu mizerii kolem metra.

Ja jezdim stale stejne. Metro mi cestu nezrychli. A co vam ostatnim?

Ladik

Reklamy

A je tu Prosinec!

.. a s ním první zimní dopravní kalamita :). Tramvaje nejezděj, vlaky stojej, narvaný autobusy kloužou po ledovkách a jen metro snad zachraňuje situaci v centru.  Aspoň se ale lidi projdou pěšky a udělaj něco pro své zdraví na čerstvém pražském smogu!

Na zábradlí Palackého mostu, přes který chodím každý ráno do práce, dneska ráno někdo postavil malýho sněhuláka, který se hezky vyjímal před Hradčanama a Pražským hradem.  Škoda že jsem neměl sebou foťák (mobil by to v tom pološeru asi nedal). Kolegové se kupodivu do práce dneska také dostavili, jen dva přespolní nakonec zůstali na homeofficu a šéf, jakožto mimopražský, taky, takže tu dneska máme klid. Kolegyně vybalila zas kýčovitej umělej vánoční stromek,  ozdobila ho, takže je tu skoro taková vánoční atmosféra!  Jo a psal jsem Vám, že jsem si už minulej tejden dal první předvánoční punč na trzích na pavláku?! Jestli ne, tak fakt jo!

IMG_20141202_124202
Ilustrační obrázek dnešního polozmrzlého Anděla…

Na letošní Vánoce se dost těšim. V pátek 19.12. je přivítáme s Basketles vánočním koncertě v restauraci U Vodárny v Praze (Řepáci, nenatočili byste nám nějaký záběry z koncertu?! Za pár piv?! :). Cvičíme pilně i nové písničky, takže Vás tímto zvu k návštěvě a rád Vás tam uvidím!

Pak už mám volno a až do Silvestra budu odpočívat, chodit s Žábou po vánočních trzích, koukat na staré filmy a k tomu kouřit alkohol a pít cigarety! A samozřejmě zdobit cukroví a mlsat stromeček!

24.12. večer budou dávat v Aeru již tradičně Život Briana od Monty Python, takže se na tuhle vánoční pohádku určitě zas zajdeme podívat a jsem zvědavej, jestli o den později večer bude u Ashmana opět „zelená párty“, o který jsme nedávno mluvili v hospodě?! 🙂 A nebo ji můžem udělat u nás někdy během Vánoc, bude-li zájem.

Silvestr bude letos pro mě opět koncertní a to v městě pivu zaslíbeném, takže střízliv se do nového roku zcela jistě neprobudím…

Přežijte první půlku Prosince a napište kdyžtak do komentářů, jaký budou Vánoce u vás?

Luke

Eskalatory

Nekdy pred rokem jsem si zacal delat statistiku, kolik stacim vyjit schodu na eskalatorech z nastupiste i.p.pavlova nahoru do vestibulu a kolik z vestibulu na ulici, nez me schody vykopnou a schovaji se pod zem.
Obvykle stiham na tech prvnich 33 schodu/kroku a na druhych 20. Protoze jsem nekdy do toho slapnul vic, stihnul jsem jich vic a zacal jsem si to psat.
Pak jsem prestal a minuly tyden jsem si na to zase vzpomnel a dal jsem jich 36 a 22. A dnes 37 a 23. Je to rekord? 37/23 byl muj rekord ze 4.10.2013, ale v utery 8.10.2013 jsem ho prekonal na 38/23.
Dnes jsem tedy zopakoval druhe misto a rekord budu muset trhnout priste. Zda se mi, ze rezervy jeste mam.
Ladik

P.S. Pres andel metro moc nejezdim, ale tam se da dat pres 80 schodu, nez jste nahore. Kde jsou nejdelsi schody? Na Miraku? A jeste jedou pomalu (protoze to je na Acku). Tam by slo urcite i pres 100. Kdo to da?

Mistrovská historka z tramvaje

Už několikrát se na blogu objevily historky z cestování městskou hromadnou dopravou, a tak přidám jednu i já.
Ve čtvrtek 5.6. 2014 jsem se vracel po jedenácté hodině večer z práce. Bylo příjemně teplo, nic extrémního. Lidé se vraceli ze zábavy, nebo naopak mířili do centra prokalit noc.
Vystoupil jsem na náměstí Bratří Synků z jedenáctky a vydal se na Otakarovu, kam měla za pět minut dorazit sedmička. Ještě jsem se nedostal ani na křižovatku a už jsem je spatřil – vagabundy. Bylo jich odhadem patnáct a právě je vyplivl jeden z barů.

Vagabundi pokřikovali a dva z nich se jali rozebírat sloup veřejného osvětlení. Ostatní zatarasili cestu projíždějící tramvaji číslo 11, kterou jsem před chvílí opustil. Tramvaj zpomalila a začala na ně zvonit. Vagabundi neustoupili. Zdálo se, že chtějí tramvaj zastavit, aby mohli nastoupit. Tramvaják jim však v duchu hesla „teroristům se neustupuje“ nevyhověl a dál si to šinul vpřed. Vagabundi na poslední chvíli uskočili a na protest do tramvaje několikrát bouchli.

Čekal jsem na zastávce na sedmičku a v duchu si říkal: „Hlavně ať nejdou sem, hlavně ať nejdou sem…“ A oni se vydali přímo sem. Banda mladých kluků v bílých tričkách vykřikujících: „Mistři!!! Mistři!!!“ Všichni se vměstnali na ostrůvek a dál pokračovali v pokřikování. Tři z nich rozebírali sloupek s jízdním řádem. Tramvaj číslo sedm se blížila k zastávce. Pomalu. Jako kdyby řidič tušil problémy. Čekat na další tramvaj se mi nechtělo, a tak jsem nastoupil. Vagabundi však vlezli do vozu také a rázem zde nebylo k hnutí. Bohužel jel jen jeden vůz.

Vagabundi neustále pokřikovali: „Mistři!!! Mistři!!!“. Věšeli se na tyče, někteří z nich v zatáčkách padali, další rozebírali okénka. Až tady se mi podařilo přečíst nápis na tričku: Mistři 2013/2014, juniorka. A zajímavější byl pro mě znak, který se rýsoval nad nápisem vpravo. Červená a bílá barva. Sešitá dohromady. Jel jsem v tramvaji s juniorkou Slavie, která oslavovala vítězství v juniorské lize. Z vagabundů se pro mě rázem stali hrdinové. Skoro jsem s nimi chtěl začít zpívat.

Zastavili jsme na zastávce „Divadlo na Fidlovačce“ a mistři změnili popěvek. Všichni začali sborově pokřikovat: „Píča Damková, Píča Damková…“
Pokračovali jsme v cestě a dostali se až pod Nuselský most, kde se však už několika mistrům podařilo vymontovat jedno z okének u dveří. Jeli jsme ve starším typu vozu. Řidič tramvaje snášel celou situaci klidně, ale sdělil jim, že bez okénka jet nemůže.
Jeden z Mistrů zvolal: „Mizíme!!!“ A opustil tramvaj.
„Karel rozhodl!“ Vykřikl další. „Jdeme!!!“
Mistři se sebrali, vypadli z tramvaje a vyrazili ulicí pryč. Cestou nadále provolávali „píča Damková“.
Řidič se nás zeptal, jestli nevíme, kde skončilo okénko. Jeden z cestujících mu oznámil, že si ho mistři vzali s sebou. Řidič zakroutil hlavou a šel to konzultovat s dispečinkem. Po chvíli nám oznámil, že musí jet do vozovny. Bez cestujících.

Tramvaj zhasla a vydala se nocí pro nové okénko u dveří. Beze mě a ostatních pasažérů. Rozhodl jsem se, že počkám na další sedmičku, protože měla jet za pár minut. Nastoupil jsem do poloprázdného vozu a koho tam nevidím sedět. Týpka s vyholenou hlavou a s mikinou s nápisem „Sparta“. Kluk ani nevěděl, jaké měl štěstí. Kdyby jel o deset minut dřív, pravděpodobně by dostal pěkně přes držku.
Ať žije Slavie!!!

Lou

Co jsem zaslechl, když jsem otevřel uši

Protože je v tramvaji tma při které se nedá číst, napíšu krátký blog a včerejší večerní tramvajové cestě.
Nečetl jsem si, ani jsem neměl ucpané uši muzikou a to vedlo k tomu, že slyším, co cestující povídají.
Jedné až smrtelně bílé a hubené slečně říká její společník ‚že sice vydělává dost peněz (ta dívka), ale že by si měla nějaký dát bokem na ty její excesy‘. Tak se ještě jednou podívám na tu dívku, která na poznámku o penězích a průserech nereagovala, v čem asi ty peníze vydělává. ?
Hned před nimi sedí slečna, která do telefonu svoluje, že by tedy mohla být ( možná ve smyslu ´hrát´) modelkou, ale musela by být „přioblečená“.
Ale perla nejzářivější přišla později v jiné tramvaji s dívkou sedící a mladíkem nad ní visícím. Slečna stále mluví, no tak mi to nedalo a zaposlouchal jsem se.
Za první čtvrtletí je úspěšnost u xenergy ..% a na call centru 74%! Muž odpoví „hm“. A na komfortu je .. A na call centru 81%!! „Hm“. „.. A ten přišel z rwe a dělal obchoďáka… Ja jsem taky dělala obchoďáka a myslím si, že jsem byla dobrá“ hned přišlo rychlé utvrzení o správnosti sebehodnocení. A rozhovor pokračoval dál. Na slánské vstala, byla vysoká skoro jako ten její parťak, dali si na jeho popud rychlý polibek a šli.
A já taky jdu (někomu povídat, jak jsem v práci dobrej).

Ladik

O noční tramvaji

…plné intelektuálů 🙂
Tak si zase po hodně dlouhé době jedu noční tramvají (letos snad poprvé :)) a jak se blížím k andělu, je tu víc lidí. Anděl je centrum. Tady mladý pán povídá, jak ho FASCINOVAL název koncertu, na který tedy šel a já nechápu, jak může být tak mimo jen z názvu, když to cock sucking bandu nesahá ani po kotníky. Už tu máme psy, ožraly, řvoucí své nálady a já vypínám. Snad to na andělu vystoupí.
Podnikový večírek se vydařil. S ředitelem se stále nekamarádím, což chápu jako výhodu. Udělalo mi radost, že naše nová kolegyně, kterou jsem viděl poprvé, se zadívala do mého exkolegy a kamaráda a hrála s ním balicí hru. Přišlo mi to legrační i milé a doufám, že při procházce noční Prahou nezmrznou.
Anděl to nevyřešil. Narvaná tramvaj směřuje do centra = Řep.
O Řepích mluvila minulý týden jedna mladá maminka. Bydlí tam/tady z finančního důvodu, ale my Řepáci víme, že to nejsou peníze, ale láska, která lidi drží v západní Praze. Západ je přece naším velkým vzorem. Jiná maminka mi povídala, že bydlení s dětmi na žižkově tak super není.
Kdo jste ještě v Řepích nebyl, udělejte si k nám výlet.

Ladik

Kykyrý

Ráno jsem jel v tramvaji s Jindrou. Mimo jiné jsme si vzpomněli na školu, když tramvaj byla nacpaná právě školáky, kteří vystoupili na Kavalírce a pravděpodobně si to namířili na mé gymnázium „Kavalírka – Highway to hell“. Mrazilo mě z těch řečí, které jsem zaslechl, jako např. kdo bude dneska zkoušenej, jak psali do písemky to,  co mají v sešitu, ale bylo to špatně. Jindra povídá (volná citace): „Vzpomínám, že mi říkali, že ještě budu na školu v dobrém vzpomínat, až budu chodit do práce. Není to tak.“ Já mu povádím něco jako: „Kdybys tam pokecal s kámošema, zahrál si karty, popíjel limonádu, tak by Tě to bavilo.“ Tím jsem chtěl navázat na naše povídání o pokeru ve sportovce, kde se člověk u karet napije, pokecá a je mu dobře. Prej tam Lukyhell minulej tejden vytočil jackpot. Aspoň bude mít na dárky 😉

Já bych se do školy nevracel. Před pár dny jsem jí lehce zkritizoval, že mi zošklivila naší krásnou literaturu. Jak jsem po přečtení Krakatitu byl právě na školu naštvanej, co to těm dětem dělá. O víkendu jsem Barborce kreslil na papír zvířátka a .. už to prostě neumím. Určitě jsem uměl malovat a když si člověk musí do školy nosit listí a patlat po tom vodovkama a kreslit jablko na známky, tak už radši nic nekreslí. Bára poznala jen Kykyrýho. Pak už nic. A já abych se učil znovu kreslit. Minule jsem tu zmiňoval i zpěv. Kdo rád si stoupnul před třídu puberťáků a zazpíval jim ach synku synku nebo ty jsi Martine strom zelený? Mě to nebavilo. Ale teď Báře klidně zazpívám. Třeba: proč bychom se báli, na Prachovské skály, dudlaj dudlaj da. S Bárou je legrace 🙂 Včera vykopla talíř s kaší do vzduchu, do brčka strká pastelku, Psychopsa láká na rohlík, který pak rychle sní. A tahle malá dračice má dneska svátek. Tak kykyrý, všechno nejlepší.

Ladik

 

 

 

O cestujících

Kdo si zrovna neveze zadek v autě až do práce, musí to vzít městskou. (Když tedy pominu pěškobus, brusle, kolo, koloběžku, skútr, motorku apod.) V metru, tramvaji či autobusu nejede cestující sám, tak musí trochu přemýšlet, aby neznepříjemňová cestu ostatním. Mně je celkem jedno, kdo co dělá, ale dva momenty zmíním. Nelíbí se mi, když na eskalátorech stojí cestující vlevo. Jednou, ještě za školních let, jsem poplácal vlevostojícího novinama po zádech, ať uhne. Teď už to zkouším prosbou.
Druhý moment je, když se lidi cpou na zadní plošinu tramvaje doprostřed. Chápu to, když je plná tramvaj, ale poloprázdná? A když vystoupí jeden roh, zůstane stát uprostřed?
Ale jinak jsou lidi slušní a to cestování v Praze ujde 🙂
P.S. Až na ty prázdniny, kdy se omezí doprava a jede to narvaný ráno, večer. Kdo kdy počítal, kolik tu cestuje studentů? Nebo proč se to omezuje? Ešmene?

Tramka Tramvajka

Na Blatinách už několikrát kolem mě protančila vysoká slečna a zastavila se vedle mě u o půlhlavy menšího kluka.  Asi spolužáci. Dneska jsem jel o pár minut dřív  a všimnul jsem si, že ten kluk už na zastávce čeká. Není to tedy náhoda, že spolu jezdí stejnou tramvají. Stejná třída, jiná liga. Kluk asi trpí Hrdlovým syndromem, mě tak napadlo, ani nevím proč (sorry Lou).

V tramvaji si užívám cestu čtením a posloucháním muziky. Dneska však to místo tramvaje byla pojízdná čekárna u doktora. takovej chrchlalů.  Lidi, oblékněte se, venku už je zima. Sice tam svítí sluníčko, ale ráno byly 4 stupně.

Na ípáku stává starý pán s kšiltovkoua žádá peníze na jídlo. Povídal mi, že jídlo je drahý.  Občas mu tam hodím nějakej drobák.  Dneska jsem ho neviděl. Včera jsem byl připravenej se ho zeptat, jestli tam bude stát až do smrti nebo se sebou začne něco dělat. Třeba si lehne před dveře nějakého domova pro seniory, že jim tam umře, jestli ho nenakrmí. Ale ani včera jsem ho neviděl. Tak snad dopadl dobře a leží teď někde s narvanym břichem v křesle u televize.

Na vyšehradě vjela do metra holka na vozíku. Neměla nohy. Vypadala sympaticky, nalíčená, učesaná. V obličeji úplně normální holka. Na pražáku vyjela a frčela k výtahu. Je ten život někdy pěkně krutej.

To nenatočíme.

čusLadik

Zhodnocení akce: měsíc bez MHD kupónu

V srpnu jsem tu psal, jak chci zkusit, zda se mi vyplatí nekupovat si kupón MHD a chodit do práce pěšky (mám to kousek) a na občasné cesty MHD si koupit sms jízdenku. Poctivě jsem to dodržoval a když jsem potřeboval jet tramvají nebo metrem, poslal jsem si smsku. Dneska jsem ale uvedenou akci ukončil a potupně si zas koupil MHD kupón, protože jsem se v zakoupenejch jízdenkách za necelé tři týdny dostal na 500,-, takže je jasný, že mně se to pořád nevyplatí, dokud budu jezdit několikrát tejdně do Řep za našima  plus občasně cesty na koncerty , do hospod atd.

Takže Ashman může mít radost, že jsem opět dneska navštívil pobočku DP na Andělu a zas si dobil opencard, zařadíc se tak mezi poslušné MHD ovečky. Béééé…..

Luke

Srpen

V posledních dnech trošku na náš blog kašlu, né že by nebylo o čem psát, ale nějak nebyla chuť a ani moc času. Dobrou zprávou je ale to, že už máme skoro hotovej byt a zbejvá přidělat 3 police a je hotovo. Statečně se tedy každej den potýkám s domácím kutilstvím a aby mě to moc nesralo, přidělávám každej den jen jednu polici a takže tímhle tempem to bude do pátku hotový.  Přesně za měsíc, 20. září, plánujeme udělat takovou menší kolaudaci, takže si to zapište za uši a doražte (to se ale netýká náhodných návštěvníků našeho blogu, kteří ani neví kam dorazit :))

A co se tedy v posledních dnech děje? Neveselé je to u našich, Táta už je víc v nemocnici než doma, Máma zas několikrát tejdně jezdí do své nemocnice … tak si řikám, že to zdraví je fakt důležitá věc a člověk by neměl životosprávu podceňovat ani za mlada. No nic, obraťme list k veselejším novinkám – třeba z TV VONA –  Ashman prej už po dalším úrazu (který si přivodil na squashi místo toho, aby šel s náma radši na pivo) praštil se sportem!  Jé, to jsem ten list obrátil trochu málo… 🙂

Pokusný měsíc bez MHD kupónu
Experiment začal 16.t.m., kdy mi vypršela platnost starýho kupónu a chci tedy teď další měsíc zkusit, zda se mi výrazněji nevyplatí jezdit na jízdenky a hlavně chodit co nejvíc pěšky. Navíc budu ušetřen ranních smrdutých tramvají a bezdomovců v nich, ale zas ochuzen o spolusedící/stojící hezké slečny….  nechci během experimentu rozhodně jezdit na černo, takže při cestách do Řepákova,na Žižkov či kamkoliv jinam si koupim jízdenku, ale cesty do/z práce, po městě, do Woodstocku chci absolvovat pěšmo.  Jsem zvědavej jak to výjde, ale pokud bych tím měl ušetřit jen pár desetikorun, tak se na to vykašlu a na další měsíc si pak MHD kupón opět koupim.

Toulky českou minulostí
Nejdřív jsem poslouchal rozhlasovou adaptaci těhle knih a v rádiu to má už přes 700 (!) 20 minutových dílů. Dostali jsme ale před pár lety i původní knižní vydání od Petra Hory Hořejše  (teda né od něj, ale že jako on to napsal) a musím říct, že je to psaný hodně zajímavě a čtivě. Knih máme doma myslím osm a já začal číst díl sedmý , který začíná napoleonským válkami a jejich odezvou u nás, dále Metternichovým režimem, obdobím Biedermaieru až po revoluční rok 1848, u kterého jsem teď. Líbí se mi, že je zde hodně kladen důraz na zobrazení všedního života té doby, takže kromě hlavního textu jsou vždy po krajích stránek psané různé zajímavosti, perličky či významné osobnosti oné doby. No, jak to vypadá, mám do konce roku co číst.

(Staro)nový člen Basketles
S kapelou jsme konečně našli novýho „Lennona“ a je to opět náš bejvalej zpěvák a zakládající člen kapely, Martin.  Docela na sobě mákl, jak pěvecky, tak kytarově, takže věřím, že to bude důstojná nahráda za původního kytaristu, mě :), protože já budu prozměnu hrát a zpívat u baskytary. První koncert v téhle sestavě bychom měli absolvovat v Praze na Palmovce, v sobotu 31.8. a pak následuje koncertní víkend 6 – 7.9, kdy se už bude lámat chleba na kšeftech.

Slávie
„Komu fandíš?“
„Schalke 04. a ty?“
„Slavie 0:7″… 🙂 TVL!

Luke

Opencard v heslech

OpenCard – tramvajenka
ve vlaku nenačtena
validátor nevidí
palác Adria výměna
Za 250 hned nebo za 100 kč do týdne
hodná paní, hodná druhá paní,
změna na reklamaci karty zdarma
vystavena hned
za odměnu dávám bonboniéru za necelou 100 kč
i tak se vyplatilo, opencard nová hned bezplatně a za bonboniéru.
Děkuji paním za přepážkami.
Vážím si jejich přístupu, dělat za přepážkou je o nervy, ale i tak jsou mezi námi vstřícní lidé.
Dneska taky budu dělat radost
Jako ostatně každý den 😉

Ladik

Bude se zdražovat jízdné v pražské MHD?

Sice to možná ani nenastane, ale jelikož to píšou na novinkách, určitě to musí bejt pravda 🙂  http://www.novinky.cz/domaci/302135-prazsky-dopravni-podnik-chce-razantne-zdrazit-kupony.html

Ach jo, nemám nic proti zdražování v případech, že je skutečně vidět zlepšení, a pokud by úroveň služeb šla nahoru. V případě dopravních podniků tu ale takovýhle zlepšení téměř nevidím. Napadá mě jen pár nových tramvají a několik opravených tras (které se opravují pořád dokola s periodou téměř obroční  – třeba trasa do Řep :)), ale bohužel nic takového jako třeba jako vyhazovači bezdomovců a ožralů z tramvají (tj konec smradu),  čistota sedadel a interiérů, lepší noční (či některé denní) intervaly a podobně.  Největší kladnou změnou za posledních x let pak bylo zavedení Opencard, což se ale neobešlo bez nezbytné aféry a pravděpodobného předražení  celé zakázky, což začíná být takový český sport :).

Ano, někteří mohou namítat, že v porovnání s evropskými městy je cena kúpónů MHD stále nízká, bohužel ale to platí i o té kvalitě, která by měla jít s cenou ruku v ruce.

Já osobně po přestěhování zvážim, jestli pro mě bude vůbec mít po zdražení kupón MHD smysl – pěší chůze je zdravá a na těch pár nezbytných jízd po městě si klidně koupím lístek nebo sms jízdenku…

fuj, to sem si dneska zaládikoval 🙂

Luke

V tramvaji bez hudby? Ne

Dneska máme ledovku. Nebo namrazu? Dzusa se nechtela vencit, byla to otrava. Z te otravy jsem si do usi nedal sluchatka.
V tramvaji jsem to napravil. Hned po tom, co jsem se dozvedel, ze Matyasek ji k snidani chocapic s mlikem a ze ho maminka musi neustale popohanet „honem“. Druha pani pokyvuje.  chocapic je pekna srajda. Ale detem chutna.
Vic me nezajima. Tadydadydaa. S hudbou se jede lip.
Tramvajovy blog ukoncen.

Ladik

Jizda

Tramvaje v zime maji nevyhodu, ze je rano venku trochu svetla, ale v tramvaji jeste tma. Misto cteni knizky tu sleduji scenu matky a dvou skolnich deti.
Holka a kluk sedi na proti sobe a maji rozehranou karetni hru ve stylu Pokemon. Kazdy ma aktovku tak obrovskou, ze tam maji asi celou detskou knihovnicku. Ve hre jim aktovky prekazi, ale na scenu prochazi matka a tasky si bere k sobe. Zamavalo to s ni tak, ze se potvrdilo to s tou knihovnou. Kluk s holkou zapasi na celou tramvaj sermujou kartickama. Matka vykrikne neco jako: „vzdyt nemas ukol“. Rozlozi si to a uz ho klukovi pise.
Kluk je takova tlusta kulicka. Nebudu ho hodnotit, ale jinak bych napsal, ze ma poruchy pozornosti a ve skole velky problemy. Na sobe teplaky. Ale v teplakach je i mama a vidam i mlady holky v teplakach, takze to vlastne ja jsem out za kalhoty.
Jako kratky vstup do tmave tramvaje to myslim staci.
Preji i vam zajimave cestovani po Praze.

Ladik