TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Tag Archives: muzeum

Technické muzeum a trojská ZOO

Je tu konec dovolený, to mi ale nebrání ješě napsat jeden cestovní blog a to přímo z terénu – konkrétně teď z vlaku :).

Ještě před odjezdem do Londýna jsme se s Žábou vydali na Letnou a  konečně jsme navštívili technické muzeum. To prošlo před několika lety kompletní rekonstrukcí a od té doby jsme ho chtěli již mnohokrát navštívit a dostali jsme se k tomu až teď.

Vstupné do muzea je cca 2 stovky na hlavu (jestli si vzpomínám dobře) plus stovka za focení, což jsem využil a v mé galerii najdete tedy nyní i fotky z muzea.

A co nás zaujalo?  Nejprve se zmíním o stálých „vedlejších“ expozicích v jednotlivých patrech muzea – ty jsou opravdu zajímavé – historii fotografie, historice záznamu a reprodukce zvuku, historie a vývoj domácích spotřebičů a vybavení,  TV studio,  historie hutnictví a dolování a najdete tu i část věnovanou československému (resp. Rakousko-uherskému ) námořnictvu.

Nejznámější část muzea je samozřejmě ona velká hala se spousty autíčky, letadly, motorkami, byckly, vlakem a ta zůstává v obdobné podobě, jako si ji pamatuju z mládí. Moc se mi líbily motorky od prvních „motorových kol“ (snad na parní pohon), přes první Jawy, Harleye až po moderní sportovní stroje. Mezi auty jsou krásné válečné mercedesy a nevěřil, jsem, jak byly obrovský oproti dnešním autům. Z Letadel je zde Spitfire, L39ka (jestli si to pamatuju dobře), pak replika jednoho z prvních létajících strojů a taky např. malý československý vrtulník.

MG_9705

V suterénu muzea je kavárna, kde jsme se občerstvili a kde si můžete dát pivko, kávu, vodu, jídlo z denní nabídky či např. Panini, pokud příjdou k chuti.

Další zajímavostí je bruselská fontána (která ohromila svět na světové výstavě v Bruselu v roce 1958), která je v muzeu umístěna v jednom předsálí.

Technické muzeum se nám dost líbilo a řadí se mezi moderní česká muzea, která stojí za to navštívit.

Včera jsme si  prozměnu udělali výlet do pražské ZOO, ve které jsme taky zhruba už 3 roky nebyli. Byli jsme navnaděni nedávnou návštěvou londýnský ZOO a  musíme potvrdit, že pražská ZOO je skutečně na vysoké úrovni a onu londýnskou ZOO překonává jak rozsahem, tak i zpracováním jednotlivých pavilonů.

Od naší poslední návštěvy se lecos v ZOO změnilo a to zejména v horní části – tam je zbrusu nový pavilon pro hrochy a pak opravdu rozsáhlé údolí slonů, které je zpracováno do nejposlednějších detailů a slonečci tak mají nyní opravdu prostor a pohodlí a je na ně i dobře vidět.
V dolní části je rovněž nový pavilon „Velkomlokárium“, ve kterém slony nenajdete. Bohužel jelikož je v pavilonu tma, nenašel jsem ale ani mloka…
Hrabáč kapský  je na svém obvyklém místě u žiraf a dělal opět svojí obvyklou činnost (spánek).

Zoo jsme si pak prošli skoro celou a nebejt všudypřítomnejch malejch harantů, byl by to opravdu  příjemnej den :).

Ze zahraničních ZOO nás nyní láká nová pařížská ZOO, který byla teď několik let zavřena kvůli kompletní rekonstrukci a měla by bejt po otevření skutečně klenotem mezi zoo.

Dneska nám tedy už pomalu končí dovolená,  zbývá dnešní výlet na vysočinu, zejtřeší hraní v Karlovej Varech, nedělní odpočinek a v pondělí hurá do práce.

Luke

Advertisements

Zápisky z Londýna #06 – návrat

Je půl druhé ráno a právě jsme dorazili z dovolený opět domů do Prahy. Náš poslední den v Londýně začal už časně ráno snídaní, balením, check-outem v  hotelu a po uschování kufru jsme vyrazili na poslední atrakci – Britské Muzeum, které jsme měli asi 15 minut chůze od hotelu (letos to bylo skoro všechno tak nějak blízko nás).

V britském muzeu (vstup opět zdarma) najdete rozsáhlé sbírky od prehistorických dob, přes ranné asyrské, egpytské či africké civilizace, přes Řím, Řecko a asijské kultury až do moderních dob. Rozsah expozic je skutečně ohromující (jako budova sama) a za cca dvě hodiny jsme shlédli jen malou část.

IMG_20140818_101939

Stihli jsme ale egyptské mumie,  pozůstatky soch z jednoho z divů světa (Mauzoleum v Halykarnasu)  a spousty soch kentaurů, porcelán čínské dynastie  Ming, japonské historické malby a kalygrafie, pozůstatky římské kultury a výstavu mincí.

Z muzea nás nakonec vyhnal hlad a žízeň. Letadlo nám mělo letět až v půl osmý večer, tak jsme se po sendvičovém obědě vydali na rozloučenou do Mable´s tavern a já se začal připravovat na cestu (4x spitfire beer). Čas nám ukrátili dost těžký křížovky, který jsme si z Prahy pro podobný případy přivezli a taky golf, který tam neustále pouštěj. Když jsem u těch pubů a taveren, tak jsem v tomhle seriálu zapomněl zmínit,  že v Anglii se v podobných podnicích chodí zásadně objednávat k baru. První večer jsme se chvíli nachytali i my a pak nás bavilo sledovat, jak se nachytávaj další turisti, který významně čuměj po barmanech a ti si jich nevšímaj.  Nakonec to má i výhodu – nemusíte platit dýžko, těžko vás okradou a můžete si z baru odejít kdy chcete (vždy se totiž platí po každé objednávce).

IMG_20140817_130220

 

Tři hodiny utekly v baru jako voda a tak jsme se pak rozloučili se severním Londýnem a přes Paddington station nás opět odvezl Heathrow express až na letiště. Zásobili jsme se časopisama (Playstation magazine a Guitarist) a očekávali jsme bezproblémový návrat. Ten nám bohužel překazila porucha letadla na systému odmrazování motoru, díky němuž jsme skoro 2 hodiny seděli v letadle a v době, kdy jsme měli v Praze přistávat jsme teprve nakonec vzlétali. Vzhledem k výše uvedenému jsme z letu moc dobrý pocity neměl (řikal jsem si, že by bylo vtipný zemřít při letecký nehodě v den, kdy Ládik znovu povil :)) , náladu mi pak zlepšila až malá lahvička vína na palubě od British Airways.

Londýn je tedy letos za námi, moc se nám to tam líbilo, a teď nám ještě pár dní odpočinku zbejvá v Praze – hlavně se těšim, až s Ládikem zapiju tu jeho velkou včerejší událost!

Jako takovou tečku za Londýnem nabízím poslední poirotovskou lokaci. Měli jsme jí asi 100 m od hotelu a prozradím, že je také z epizody „The Clocks“. Poznáte, co to bylo?

IMG_20140816_104932

 

Díky za pozornost!

Luke

Zápisky z Londýna #03 – bolavá noha

Přemejšlel jsem o titulku tohodle příspěvku a nakonec mi z dnešního dne utkvěla nejvíc  právě moje pravá bolavá noha – resp. její otlačenej palec od mojí plátěné hipster boty – důsledek to včerejší a dnešní tůry po Londýně. Chladím si nyní tedy nohu plechovkou piva Zubr a můžu tedy psát.

Spíme tu čím dál déle, takže jsme se dneska vydali z hotelu až kolem jedenáctý. Metrem jsme se přesunuli do Green Garden s úmyslem podívat se na Buckinghamský palác a pak v St. James parku ulovit k obědu nějaký veverky (Žábí plán).

Může mi nějaký  anglofil (či sir Bohdan Mrš) vysvětlit, co se děje za událost 15.srpna? U Buckinghamskýho paláce bylo totiž neuvěřitelně narváno, lidi stáli na zábradlích, plotech a něco pozorovali – že by jen obyčejný  střídání stráží? Nebo se mělo něco konat?

IMG_20140815_114014

Koukali jsme tam asi 10min, královna né a né vylézt, nahatej princ Charles taky ne, tak jsme se pomalu začali prodírat davem k St.James parku, který je hned vedle. Žába posvačila vafle s nutellou, sedli jsme si do parku  a čekali až se přiblížej veverky. Nepřišly. Za to holubů a kachen tu bylo habaděj, za chvíli se ale jedna otrlá veverka objevila, za ní další a pak už jsme jich na jednom metru napočítali pět..  tady je jedna maskovaná na stromě:

IMG_20140815_120640

Ulovit se žádnou k jídlu nepodařilo, tak jsme se vydali parkem směrem k Trafalgar square, kde nás čekala návštěva britské národní galerie. Příjemným zjištěním byl vstup zdarma a čekalo nás tedy 2300 obrazů z let 1500-1900…

Nejsem žádný velký obdivovatel výtvarného umění, sám jsem do něj zasáhl jen několika nesmrtelnými kresbami, nicméně se mi líbila botticelliho venus and mars (uchylný s malejma čertama), claudeho krajiny a pak samozřejmě impresionisté, se kterými mě seznámila žába kdysi v Paříži (v d´orsay muzeu) a kteří jsou zde též zastoupení mnoha díly.

Zde Venuše a Mars:

IMG_20140815_125128

Hodina a půl byla v galerii pro mě akorát a rozhodli jsme se pokračovat kinem. Na Leicester square jsou asi 4 kina, takže po obědě v jedné mexické restauraci jsme vyrazili do Odeónu na nový film Other Woman. Film s Cameron Diaz v hlavní roli. O chlapovi a třech ženskejch. Americká komedie. Někdo by měl Cameron říct, že už je na takovýhle filmy stará. Její sumeček naštěstí ukázán nebyl.

Po filmu jsme se mírně otřeseni vydali přes náměstí a náhle se před náma zjevil „M&M´s world“. Žába ho vzala útokem.

IMG_20140815_175443

..nakonec odcházela s pytlíkem vlastnoručně vybraných „emenems“ který si může každej zákazník na místě vybrat z velkých zásobníků. Jo a maj tam i variaci na Abbey road:

IMG_20140815_175403

Pak jsme se už potulovali skrz Soho a našli jsme pár dalších zajímavostí. Např. plné hospody lidí a velké hloučky stojící před nimi popíjející pivo. Šli jsme pak kolem BBC a narazili jsme i na tuhle následující lokaci – kteří z sherlocked cumberbitches zjistí, co se zde odehrávalo? (tip najdete zde)

IMG_20140815_181911

Už poměrně znavení jsme dorazili večer na Baker street, rychle se mrkli na zavřené výlohy rock shopu a Beatles shopu a vydali se metrem zpět k hotelu. Jdu si nohu zas chladit. Žába si dneska pořád dělala legraci z mý angličtiny, já si zas dělám srandu z její výslovnosti a tak nám to tu utíká ve všeobecným veselí :).

Zejtra začíná Premiere League, tak bych se chtěk mrknout na nějakej zápas v typický anglický hospodě – snad se mi to podaří realizovat.

Luke

Zápisky z Londýna #02 – HMS Belfast

Dnešek začal po anglicku – Žába připravila k snídani míchaný vajíčka se slaninou, abychom se posilnili na náročný den, který nás čekal.V dálce zněl známý zvon Big Ben (*oprava – byl to nedaleký kostel, jehož zvon „hrál“ stejnou melodii… :))

Nejprve jsme vyrazili k Florin Court – asi 3 km vzdálenému bytovému komplexu proslavenému ve  TV  jako byt slavného detektiva Hercula Poirota. Budova z roku 1936 obsahuje prý 120 bytů, sklepní bazén a posilovnu, 2 výtahy a ve skutečnosti se zdá menší než vypadá v TV (to ale platí skoro vždy a o všem :)).

IMG_20140814_103314

u budovy jsme se moc dlouho nezdržovali, měli jsme totiž v plánu projít se až k Temži a pak dle počasí vymyslet další program. Počasí tu dneska bylo opravdu různorodý, takže sluneční výheň se střídala s prudkým deštěm, zamračenem i klasickými přeháňkami.

Kousek od Florin court jsme nečekaně narazili na davy turistů fotící si budovu nemocnice. Co to?? Pak jsme si všimli nápisů v prachu na přízemních oknech budovy – „Sherlocked!“.  „Cumberbatch!“. Žába na to tedy hned nadšeně přišla – byli jsme u St. Bartolomew hospital, tedy místa, kde vrcholil třetí díl druhé řady seriálu „Sherlock“ a odkud se Sherlock vrhnul po souboji s Moriartym ze střechy na dlažbu…  inu vypadá to, že je to nové londýnské kultovní místo.

IMG_20140814_105129

Ve stínu St. Paul katedrály jsme poobědvali sendviče a vydali se konečně k řece na millenium bridge.  Na druhé straně řeky se do výšky tyčí nová dominanta jižního londýna – jakýsi skleněný pyramidový mrakodrap, kterej je tak óóóšklivej. Prošli jsme se pak skrz Tate modern – to je galerie moderního umění z bývalé londýnské elektrárny, vzali to kolem Sheakspearova Globe theateru až k ukotvenému křižníku HMS Belfast. Kolem ní jsme procházeli už před šesti lety, letos mě Žába k narozkám dopřála i výlet na palubu a byl to pro mě skutečně zážitek!

HMS Belfast je lehký křižník britského námořnictva, který byl v aktivní službě v letech 1939-1963 a který se účastnil např. i honu na německý křižník Scanhorst či vylodění v Normandii. Od 70. let je zakotven právě v Temži poblíž Tower bridge a od té doby slouží jako muzeum a je zpřístupněn veřejnosti. Loď je opravdu velká a jsou otevřeny všechny důležité části lodi a v každé z nich je textový, audio i video výklad o činnosti jednotlivých částí, obsluze, historii či dalších zajímavostech. Uvidíte i běžný život námořníků, jejich kajuty, lodní kuchyň, nemocnici, kantýnu a samozřejmě i části nejdůležitější – od strojovny, přes zbraňové a dělové systémy až po kapitánský můstek. Fascinující jsou velká 6 palcová děla a jejich obrovské „náboje“ a celý systém jejich nabíjení.

IMG_20140814_130647

Já četl o válečnejch lodích z druhý světový několik knih, ale až teď, když člověk na vlastní oči vidí, v jakém prostředí ty kluci tehdá žili a bojovali, si uvědomíte, že to nebyla žádná legrace či pohoda.

Na lodi jsme byli zhruba 3 hodiny, žíznivi jsme pak vystoupili na břeh a začalo šíleně pršet. Vzali jsme za vděk nedalekým Pubem „The Horniman at Hayes“, já si dal dvě blonďaté pivní slečny (měli i točenou Plzeň!) a Žába english tea s mlékem. Bléé.

IMG_20140814_140209

Začal náš souboj s deštěm. Vydali jsme se přes Tower bridge zpátky na severní část Londýna, museli jsme se ale stavit ve starbucksu a počkat, až se nejhorší přežene. Na chvíli se ale déšť umoudřil a tak jsme si alespoň z venčí prohlídli Tower, umělé mákové pole a vydali se zpět k domovu, Doufali jsme, že potkáme po cestě kino, což se nám nezdařilo, za to jsme našli ulici plnou klenotnictví a taky tuhle budovu – poznáte co to je a v jaké epizodě Poirota se objevila?

IMG_20140814_162729

Domů jsme dorazili znavení po cca 15 ušlapanejch kilometrech a zejtra to pojmem asi víc rekreačně a užijem si i metro.

Luke

IQLandia

v sobotu jsme s ženinými hujerovými navštívili liberecký zábavní a vzdělávací park IQLandia a tady je tedy několik dojmů.

Výlet po Liberci začal krátkým srazem s kamarádem Vaškem, kterýmu jsem vezl zvukovku a pak jsme se v naší sedmičlenné skupince vydali do centra města. Bylo skoro už poledne, takže jsme hladoví dorazili až do libereckého Pubu a tam jsme poobědvali (docela dobrý chili tam maj) a čepovali jsme si sami  dobrou plzeň. Chtěl jsem tam pak zůstat, ale nakonec jsem byl přemluven a tak jsme všichni vyrazili k cíli výletu – k věděckému a zábavnímu parku IQLandia, které je v Liberci u obchodního centra Babylon

Čtyřpatrový park nabízí zejména dětem možnost seznámit se zábavnou formou s fyzikálními zákony, vědeckými poznatky a navíc obsahuje řadu multimediálních i názorných hraček pro zabavení.  Každé patro je zaměřeno na jednu oblast (akustika, geologie, elementy,  člověk a tělo, sexmisie (?!)  a technika). Mě zaujal dětský kousek a stavebnice Lego, kde jsem zabral místo malejm harantům a postavil jsem si po dvaceti letech zas barák z Lega.  Líbily se mi vzduchové varhany (spíše vlastně píšťaly), stroj času  a různé blbůstky, kterých tam je fůra – můžete si vyzkoušet např. jak těžké to mají hlasatelé při předpovídání počasí (zelená stěna + kamera). Ostatním se líbil např. simulátor zemětřesení či hrátky s plastickou stěnou (či jak ji nazvat).

IQlandia je dobrý místo pro výlet, nicméně skutečně je to hlavně pro děti, takže vemte haranty a běžte se tam podívat :). A my ostatní se radši podívejme do nějaký hezký hospody nebo baru!

 

Luke

Muzeum gastronomie

v únoru otevře nové muzeum

V únoru se Praha dočká nového muzea, které tu chybělo – muzeum věnované jídlu a stolování!

Do této chvíle se jen čas od času objevily v různých muzeích dočasné výstavy týkající se stolování (např. povedená výstava Kaváren a Zájezdových restaurací první republiky v muzeu hl.m. Prahy v loňském roce). Nyní tu však vznikne muzeum zcela věnované gastronomii.

Muzeum se bude nacházet v Jakubské ulici č.12 a na jejich webu
http://www.muzeumgastronomie.cz není zatím uvedeno konkrétní datum otevření, pouze únor.

Už se tedy těšíme na návštěvu a pokud rádi jíte, pojďte se taky podívat!

Luke

dovolená je tu…

návštava Kouřimi a výstavy Beatlemánie…

Tak nám opět po roce s žábou začala delší dovolená, na kterou jsme se už mooooc těšili 🙂

Náš první výlet se uskutečnil včera a v doprovodu mého Dědy a Babičky jsme se vydali do dědova rodiště, do Kouřimi. Kouřím je malé a starobylé městečko s cca 1800 obyvateli, které leží zhruba 50km východně od Prahy a ve kterém mimojiné jedno z největších náměstí v Čechách. Kouřím možná také znáte z televize – v 90. letech se tu natáčel populární seriál Bylo nás pět.

A jak se do Kouřimi dostat? My jsme vyrazili vlakem – Kouřím má bohužel horší dopravní spojení – musí se přestupovat v pečkách a do kouřimi pak vede jednokolejka. Další možností (kromě auta) by byl autobus – rovněž ale s přestupem.

V kouřimi jsme obešli centrum a poslechli si výklad dědy, který tu „jako malý chlapec před válkou žil“ (před to druhou válkou :)) a podívali jsme se také do místního skanzenu lidových staveb

Počasí slibovalo déšť, ale nakonec se umoudřilo a bylo docela příjemně.

V neděli jsme pro změnu vyrazili na výstavu Beatlemánie, která je od července instalována v Muzeu hudby v Praze.

Výstava zabírá celé přízemí muzea a je zde k vidění plno zajímaých věcí, které jsou spojeny s Beatles – obaly desek, dobové noviny a články, nástroje, fotky, knihy apod. Výstava je koncipována chronologicky od vzniku Beatles, až po rozpad a poslední část je věnována sólovým rokům jednotlivých členů Beatles.

V první části uvidíte např. staré fotky Beatles z Hamburgu, českou kytaru Graciozo (exportní Futurama), na kterou hrával George Harrison v ranném období Beatles a první obaly alb s nahrávkami z Hamburgu (ještě s Tony Sheridanem).
Občas mě trošku zarazily exponáty typu – „kytara Pavla Sedláčka“ či „sako Viktora Sodomy“.. chápu, že autoři chtěli obraz Beatles zasadit do tehdejších našich poměrů, které tímto přiblížili, ale na to by myslím stačila část s obaly tuzemských alb a singlů či pár dobových fotek a článků.

Co se mi na výstavě líbilo:
Fotografie Beatles- některé z nich jsem vůbec neznal
Obaly alb Semaforu – také se to příliš do tématu výstavy nehodílo, ale potěšilo mě to 🙂
Bunda Johna Lennona, bílý klavír (byl jeho?), ukázka českých dobových kytar (různé jolany)
Překvapilo mě, kolik v 60. letech vyšlo u nás o Beatles publikací/článků
Líbili se mi i dobové plakáty na tehdejší (nejen Beatlesovské) filmy

Co se mi nelíbilo a co chybělo?
Ty 4 voskové figuríny, dovezené z anglie, byly opravdu příšerné… 😦
Chyběly klasické „beatlesovké nástroje“ a aparatura – kkytary Rickenbacker/Gretsh, VOX zesilovače… škoda, to myslím na výstavě dost chybělo – měli tam jen bicí Ludwig
Informace o revivalech byla nedostatečná – zmiňovala pouze Bugles a letmo zmínila The Boom. Myslím, že tady určitě měla být minimálně zmínka o Pangee, Broucích a Teplu – asi nejlepších českejch revivalech.

Každopádně shrnuto a podtrženo: celkově se mi výstava líbila, rozhodně ji doporučuji fandům Beatles k návštěvě

Luke

žrací víkend

sobota v ambiente brasiliero a neděle ve Kbelích a Amigos

V sobotu jsme s Žábou vyrazili na pořádný žrádlo – do restaurace Ambiente – Brasiliero v Praze na Staroměstském náměstí.

Ambiente patří mezi ten typ restaurací, kde zajídlo zaplatíte „paušál“ (tady je to cca 600 – 700,- za osobu) a žerete, co Hrdla ráčí :).

Začali jsme předkrmem, salátem, su-shi (který mi moc nechutnalo, protože tam je ryba :)) a pak přišlo na řadu konečně maso – nejdřív kuřátko na různé způsoby, hovězí, jehněčí atd.
Osobně mi nejvíc chutnalo hovězí – např na parmezánu. Vynikající byl rovněž grilovanej ananas. Žába zas sežrala spousty krevet a nějaký mořský potvroy (snad jí nenarostou ploutve).
K pití (který se platí zvlášť) jsme si dali martini, pivko a na závěr místní dobrou meruňkovici (či co to bylo) a jako desert ovoce s horkou čokoládou.

No já byl teda nacpanej tak, že jsem zhruba 24 hodin pak neměl hlad či ani pomyšlení na jídlo.

Druhej den (v neděli) jsme původně plánovali udělat si výlet na Ameriku, ale nakonec jsme změnily plány a vyrazili na letiště do Kbel do leteckého muzea. Překvapil mě vstup zdarma a počet vystavených letadel. I když je teď část muzea zavřená (rekonstrukce), tak jsme viděli velkou přehlídku letadel – od dvouplošníků ze začátku 20. let, přes německá letadla z druhé světové války („ukořistěné“ Messerschmitty bf109 a 262) až po proudové Migy 15,17,19 a 21 (v různých variantách), který je tam nejvíce. Zajímavostí je i několik západních stíhaček (např Phantom FGR) , stíhačky Saab (ze švědska) či ruské bitevní vrtulníky.

Po prohlídce muzea jsme šli do naší oblíbené mexické restaurace Amigos a poprvé jsme vyzkoušeli jejich zahrádku ve dvoře a je to tam příjemný. A zas jsem se slušně nacpal, takže teď v tejdnu asi budu držet dietu 🙂

Luke

PS: Fotky z Kbel jsou na rajčeti