TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Tag Archives: scifi

Riddick

Film, který není nijak oslnivý, ale rozhodně potěší každého příznivce drsné sci-fi. Asi tak by se dal v krátkosti charakterizovat třetí film o hvězdném vyvrhelovi, zločinci a ultra drsňákovi Riddickovi v podání Vina Diesela. David Twohy, režisér všech filmů o Riddickovi, měl s touto postavou velké plány a dokonce mluvil o velké sérii ve stylu Star wars. První film, Černočerná tma, si získal diváky svým zpracováním a vydělal slušné peníze. Jednalo se o sci-fi horor, kde si to skupina přeživších rozdala na opuštěné planetě s příšerami. Úspěch byl velký, a proto vznikl film Riddick: Kronika temna, který už byl o poznání dražší a bohužel nevydělal tolik, co se od něj očekávalo. Film rozhodně není špatný. Je dobře natočený, je tam spousta skvělých efektů, ale příběh nepřináší v podstatě nic nového a neotřelého. A naopak posunutí do vážnější roviny politických bojů Riddickovi nesvědčí. Pro výše zmíněný nízký výdělek byly další díly odsunuty k ledu. Pokračování vzniklo až nyní.

Děj Riddicka navazuje na předchozí film, kde se hlavní hrdina střetl s Nekromanty a nakonec mezi nimi získal vůdčí postavení. Ne všichni ho ale vidí rádi. Zradí ho a nechají napospas na opuštěné a divoké planetě kdesi neznámo ve vesmíru. Riddick se musí znovu naučit bojovat o holý život a čelit krvežíznivým tvorům zdejšího světa. Na planetě však je i opuštěná stanice, díky které ho objeví nájemní lovci. A hon začíná. Dvě skupiny lovců lidí proti Riddickovi a ti všichni proti zákeřným hadovitým příšerám.

David Twohy se vrátil k tomu, co fungovalo a uchvátilo diváky v jedničce. Riddick je znovu na opuštěné planetě a znovu bojuje proti příšerám. Všechny souboje jsou efektní a dostatečně drsné. Nechybí silácké řeči ani záběry na uřezané hlavy. Prostě klasická hororová akční sci-fi jak má být. To je ale na druhou stranu všechno, co film nabízí. Výhodou filmu ovšem je, že si na nic jiného ani nehraje, takže podtrženo a sečteno: v dané kategorii se jedná o velmi zdařilý snímek. Fanoušky seriálu Battlestar: Galactica potěší přítomnost herečky Kate Sackhoff, která nejen že ztvárňuje postavu přesvědčivě, ale navíc odhalí přesně to, co si všichni její fanoušci přejí. K filmu to prostě patří. David Twohy ví, jak namíchat správný koktejl zábavy a bylo by fajn, kdyby vznikly i další díly Riddicka, protože ta postava sama o sobě film utáhne.

http://www.csfd.cz/film/267963-riddick/

 

Lou

Reklamy

Enderova hra

Překvapivě málo slavných a ceněných sci-fi románů se dočkalo filmového zpracování. A když už se tak stalo, výsledek byl často předloze velmi vzdálen nebo výsledek budil rozporuplné reakce. Jedním z hlavních důvodů, proč se filmaři dříve nepouštěli do adaptací sci-fi bestsellerů byla nízká úroveň vizuálních triků. Situace na tomto poli se radikálně změnila. Dnes počítače dokáží vygenerovat vše, co se v bezbřehých fantaziích tvůrců urodí, a proto se filmaři mohou pouštět do takových projektů jakým je právě Enderova hra.

Enderovu hru napsal Orson Scott Card nejprve jako novelu, kterou potom rozšířil na román. V roce 1986 za ní dostal nejprestižnější ceny v oblasti science-fiction – Huga a Nebulu. Příběh nás zavádí do blízké budoucnosti, kde lidstvo za cenu velkých ztrát odrazilo 2 invaze termiťanů (hmyzu podobní mimozemšťané). Další útok by již mohl vést ke zničení celého lidstva, a proto se lidé snaží zničit nepřítele jako první. Ve speciálních bitevních školách se pokouší z dětí vycvičit geniální stratégy, nemilosrdné velitele flotily, kteří by dovedli Zemi k vítězství. Jedním z těchto dětí je Ender, který je ze všech nejinteligentnější a má největší předpoklady stát se významným vojevůdcem. Kniha sleduje jeho výcvik a poté i jeho strategické hry, kde však pomocí „hlásek“ (zařízení schopné komunikovat bez prodlevy i třeba přes celou galaxii) ovládá celou flotilu a zničí domovský svět Termiťanů. Ukazuje se však, že celý konflikt byl ve skutečnosti jiný, než jak mu jeho učitelé tvrdili.
Orson S. Card napsal několik pokračování, kde dále rozvíjí Enderův příběh. Několik knih z této série bylo nominováno na Huga a Nebulu.

Každé převedení slavné knihy na filmové plátno provázejí obavy, zda se příběh podaří zpracovat věrně. Film používá jiné prostředky než psaný text a oproti třeba seriálu je i limitován délkou. Na dvanácti hodinový film vám do kina půjdou jen opravdu skalní fanoušci a to ještě pouze za předpokladu, že cena za vstupenku nebude šestkrát vyšší než obvykle a budou v promítání pauzy na občerstvení a vyprazdňování (popřípadě roznos občerstvení přímo do sálu a bažant). Osobně si myslím, že pro mnoho známých děl je lepší a schůdnější převedení na seriál než na film. Seriál má oproti filmu dostatek prostoru, takže může hezky vykreslit postavy a zachytit celý děj. Dobrým srovnáním může být Pán Prstenů Hra o trůny. I přes velkou stopáž všech tří filmů Tolkienova díla se stejně nedostalo na všechno. Naproti tomu Hra o trůny se drží předlohy a postupně se posouvá vpřed, aniž by seriál musel něco obcházet nebo zkracovat (až na drobnosti samozřejmě).

Enderova hra je krátký román, což výrazně pomohlo tvůrcům adaptovat jej na dvou hodinový film. Změny v ději zde jsou, ale nejedná se o nic důležitého. Základní linie zůstala stejná a co je důležité, hlavně také celé ladění příběhu a jeho hlubší přesah. Jednoznačně se dá říci, že Enderova hra je zdařilá adaptace. Režisér Gavin Hood ukázal, že když má dobrý scénář, natočí výborný film. Jeho X-men origins: Wolverine také nebyly po režisérské stránce špatně natočeny, problém byl spíše se scénářem. To tady není. Asa Butterfiled, představitel Endera, ztvárňuje postavu dobře, za to Harrison Ford mi do role plukovníka Graffa, který velmi usiluje o vyhlazení nepřítele, moc nesedl. Ben Kingsley nemá velký prostor, ale na svou postavu se hodí velmi dobře. Film má podmanivou hudbu, zajímavou kameru a kvalitní vizuální efekty.

Enderova hra před nás pokládá otázky týkající se dalšího sociálního, politického, vojenského a morálního směřování lidstva. Je ospravedlnitelné vyhladit celý druh pouze na předpokladu, že by nás mohl zničit? Je možné využívat děti ve vedení války? Jak velká práva budou mít jednotlivci? Kde je hranice, za kterou v těchto věcech přejít nemůžeme?
Sledujeme příběh malého kluka, ale přesto se nejedná o rodinný nebo dokonce dětský film. Je to válečný film viděný očima dítěte. Překroucená realita, kde platí zcela jiné hodnoty, než na které jsme nyní zvyklí. Ve jménu přežití celého lidstva jsou manipulováni jednotlivci. Je dost možné, že během sledování filmu a potom i po odchodu z kina budete mít zvláštní pocit, který by se dal asi nejlépe vystihnout těmito slovy: tady je něco špatně, takhle by to být nemělo. A to je to nejdůležitější, o čem příběh Enderovy hry je. To je to k zamyšlení.

http://www.csfd.cz/film/306861-enderova-hra/

Lou

Gravitace

minulý čtvrtek jsme s vonákama v kině shlédli film Gravitace of Alfonso Cuaróna a pro mě to byla už druhá projekce tohoto filmu. Děj filmu se dá shrnout v jedné větě: návrat kosmonautů na planetu Zem.  Aby to nebylo tak jednoduchý, tak je jejich loď zničená mrakem úlomků z vybouchlé družice a oni si tedy musí v prázdném vesmíru poradit odkázáni sami na sebe…  film je skutečně strhující drama, ve kterém hrají jen dva herci (Sandra Bullock a George Clooney) a na diváka zde působí velikost a osamělost vesmíru a jeho drsné prostředí, klima a neúprosné fyzikální zákony.

Nádherná je práce s kamerou a vizuálně je film opravdu hodně povedenej a zážitek musí bejt ještě větší v 3D verzi (tu jsme zatím neviděli). Film nedoporučuji vidět v kocovině, protože v tom množství „rotujících“ záběrů by se Vám mohlo udělat i nevolno :).   Herci hrajou dobře,  Sandra Bullocková – doktorka Ryan Stone –  zde není žádná sexbomba (tou ona ale nebyla nikdy) a Clooney hraje svého klasického prošedivělého „pohodáře“ Matta Kowalského, tak jak ho známe z jiných filmů. V příběhu jsou naznačeny i minulosti obou hlavních postav a hlavně rodinné trauma doktory Stoneové je ve filmu připomínáno až moc často na můj vkus.

Dalším kladem filmu je jeho délka – 90 minut – film mě skoro nenudil (kromě zmíněného vzpomínání Stounové na svou mrtvou dcerku) a zejména závěr je opravdu napínavej. Z hlediska reality se mi zdál film přiměřenej skutečnosti – nicméně sem tam si občas člověk u některých scén řekl – „ve skutečnosti už bys byla mrtvá/uhořelá/umrzlá…“ 🙂

Běžte se na gravitaci podívat a ideálně ve 3D, protože tohle je film, kterej trojrozměrnou technologii dokáže skutečně dobře využít. A odhaduju, že minimálně za kameru či triky je tenhle film horkým adeptem na Oscara…

Odkaz na csfd:

http://www.csfd.cz/film/275420-gravitace/

Luke

Časopis XB-1 končí

„Časopis XB-1 končí“. Tímto smutným oznámením začíná zpráva šéfredaktora v červnovém vydání časopisu a stejné oznámení je k nalezení i na webu. Je tomu bohužel opravdu tak, nejedná se o nemístný žert, a proto urychleně udělejte jediné – odsuňte se s židlí od počítače, aby vaše klávesnice byla ušetřena proudu slz. A klidně brečte. Je to zdravé.

Časopis XB-1 vznikl jako přímý nástupce Ikarie, která zde vycházela už od divokého začátku devadesátých let, kdy k nám v plném proudu vtrhla světová sci-fi a fantasy díla. Už od začátku Ikarie publikovala kvalitní zahraniční povídky a k tomu přidávala práce českých autorů. K tomu jste dostali přehled knih, které právě vychází na poli vědeckofantastického žánru, a recenze vybraných děl. Nechyběly ani zpráva z českého fandomu, přehled soutěží a recenze žánrových filmů. Redakce Ikarie také pořádala soutěž Ikaros, kam jste mohli zaslat povídky do délky 40ti normostran. Ikarie prostě nabízela všechno, co si pravý fanoušek sci-fi mohl přát.

V listopadu 2010 rozhodla Mladá fronta, vydavatel Ikarie, o zastavení vydávání. Mladé frontě se zdálo, že Ikarie již do budoucna nebude úspěšná. Redakce se ovšem nevzdala a začala časopis vydávat sama. Ikarie dostala název podle českého sci-fi filmu Ikari XB-1, a proto přímý nástupce dostal název XB-1. Časopis dostal skvělý layout a obsah zůstal stejný jako u Ikarie. Kromě dobrých povídek, recenzí a zpráv ze světa fantastiky přibyly ještě teoretické články amerického spisovatele Jasona Sanforda, který se dlouhodobě zabývá žánrem sci-fi. Musím říct, že jeho postřehy k jednotlivým dílům i různá doporučení byla vždy velmi zajímavá. Zachována v XB-1 zůstala i literární soutěž, která se jen přejmenovala na Daidalos.

Vlado Ríša v prohlášení, šéfredaktor XB-1, uvedl, že časopis skončil kvůli ekonomickým problémům. Nepodařilo se obnovit původní čtenářskou základnu Ikarie a také se projevila současná ekonomická krize, která kultuře nepřeje. Částečně se také nepodařilo dostat XB-1 k prodejcům. I přes velké snahy časopis propagovat ho bylo velmi těžké sehnat (někdy člověk musel oběhnout třeba i pět trafik, než na XB-1 narazil), jedinou zaručenou metodou bylo předplatit si ho. Osobně si myslím, že při větší propagaci časopisu by ke konci dojít nemuselo. Sci-fi má pořád sílu oslovit především mladou generaci.  V každém případě je to velká škoda, protože XB-1 přinášela opravdu vždy to nejlepší ze světa sci-fi. Poslední dobou se mi dařilo i přečíst hodně povídek, které v časopisu vyšly. A v neposlední řadě to je pro mne i ztráta osobní, protože za posledních šest let mi v Ikarii a poté XB-1 vycházela každý rok minimálně jedna povídka.

Na tomto místě bych chtěl poděkovat Vlado Ríšovi, Jaroslavu Jiranovi, Martinu Šustovi a dalším lidem, kteří časopis vytvářeli. Díky, byl to vždy neobyčejný zážitek.

 

Web zůstane zachován, podívejte se tedy aspoň na něj:

http://www.casopisxb1.cz/

 

LOU

 

Prometheus

Zatímco mýtickému Prometheovi rval každý den játra orel (nebo jiný dravý pták… co já vím), Prometheovi-filmu ho rve reklama. Nebo přesněji řečeno: přehnané očekávaní. Mor moderního filmového průmyslu. Rozlézá se internetem a roznáší falešné informace. Ještě než padla první klapka, Prometheus dostal punc skvělého filmu, který naváže na úspěch prvního Vetřelce a oživí sérii, která se roztodivnými mutacemi s Predátory dostala někam hodně mimo. A Prometheus opravdu měl všechny předpoklady proto, aby se stal výjimečným filmem, který se zapíše do dějin kinematografie zlatým písmem stejně jako první Vetřelec nebo třeba další Scottův film Blade runner. Bohužel se tak nestalo, ale neznamená to, že by Prometheus byl špatný film.

Prometheus začíná velkolepě. Vizuálně strhující začátek, který slibuje pátrání po původu lidí na Zemi. Pátrání po našich předcích! (prý to nejsou opice, jak jsem se marně snažil vnutit naší učitelce na biologii). Vesmírná výprava se dostane na vzdálenou planetu, kde bychom měli dostat odpovědi na všechny otázky, které nás zajímají. Pak ovšem přechází zlom a film se změní v klasickou hororovou vyvražďovačku, kde dějové zvraty mají za úkol jen překvapit diváka. Logika už jde stranou. Jinými slovy: Je to jako kdybyste se dívali na Blízká setkání třetího druhu a zhruba někde uprostřed se film změnil na další díl Halloweenu. Je to škoda, protože zápletka byla postavena velmi dobře, režie Ridleyho Scotta je precizní, záběry úchvatné, triky špičkové, atmosféra správně hutná. Ale vadou na kráse je scénář. Skoro mám pocit, že druhou část scénáře psal někdo jiný, nebo byl autor celou dobu zhulenej.

Jaký tedy film doopravdy je? Když jsem odcházel z kina, měl jsem z filmu smíšené pocity. Vidět po dlouhé době v kině sci-fi odehrávající se v dalekém vesmíru bylo fantastické, ale zároveň jsem byl zklamán z konce filmu. Také jsem očekával, že to bude něco víc. Když to hodnotím zpětně (s odstupem nějakých tří týdnů) převládají ve mně spíš pozitivní pocity. Je to tím, že už se na to dívám jako na obyčejný sci-fi horor. A jako takový je Prometheus dle mého názoru dobrý.

 

LOU

 

 

 

Inception

Christopher Nolan vytvořil dokonalý filmový sen

Inception je film, který vás rychle upoutá, nenudí vás, předkládá vám jeden nápad za druhým, je vizuálně velmi zajímavý a když skončí… tak ho chcete vidět znovu. Znovu si chcete projít celý příběh a sledovat všechny nitky, které se krásně proplétají a tvoří dokonalý celek. Inception je opravdu jeden z nejlepších filmů, které byly kdy natočeny a když vám někdo tvrdí, že je to pitomost, tak to říká jen proto, že ten film nepochopil. Inception není oddychová zábava, při které necháte mozek doma a do kina vezmete jen svoje svaly a pohlavní orgány. Inception je o přemýšlení a také o tom, co jde ještě dál než přemýšlení.

Inception se dá přeložit jako Počátek, ale věrnější je termín, který je pak používán v průběhu filmu – vnuknutí. Skupina lidí se pomocí důmyslné technologie dokáže dostat do snů lidí a v nich potom krást informace. Jsou to odborníci na průmyslovou špionáž. Většinou cestou vlakem či letadlem uspí daného člověka a pomocí propojení sdílí sen, který vytváří za účelem získat informace. Není to jednoduché, protože podvědomí se brání a vytváří různé projekce. Sen je ale sdílený, a tak se z podvědomí můžou vynořit i projekce ostatních lidí, kteří sen sdílí. Možná není špatné přečíst si před návštěvou kina něco z Freuda (vědomí, podvědomí, nevědomí). Během jednoho snu se ale dostávají ještě hlouběji a to tak, že ve snu znovu usnou napojeni na přístroje a dostávají se tak do snu ve snu, na druhou úroveň. A pak i na třetí a na každé úrovni běží čas pomaleji než v té předchozí.

Skupina nyní dostane zcela odlišný úkol – ne myšlenku ukrást, ale vnuknout. Zasít někam hluboko myšlenku, která pak ovlivní chování. Hlavní hrdina Cobb (Leonardo DiCaprio) ví, že možné to je. Proč to ví, je jedna z hádanek filmu. Leonardo DiCaprio už dávno není ten klučina, který se potopil s Titanikem, je to opravdový Pan herec, který podává další ze svých nadstandardních výkonů. Zdatně mu sekunduje Marion Cottilardová, Ken Watanebe, Michael Caine a další.

Inception je další vynikající film Christophera Nolana. Další jeho film, který je originální a plný nápadů. Upozornil na sebe Mementem, které bylo vyprávěno odzadu do předu, ale s tím, že na konci (tedy vlastně na začátku) jste stejně byli překvapeni pointou. Insomnie byla skvělý krimithriller s Al Pacinem, Dokonalý trik měl výborný scénář a Batman začíná a Temný rytíř slavili úspěch jako skvělé přenesení komiksu na plátno. Zejména Temným rytířem Nolan bodoval a těžko soudit, zda je Inception lepší či nikoli. Oba filmy jsou hodně odlišné, takže se to posuzovat nedá.

Inception je jako skok do neznáma a zároveň do hloubi duše každého člověka. Jiří Pavlovský ve své recenzi pro Ikarii napsal, že Inception má blízko románům Philipa K. Dicka a já myslím, že je toto přirovnání přesné. Nejde zde o přesuny mezi realitami, jde zde přesuny mezi sny… ale jak víme, že všechno není sen? A co je vlastně reálné? To co myslíme? To co je v naší hlavě? To všechno jsou otázky, které Inception vyvolá. To všechno jsou otázky, které vám Inception vnukne během projekce.

Film trvá přes 140 minut, ale kdyby měli být pořádně rozpracovány všechny nápady, mohl by mít klidně i dvojnásobnou délku. Bude zajímavé, jestli nějaká delší verze nevyjde na dvd. Příběh na to potenciál má. Při současné délce scény ubíhají rychle a nejsou zde hluchá místa. Inception je výborné sci-fi drama se špetkou tajemna a sledovat ho v kině je perfektní zážitek.

http://www.csfd.cz/film/254156-pocatek/

LOU

Predátoři

Adrian Brody zanevřel na piano a rozhodl se nakopat zadky predátorům (nebo oni jemu)

Na neznámou planetu je unesena skupina osmi lidí. Účel jejich únosu rychle vyjde najevo – jsou lovnou zvěří pro Predátory. Hlavní hrdina žoldák Royce (Brody), sniperka Isabella (Alice Braga), zabiják mexických drogových kartelů (Danny Trejo), voják ze Sierry Leone, voják z Čečenska (Oleg Taktarov), zabiják japonské Jakuzy, odsouzený zločinec (Walton Goggins) a jeden civilista procházejí džunglí a prchají před Predátory. Šance na přežití: minimální.

Producent Robert Rodriguez a režisér Nimród Antal natočili svůj film o predátorech s úmyslem vytvořit pokračování na jedničku a podle toho také film i hudba, která věrně napodobuje Silvestreho soundtrack vypadá. Podobné je i prostředí džungle, nástrahy, atmosféra a dokonce se dočkáme i rotačáku. Styl celého filmu se nese ve stylu osmdesátých let, kdy původní Predátor vznikl. děj je svižný, postavy jsou zajímavé, akce střídá akci a není cenzurovaná, takže vidíte useknutí hlavy apod. hezky zblízka.

Adrien Brody se zhostil své akční úlohy nezvykle dobře (vůbec byste do něj neřekli, že by kdy hrál na piano). Jediné co na něm vadí je tedy to, že na něj v této úloze nejsme zvyklí. Uživatel POMO na CSFD píše: „Adrien Brody O.K., ale Liam Neeson by byl lepší“ a já s tímto rčením souhlasím. Ostatní postavy jsou obsazení dobře. Danny Trejo vytvořil zase jednu svou typickou roli. Nejlepším borcem je ale pro mě postava zabijáka Jakuzy, která je zkrátka cool. A jak nášup se tam objeví i Morpheus (Laurence Fishburne).

Rodriguez chtěl natočit Predátory už v devadesátých letech, ale nakonec z projektu sešlo, a tak ho realizoval nyní a režisérskou kšiltovku dal Antalovy, který dokázal kvality akčním filmem Ozbrojení a nebezpeční (vyšlo u nás na dvd). Kdyby tenhle film natáčel Rodriguez, patrně by to sklouzlo k parodii, Antal dokázal věrně napodobit styl jedničky. Rozpočet 45 miliónů je znát a Predátorům by slušelo aspoň 90, ale tady se projevuje Rodriguezova filmová genialita, kterou už prokázal předtím – za málo peněz dokáže udělat opravdu hodně muziky. Zatímco jiný režisér by za tyto peníze sotva uspořádal koncert ve Vagonu, Rodriguez dokáže naplnit O2 arénu.

Predátoři jsou lepší než Alien versus Predátor a jeho pokračování, je to perfektní zpracování rozjetého Predátora. K dokonalosti jim chybí jen Arnold, ale ten loví predátory coby guvernér a nemá čas.

LOU

Distrikt 9

zajímavé sci-fi

Téma mimozemšťanů uprchlíků, kteří hledají na Zemi azyl už tu jednou bylo. Ve filmu Alien nation (u nás uváděném pod názvem Lebkouni) z roku 1988, sledujeme detektivní příběh zasazený do mimozemské komunity žijící v Los Angeles. James Caan tady honí vrahouny mimozemšťany a pomáhá mu v tom první lebkoun v řadách LAPD. Klasický akční thriller osmdesátých let okořeněný sci-fi tématikou. Na základě filmu potom vznikl i seriál a na něj navazující televizní filmy. Mimochodem, stojí za zkouknutí.

Distrikt 9 v této hlavní myšlence tedy není vůbec originální. Novátorský je ovšem v použití tohoto hlavního tématu a potom ve zpracování. Alien nation byla víceméně kriminálka, Distrikt 9 se ubírá spíše cestou čisté sci-fi a zaměřuje se na vztahy mezi lidmi a mimozemšťany. Hlavní hrdina není vůbec žádný borec (ani vzdáleně nepřipomíná Jamese Caana), je to úředníček, který má na starosti distrikt 9, oblast, kterou obývají mimozemšťané. Správný název by měl být ghetto nebo slum.

Mimozemšťané taky nejsou žádní frajeři jako třeba vulkánci, ani válečníci jako klingoni. Jsou tom prostě takoví obyčejní bufeťáci, kteří se živí odpadky a chytří moc nejsou (až na vyjímky). Kromě toho že top jsou bezdomovci, jsou ale taky tajemní. Přiletěli před dvaceti lety a asi se jim porouchala vesmírná loď, která se teď vznáší nad Johanesburgem. A ano, správně jste pochopili, přistáli v Jihoafrické republice (snad kvůli fotbalu nebo vuvuzelám).

Hlavní hrdina Wikus Van De Merwe je přesně takový typ člověka, kterého byste čekali pod tím strašným jménem co má (tímto se jihoafričanům omlouvám; jmenujte se normálně a bude klid). Jednoho dne jde s ozbrojenou skupinou do distriktu 9 předat příkazy o přesídlení a nakazí se mimozemskou látkou a začne se měnit na kreveťáka (tak se těm mimozemtanům v lidových kruzích (nemyslím v hlavním stanu KDU-ČSL) říká. Jeho milá vláda nelení a chce jeho mutace využít pro vojenské účely. Wikus ovšem uprchne a zábava začíná.

Distrikt 9 v podstatě nemá žádná hluchá místa. Je plný černého humoru (zaměřeného na kreveťáky) a také je plný akce (zejména n akonci to je vážně řežba). I když na konci se rozluštění záhad moc nedočkáme, finále je vygradované a po shlédnutí filmu odcházíte do Sportovky s pocitem, že jste zase jednou mohli vidět dobrý sci-fi film. Víc takovýhle filmů.

http://www.csfd.cz/film/257869-district-9/

LOU

Dark Knight

reflexe teroristických útoků z 11. září 2001

Dark Knight po uvedení do kin zlomil snad všechny žebříčky návštěvnosti, na imdb.com je hodnocený jako třetí nejlepší film všech dob a Lukyhell o něm prohlásil, že to není dobrý film, že to je kurevsky dobrý film. V čem je tedy kouzlo tohoto filmu? V čem je tento komiksový film lepší než ty ostatní? V čem?

Většině lidem se při zmínce o Batmanovi vybaví chlápek v maškerním obleku z maskou, který používá bat-žebřík, bat-repelent proti žralokům a podobné blbosti. Prostě si řekne, že je to zábavný film, film pro děti, uvolněná zábava. Tak tomu i bylo v případě prvních komiksů a prvních zpracování pro filmová plátna a televizní obrazovky. Jenže Batman se vyvinul a to především díky komksu Franka Millera Dark Knight, který se stal předlouhou pro tento stejnojmenný film. Komiks totiž není jen záležitostí pouze pro děti. Komiks není jen čtyřlístek. Komiks může být jakékoli umělecké dílo včetně hororu a porna. Komiks může reflektovat realitu, klást složité otázky a přinášet znepokojující odpovědi. A tento případ je i Dark Knight.

Dark Knight je znepokojující.
To byl první pocit, který jsem si odnesl z kina. Znepokojení. Dobrý filmový zážitek spojený se znepokojením. Dark Knight je totiž i přes všechny komiksové postavy a všechny Batmanovi technické hračičky velmi realistický film. Není to ve studiu postavené město. Batman svádí svůj boj v ulicích opravdového města. A že se jmenuje Gotham, to nehraje žádnou roli, během pár chvil na to zapomenete.
A potom je zde reálná hrozba. Reálné nebezpečí teroristických útoků, které předvádí velmi reálně zahraný padouch – Joker. Nepřítel, který je schopen čehokoli, nepřítel, který nemá žádný motiv… prostě ho zabíjení baví. A boj se stává bezmocnou snahou zastavit tohoto psychopata. A je vůbec v lidských silách možné zastavit toto zlo? Ne, není. Člověk ho nemůže zastavit. Dokonce ani Batman ho nemůže zastavit. Proti temnotě musí vystoupit zase temnota – Dark Knight.

Kromě vynikajícího Jokera je zde ještě jeden další důležitý prvek, který hýbe dějem, který děj řídí. A tím je veřejnost, média a obyvatelé města. Všichni hlavní hrdinové jsou zde v područí veřejnosti. Zejména je to patrné na postavě Harveyho Denta, který se snaží být hrdinou lidí, bílý rytíř, který je vytáhne z osidel temnoty. Neuspěje.
Absolutně kladný hrdina zde nemá šanci. Zde ne. V reálném světě prostě ne. Zlo má vždy mnohem více možností, nemusí se nikomu zodpovídat, je to naprostá volnost. A proto se z něj stane Two-face.

Dnes si připomínáme výročí teroristických útoků na světové obchodní centrum. Tyto teroristické útoky nastavily zločinu novou laťku. Ve filmech se vždy objevovali teroristické útoky, ale to, co se stalo 11. září 2001 by si každý těžko představil. A přesto se to stalo a je to reálné. Je to vyšší zlo… stejně jako Joker. Je možné toto vyšší zlo zničit s čistým štítem? Boj proti nepříteli, který se skrývá mezi obyčejnými lidmi, který je zákeřný, který si může všechno dovolit… zatímco ti, kteří po něm jdou, ne.

Dark Knight je velmi zajímavý film. Na jedné straně to je relativně věrná adaptace komiksu a na straně druhé velmi realistický film. Zatímco batmanovské filmy Tima Burtona a Joela Schumachera se nás snažili odvést od reality do úplně jiného světa, Christopher Nolan děla pravý opak. Vtahuje nás do reality a Batmana používá jako zvýrazňující prostředek. Dark Knight je ze všeho nejvíce thriller, ale přesně zařadit tento film nelze, což je také jedna z věcí, které ho činí dobrým.
Dark Knight je temným filmem, ale ukazuje světlo, ukazuje nám i naději… a proto byste ho rozhodně měli vidět.

LOU

Drsný versus drsnější 2

Vetřelec proti Predátorovi podruhé a tentokrát mnohem brutálněji

Děj druhého dílu střetnutí Vetřelců a Predátorů neoplývá nikterak složitým dějem. Důraz je na akci a té je tam až požehnaně. Příběh navazuje na jedničku, kdy se na konci vylíhnul Vetřelec z Predátora. Na lodi se to začalo rychle mlít a loď potom ztroskotala kdesi ve vnitrozemí USA. PredAlien utekl a s ním i spousta zárodků klasických vetřelců, které byly na lodi uvězněni v kontajnerech.

A dál už je to samá řežba a nejedná se rozhodně o nic vyměklého. O stylu filmu jasně vypovídá scéna, kdy se vetřelec vyklube z malého chlapce. Kdy naposledy jste viděli v americkém filmu zmasakrované dítě? Většinou jsou děti v nebezpečí, ale pak zázračně uniknou. Tady ne. Tady neunikne téměř nikdo.

Film se závratnou rychlostí žene vpřed a dává jasně najevo, že je natočen podle počítačové hry (myslím tedy, že hra o střetu těchto dvou mimozemských ras byla první než komiksy apod.). A děj i jako ve hře vypadá. Samé koso. Jedná se v podstatě o zkřížení hororů odehrávajících se na maloměstě typu Halloween, Pátek třináctého… s klasickou sérií o vetřelcích. Vetřelci se z lesa dostanou postupně do kanálů pod městem a potom už jdou do města a nemilosrdně to tak vraždí. Hnízdo si udělají v nemocnici.

Predátor s nimi bojuje vlastně jen jeden (když nepočítáme ty ze začátku na lodi, ale ty hned umřou). Za to je to ale pořádněj máza! Používá všelijaký speciální vybavení (hlavně dvě plazmové pušky na ramenou) a postupně likviduje jednoho za druhým. Vetřelců je však stále víc a víc.

Tenhle film je jenom o zábavě. Není to v žádném případě nic hlubokomyslného, pouze zábava. Vyzdvihl bych na filmu tyto věci:

– děj rychle ubíhá, nejsou tam žádná hluchá místa
– scény jsou opravdu brutální (nejsou tam žádné věci typu: jde na něj vetřelec, on vykřikne, oba zmizí ze záběru a tam ho vetřelec zabije) Tady je vidět hezky všechno a detailně
– je tam vidět planeta predátorů (aspoň tedy na chvíli)

a naopak bych vytknul tyto věci:

– jsou tam některé strašně klišoidní postavy (nesmělý mladík zamilovaný do krásky třídy apod.); naštěstí ale rychle umřou
– z klasické ságy vetřelců tam toho moc nezbylo
– zase nějak urychlili růst vetřelců

Podtrženo sečtono: u filmu jsem se dobře bavil. Pokud hledáte zábavu a něco nevyměklého, tohle je ten pravý film pro vás.

LOU