TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Tag Archives: prace

Po roce v „nové“ práci

Včera jsme s Chechtem ve W mimojiné zapili i rok naší spolupráce v IT oddělení jedné nejmenované společnosti.  Pojem „IT oddělení“ zní tedy v našem případě trošku nadneseně, protože to jsme vlastně jen my dva v Praze, jeden kolega v Paříži, tři v UK a od Června jeden v Německu.

Já jsem se za ten rok naučil hodně novejch věcí (naposledy v minulým týdnu např. UniFlow pro bezpečnej tisk) a neustále jsem motivovanej na sobě pracovat, což oceňuju pozitivně a baví mě to. Zlepšil jsem se i v angličtině a to díky každodenní komunikaci v tomhle jazyce (česky mluvících je u nás asi jen 40 procent lidí) a taky díky lekcím jazyka, který mám 2x  tejdně.  Tenhle rok nás čeká velká událost v Červenci a to stěhování naší pražské kanceláře s cca 350 lidma do Butovic a dál certifikace ACMT 2016 od Applu (certifikovaný technik), kterou máme možnost si jako „ajťáci“ letos udělat.

Nemůžu se nezmínit i tom, že nám letos zaměstnavatel nabídl i krásný pracovní benefity- mezi nimi např. 12 sickdayů, docela velký příspěveky na důchod a živ. pojištění, plně hrazená nemocenská od prvního dne, zdarma lékařská péče u smluvní zdravotní firmy, placenej firemní mobil,  zvedli nám i hodnotu stravenek a zkrátka to v nás dělá pocit, že si nás váží – samozřejmě očekává se na druhou stranu i zvýšené pracovní tempo a tak si člověk přes den příliš neodpočine a nezastaví se.

Dalším nezvykem pro mě je i fyzická nepřítomnost nadřízeného (manažera) na pracovišti – v předchozích zaměstnáních jsem byl zvyklej, že je má práce bedlivě kontrolována, odezva nadřízeného téměř okamžitá a byl k dispozici téměř kdykoliv. Zde naopak, tím že máme managera v Anglii, je na nás kladená i větší volnost v rozhodování v otázkách každodenních a jen  videohovory jednou za 14 dní mě udržují v kontaktu s mým manažerem, kterého jsem vlastně ani zatím ještě osobně nepotkal.

Velkou oporou v tomhle prvním roce mi byl právě kolega a kamarád Arnošt a myslím, že jsme se vypracovali v docela produktivní dvojku.

Tolik tedy k prvnímu roku mé současné práce a já se těším na ty další měsíce a výzvy, který mě v práci čekaj!

Luke

 

První měsíc za mnou

IMAG0075

Tak v Concuru už mám za sebou první měsíc a je tedy čas k malému bilancování. Začátek byl docela krušnej, ale už jsem se naučil práci s active directory, diskovým kryptovacím systémem Sophos, už vim jak spravovat většinu interně používaných aplikací, potrápil jsem se s konferenčním systémem WebEx, pronikl jsem i do tajů Lenovo laptopů, poznávám powershell a absolvuju příšerně nudné dvakrátetýdenní školení na SCCM od jedné slečny z Microsoftu (uspávačka hadů, která navíc k časovému posunu školení dělá až pozdě odpoledne….). JInak ale skvělé. S kolegou Arnoštem Chechtem jsme si naplánovali každotýdenní meeting, kde probíráme pracovní novinky a dneska jsme se nechali vyvéstr až do 23. patra Empiria toweru a v naší relaxační místnosti jsme u žrádla meetingovali (výhled na Prahu viz výše). Jsem rád, že Checht tu je, hodně mi ten start ulehčil.  Za pár dní by mi taky měla přijít první vejplata a tak budu zvědavej, jestli fakt  příjde a nebo jestli jsem dělal zadarmo 🙂

Další věc – holky aneb kočky – aneb pokušení zde číhá skoro na každém rohu! V mé předchozí práci bylo sice pár hezkejch kolegyň, ale většinou to byly ajťačky a to včetně příslušného vzhledu – takže pohoda. Tady na Pankráci, kde jedna z největších koncentrací bussinessu, bank, zahraničních firem (plus obchodní centrum) je to skoro jedna kočka vedle druhé. Naštěstí pro Žábu – je zde i mnoho fešáků, snědých opálených bussinessmanů, takže mě si žádná nevšimá :)).

Cestou na oběd jsme dneska v parku u kafé na půl cesty našli několik téměř neoblečených slunících se sexy slečen (a jednu, kteoru měl někdo rychle zakrýt, ale neučinil tak) a to je znamení brzkého příchodu léta. Na léto se těšim  a už máme naplánovanou první dovču – nejdřív to bude BUdapešť a pokud to výjde v Srpnu, tak opět návrat na jezero Como v severní Itálii.

Tolik k posledním dnům – od dneška do zítřka je na žižkově na Parukářce opět Pivobraní, tak pokud se někdo k nám přidá, budeme tam zejtra od cca jedný.

Pivu zdar!

Luke

Práce a hokej

Po delší době se opět hlásím o blog-slovo. Už druhej tejden jsem v nový práci a je to mazec – ale už i řešim každodenní problémy uživatelů a kolegů, několik ticketů denně už dokážu zpracovat a jde mi to myslím čím dál líp. Checht mi vysvětlí vše, na co se ptám, takže celkově už ze mě pomalu opadává ten největší stres a tréma. Včera jsem měl první 1 to 1 video meeting s mým šéfem Darrenem z Londýna a dneska následovala i má první týmová videokonference. Také už jsme měli první skype školení od jedné dámy z amerického Microsoftu, která nám vysvětlovala SCCM a byla to skvělá úspávačka hadů. Za dvě hodiny jsme se dozvěděli, že systém umožňuje efektivní správu HW a SW zdrojů v doméně a že dokáže vytvářet logy.

Každej den chodíme s Chechtem na obědy a zatím pokaždý zkoušíme jinou hospodu a musím říct, že na pankráci a v blízkém dosahu Metra je toho dost ke snězení!

Další věc je, že už od víkendu mám nějakou chřipku a rýmičku a to mě sere. Ale co, ono to přejde.Musí. V sobotu totiž hrajem s Basketles v Žatci, rodném to Louím městě a hrát budeme přímo v Piváriu!

Teď k pražskému hokejovému MS. Náš tým hraje docela dobře, vylepšili jsme od začátku MS obranu a hlavně brankář Pavelec získal potřebnou sebedůvěru . Opět se ukazuje, že Jágr patří stále mezi nejlepší naše hráče a jeho absence na hřišti ve včerejším zápase proti švýcarsku byla dost znát. Slováci nepostoupili, což je pro mě trochu překvapení a suverénem MS je tým Kanady, který je jedním z nejsilnějších za poslední roky.

Zítra se ve čtvrtfinále utkáme s Finama a budu zvědavej, jak se nám bude dařit proti výtečně chytajícímu Peka Rinne (mu).
Tak držte palce!

Luke

Jarní chata a první dny v nové práci

Ládik tu psal o vejplatě a nových pomocnících v práci, ostatní voánci tu jen TVLujou, ale nenapíšou ani řádku blogu a já tu alespoň teď stručně splatím blogovací dluh za událostmi posledních dní.

Nejdřív se vrátím k jarní chatě – po rozlučce s bývalými kolegy v Tradici na Smíchově, jsem ve středu jen formálně ukončil starý pracovní poměr a ve čtvrtek jsme vyrazili na Bezděkov na každoroční jarní chatu. Ostatní řepáci se tentokráte nezúčastnili (asi stále TVLovali :)), ale poslové větru, zimy a deště – Káťa s Ondrou – ano. Stejně tak Kví s dobrotami a kávovým Adamem , aperolový Checht s Ženou a samozřejmě i Pan Mehehe s  rybou a výtečným vínem, které si slečna Kateřina chtěla uzurpovat. Za ty tři dny jsme se tam v různých sestavách obměnili, Ondra se hned v první večer po 11 Bernardech a medové slivovici stal průkopníkem nového záclonového tance, načež skoro celý druhý den prospal. Ochutnali jsme taky řadu pochutin a i přes chladnější počasí jsme si to tam docela užili. Shlédli jsme i první zápasy naší reprezentace na MS a opět se v některých z nás objevili nečekaně velcí a zapálení hokejoví fandové!

V pondělí v půl desáté jsem vcházel do CityToweru na Pankráci, kde nyní budu pracovat a spolu s devíti dalšími nastupujícími jsme si v angličtině vyslechli úvodní uvítání a představení firmy, pak nastoupil můj kolega Checht, představil nám IT systémy společnosti a pak už jsem se k Arnoštovi přidal, vyfasoval služební nb a mb a začalo tzv. provádění medvědů, jak tomu Checht říká  (s bývalým kolegou Medvědem to naštěstí nijak nesouvisí)- protáhl mě všema odděleníma ve dvou budovách, byl jsem postřelen nerf zbraní u administrátorů a poznal jsem řadu lidí různých národností – mých nových kolegů.  Odpoledne jsem se začal postupně seznamovat se systémy, hardwarem a sítí a čeká mě ještě mnoho informací, který budu muset „nasát“, abych byl platným a efektivním členem týmu. Snad to bude rychle :).

Luke

Čas změn

Musím začít dnes poeticky – je konec nejkratšího měsíce v roce, Jaro je za dveřma a s ním nový svěží vítr v našich životech. Tažní ptáci se za chvíli vrátí z výletu na jih, Jágr naopak míří na jih na Floridu, Ládik má novou pracovní pozici  a změny čekají i mě. Po 12 letech jsem dneska dal výpověď v současném zaměstnání a od Května posílím Chechtův tým v IT oddělení jedné americké společnosti. Bude to pro mě velká výzva, novej začátek a nová motivace, poznám nové lidi, budu pracovat s jinými technologiemi než dosud a procvičím se v angličtině, která bude v novém zaměstnání mojí hlavní řečí.

Ládiku, budu pracovat na Pankráci, takže to budeme mít kousek na pivko či občasný obědy 🙂

Držte mi tedy palce!

 

Luke

 

Vítězný Únor

…naštěstí si ale nepřipomínáme komunistickej puč ze 48. roku, ale mé vítězství nad rýmičkou! Ano, jsem již opět téměř zdráv, i pivo už mi zas chutná, takže se směle a vesele mohu pustit do života a taky do běhání, kde jsem skoro dneska nechal plíce.

V práci se teď nezastavíme, opět probíhá tajná pracovní akce a dře se od rána do večera! :). Na Youtube je můj kanál stále víc a víc populární, už ani nestíhám číst všechny denní komentáře a zatim mě to dost baví a reakce fandů jsou velmi pozitivní a potěší i první dorazivší bakšiš od Googlu.

S kapelami začínáme opět menší kolotoč koncertů – v tomto týdnu 2x s Doors revivalem, pak 2x s Basketles a počet koncertů na jaro příjemně narůstá.

Chodíme docela dost do kin, takže se můžete brzo těšit zas nějaký filmový blognutí,zkoukli jsme taky skoro všechny Bondovky a moc nás to bavilo. Na jaře nás s Žábou čeká další výlet do další z evropských metropolí – tentokráte do Bruselu a já se chci hlavně podívat na Atomium! Symbol výstavy Expo 58, kde naše Republika vyhrála řadu ocenění.

No a samozřejmě nesmíme vynechat belgická piva, čůrající chlapečky,  hranolky a uvidíme, co nás tam zaujme.

Užijte si také svůj vlastní soukromý vítězný Únor!

Luke

Vývojář

Tak jsem si dnes podepsal novou pracovní náplň. Stal se ze mě systémový vývojář a budu dělat hlavně … A to už jsem nečetl. Tři stránky činností. Stejně to vždycky končí „mimo uvedené bude plnit příkazy nadřízeného“. Tak co. Nikdo se mnou o žádných změnách nemluvil, nic nového asi po mně nikdo chtít nebude a kdyby jo, tak tím líp. 12 měsíců se věnuji na servrech věcem jen proto, že jsem nebyl línej/nebo jsem byl blbej a pak zjišťuji, že už to mimo mě nikdo jinej neumí, domlouvám s firmami školení, ale ti nahoře mají své plány; prsty v lumpárnách, kde mě nepotřebují. školení mi odkládají, tak se musím učit sám. Jediné místo, kde se daří, je naše odborná it knihovna, která naštěstí nepatří pod náš odbor a paní knihovnice nakupuje spoustu zajímavých it knih, na kterých se domluvíme a které mi půjčuje až do roku 2040. Takže skoro do důchodu 🙂
A to nejzajímavější nakonec. Peněz budu mít na korunu stejně. Tak o co vlastně šlo?
Pravděpodobně se jednalo o nějaký trik, aby se vlk nažral. Nevím.
Vy víte? 🙂

Ladik

Nerozdelavej praci v patek odpoledne

Letite pravidlo, ktere mi vstepovali zkuseni kolegove jiz od prvnich dnu v praci. A opravdu se vyplati jim ridit. Zacne-li zvonit telefon ve dve, ve tri odpoledne, je z toho pruser. Za ta leta v praci jsem to parkrat schytal v patek odpoledne, byl z toho patek nekdy az do pozdniho vecera a tezka hlava cely vikend. Dnes jsem si predsevzal, ze odejdu jiz ve dve, hned po obede, abych se vsem pruserum vyhnul, ale nevyhnul. Na pondeli jsem potreboval prichystat veci pro kolegu, protoze sazet na to, ze prijdu v pondeli v pul osme rano, nemuzu. Zatimco on prijde. Nefunkcni notebook take nemuzu resit, i kdyz mi je jasne, ze uzivatel by ho na vikend chtel funkcni. A kdyz jsem se uz zvedal, ze jsem vsechno setrasl, prisel kolega, ze si v utery a stredu musi vzit dovolenou. Coz by nebylo nic spatneho, az na to, ze utery je 30.9. A streda 1.10. U nas v praci se to ma tak: novi uzivatele nastupuji 1. A 1.10. Jich prijde nadprumerne hodne. My jim musime pripravit pocitace, jeden kolega odjede na skoleni a ten druhy si tedy vezme dovolenou. Jsou to pro me na jednu stranu super vyzvy v jednom nebo ve dvou technicich servisovat cely barak 650 uzivatelu, kdyz zacina rijen…
I kdyz jsem tedy z prace utekl driv (mam to ve smlouve, muzu jit uz ve dve, ale vetsinou tam jsem v patek do cca pul ctvrte ;)) budu mit o cem premyslet.
Nastesti mam dobrou hlavu. Nez dojedu domu, na praci si uz ani nevzpomenu.

Take mate v praci takovy stav, ze kdyz vam chybi jeden popr. dva lidi, padate na drzku?

Ladik

Reditel reditele

Reditel reditele neboli vrchni reditel si nas pozval na koberec. Ja, huba ukecana, jsem se tesil, jak mi to ujede a jak to pak schytam, ale ze ukazu odvahu a nebudu jen sedet a kejvat hlavou, kdyz s tim nebudu souhlasit. Dobre, byli tam se mnou i muj vedouci i muj reditel, takze jsem byl ten posledni v potravnim retezci, a tak jsem se drzel.
Kdyz ale poslouchate monolog, jak tohle by se melo zmenit, tohle, tohle a tohle, ve smyslu, ze my technici to mame zmenit a pritom to je skoro jeden kec za druhym, litoval jsem, ze nemam papir a tuzku, ze bych si delal poznamky, co tomu rediteli pak vyvratit. Jenze on porad mluvil a neprestaval, a tak jsem se ozval az ke konci, kdy mu dochazel dech. A kdyz mu ze me dosla i rec, tak se me zeptal, jak dlouho tam pracuji, jestli mu nechci rict, ze to nemam v popisu prace. A mam ja snad v popisu prace hlidani referentu, jestli v pracovni dobre hrajou solitaire? „Me jako technika nezajima, co dela referent v pracovni dobe. To at si hlida jeho vedouci“, jsem mu rekl a cumeli vsichni. A nejen to.
Ja mel pocit, ze nase oddeleni bude delat vse, pres koncove stanice, spravu serveru, metodiky, koncepce, bezpecnosti pro cely podnik s ohledem na VIP uzivatele, kteri mi budou volat na mobil. To prece nemuzeme odkejvat.
Pochytil jsem tam i slibne momenty ohledne konferenci a skoleni.
V pristich dnech uvidime, k cemu ta schuzka byla. Jestli to nebyly jen sliby chyby, mazani medu kolem huby a ve vysledku budeme oddeleni, ktere padne na drzku.

Ladik

Vedouci

King, braineater

Od kvetna jsme dostali noveho vedouciho. Mladej kluk cca 25-26 let, zvlastniho zjevu, divneho ucesu, pry s dykou vzadu za pasem. Popis by zabral stranku a tu si nezaslouzi.
Po prvni porade jsem mu rekl, ze je na nasem oddeleni zavedeno, ze si vsichni vcetne vedouciho tykame. A on, ze mozna casem jo, ze zustaneme u vykani.
Uteklo par mesicu a prisel novy kolega, ktery se s nasim vedoucim udajne trochu znal a ted to vypada, ze se znaji trochu vic.
A tak se nas vedouci dozvedel par veci pres svou spojku, mimo jine to, ze chodime na pivo. (Coz je skoro jistota, ze kolegove chodi na pivo. By byl zvlastni kolektiv, kdyby ne)
Poprve se tedy vydal s nami na pivo a privitala ho nejprve tak plna hospoda, ze musel byt na baru. A kdyz odesla kolegyne a on se k nam vesel, zkousel, kdo si da panaka.
„Kdo si se mnou dá panáka, prosím?“
„Welcomedrink“
To prisel k nam na oddeleni az ted, nebo tu uz je skoro pul roku? Panaka, prosim? No ulet. Nikdo se s nim nebavil, kdyz pry neco pronesl, tak to byla perla. Nas byvaly kolega mu nabidl tykani, tak pry po usilovnem premysleni odmitl. Jak rad jsem sedel na druhe strane dlouheho stolu.
Dalsi den jsem se dozvedel, ze jsem mu rikal, ze se sazime, jak dlouho tam vydrzi.
Casto si rikam, ze je to nezkusenej mladej kluk, ze bych pro nej mel mit pochopeni. Pak si ale rikam, k cemu je mi vedouci, ktery tym nestmeluje a nevede.
Ale recnik to je docela dobrej. Dnes se mi do telefonu predstavil krestnim jmenem, tak nevim, jestli uz se blizi to tykani. Prisel s dalsim bezva napadem, tak mu argumentuji, jak je to k nicemu, at se nad tim zamysli a on dela, ze nevi, proc mu to rozmlouvam. Tak se ten dalsi z jeho bezva napadu provede, nakonec, je prece vedouci.

Kolega z jine budovy mi dnes telefonuje, ze bychom si mohli delat technicke porady, ale bez vedouciho. To mi prislo vtipny. Porady oddeleni bez vedouciho. Pry by nam nic neporadil. Tak mu rikam, ze by tam treba chtel sedet a poslouchat nas. Pak sam uznal, ze se asi nesjedeme technici z nekolika budov bez vedomi vedouciho, tak si asi udelame telekonferenci.

Na psani je toho dost. Tak priste zase nejaka prupovidka.

Ladik

Jsem naštvanej

Vážení kolegové z mého zaměstnání, to se Vám ty moje prošlapaný, rozšmajdaný a propocený běžecký boty tolik líbily, že jste si je musel některý z Vás přivlastnit? Po 900 kilometrech? Hanba vám! Ale víte co? Mě neodradíte! Koupim si nové boty, budu si je tentokrát už hlídat lépe a budu běhat ještě rychleji!

Naštvanej Luke

Vedoucí, king, brainwashing; Noční zásah; sázení stromu

Každý den mě napadá pár témat na blogy, ale abych si sednul a psal, to už se mi nechce.

Tak se přinutím aspoň teď. V práci nám vedoucí řekl pápá. Nabral na sebe hrozně moc práce, pak se z toho začal hroutit, byl nepříjemnej a neměl čas. Pak mu nabídli jinou práci a on řekl čau, jdu, nemlaťte mě. A kolem nového vedoucího se strhl boj, protože tuhle funkci nikdo nechce.

V noci si spím a přemýšlím, jaká prekérní situace nás potkala, že raději riskneme cizího člověka do vedení ajťáků, než aby to vzal někdo z nás, když tu mě ze spaní vytrhne Džusí štěkot. Nejdřív jí okřiknu, ale ona v noci jen tak neštěká, tak se jdu podívat, co se děje. Z venku do bytu blikají policejní majáky a u nás na patře se hned za našimi dveřmi baví policisté s nějakým cizincem. Jdu si pro kalhoty, ať na ně nebafám v pyžamu a než se vrátím, jsou pryč. Z balkonu už jen slyším, že to je nějaký cizinec, co zabloudil. To se dá? Zabloudit do Řep do paneláku, vyjet výtahem až k nám a pak se nechat Policií vyvést? Něco s ním sepsali a pak bez něj odjeli.

Ráno jsem přemýšlel, jestli se mi to jenom nezdálo. A kdo vůbec zavolal ty policajty, když já je zaregistroval, až když odcházeli? Je to záhada. Ale ono se to určitě vysvětlí.

A na závěr vám napíšu storku, jak jsem v 1.A byl zvolen předsedou třídy. Úplně jsem na to na desítky let zapomněl a teď se mi to vrátilo. Možná v souvislosti s tím vedoucím, jak ho nikdo nechce dělat. Předsedu třídy taky nikdo nechtěl dělat. Byly to povinnosti a nic z toho. V 1.A jsem byl zvolen předsedou třídy. V šesti letech člověk ještě moc rozumu nepobral, ještě teď se lituji kvůli tomu, co se stalo. Rozhlasem zavolali všechny předsedy tříd, aby se sešli nad školou, kde byly záhony. Tam se za účasti asi nějakých straníků (psal se rok 1987) bude sázet náš národní strom – lípa. A protože to bude společné sázení, každej z předsedů si hodí lopatou. No a kde začneme? U předsedy 1.A. Dostal jsem lopatu, ještě teď si to pamatuju, jak po mé levici stáli všichni předsedové od prvňáků až po osmáky, po pravé ruce stojí učitelé a další mě neznámí lidé a byl jsem vybídnut, abych začal zahazovat strom, který postavili do vykopané díry. A moje šestiletá hlava si říká, proč zrovna já sám musím zaházet celej strom. Tak jsem se do toho pustil, ale hned po vhození hlíny do jámy mi lopatu sebrali a šel na řadu další. Až v tu chvíli mi došlo, že každej vhodí jen jednu lopatu, že je to vlastně jen symbolické zasazení a zbytek práce dodělal asi školník. No každopádně tam ten strom nestojí a já si ani nepamatuju, jestli vůbec rostl, protože až na tuhle vzpomínku si na žádnej strom u záhonů nad školou nevzpomínám.

Ladik

Nerozumná uživatelka

aneb, čím míň tomu rozumím, tím víc mě to stojí. Protože čím víc dám na sebe a čím míň dám na ty, co tomu rozumí, tím horší to je.

A teď k věci.

Jedna paní uživatelka se mě ptala, jakej bych jí doporučil notebook do 10 tisíc. Že fakt notebook s klávesnicí, protože se na něm bude hodně psát. Doporučil jsem jí dva modely za 9999Kč od Lenovo a říkám jí, ať vybírá Lenovo, Fujitsu nebo Toshibu (to jsou zkušenosti mého kolegy). Uběhlo pár týdnů a je tu s notebookem LENOVO(!) s windows 8. Koupila ho v Datartu (tam jsem jí teda neposílal. Čekal jsem, že to koupí, kam směřovaly moje odkazy, které jsem jí dal, myslím, že to byla Alza nebo CZC, ale super za to Lenovo).  V notebooku je i5. Jak se jí to povedlo sehnat do 10 tisíc? Nepovedlo. Najednou těch tisíců měla 16. Proč se mě tedy ptá, co bych koupil za deset, když si koupí úplně něco jiného za 16?

Nefungují jí OFFICE. Jak by taky mohly, když ty si nekoupila. Ale ona si přece zaplatila instalaci asi za 500 Kč. Tak co si to tedy zaplatila? Spuštění notebooku, odklikání Další další další, české, česky, ok. A navrch instalaci Avast antivirus free edition bez registrace na 30 dní. S bezplatnou registrací to je fungující antivir, ale bude si umět tato paní zaregistrovat antivir, když ani neví, co má v notebooku za systém a že tam nemá office? A to ani nemluvím o tom, že to ve store nabízí aktualizaci na windows 8.1. Těch 500 korun skončilo ve špatné kapse. Měly skončit u mě 😉 Místo toho mám v kapse ruce. Když to takhle paní chtěla, tak to má.

Ladik

Základní příjem

Včera jsem shlédl německý dokument z roku 2008 pojednávající o základním příjmu.
Nedá se to shrnout do několika vět, ale nějaké myšlenky z toho vypíchnu.
Tvůrci považují základní příjem jako další stupeň vývoje společnosti. Zrušení otrokářství? Nemyslitelné. Zrušení nevolnictví? Povolení ženám volit? Dostávat peníze zadarmo?
Kdo chce, ať si sám popřemýšlí, jak by vypadala naše země, kdyby každý dostával základní balík peněz jen za to, že existuje. K tomuto balíku by si přivydělával svým zaměstnáním. Já přeskočím dál, až skoro k závěru dokumentu a zmíním financování tohoto projektu, protože něco jiného je přemýšlet o utrácení peněz a něco jiného je vědět, kde se vezmou.
Nebylo to jednoduché na pochopení, možná má interpretace nebude dobrá, ale já to pochopil takto.
Občané budou osvobozeni od všech daní vyjma DPH a spotřební daně, kterou platí až koncoví spotřebitelé všichni ve stejné výši. Něco takového nám tu vypráví liberálové. Nechte lidem jejich peníze, sami se nejlépe rozhodnou, jak je utratit. Peníze se vrátí státu právě na dph a spotřebních daních, které nelze ošidit. Do toho je vložen sociální rozměr. Všichni platí stejné daně (procentuální), vraťme všem z těchto daní stejný balík peněz (nominální). To je financování základního příjmu.
Spotřební daň v dokumentu činila 50% hodnoty zboží/služby. Jak by to tedy vypadalo na příkladu?
Dostanu základní příjem 10 tisíc korun. Nechodím do práce +0. Mám 10 tisíc na měsíc. Utratím 10 tisíc, z toho 5 tisíc činí daň.
Dostanu základní příjem 10 tisíc. Chodím do práce a vydělám si dalších 20 tisíc (mzdy se budou muset kvůli základní mzdě upravit). Mám 30 tisíc. Utratím 30 tisíc, daň je 15 tisíc.
Děti by dostávali polovinu. V mém příkladu tedy 5 tisíc. Rodina se dvěma dětmi = 30 tisíc základní příjem.
Zase si chvíli popřemýšlejte. Hlodá vás závist, že by měl někdo peníze za nic, když vy se dřete od rána do večera?
Podle průzkumu v Německu a Švýcarsku si 80% lidí myslí, že ostatní přestanou pracovat, pokud budou dostávat základní příjem. 60% dotázaných však prohlásilo, že by pracovat nepřestalo a 30% by zkrátilo svůj úvazek. 10% dotázaných řeklo, že přestane pracovat.

Jestli se chcete pustit do diskuze, prosím oprostěte se od ideologie a nálepkování levice, pravice. Jestli by na tom vydělali cikáni nebo jiné vyžírky. Byli byste sami za sebe spokojeni, kdybyste měli část svého současného příjmu jistou i kdybyste se rozhodli dělat jinou práci nebo něco, co placeného vůbec není? Třeba věnovat více času TV VONA?

Ladik

Helpdesk IT

Když mi bylo 23 let, vedla se mnou pohovor personalistka a mladá dáma, která pracovala na helpdesku IT. Hlásil jsem se do jedné větší společnosti, která měla svůj IT tým na řešení počítačových problémů. Ta mladá dáma mi povídala, jak to u nich funguje. Uživatelé jí volají a ona spoustu incidentů vyřeší s nimi po telefonu. Když se to po telefonu nepovede, předá to ajťákům, to jsem měl být já, a ti to vyřeší.

Uteklo mi to o fous.

Teď dělám co dělám a když vidím, co mi sem chodí z Helpdesku, vzpomenu si na tu mladou krátkovlasou dámu a lituji, že nemáme někoho podobného i my tady. Z toho, co nám do incidentů píšou, víme pendrek. 🙂

Nezbývá než zvednou telefon a získat informace od uživatele přímo.

Ladik