TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Tag Archives: starefilmy

Okno do dvora

Včera měl v rámci projektu 100 ve Světozoru obnovenou premiéru Hitchcockův film „Okno do dvora“ z roku 1954 a my jsme se s Žábou tedy vydali na tenhle film kouknout na velkém plátně.

okno_do_dvora_00

Film vypráví o válečném fotografovi Jeffovi Jeffriesovi (výtečnej James Stewart), ktrerý je díky zlomené noze upoután na vozík a čas si krátí pozorováním  života v protějším domě ze svého okna. Jednoho dne si povšimne podivného zmizení invalidní manželky jednoho z obyvatel protějšího baráku a začne spolu s přítelkyní (Grace Kellyová) pátrat po jejím osudu….  děj je hezky vygradován a až do konce filmu nebudete vědět, zda jsou Jeff a Grace jen paranoidní a nebo zda skutečně pan Thornwald (tak se myslím jmenuje ten soused) svou ženu zabil…

Tenhle (asi první) voyeuristickej film je hodně dobře natočenej a i když se defacto celej odehrává v jedný lokaci pokoje a dvorku, nebudete se nudit.  Jeff pomocí dalekohledu a teleobjektivu vstupuje do soukromí cizích lidí, pozoruje je pře běžných i dramatických situacích a divák z toho můžem mít až takovej stísněnej pocit nepatřičnosti.  Kromě hlavního děje, jsou ve filmu i menší milostné zápletky místních obyvatel, které jsou na konci filmu též vygradovány.

Celý film byl prý natáčen v kulisách a ateliérech a muselo to asi dát fušku postavit defacto celou jednu stranu velké budovy s funkčními byty.

Film rozhodně doporučuju!

Jo a v Březnu půjde do kin v rámci projektu 100 první film Beatles – A hard day´s night!

Luke

Reklamy

Filmy z posledních dnů

psáno už v pondělí 5.1….

Právě mi odvrtali další zub a tak čekám na Žábuv Crosscafé na Strossmayeráku u středního Espressa (zdravím Kví 🙂 ) a volný čas využiju k popsání několika filmů, které jsem v poslední době viděl…

Zmizelá (2014)
Konečně jsme tenhle film Davida Finchera viděli! Rozruch, který kolem filmu a knihy panoval, mi ve finále trochu ubral na zážitku v tom, že už od začátku jsem tušil, jaká bude pointa příběhu o ztracené ženě z jednoho, na první pohled šťastného, manželství. Z filmu je pro mě nejsilnější konec filmu, ale nebudu spoilovat. Jedná se o povedené dílko.

Paddington (2014)
Kdesi v jihoamerické džungli narazí před několika desítkami let jistý anglický badatel na novou inteligentní rasu medvědů, kteří umí mluvit. Zkamarádí se s nimi, nechá jim pár londýnských suvenýrů a pak zas odjede. To je prolog filmu – po té se dostáváme do současnosti – malý medvídek Paddington přichází v džungli o svého strýčka a tetička, která pamatuje návštěvu cestovatele, ho přesvědčí, aby se do Londýna vydal a aby zkusil štěstí tam. Paddington si sebou tedy vezme několik sklenic medu, starý klobouk po cestovateli a vydává se lodí do rušného velkoměsta….   sledujeme tedy příhody malého Paddingtona v Londýně a neskutečně se bavíme jeho nešikovností a prožíváme s ním napínavé hledání nového domova a rodiny.
Film je jasnou a neskrývanou metaforou k problémům imigrantů, kteří přichází do evropských velkoměst a často naráží na nepochopení či rasismus a musí se s ním vypořádat.

Ve filmu je sexy záporačka Nicol Kidmanová, která se snaží Medvídka chytit, vypreparovat a vycpat a o legraci není nouze. Hezkou roli má ve filmu rovněž Hugh Bonneville…

Doporučuju a to nejen dětem 🙂

Valčík pro Monicu (2013)
Máme zde biografický film o švédské jazzové zpěvačce Monice Zetterlund (1937-2005), která patřila mezi přední evropské jazzové osobnosti a která v New Yorku nadchla i jazzové velikány, z nichž např.pianista Bill Evans s ní natočil celé album.  Jak už to u hudebních filmů bývá,  jsou zde poněkud víc zvýrazněny negativní vlastnosti hlavní hrdinky – ať už nevyřešený vztah k rodičům,  problematické vztahy k mužům, alkoholu atd.

Jedná se o švédský film a hlavní hrdinku výtečně ztvárnila švédská zpěvačka Edda Magnason.Film se mi líbil, škoda, že hudebních čísel tam nebylo víc.

Láska, soudruhu (2013)
Pro mě překvapivá a kvalitní česko-finská koprodukce, která má sice na csfd docela nízké hodnocení, ale je myslím hodně zajímavá.

Děj se odehrává na začátku 60. let v Helsinkách, kde žije osamělá starší Elsa. Do Helsinek na „Mezinárodní den mládeže“ přijíždí jazzové kombo z Prahy (herci Etzler, Hádek a výtečnej „zapálenej komunista“ Budař) a Elsa se po mnoha letech setkává se svou láskou z roku 1939 (Etzler). Sledujeme tedy paralelně několik příběhů Elsy i její dcery a jejich vztahů se členy kapely a politickou problematiku vztahů s „východními“ umělci.

Žánrově se jedná o komedii s prvky dramatu a romance a zejmína Budař mě dokázal hodně pobavit svejma hláškama ve filmu. Za mě doporučuju!

 

Apokalypsa v Hollywoodu (2013)

James Franco, Seth Rogen a další herci a kamarádi, kteří s nedávno „proslavili“ aférou kolem jejich novýho filmu The Interview. Apokalypsa je jejich starší praštěná komedie o jednom hollywoodským večírku, který se zvrhne a začne biblická apokalypsa … je to hodně ujetý, ale docela jsem se u toho bavil…

v zemi Jane Austenové (2012)

Stará panna (spíš ještě mladá) Američanka Jane je ujetá na knihy Jane Austenové a rozhodne se navštívit Austenland – zážitkový pobyt na jednom anglickém sídle, kde je vše zařízeno dle stylu knih Jane Austen a kde najatí herci pomáhají umocnit zážitek návštěvnicím.  Jane pak zjišťuje, že vše není tak, jak si vysnila, že pravou lásku nelze hledat v knize, ale kolem sebe… film je to zas uchylnej, né příliš kvalitní, ale dá se to dokoukat. Prostě holčičí komedie

 

Bílé Vánoce (1954)

White Christmas od Binga Crosbyho je asi nejslavnější americká vánoční písnička a v roce 1954 byl s tímto hercem a zpěvákem natočenej i stejnojmenej film, tak jsem byl na něj zvědavej,… pojednává o dvou kamarádech z druhé světové války, kteří si po jejím skončení založí pevěcké a taneční duo (nejsou teplí), poznaj pak dvě tanečnice a zpěvačky a spolu s nimi uspořádají velkou show v hotelu jejich bývalého generála… ano děj je opravdu takhle pitomej a nevybočuje nijak z dějovejch zápletek tehdejších muzikálů. Hudební čísla jsou tu zajímavá, tu nudná a celkově mě film spíše zklamal…

 

Černý den v Black Rock (1955)

Spencer „bang bang“ Tracy v barevném noir filmu o jednom maloměstě, kde se v době WW2 stal zločin. Na místo přijíždí tajemný John Macreedy (Tracy), který se ptá po jednom místním zmizelém frmáři a odpovědí mu jsou úklady a nenávist místních obyvatel…  film je příjemně krátkej (80min) a na svou dobu je docela dobře natočenej. Bavil jsem se.

 

Fedora (1978)

Jeden z posledních filmů významného režiséra Billyho Wildera pojednává o tom, jak se hollywoodský producent (William Holden) snaží kontaktovat stárnoucí herečku Fedoru, hvězdu filmů 40 a 50. let a získat ji pro svůj nový film. Při pátrání po ní, které ho zavede na ostrov Korfu, však narazí na některé podezřelé skutečnosti… Billy Wilder nám nabízí dramatickou zápletku s překvapivým rozuzlením a vše je velmi dobře natočené a zahrané, takže já osobně jsem se u filmu dobře bavil.

Luke

Filmy z poslední doby

Už delší dobu jsem tu nepsal o filmech – hlavním důvodem je i fakt, že na ně v poslední době moc nekoukám. Bude jich tedy dnes jen málo…

Kouzlo měsíčního svituhttp://www.csfd.cz/film/344000-kouzlo-mesicniho-svitu/

Nový Woody! Každý rok netrpělivě čekám na léto, kdy u nás bývá premiéra filmů, které rok co rok s železnou trpělivostí a pravidelností Woody Allen natáčí. Po Loňské Jasmíně se letos opět vracíme do Evropy, kterou si Woody zjevně oblíbil, neboť do ní situoval skoro všechny své filmy z posledních let. Jižní Francie 20. let. Už tahle krátká věta těm vnímavějším navodí příjemnou retro atmosféru, ve které se celý film odehrává.

Stanley (Collin Firth) je uznávaný iluzionista který úspěšně vystupuje po celé Evropě v převleku čínského kouzelníka. Mimo to je jeho zálibou odhalování falešných spiritistů a médií a právě kvůli tomuto si jej jedna bohatá rodina z jihu Francie pozve.  Mladá a nadaná spiritska Sophie (Emma Stone) se stává objektem jeho zájmu a vypadá to, že Stanley konečně narazil na někoho sobě rovného a do mladé Sophie se zamiluje.  Film je tedy o iluzích, snech a nesplněných přáních a o tom, že ne všechno je v životě tak, jak si člověk vysní.

Woody Allen v tomto filmu nepřekvapí ani vyloženě nerozesměje, některé motivy příběhu jsme v jeho filmech viděli již dříve, nicméně celý příběh je zručně natočen a nenudí. Když k tomu přičtu onu zmíněnou retro naládu celého filmu, je z toho pro mě příjemný pokoukání.  Fandům Woodyho doporučuji, ostatním spíše ne.

 

Stalo se jedné nocihttp://www.csfd.cz/film/1278-stalo-se-jedne-noci/

Tohle byl zatím nejstarší film, který jsem viděl v kině :). Tento film z roku 1934 od Franka Capry je americkou klasikou a otevřela cestu ke slávě pro představitele hlavní mužské role – Clarka Gablea, který za tuto roli získal dokonce Oscara.

Mladá rozmazlená dcerka (Claudette Colbert) bohatého podnikatele uteče z domova a při svém útěku narazí na novináře, kterého ztvárnil Gable a který  se ji na útěku „ujme“ a samozřejmě tam vznikne romantický vztah… Děj až nápadně připomíná pozdější film z 50. let s Audrey Hepburn – Prázdniny v Římě – a nepochybuji, že se režisér Wyler výrazně inspiroval právě v tomhle filmu.  Z filmu je legendární scéna s natahováním prostěradla mezi dvě postele v hotelu, aby měla dívka v noci soukromí („zdi Jericha“) , Gable se v tomhle filmu ovlivnil výrazně i dobové trendy v mužském oblíkání – sundal si totiž košili a pod ní neměl nátělník! Prodej nátělníků údajně po premiéře filmu v USA výrazně poklesl :).  Na konci filmu, mohu-li to prozradit, „zdi Jericha padnou“, takže následuje šukačka! (tu si ale už musíme domyslet)

Film je koukatelnej i po těch 80 letech od natočení, děj je sice předvídatelnej, ale k několika menším dějovým zvratům přeci jen dojde.

Doporučuji zejména fandům starších filmů.

 

Key Largohttp://www.csfd.cz/film/4595-key-largo/

Koukli jsme se doma i na několik Noir filmů, z nichž zmíním tohle drama s Humphrey Bogartem,  odehrávající se na jihu Floridy. Film je spíše odpočinkovou záležitostí, nečekejte žádné závažné téma (jako třeba v Casablance), ale těšte se na Mafiány, spousty kouře, „Bang! Bang!“, indiány (na Floridě?!), mladou ženu v nesnázích a osamělý hotel u pobřeží, ve kterém se celý děj odehrává.

Film je průměrnej noir, nicméně stojí to za zkouknutí hlavně kvůli „Bogeymu“ a jeho neuvěřitelnýmu charismatu!

 

Tajná válka Harryho Friggahttp://www.csfd.cz/film/15042-tajna-valka-harryho-frigga/
tenhle film s Paulem Newmanem jsme sehnali za pár korun na DVD ve světozoru, když jsme po cestě z procházky sháněli libovolnej film, na kterej se s Žábou podíváme.

Fiktivní válečné drama z roku 1968 vypráví o jednom notorickém průšviháří a úspěšném útěkáři z vězení Harrym Friggovi. Tomu je v roce 1943 přidělen speciální úkol. Italové totiž zajali 5 spojeneckých brigádních generálů, které drží v italském luxusním vězení na jednom z italských zámků  a jelikož mají všichni stejnou hodnost, nikdo z nich nemá odvahu a možnost zavelet k pokusu o útěk. Jelikož je to řadovým spojeneckým vojákům pro smích, rozhodne se spojenecké vedení k ráznému kroku – z vojína Frigga (Newman) udělá dočasně generálmajora a pošle ho do itále, aby se „nechal“ zajmout a aby po té ze zámku pokusil s ostatními generály utéct.

Film je trošku odlehčené drama, vystupuje tam řada komických postav (např. italský generál a velitel onoho zámku), Harry potká lásku na první pohled (mladou ovdovělou Hraběnku a majitelku sídla)  a děj se začne trochu komplikovat v druhé části filmu, kdy italii obsadí němci.

Film se nedá brát moc historicky vážně, nicméně je to příjemný odpočinkový film z období konce druhé světové války.

Luke

Filmy z posledních dní

v posledních tejdnech skoro vůbec nestíháme návštěvy kina, nicméně alespoň doma se občas podíváme na nějakej film a tady je pár dílek z poslední doby, které mě zaujaly

Gagarin: Pěrvyj v kosmose http://www.csfd.cz/film/343278-gagarin-pervyj-v-kosmose/

Mám rád životopisné filmy a tak jsem byl zvědavej, jak si ruský režisér Parchomenko poradí s životopisem nejslavnějšího kosmonauta historie. Dobrý životopisný film by Vám měl ukázat život dotyčné osoby, jeho úspěchy i neúspěchy, úskalí a překážky, s kterými se musel v životě vyrvonat. Neměl by rovněž zapomínat i na temnější stránku minulosti hlavního hrdiny  a tak tomu u moderních (západních) životopisných filmů bývá  – vzpomeňme třeba hudební životopisy Raye Charlese či Johnnyho Cashe, matematika Johna Nashe, „letce“ Howarda Hughse či amerického prezidenta Lincolna v „mástrpísu“ Abraham Lincoln – lovec upírů :).

Ruská kinematografie ale nejspíše stále zastává trend ruských tradičních bylin či pozdějších socialistických velkofilmů, a tak tento nový filmový epos postrádá alespoň špetku relfexe a zcela se vzdává jakéhokoliv náznaku kritiky či zmínky špatných vlastnostní  Jurije Gagarina. Filmový Gagarin je zde tedy vzorný soudruh, který od malička stál  na té správné straně a připravoval se na svůj velký úkol.  Děj filmu není časově kontinuální, takže se tu střídají situace z přítomna (míněn rok 1961 a let do vesmíru) s příběhem dětství a mládí Gagarina, které mě po chvíli díky všemu tomu pozitivnu začalo nudit. Ona hlavní část filmu, věnovaná letu samotnému a jeho přípravě se mi ale vcelku líbila a je nafilmována dobře.

Za sebe bych tedy z tohoto filmu udělal sestřih 30 minutové verze a to bych pouštěl lidem :).

Zmizení (brick): http://www.csfd.cz/film/186961-zmizeni/

Pozor, neplést s novým filmem se stejným českým názvem. Zde se jedná o takovou temnější detektivku o tom, jak jeden obrejlenej teenager pátrá po osudu svý bejvalky, která zmizela… je to poměrne zvláštní film. Měli jsme občas tendenci to vypnout, ale nakonec jsme to dokoukali. Film je natočenej poměrně levně, herce jsem vůbec neznal a ve filmu samotným nehraje ani moc lidí (či komparzu), takže se Vám občas zdá, že hrdinové žijí ve vylidněném městě… Tenhle film není žádnej zázrak, ale ta atmosféra je docela dobrá a i když pointa není bůhví jak geniální, tak nelituju těch 100 minut, které jsem do filmu investoval.

Hawking http://www.csfd.cz/film/175917-hawking/

A je tu další životopisnej film – tentokráte s „Vokurkou“ v roli geniálního fyzika a teoretika Stephena Hawkinga. Film se zaměřuje na Stephenovo mládí mezi lety 1960-1966 a největší důraz je samozřejmě kladen na jeho nemoc, která se v té době začala rozvíjet. Vedlejšími příběhy filmu jsou pak jeho první teorie singularit a černých děr (?) a vztah s životní láskou.  Film je točen pro televizi a tak neočekávejte žádné drahé efekty či lokace, nicméně odsejpá slušně, je postaven na poměrně dobrejch dialozích a Vokurka hraje opět báječně. Za mě doporučuju.

Coffee Town http://www.csfd.cz/film/334200-coffee-town/
Překvapivá oddechovka a poměrně povedená americká komedie, která nesází jen na prvoplánovej humor, jak bejvá u současnejch komedií zvykem. Zápletka filmu je jednoduchá – hlavní hrdina filmu, Will, chodí místo do kanceláře se svým notebookem pracovat do místní kavárny. Tam ho otravujou dva jeho střelení kámoši a egoistickej barman (kavárník nebo jak se jim teď řiká?) a jednoho dne se dozví, že kavárnu mají zavřít (či přestavět… to je fuk). Will se tomu tedy se svými kamarády pokusí zabránit poměrně originálním způsobem…

Velmi hezky jsou v tomhle filmu vybrány typy postav – jsou to skoro všechno parodie na konkrétní povolání – blbej a línej policajt, zkrachovalej neúspěšnej muzikant (a nyní kavárník), zmagořelej fanda fantasy a vrcholem je zoufalej prodavač led světel. Dialogy mě tedy dost bavily (dost zmíněnejch typů totiž znám i ve svém reálném životě) a i když celkový příběh není žádnej zázrak, z filmu jsem měl vysloveně pozitivní pocit a za sebe rozhodně doporučuju.

(K)lamač srdcí http://www.csfd.cz/film/271732-k-lamac-srdci/

Další povedená komedie s prvky romantiky. Z Francie. S roztomilou Vanessou Paradis (ty zuby!!). Playboy Alex (Romain Duruis), jeho ségra Melanie a její praštěnej manžel Marc mají agenturu na rozbíjení vztahů. Je to jednoduchý – obrátí se na ně např. příbuzný, kamarád či kamarádka dotyčné „oběti“ a Alex svým šarmem (a s pomocí techniky a Melanie s Marcem) onu oběť okouzlí a ukáže jí, že by mohla být štastnější s někým jiným (dá jí ale jasně najevo, že on tím pravým nebude) – výsledkem je rozbitý vztah a náš povedený trojlístek inkasuje od zadavatele tučnej honorář. Nutno dodat, že takto neničí oboustranně šťastné vztahy, ale jen ty, kde chlap na holku kašle a ona to  „nevidí“ a je zaslepená láskou.

Vše se jim daří až do chvíle, kdy se na jejich služby obrátí bohatý podnikatel a otec Julliette (zubejda) s tím, že jeho dcera má týden do svatby a jelikož nemá budoucího zetě rád, požádá Alexe o rozbití jejich vztahu. Alexovi se do toho nechce, neničí fungující a kvalitní vztahy, ale náhlá finanční nouze ho donutí případ vzít…

Tolik tedy k zápletce a my s úsměvem sledujeme, co všechno musí Alex udělat, aby Julliette okouzlil  – film bych doporučil možná i všem klukům, jak se k holkám chovat, pokud je chtěj zaujmout :). Film má spád, nechybí občas i akční scéna a finále je vcelku povedené, i když dle mýho názoru né úplně reálný… ale což, je to komedie. A povedená!

Adamovo žebro http://www.csfd.cz/film/1810-adamovo-zebro/

A zas jeden prehistorickej film – tentokrát z roku 1949 – s nerozlučnou dvojicí Katherine Hepburn a Spencer Tracy. Ti dva spolu hráli v mnoha filmech a v tomhle filmu už jsou oba dva trošku starší a proto zde hrají manžele – on je státní zástupce a ona právnička a shodou náhod se setkají v jedné právní bitvě u soudu. To jim začne ovlivňovat i soukromý život…

Opět se žánrově jedná o konverzační komedii, ale jsou zde i vážnější chvíle a film opět ukazuje ženy v emancipovaném světle, což v té době pořád ještě zvykem v USA nebylo.  Na 60 let staré filmy se nedá dost dobře koukat dnešní optikou, nicméně i když se zcela jistě nejedná o  převratnej film, pobaví a tím splní to hlavní, co já od filmů očekávám.

Seriál Ripper Street http://www.csfd.cz/film/314995-ripper-street/

Hledali jsme o víkendu nějakej novej seriál  a našli jsme tenhle britský z roku 2012, který se odehrává v roce 1889-1890 (tj rok po legendárních londýnských vraždách Jacka Rozparovače).

V celkem 16 epizodách (zatím shlédnuto 6) sledujeme inspektora Reidse ze Scotland Yardu, který šetří různé případy (zejména vraždy) v nechvalně známém okrsku Whitechapel, plným nevěsticů, továren, špinavých uliček, bezdomovců, dělníků, sirotků a šlapek. Vydatnou pomoc inspektorovi poskytuje drsný Sgt. Drake a kapitán a patolog Homer Jackson. Dále je zde řada postav, které se v seriálu pravidelně objevují (zejména ty ženské) a jednotlivé detektivní případy jsou vcelku dobře propracovány i když nečekejte geniální zápletky jako z Poirota či Sherlocka Holmese :). Líbí se mi také, že tvůrci do děje zapracovali i např. sociální problémy té doby (stávky a nepokoje dělníků…), vynálezy (ranný film, telegraf či metro) či i otázku nechvalně proslulé hygieny 19. století včetně nemocí s tím souvisejících…
Velmi se mi líbí vizuální zpracování seriálu a tvůrci si se ztvárněním Londýna ve vrcholné fázi průmyslové revoluce dali opravdu záležet. A pro fandy nahoty a sexu mám doboru zprávu – uvidíte i pár hambatých pohledných slečen! :). Zkrátka a dobře, pokud nemáte co sledovat, tak tuhle sérii doporučuju také!

Luke

„Světáci“ dnes na Seznamu!

V rámci filmových střed najdete dnes od 18:00 (až do půlnoci)  zdarma na webu http://film.seznam.cz/ ke shlédnutí asi nejlepší českou komedii všech dob  – Světáci (1969)

Komedie pojednává o tom, jak se ze tří fasádníků a tří obyčejnejch lehkejch holek na jednu noc mají stát šarmantní dámy a pánové na úrovni :). Herecký obsazení je, jak bylo v našich starších filmech zvykem, velmi dobré – v hlavních rolích uvidíte: Libíčka, Sováka a Brodského, sekundují jim Janžurová, Bohdalová a Jirásková,  důležitou postavu zde hraje úžasný Oldřich Nový (v jedné ze svých posledních rolí) a mihnou se zde Menšík, Šejbalová, Moučka či „pan Tau“ Ota Šimánek. Film měl pohnutý osud a po cca dvou měsících v kinech putoval do trezoru a mohl se znovu promítat až po dalších dvaceti letech…

Ukázka pro zvědavé a nedočkavé:

a na závěr ještě dobovou kritiku z Rudého Práva

svetacirecenzeRP

Luke

Filmy z posledních dní

a je tu pravidelný přehled filmů, které jsme v posledních dnech a týdnech viděli. Kromě dávky vánočních klasik jsme shlédli několik filmů, které mě zaujaly a o kterých se chcí víc rozepsat.

Hobbit – Šmakova dračí pouť – http://www.csfd.cz/film/238304-hobit-smakova-draci-poust/
Přes Vánoce jsme jako přípravu shlédli opět celýho Pána Prstenů, kterej mě i přes svou délku vždycky pobaví a zaujme. První díl Hobita mě loni sice trošku nudil, ale i přesto se mi také docela líbil. Nyní je v kinech díl druhý, ve kterém se poprvé setkáme i s drakem Šmakem (kterého v originále namluvil „Vokurka“ Cumberbatch) a bohužel už jsem z něj tolik „odvázanej“ nebyl.  Děj filmu, který je oproti příběhu knize lehce rozšířený, je o dost více akčnější, ale některé akční scény (zejména únik Bilba a trpaslíků z Elfského města v sudech) se mi zdály až příliš překombinované, přitažené za vlasy – ve videoherním žargonu by se řeklo „arkádové“ :).  Závěr filmu ve šmakově jeskyni je vcelku povedenej, drak se mi ale zdál docela dost „počítačovej“ a občasné chování trpaslíků a Bilba v některejch scénách nelogický.
Nechci říct, že by mě film  zklamal, ale stále trvám na svým názoru, že tvůrci měli Hobita zfilmovat do max. dvou dílů a neroztahovat děj knížky do trilogie. Za mě tedy průměr.

Rivalovéhttp://www.csfd.cz/film/301401-rivalove/Rýmička nám prozatím zabránila vidět tenhle film v kině, nicméně zvědavost byla veliká, a tak dojmy jsou zatím z pirátské kopie  (kino si určitě dopřeji později).
Film popisuje rivalitu mezi formulisty (dle vzoru „fotbalisty“) rakušanem Niki Laudou a britem Jamesem Huntem a zaměřuje se hlavně na legendární Mistrovství Světa v roce 1976, při kterém Niki Lauda, v jednom ze závodů, utrpěl vážná zranění (a od té doby nosí slušivou kšiltovku jako Ládik). Podobně jako např. u hudebních životopisných filmů, které mám rád, i tady většina diváků zná předem děj a „konec“ filmu a proto jej režisér musí natočit chytře a nápaditě, aby se diváci nenudili – ve filmu Rivalové je úžasná hlavně  kamera, střih a třešničkou na dortu jsou výkony obou hlavních herců Daniela Bruhla (Lauda) a Chrise Hemswortha (Hunt).  Závody formulí jsou o rychlosti a dynamice a proto i film z tohoto prostředí by měl být rychlej a dynamickej a to se režiséru Howardovi (Apollo 13, Čistá duše…) povedlo v tomto filmu dokonale. Scény ze závodů, kterých je ve filmů slušná porce, jsou napínavý, nenuděj a člověk občas trne, kdy se kdo vybourá nebo zda závodník vybere zatáčku. Rozesmály mě neustále se opakující technické problémy Huntovy formule :).
Nosným tématem filmu je i povahová odlišnost obou hlavních hrdinů – na jedné straně chladně uvažující „slušňák“ Lauda a na druhé straně riskující bohémský Hunt. Ústředním momentem celého filmu je pak Laudova nehoda, po které se vzájemný vztah obou výrazně zlepší a celý film graduje posledním závodem mistrovství v Japonsku, ve kterém se rozhoduje o vítězi celé série.
Film mě bavil a rozhodně jej doporučuju ke shlédnutí.

 

Mr Deeds goes to town http://www.csfd.cz/film/1288-uzasna-udalost/

A teď se na chvíli vrátíme z roku 2013 do roku 1936 – tehdy již úspěšný režisér Frank Capra (který později vytvořil např. „It´s a wonderfull life„) natočil film o vesnickém charakterním naivkovi panu Deedsovi (Gary Cooper), který náhodou velmi zbohatne a dostane se do Washingtonu mezi právníky, spekulanty, zrádné ženy… 🙂  a když jeho noví právníci zjistí, že pan Deeds chce svůj nově nabitý majetek defacto rozdat chudým, snaží se ho u soudu zbavit svéprávnosti – film tedy vrcholí soudním procesem. Děj filmu je podobně jako hlavní hrdina hodně  naivní, ale na svou dobu poměrně dynamický a netáhne se jako některé jiné staré filmy.

Film mi strašně moc připomínal o tři roky mladší dílko stejného režiséra „Mr Smith goes to Washington“ ,  kde je děj téměř stejnej – akorát zde nejde o bohatsví, ale o moc (i když vlastně většinou bohatsví = moc). Když vzpomenu ještě zmíněnej „It´s a wonderfull life„, tak nám vychází, že pan Capra měl rád tyhle naivní hlavní hrdiny, kteří rozdávají radost a dobro kolem sebe a nemyslí na vlastní prospěch. Dneska už nikdo takovej film nenatočí  (když pominu příšernej remake s Adamem Sandlerem) – dneska by dobrotivý naivní filmový hrdina musel mít alespoň nějaké špatné vlastnosti, aby se ta jeho dobrota ve filmu něčim vyvážila  nebo by musel být fyzicky postiženej , přápadně být příslušník nějaké etnické menšiny :).

Film se mi líbil, je to příjemná odpočinková retro záležitost a jeho shlédnutím jsme si mohli odškrtnout další dílko z knihy „1001 filmů, které musíte vidět než zemřete“ 🙂

 

Podfukářihttp://www.csfd.cz/film/292555-podfukari/

Docela zábavnej akční film o skupině 4 iluzionistů, kteří svět ohromí svými kouzelnickými show a při tom se jim podaří provést geniální loupeže.  Pro „heist movies“, jak se v angličtině filmům o loupení čehokoliv říká, mám slabost a tenhle film je postavenej na dobrejch nápadech a tricích, takže diváky udržuje v neustálém napětí a zvědavosti. Pouze samotnej konec filmu a jeho celková pointa mi přišla lehce slabší – že by důsledek práce pěti zúčasněných scénáristů? (!) Z herců mě potěšil Woody Harrelson, Morgan Freeman a „dědeček“ Michael Caine.  Od filmu nečekejte událost roku, ale pokud máte náladu na akčnější napínavej, ale nekrvavej, film, u kterého se občas i zasmějete, je tohle volba pro Vás.

Sherlock 3×01 – the empty hearse
A je tu konečně nový díl britského seriálu Sherlock – což je moderní zpracování klasických příběhů Sherlocka Holmese, odehrávající se v současném Londýně. Seriál je v Anglii velmi populární (zejména u mladých nadržených dívek) a rok a půl museli fandové (+Sherlocked Cumberbitches) čekat na rozuzlení posledního dílu druhé řady – přežil Sherlock pád ze střechy po souboji s Moriartym? Mohu prozradit, že přežil, ale prozatím se nedovíte, jak svou smrt zinscenoval – v nové epizodě je nám totiž nabídnuto hned několik variant (byly natočeny i některé varianty vymyšlené na internetu fandy seriálu)  a uvidíme, jestli tvůrci nakonec odhalí, jak to Sherlock provedl. Epizoda samotná je volnou adaptací povídky „Dobrodružství prázdného domu“ od A. C. Doyla

Děj této epizody se týká hrozby teroristického útoku na Londýn a proto se Sherlock  (Benedict „Vokurka“ Cumberbatch) vrací „z hrobu“, překvapujíc tak kolegu Watsona (Martin Freeman), jeho nosatou snoubenku a paní Hudsonovou. Stejně jako v předchozích dílech je děj opravdu rychlý, opět se setkáme s Sherlockovou deduktivní metodou, opět se často zasmějeme nad jeho podivínstvím a zvyky, Watson se bude opět neúspěšně snažit přesvědčit paní Hudsonovou, že není gay a také jsou zde různé technické vychytávky, které pomohou Sherlockovi čelit uvedené hrozbě.

Epizoda se povedla, kvalita je na úrovni předchozích dílů a jsem zvědvej na další pokračování této řady. Některým Cumberbitches se tak líbila, že ji musely vidět ten večer ještě jednou znovu… 🙂

 

Luke

Filmy

Jean de Florette
http://www.csfd.cz/film/12058-jean-od-floretty/

Na základě románu Živá voda od francouzského spisovatele Marcela Pagnola natočil v v roce 1986 režisér Claude Berri dvojdílné zpracování knihy pod názvy „Jean od Floretty“ a „Manon od Pramene“. Na tyhle filmy jsem narazil při hledání filmů o Provance a jelikož celý děj se v ní odehrává a film je navíc velmi dobře hodnocen, rozhodli jsme se na něj podívat. Zatím jsme shlédli tedy první část, ve které snad ani nemůžu moc naznačit děj, aniž bych spoiloval – v zásadě je film o sousedských vztazích (na počátku minulého století) a o tom, že bez vody se ve vyprahlém podhůři Alp hospodařit nedá a v neposlední řadě i o tom, že bezohlední a lstiví lidé se najdou i v tak malebném kraji, jako je Provence.

Z herců určitě budete znát Gerarda Depardieu (který se ale brzo chystá přejmenovat na Vasila Deparděšenka), já znal i šansoniéra Yvese Montanda (v roli vypočítavého strýce – hajzlíka)  a žába znala ještě Daniela Auteuilla.

Film je skutečně napínavej s ne příliš veselým koncem, avšak děj má gradovat hlavně v druhé části, na kterou se chystáme v nejbližších dnech.

EDIT 26.8.213

Tak jsme shlédli i „Manon od Pramene“ a druhý díl je skutečně ještě lepší podívaná než ten první. Z děje mohu prozradit jen to, že jde o pomstu a celkově mi film atmosférou připomínal Westerny 60. let (i foukací harmonika,  na kterou hraje Manon, evokuje slavné scény z Tenkrát na Západě).  Psychologie postav jde do hloubky a na konci nás čeká i velké dějové překvapení. Oba filmy vřele doporučuju!

Before Sunrise & Before Sunset (Před úsvitem, před soumrakem, před pikolou za pikolou….)
http://www.csfd.cz/film/13215-pred-usvitem/
http://www.csfd.cz/film/161609-pred-soumrakem/

Na první filmové projekci, kterou jsme u nás v novém bytě udělali, jsme si pustili první dva díly upovídané trilogie „Before…“, jejíž třetí díl – „Before Midnight“ – jde právě nyní do kin.
Mladý Američan Jesse (Ethan Hawks) a francouzská studentka Celine (Julie Delpy) se náhodou setkají v rychlíku PAŘÍŽ – VÍDEŇ a stráví spolu noc v rakouské Metropoli.  To je celý děj prvního filmu. Druhý film je o tom, jak se o sedm let později opět ti dva náhodou setkají  v Paříži a stráví spolu další noc. To je děj druhého filmu.

Zní to jako nuda, naštěstí oba filmy zachraňuje výtečnej scénář a kamera + zajímavé lokace. I když se defacto v obou filmech nic neděje a ti dva si defacto spolu jen povídaj o současnu, minulosti, snech  atd atd, tak mě to nenudilo a musim říct, že se mi na těch filmech nejvíc líbila dobře zachycená atmosféra obou evropských měst, který jsme taky nedávno navštívili.

Pokud nemáte moc rádi ukecaný filmy, tak se těmhle vyhněte, pokud Vám ale romantický filmy občas nevaděj, tak neváhám doporučit. Jsem zvědavej na poslední díl a jestli ho ještě chytnem v kině…

Jasmíniny slzy
http://www.csfd.cz/film/317638-jasmininy-slzy/

Jako každý rok v létě je zde další nový film Woodyho Allena! Po třech předchozích komediích nás ale tentokráte Woody překvapil filmem vážným, kde se spíše jen občas pousmějete, ale jinak budete s napětím sledovat osud namyšlené Jasmine (Cate Blanchett), která díky shodě událostí o vše přišla a z luxusního domu a bohatství se musí přestěhovat ke své chudé sestře.
Sledujeme tedy  Jasmine, která je psychicky na dně a v retrospektivě poznáváme její předchozí život až po onen osudový zvrat, který je nám přiblížen v samotném závěru filmu.

Cate Blanchett hraje hlavní roli dobře a je asi na každém z diváků, jak k hlavní postavě bude přistupovat, protože Jasmínina osobnost je, jak už to u žen bývá, komplikovanější. Tipuju, že divačky budou mít spíše s Jasmine soucit a diváci (mne nevyjímaje) si zas řeknou „neměla ses chovat jak namyšlená kráva, máš to co sis zasloužila“ 🙂

Ve filmu hraje rovněž již starší a obtloustlejší Alec Baldwin a hlavně dvě tváře ze seriálu Boardwalk Empire! 🙂

Musím říct, že film mě tolik nezaujal jako předchozí  Woodyho díla (mám radši humorné než vážné filmy), ale oceňuju, že se Woody snaží dělat i něco jiného, než konverzační komedie.   A rozhodně je to  lepší dílko než starší  Woodyho film „JIná žena“, kterou jsem snad ani nedokoukal :).

BTW – víte jak by vypadal nový film Wolverine, kdyby jej natočil Woody Allen?

Měsíc u Jezera
http://www.csfd.cz/film/12635-mesic-u-jezera/

Je rok 1937 a paní Bentlyová (Vanessa Redgrave)  přijíždí na každoroční měsíční dovolenou k italskému jezeru Como, aby si odpočinula v místech, kam jezdila už jako malá. Tam potká majora Wilshawa (E.Fox) a ten jí zaujme – do nadějné romance se ale zamotá mladá a okouzlující slečna Beaumontová (Umička Thurmička). Tohle tak stačí k nastínění děje, který neni příliš komplikovaný a film je žánrově spíše romantickou komedií zasazenou do půvabné krajiny u Jezera Como (o čem jsme se mohli přesvědčit před dvouma měsícemal na vlastní oka).

Nevím, co bych měl ještě o filmu napsat? Byl natočenej Johnem Irvinem v roce 1995 a nejedná se o žádnej extra kvalitní film, spíše takovou odpočinkovou záležitost pro hezký večer k italskému vínu s Vaší drahým, drahou či oběma (ha TVL!)

Startrek: In to the darkness
http://www.csfd.cz/film/261497-star-trek-do-temnoty/

A na závěr si nechám film, o kterém už zasvěceně psal tady na blogu kolega Lou.

Nový Star Trek. Můj kolega z práce je typickej Trekkie. Víte jak vypadá Komiksák ze Simpsonů? Pokud ano, tak vězte, že přesně takhle vypadá i můj kolega Tomáš, který má rád sci-fi, metal a hlavně Star Trek. Když ho chci naštvat, zmíním se o novém Star Treku a prohodím jméno Abrams (režisér). Většinou, kromě nadávek a spílání, se dočkám i nechtěné několikaminutové přednášky o tom, co je v nových dvou ST filmech špatně, co je tam za nelogičnosti  – ba co víc  – v rozporu se Star Trekovským univerzem! ! On se prý na tyhle filmy nikdy nepodívá –  maximálně prý doma.Takže tolik tedy k pohledu ultratrekkies na nový film. Lou je takový polotrekkie, takže jemu se tyhle filmy líběj a mně, kterej pozná jen plešatého Picarda, „roztrh jsem si uniformu“ Kirka a v koutku paměti si vybaví ještě prsa poradkyně Diany Troy, se filmy líběj hodně!

Druhý film, který volně navazuje na první díl z roku 2009, opět představuje mladého kapitána Kirka (Chris Pine), tentokráte už jako velitele lodi Enterprise, který se po riskantní zachráně Spocka při jedné akci musí zodpovídat před velitelstvím flotily. V tom ale udeří ON  a zaútočí na velitelství během tohoto líčení a jediný Kirk se s ním dokáže utkat. Kdo je ON? Khan (hraje ho Benedict „Vokurka“). Začíná tak nerovný souboj mezi mocným a chytrým Khanem a ze začátku trošku  zoufalým Kirkem a celý film graduje závěrečným finále na planetě Zemi.

Film je na můj vkus až příliš akční (ten předchozí tolik akční, pokud si pamatuju, nebyl), ale má spád a Vokurka hraje skutečně dobře. Bavilo mě to.  Konec filmu je hezky zadělán na další pokračování, takže za další 3 – 4 roky se podívám rád na další Star Trek.

Luke

Kristian

včera jsme si udělali kino den a já při té příležitosti snad poprvé v životě viděl celého Kristiana a zrovna v kině Lucerna, kde měl 8.9.1939 tenhle film premiéru.
Film začínal už ve tři hodiny, sál byl tedy poloprázdný a sem tam seděl důchodce a jen pár mladejch lidí. Vedle nás seděly dvě babky, nejspíše pamětnice ještě té premiéry 🙂 a při filmu se hihňaly jako dvě malý holky – je vidět že smysl pro humor se nemusí nutně s věkem vytratit, jak občas kolem sebe vidím.
Děj filmu jako by částečně naplňoval jednu z vět Oldřicha Nového z filmu Světáci – „Radši než jedenkrát ročně  k Máchově Jezeru, to radši jednou za život do Monte Carla“.  Všední úředník cestovní kanceláře Alois Novák (O.Nový)  totiž vždy 1. dne v měsíci vyrazí do luxusního Orient Baru, kde jej znají jako „Kristiana“, a tam si užije večer v nóbl společnosti, zlomí srdce nějaké okouzlující ženě a pak, ještě než se mu okouzlená dívka zcela oddá, bar opustí (s jeho zlidovělou větou „zavřete oči odcházím“).  Takto to pokračuje měsíc za měsícem, až se to jednou zamotá v momentě, kdy potká krásnou Zuzanu (Adina Mandlová) a jejího žárlivého snoubence Freda (Raul Schránil)…

Zajímavou postavou je ve filmu žena Aloise Novotného – Mařenka. Ušlápnutá puťka, která o sebe moc nedbá, která se neumí bavit a  její největší zálibou je hraní domina, které už jejímu manželovi leze krkem.  Nutno dodat, že Nataša Gollová, která Mařenku hraje, je ve filmu daleko krásnější než podivná Mandlová, jejíž krása na mě po těch letech moc nepůsobí…
Film nakonec končí happy endem – spoiler  – Kristian nenávratně „mizí“ a Alois je znovu okouzlen svou ženou Mařenkou, kterou v Orient Baru potká a domino je prý spáleno…
Příběh filmu je skutečně jednoduchej, ale je tu řada vtipnej momentů a postav (třeba kolega A. Nováka, kterého hraje Jára Kohout) a celkově film působí i po těch letech vcelku svěže. Když k tomu přidám tu krásnou atmosféru Orient Baru, kde hraje kapela R.A.Dvorského….

Napadlo mě, že téma a příběh Kristiana by se dal vcelku dobře zpracovat i nyní moderně v různých filmových žánrech… pojďme si zahrát na scénáristy a vymyslet pár synopsí na téma Kristian (a v komentářích přidejte i vlastní nápady :)) …

Detektivka:
Tajemný vrah, známý v podsvětí jen jako „Kristian“, každého prvního dne v měsíci zavraždí jednu dámu a u mrtvého těla zanechá jednu kostičku od domina. Detektiv Fred začne vyšetřování a zjistí, že vrahem je zcela všední úředník místní cestovky, který si jako první oběť vybral svou ženu Mařenku…

Socialistické drama z 50. let:
Úderník Alois Novák z válcoven plechu Vítkovice se rozhodne dát si socialistický závazek a každý první den v měsíci překročí dvojnásobně svou předepsanou pracovní normu. Je posléze vyhlášen pracovníkem roku, je mu udělen řád práce a potká krásnou soudružku Zuzanu, též údernici ze znárodněné textilky „Orient“. Rozvádí se tedy se svou manželkou Mařenkou, dcerou buržoazního obuvníka, a bere si Zuzanku za svou novou ženu a spolu s ní kráčí ke společným světlejším zítřkům…

Sci-fi:
Kapitán Alois O.J. Nowak z třetí galaktické stanice Společenství na Jupiteru, se každý první den v měsíci rozhodne vstoupit do paralelní dimenze přes hyperbolickou černou díru a v ní se snaží odhalit připravovaný komplot proti planetám Společenství. Při jedné z návštěv v paralelním vesmíru na planetě Orientus 4 zjistí, že hlavou spiknutí je vůdkyně osvobozenecké frakce Susan, která má tři prsy a kterou se podaří Nowakovi svým šarmem okouzlit a plán na zničení Společenství jí rozmluvit. Příběh vrcholí přijetím nové deklarace interplanetární ústavy, v němž se zaručuje  větší autonomie planetě Orientus 4 a Nowak se vrací zpět na Jupiter ke své robotické manželce Mařence 3B.

Válečné drama:
Německá armáda se již 3. rok snaží marně prolomit francouzské linie na Sommě. Desátník Alois Novak se svým praporem naplánuje operaci „Kristian“ a každého prvního dne v měsíci zaútočí na zákopy napřátel, které jsou obsazené zejména méně schopnými francouzskými žoldáky z orientu. I přes počáteční úspěchy je však útok odražen novou tajnou francouzskou zbraní – plynovou houfnicí „Zuzanka“  a desátník Novák se musí dát na ústup pod heslem „zavřete oči, zdrháme“, aby mu bojový plyn nepoškodil zrak.  Útok je několikráte opakován bez většího úspěchu a film končí překvapivým Francouzským útokem, přiněmž je Novák se svou jednotkou donucen k ústupu a v závěru filmu, po skončení války,  se vrací z fronty za svou ženou, dominou Mařenkou.

Akční film Superhrdinský
Obrýlený novinář Alois Novák se každý první den v měsíci promění v superhrdinu Kristian-mana,který umí hlasem ovládat lidi a který pohledem propálí i skálu! Začne zachraňovat zejména mladé dámy v nesnázích  a jednou zachrání i jistou Zuzanku ze spárů pornogangu.  Je to láska na první pohled do té doby, než se objeví záporný superhrdina Fred a konflikt je zde. Finále filmu se odehrává vysoko nad zemí v himalájské scenérii dvacetimiuntovou bojovou scénou mezi Kristian-manem a Fredem.  Po porážce Freda si uvědomí, že Zuzanku to stále táhne do pornobranže a zhrzen se tedy vrací ke své novinářské kolegyni Mary. Své alter-ego Kristian-mana pohřbí již navěky (nebo až do druhého dílu)

Pohádka
kuchtík Alois z královské kuchyně Králě Škaredy, se každý měsíc vydá do království v orientu, kde se vydává za prince a uchází se o ruku urozené princezny Zuzanky Krásněnky. Zuzanka je princem okouzlena a rozhodne se jednou Aloise pronásledovat při jeho návratu zpět a odhálí jeho neurozený původ. Zklamaná sdělí tento fakt svému tatínkovi, mocnému Králi Krutomilovy, který pohrozí králi Škaredovi válkou. Kuchtík Alois se nakonec princezně Zuzance omluví a vrací se ke své kuchtičce Mařence, která si mezitím oka vyplakala. Film končí svatbou Princezny Zuzanky s mladým princem Fredem- synem krále Škaredy a válka je tak zažehnána.

Gay-film (po 22. hodině)
Vizážista Alois, již deset let registrovaný s Leošem, si jako lék na partnerskou šeď naordinuje měsíční nezávazné návštěvy Orient Gay Baru, kde se představuje  pod přezdívkou „Kristian“ . Tam potká sympatického transexuála Zuzanu a spolu s ní(m) poznává krásy tělesného splynutí. Vše se zkomplikuje, když se do příběhu zamotá Aloisův kolega z práce Valentýn a Zuzanův přítel „velký“ Fred. Příběh graduje hromadnou orgií a návratem Aloise k Leošovi, který si uvědomí, že nemusí být jen vždy maminka, ale občas i tatínek!

Luke

Filmové Vánoce

ještě se na chvíli vrátím k uplynulým Vánocům – s Žábou jsme shlédli celou řadu filmů, tak se u některých pozastavím – a začnu několika vánočními filmy:

Grinch
pohádka s Jimem Careyem v roli příšerky „Grinche“ s českým dabingem Zdeňka Svěráka (jedna z mála výjimek dobrého českého dabingu) . Grinch nesnáší Vánoce a snaží se je obvyatelům městečka Kdosice překazit…  jeden z mála „vánočních“ filmů, který si pouštíme skoro každej rok a kterej nás pobaví. Na csfd to dost lidí strhalo, asi čekali nějakej ojedinělej filmovej zážitek, což tohle určitě není….

National Lampoon: Vánoční  Prázdniny

Americká komediální skupina (a dříve časopis) National Lampoon vznikla v 70. letech a zaměřovala se na komedie, vtipy, TV pořady a pod jejím jménem vznikla i série několika filmů, ve kterých zazářil hlavně americký herec Chevy Chase a ve kterých potrhlá rodinka Griswoldových zažívá různá ztřeštěná dobrodružství. Jejich filmy mají kolísavou úroveň, ale zejména dva – Prázdniny a tyto Vánoční prázdniny stojí myslím za shlédnutí. Chcete-li poznat, jak slavěj Vánoce na typickém americkém předměstí (se všema klišé typu žárovky na domě aj), tak to v humorném nadhledu poznáte z tohohle filmu. Bonusem je mladá Juliette Lewis v roli Griswoldovic dcerky.

Vánoce naruby
A do třetice americkej vánoční film – trochu slabší odvar z Lampoonovských vánočních prázdnin, ale zachraňuje to můj oblíbenec Tim Allen (Kutil Tim či níže uvedenej Galaxy Quest…). Celkem sympatickej nápad  filmu spočívá v tom, že dva starší manželé se rozhodnou, že nebudou slavit Vánoce – bohužel ale podlehnou tlaku sousedů a rodiny a musí tak na poslední chvíli začít s jejich přípravou…

a teď nevánoční filmy…

Galaxy Quest
Sice shlédnuto už asi po desátý, ale neomrzí to – opět vynikající Tim Allen v ( jeho patrně nejlepším) filmu o partě herců ze scifi seriálu (a la Star Trek), kteří se shodou okolností ocitnou v cizí galaxii v roli skutečné posádky na mimozemské lodi a musí čelit zlému emzákovi. Film se hodně povedl, bere si na mušku řadu typických klišé sci-fi seriálů a kromě Tima Allena zde v nezapomenutelných úlohách hrají také Sigourney Weaver a Alan Rickman. Velká legrace to je :).

Audrey Hepburn maratón
na Silvestra jsme si udělali doma projekci filmů s Audrey Hepburn, naší to oblíbenou herečkou, která v 50. a 60. letech zazářila na stříbrných plátnech (a dnes discích). Zkoukli jsme Šarádu, Love in the afternoon, Jak ukrást Venuši, Funny Face a Paříž v letním parnu a jsem pře-Hepburnovanej (v angličtině by se to hezky napsalo Hep-burned..)  na půl roku dopředu. Zmíněné filmy jsou považovány za klasiky žánru romantické komedie (což nemusí sednout každému), dějově občas nic moc, ale Audrey to svým šarmem zachraňuje…. za mě z nich doporučuji nejvíc tu Venuši

Barbarella
A po půlnoci na silvestra na jedné z našich TV vysílali sci-fi béčkovou klasiku z roku 1968 – Barbarellu! Kdo by, z nás mužů (kluků) neměl rád pohled na tehdy mladou a polonahou Jane Fondovou, která se v šukózních kostýmcích a své psychedelické vesmírné lodi  pouští do boje s šíleným vědcem Duranem Duranem….   „…co je to za porno??“ divila se Žába, když se taky začala dívat na film, ve kterém zrovna Jane „náhodou“ lezla po čtyřech po kožešině a vystrkovala svůdně z obrazovky zadeček…. no asi to nebude rozhodně film pro každého, ale jako taková ulítlotina pro stavy zhulenosti či nadrženosti  je možné film doporučit. Jak to Žába po několika minutách trefně zhodnotila – je to dobrej film „na honění“…    🙂 hezkou historku jsem o tomhle filmu četl – Jane film natočila tehdy prej hlavně kvůli prachům a nesnášela ho už od začátku. Když se pak rozváděla se svým xtým manželem, kterej vlastnil jednu z amerických TV stanic, tak aby ji naštval, koupil vysílací práva na Barbarellu a vysílal ji v TV každej tejden :).

Ve stínu
I do kina jsme se vydali a kromě štědrovečerního Života Briana jsme v Aeru shlédli nový český film Ve stínu. Jedná se o drama, odehrávající se na počátku 50. let v dobách nejtemnější komunistické totality, ve kterém se jeden vyšetřovatel (Ivan Trojan) vzbouří systému a na vlastní pěst začne vyšetřovat podezřelé úmrtí několika lidí. K novým českým filmům mám většinou předsudky, nejinak tomu bylo i nyní, ale nakonec jsem byl příjemně překvapen a spokojen – děj zajímavej a napínavej, Trojan hrál dobře, výprava taky dobrá a film působil skutečně dobově. Otravoval mě jen ten malej kluk, kterej tam bejt nemusel – ale holt je to asi móda míchat do detektivek rodinu a ženy/děti.

Tucet špinavců
Žádný ženy a žádný děti… a za to napínavej film z roku 1967 o trestný četě vojenskejch zločinců, která musí na konci druhé světové války přepadnout v neměcku zámek plnej důstojníků a pozabíjet je. Nečekejte nějaký psychologický drama – je tu parta dobrejch herců (Lee Marvin, Ch. Bronson, T.Savalas, Sutherland aj..), vojenskej drill , plno akce a závěrečný strhující finále (možná trošku zdlouhavé na dnešní poměry) – zkrátka dobrá chlapská zábava k jamesonovi, pivu či jinýmu chlastu 🙂

Luke

Další filmy

Batman: Dark knight rises

http://www.csfd.cz/film/252669-temny-rytir-povstal/

Konečně jsme viděli nového Batmana, kterého tu už v srpnu Lou vychválil. Batman začíná v tomhle díle jako vyvrhel, který je neprávem obviňován ze smrti „miláčka města“ Harveyho Denta a v momentě, kdy začne Gotham city ohrožovat zločinec Bane se Batman musí dát do kupy a opět zakročit…  film je skutečně strhující, Batman je docela polidštěn v tom, že to neni už jen ten machr, kdo rozdává rány, ale musí jich zde i dost přijmout. Nechybí samozřejmě Batmanův spojenec, komisař Gordon (Gary Oldman), Michael Cain a Morgan Freeman zas pomáhají Batmanovi z pozice starších a moudřejších a celkově má film spád až k finále, které sice bylo na můj vkus docela rychlé, ale dobře natočené.Film má 160 minut, ale uteklo to a nenudil jsem se…

Atlas mraků

http://www.csfd.cz/film/290326-atlas-mraku/

Nejčerstvější filmový zážitek ze včerejška, od kterýho jsem tedy čekal o dost více, než (pro mě) zmatené vyprávění šesti různých příběhů v šesti různých dobách, které jsou vyprávěny nepřeskáčku bez (dle mýho názoru) většího smyslu či logiky.  V každém příběhu je znázorněn vztah mezi utlačovaným (jednou je to černoch, podruhé gay, potřetí starý spisovatel, pak zas zotročená japonská servírka z budoucnosti atd. :))  a jeho utiskovatelem  a o střetu mezi nimi. Na začátku filmu nám bylo slíbeno, že se hezky příběhy na konci propojí, což se ale myslím nestalo a jediným spojovacím vodítkem, které jsme s Žábou zaznamenali, je vlastně to, že v každém z 6ti příběhů se řešilo defacto to samé jen jiným způsobem a vyjádřením. Navíc těch 172 minut délky bylo pro mě už na hranici únosnosti.  Pochválit musim výpravu, kostýmy, vizuální zpracování scén z budoucnosti  i vcelku dobré herecké výkony Toma Hankse a dalších.  Režisér Tom Tykwer se ale myslím v dějové stránce filmu moc nevyznamenal a koukl jsem se naschvál na jeho filmografii a hned se mi rozsvítilo – to je ten samej režisér co natočil (pro nás s Žábou kultovní hláškový sračkový) film „Parfém: příběh vraha“! A jsme doma! 🙂  (ale bych ho jen nekritizoval, natočil i povedený film „Paříži, miluji Tě“).

Atlas mraků bych tedy hodnotil jako průměrnej film, rozhodně jsem rád, že jsem ho viděl, ale nechápu, jak může mít na csfd 87procent …

Samsara

http://www.csfd.cz/film/227570-samsara/

Režisér Ron Frick se proslavil filmovými kolážemi (jak bych to nazval) o naší planetě a civilizaci – nejprve to byl film Baraka na začátku 80. let , známý je i Chronos či nevyslovitelný Koyaanisqatsi. Žádný jeho film jsem ještě celý neviděl, tak jsem byl zvědavý, jak dopadlo volné pokračování Baraky s názvem „Samsara“.

Narozdíl od výše uvedeného Atlasu mraků jsem zhruba věděl, na co jdu a tak jsem ani neměl žádné přehnané očekávání co se týká děje a spíše jsem doufal ve vizuální podívanou a zklamán jsem rozhodně v tomto ohledu nebyl. Ron Frick je považován za mistra tzv. time-lapse (existuje českej výraz pro zrychlené dlouhonatáčené záběry?) snímání  a tato technika byla ve filmu velmi často použitá s velmi efektiními výsledky (zrychlené záběry na pohybující se vrhající stín od měsíce, rušný provoz na dálnicích v LA,  davy poutníků v Mecce…). V celém filmu se autor soustředil na zobrazení různých podob našeho současného světa – od moderních urbanistických měst a kultur, přes „kult masy“ v číně a koreji až po zapomenuté kmeny v africe či mnichy v Tibetu (či kde to točili). Jelikož jsou záběry různých kultur často kombinovány, vytváří to zajímavej kontrast mezi duchovním a materialistickým pojetím dnešního světa. Nemohl jsem se ale ubránit tomu, že se nám autor snažíopět (po kolikáte už?) vnutit myšlenku, že západní civilizace je v úpadku a že jen chudoba či duchovní povznesení je „to pravé“  – alespoň takhle jsem si smysl filmu vyložil já  :). Obsahově mi tedy přišel film dost klišé, ale vizuálně se jedná opravdu o zážitek, kterému by slušela 3D podoba (ano, jeden z mála případů, kdy bych uvítal film ve 3d).

 

Hlídač č.47 (pickup)

http://www.csfd.cz/film/4053-hlidac-c-47/

Mám tu ještě jeden americký film z roku 1951, který je velmi zajímavý tím, že jej natočil český herec Hugo Haas. Hugo Haas byl tehdy československý emigrant a podařilo se mu v Americe založit vlastní produkční společnost a natočil i několik relativně úspěšných filmů a právě hlídač č47 (dle knihy J. Kopty) byl jedním z nich.

Byl jsem zvědavej, jak se Hugo popere s rolí železničáře, kterej si najde mladou ženu a která ho začne pomalu a jistě „ničit“. Hugo Haas to zvládl s bravurou – narozdíl od svých předválečných rolí svůdníků a miláčků dam zde hraje obtloustlého postaršího člověka (imigranta z evropy, čimž je vysvětlen i jeho akcent) a hraje zde opravdu dobře a nepřehrává tolik jako ve svých starších českých filmech.

Film rozhodně stojí za shlédnutí – zatím jsem neviděl nejnovější remake Hlídače 47 od Renče, ale i tohle je velmi zdařilá verze.

Luke

Filmy z posledních týdnů

abych tu jen nenudil běháním, musim se tu zmínit o několika filmech, které jsme v posledních týdnech viděli.

Země bez zákona (Lawless)

aneb prohibiční western, jehož scénář dle jedné knihy napsal hudebník Nick Cave (a postaral se i o hudební část). Z herců jsem znal jen Garyho Oldmana a Guye Pearce a hlavní roli obstaral herec Tom Hardy.  Děj filmu není nijak komplikovaný – po rodině výrobce a distributora alkoholu jde brutální prohibiční agent  a nejvýraznější z filmu jsou akční scény, kterých tam je celá řada a které jsou občas dost brutální (i na můj vkus).

Na CSFD má film hodnocení 84% – podle mě by mu slušelo tak o 15 méně, film není tak zajímavej, ale ani vyloženě nudnej – spíš bych řekl „průměr“.

http://www.csfd.cz/film/271458-zeme-bez-zakona/

 

Elvis Presley – Double trouble

Na začátku září dávali v Aeru film s Elvisem a to jsme tedy museli vyrazit! O Elvisovejch filmech nemám moc valné mínění, ale ty jeho první filmy docela šly. Byl jsem tedy zvědavej, jakej bude tento film z roku 1967, když už byl Elvis za zenitem své slávy a jeho velký „Comeback“ měl teprve přijít.

Na CSFD je film opět myslím značně nadhodnocen (78%) a navíc v popisu je zmíněno, že Elvis hraje ve filmu dvojroli dvojčat (což je uplnej nesmysl) :). Děj filmu už si nepamatuju – šlo o nějaký pronásledování někoho a  Elvis s jednou holkou pořád odněkud utíkali. Písničky ve filmu byly až na výjimku příšerné, ale velmi nás pobavila Elvisova interpretace dětské písničky „Ol´ McDonald had a farm…“

Celkově bych film zhodnotil jako příjemnou a jednoduchou odpočinkovou záležitost s oblíbeným zpěvákem, který se ale nedá dost dobře brát vážně…

http://www.csfd.cz/film/26435-elvis-double-trouble/

 

Harry Brown

Michael Cain, ve filmu hrající vysloužilého námořníka – penzistu Harryho Browna, žije na jednom ošklivém sídlišti (asi na předměstí Londýna), které je terorizováno skupinou teenagerských násilníků a feťáků.   Po té, co Harrymu zemře žena a jeho kamaráda právě výrostci zabijou, se Michael Cain nasere a rozhodne se s mladíky zatočit…

Vděčné téma vzpoury jednoho člověka proti společnosti/bezpráví atd. je tady zpracováno docela šikovně a napínavě a film mě bavil. Akorát jsem se divil, že *spoiler* nakonci Harry nezmřel, jak jsme čekali*konec spoileru*

Ironické je, že film má na CSFD stejné procentuální hodnocení jako výše uvedenej Elvisův film… Harry si ho ale zaslouží :).

http://www.csfd.cz/film/247611-harry-brown/

 

Sorry, wrong number

A je tu opět můj oblíbený žánr film noir – tentokráte americký film z roku 1948.

Barbara Stanwycková je upoutaná na lůžku, je sama doma – manžel stále nepřišel z práce a ona se ho snaží dovolat telefonem do kanceláře – v tom ale v telefonu zaslechne rozhovor dvou mužů o tom, že dnes v noci má někdo zemřít. Žena začne panikařit  a zápletka se zmizelým manželem a tajemným rozhovorem se začíná zaplétat…

Film není defacto detektivka, spíše postupně sledujeme děj a rozkrejváme jednotlivý prvky příběhu, který do sebe zapadají a všešchno spěje k nevyhnutelnému konci. Film mě bavil a skutečně místy jsem byl napnutej, jak to dopadne …

http://www.csfd.cz/film/24979-sorry-wrong-number/

 

Luke

Červencová filmová nadílka

A po měsíci opět zhodnocení několika filmů, které jsme v poslední době viděli.

Zatím jsem ještě neviděl novýho batmana, o kterým Lou i Lukyhell básnili (jeden na blogu a druhý na vlogu), ale viděli jsme s Žábou jiné filmy a o některých se zde zmíním:

Do Říma s láskou

A je tu v novém roce opět další film Woodyho Allena. Po loňské veleúspěšné Půlnoci v Paříži  se nový film odehrává v italské metropoli a údajně k tomu Woody přišel tak, že se mu ozval jeden italský producent a nabídl mu financování jeho dalšího filmu, pokud se bude odehrávat právě v Římě, s čímž Woody rád souhlasil. Máme tu tedy další, v pořadí již čtvrtou, z Woodyho evropských „pohlednicí“  (po Londýně, Barceloně a Paříži) a do kina jsem šel s napětím, zda mě film bude stejně bavit, jako ten minulej, pařížskej.

Film se skládá ze čtyř paralelních a vzájemně příliš nesouvisejících příběhů, z nich zejména dva jsou velmi vtipné a absurdní (o člověku, který se přes noc stal slavným a neví proč a o operním zpěvákovi, který dokáže zpívat jen ve sprše). Zbývající dva příběhy jsou spíše romantické s typickou Woodyho ironií a tohle vše dohromady vytváří zajímavej kolorit děje a scén a ve výsledku jsem se u filmu nasmál o dost víc než u Půlnoci v Paříži (ta ale nebyla postavena vyloženě na vtipnejch momentech, ale spíše na atmosféře a nápadu).

Kritikové tenhle film dost strhali, dle mého názoru neprávem. Herecké obsazení je opět kvalitní  – Penelope Cruz, Alec Baldwin, Roberto Benigni a dokonce sám Woody Allen, který se po 6ti letech opět ukázal ve svém  filmu jako herec v roli hudebního producenta v důchodu se svou typickou směšnou nervozitou a chováním.

Film se mi hodně líbil – je dost jiný než loňská paříž, ale opět na mě zapůsobil a mám chuť se někdy do Říma vydat  🙂

http://www.csfd.cz/film/295812-do-rima-s-laskou/

Amarcord

Zůstaneme ještě chvíli v Itálii – tentokráte u klasického díla italského filmu – Amarcord od Felliniho, který byl natočn už v roce 1973 a který v Aeru vysílali  v červenci v cyklu ozvěn karlovarského festivalu.

Autobiografický film, údajně vycházející ze skutečných zážtků mladého Felliniho, se odehrává v polovině 30. let v městečku Rimmi a režisér v něm zachytil jeden rok svého života – ať už jsou to první erotické zážitky (scéna s mohutnými prsy trafikantky je věru nezapomenutelná :)), tajné návštěvy kina, rozmary počasí či návštěvu Mussoliniho. Fellini tu s chvíli s humorem a chvílemi važně podává zajímavý pohled na italskou společnost 30. let a film se mi jako celek líbil, byť konec už neni tak veselej jako začátek filmu.

Film získal v roce 1975 oskara pro cizojazyčný film.

http://www.csfd.cz/film/2597-amarcord/

Polski film

Po dlouhé době jsme v kině viděli i českej film a tenhle je vskutku netradiční. Nejedná se v pravém slova smyslu o film, ale spíš o fiktivní „film o filmu“ (tedy něco, co s TV VONOU připravujeme asi už 10 let :).

Prostě herci Matonoha, Polášek, Daniel a Liška dostanou nabídku natočit film a začnou. Pak se k tomu přichomejtne „režisér“ Budač  a polský producent  a je jasný, že výsledek musí bejt buďto velká legrace a nebo sračka. Tady to dopadlo někde mezi.

Film stojí a padá na zmíněnejch hercích, jejich hláškách a improvizacích (občas jsem se ptal, zda měli scénář? Asi ne :))  a první dvě třetiny filmu jsem se výborně bavil (např. fóry s dualitou Marka Daniela alias Havláta :)). Bohužel poslední třetina filmu (kdy hrdinové opustí Polsko) je totální sračka. Je vidět, že jim došly nápady a tápali, jak film důstojně ukončit a bohužel se jim to nepovedlo.

Film jistě za zkouknutí stojí, ale nevím jestli by to nestačilo jen doma na DVD.

http://www.csfd.cz/film/288137-polski-film/

Woman of the year

A opět šáhnu do historie, do roku 1942,  na první film s dvojicí Katharine Hepburn a Spencer Tracy, který jsme si doma pustili.  Katharine Hepburn byla na svou dobu značně emancipovaná a možná že její image „ženy v kalhotech“ vznikla i právě díky tomuto filmu.

Film vypráví o tom, jak se původně rivalové – novinářka Katherine a sportovní novinář Spencer dají dohromady, vezmou se a najednou se začnou objevovat v jejich vztahu trhliny v tom, že Katherine nechce být domácí puťka a chce naopak pokračovat v úspěšné kariéře novinářky, což Spencer Tracy nese docela těžce.

Na svou dobu tedy značně zajímavý pohled na roli ženy v domácnosti, který se vymyká dobovým zvykům. Škoda jen docela zabitého konce filmu, jinak to bylo docela zajímavé.

http://www.csfd.cz/film/8743-nejprve-stvoril-zenu/

Luke

Filmy a opět filmy…

a opět jsou mé dojmy z několika nedávno shlédnutých filmů….

Obchod za rohem  (Shop around the corner)

na tenhle film jsem trošku pozapomenul v minulém filmovém příspěvku a trošku neprávem, protože je to povedená komedie z roku 1940 a rovněž předloha pro úspěšný remake „Láska přes internet“ z roku 1998.  Děj  je o tom, jak se dva zaměstnanci v malém krámku (skvělý James Stewart a Margaret Sullavan) nemaj moc v lásce a přitom si nic netušíc posílají přes dopisovou seznamku dopisy… film se nám hodně líbil a pro mě to je zatím asi nejlepší americkí komedie  z 30. a 40. let, kterou jsem viděl (i když Arsenic and old lace – Jezinky a bezinky – mu šlapou na paty).

http://www.csfd.cz/film/6144-obchod-za-rohem/

Pojistka smrti (Double Indemnity)

Film, který včera dávali na ČT2 a který patří mezi klasické detektivní dílo tzv. černých filmů (film noir) z roku 1944 a který režíroval tehdy již zkušený Billy Wilder (později režisér takových filmů  jako Někdo to rád horké, Sabrina nebo Nebožtíci přejí lásce...)

Příběh je o tom, jak se pojišťovací agent Walter  domluví s Phyllis, že pojistí jejího manžela na vysokou částku a pak ho zabijí a vdova získá pojistku. Vraždu tedy naplánují, provedou, ale pak se to trošku zkomplikuje… film je hodně zajímavej tím, že je vyprávěn retrospektivně z pohledu Waltera (vraha) – nikoliv, jak bylo tehdy zvykem, z pohledu detektiva a má i docela drsnej konec. Film je docela koukatelnej i nyní, po 70ti letech od natočení, děj docela ubíhá bez zbytečných prodlev  a  film v tomhle ohledu  „nezestárl“ jako mnohé jiné tehdejší díla.

http://www.csfd.cz/film/9776-pojistka-smrti/

Nedotknutelní (Intouchables)

Filmové překvapení loňského roku, které šlo u nás do kin až nyní v květnu. Synopse filmu vypadá spíše jako zápletka pro dojímavou sentimentální romanci (těžce tělesně postižený boháč Phillipe si najme černocha Drisse jako svého pomocníka, který se o něj v honosném pařížském sídle stará), ale opak je pravdou. Ve filmu se totiž velmi vtipně střetává Phillipův znuděný svět z perspektivy invalidního vozíku s drsnějším světem  chudé černošské rodiny, ze které Driss pochází a pro oba je jejich vzájemné setkání docela velkým zásahem do života.  Driss si nebere servítky a s Phillipem jedná jako se sobě rovným bez ohledu na jeho postížení či bohatství a Phillipův život je tímto vykolejen  z jeho zajetých kolejí

Film je především komedie (inspirovaná skutečným případem) a komickejch či vtipnejch momentů je tam habaděj (např. když Driss nenápadně vroucí vodou zkouší, zda Phillipe nemá cit v nohou :)) a ve stejném duchu je i konec filmu a proto není divu, že „Nedotknutelní“  se stali ve Francii kulturní událostí loňského roku a sklízí nyní ceny po celém světě (na CSFD má zatím 92%).  Vypadá to tedy, že Francie má po loňském The Artist další film, který ve světě dobude úspěch.

Film běží nyní např. v Aeru či Světozoru, tak se na něj určitě běžte podívat.

http://www.csfd.cz/film/306731-nedotknutelni/

Luke

„Hodný, zlý a ošklivý“ v kinech

V Aeru a Světozoru mají v tomto měsíci cyklus nazvaný „Hodní, zlí a oškliví“ a v jeho rámci jsou promítány filmy Rocky (1976), Zjizvená tvář (1983) a Hodný, zlý a ošklivý (1966), na který jsem včera vyrazil do Aera.

O tomhle filmu jsem tu trošku psal už před několika lety (https://tvvona.wordpress.com/2010/03/31/842605-western-movies/) a jelikož ho mám dost rád, chtěl jsem ho vidět na velkém plátně.

Bylo to taky po hodně dlouhé době, kdy jsem šel do kina sám, ale to mi vůbec nevadilo, naopak jsem se mohl plně soustředit na 179ti minutovou „speciální edici“ filmu, která byla remasterovaná v roce 2004.

Hned úvodní scény filmu, ve ktrých jsou hlavní hrdinové představeni, jsou na velkém plátně úchvatné. Režisér Leone se dost vyžíval v širokoúhlých záběrech, což na televizi tolik neoceníte, ale v kině je to naopak a jelikož sem seděl dost vepředu, film mě dokonale pohltil a chvílema jsme si připadal jak v době americké občanské války, ve které se celý příběh odehrává.

Hlavní hrdinové jsou tři – Clint Eastwood hraje svou typickou málomluvnou bezejmenou postavu – „blonďáka“ v ponču – „Good“,  Eli Wallach (dnes již téměř 97 letý!)  hraje hloupějšího banditu Tuca – „Ugly“ a Lee Van Cleff je ve filmu záporák tělem i duší „Bad“. Ze všech tří se mi herecky nejvíc líbil právě Eli Wallach, který má ve filmu kupodivu asi nejvíc prostoru i dialogů.

Děj filmu se točí kolem ukrytého zlata, které se všichni tři hrdinové snaží získat a legendární je závěrečná scéna a přestřelka na hřbitově (ten mimochodem postavila španělská armáda pro účely natáčení v roce 1966 :))

Trochu rozpačité dojmy mám z oné prodloužené speciální edice (cca 20min navíc)  – on celý film má hodně dobrou atmosféru, ale plyne dost pomalu (Leoneho dlouhé záběry a detaily) – trochu bych to srovnal např. s Vesmírnou Odysseou, která byla v tomto ohledu točena podobně – je to dáno i tím, že tempo doby v polovině 60. let nebylo ani zdaleka tak rychlé jako nyní a pokud by se film se stejným obsahem točil dnes, odhaduji, že by byl tak o 80 min kratší :).

Pokud jste film ještě neviděli, myslím že stojí za zkouknutí (koneckonců je považován za jeden z nejlepších filmů vůbec) a pokud jej znáte a máte rádi, určitě se na něj běžte podívat do kina, protože na plátně si ho skutečně užijete.

Osobně bych radši ale šel na dřívější projekci, protože včera jsem na konci únavou skoro usínal :))

Luke

 

Dny vína a ruží…

shrnutí docela hektického týdne…

v názvu dnešního blogu jsem záměrně použil název starého film, ve kterém Jack Lemmon a jeho partnerka začnou pomalu a jistě propadávat démonu alkoholu – v lecčemž mi to totiž posledních šest dní připomělo 🙂

V pátek jsme s Žábou odehráli poslední předsvatební vystoupení dua Hanky Panky v čelákovickém Čel. Ej Kafé – premiéru měli dvě písničky Glory of Love a River a tam začal náš pijácký týden 🙂

V sobotu jsme se zúčastnili naší seznamovské teambuildingové firemní grillovačky u jednoho kolegy, kde víno, frisko a pivo teklo proudem a hamburgery lítaly na naše talíře jeden za druhým :). Večer jsme pak stihli ještě v Aeru starý film Plynové Lampy, přiněmž se mi podařilo 2x únavou usnout. Angela Lansbury a Ingrid Bergman byly ale okouzlující!

V neděli jsme se moc nevyspali, hned v devět ráno jsme žluťáskem student agency vyrazili do písku, prohlídli si centrum a starý most, dali si ihned po otevření vinárny na náměstí víno (ano!) a počkali na Zlatina tátu, který nás před polednem vyzvedl a ke kterému jsme se jeli oba tak nějak před svatbou představit. Do prahy jsme dorazili až kolem sedmé večer a jen jsme se doma otočili, už jsme opět spěchali do Aera, kde již popíjeli Meheheovi (Vlastík a Kví) a Harrisonovi (vršovický-brzo nuselský Harrison/McCartney a budoucí Judr. doktorka Kája). Na programu večera byl film Casablanca z roku 1942, který byl uveden dobovým filmovým protektorátním žurnálem. Casablanca je zajímavej film – jeden z těch, který já osobně můžu vidět dokola, protože vždycky tam najdu nějakou větu či scénu, který jsem si dřív nevšiml. Navíc perfektní Bogart s Bergmanovou a ta atmosféra Rickova baru se vznášejícím se dýmem, zvukem Samova piana… to vše nás inspirovalo pokračovat v Aeru po filmu v takové malé afterpárty, která nakonec skončila u Meheheů (to se blbě skloňuje :)) ve 4 ráno.

Pondělí bylo klidnější (nepočítám li pouze tři hodiny spánku před prací) a místo večerní oslavy čarodějnic jsme s Basketles odehráli jeden z dalších svatebních koncertů.

Úterý na prvního máje jsme s Žábou nešli do průvodu ani demonstrovat, ale místo toho jsme šli na grébovku domluvit poslední detaily naší svatby, dali si tam opět víno a pak jsme se přesunuli do Aromi, italské restaurace Ricarda Lucqua, docela vyhlášeného „pražského“ italského kuchaře. Opět byla vína, výtečné Risotto se sýrem Robiola a bianchetto lanýži a žába si dala tatarák z tuňáka a Carpaccio z Mečouna s červenými pomeranči. Po návratu domů, když jsme se už chystali odpočívat, volal pan Mehehe a šli jsme s nimi opět do Aera, kde jsme, tentokráte bez filmů, u vín a mad applu příjemně zakončili večer.

Středa už byla pracovní, vzal jsem si ale na odpoledne půldenní volno, protože nás čekaly lekce tance. Učí nás tam charleston a různé kroky, které mi moc nejdou, takže si myslim, že naše taneční kreace budou hodně veselé a žertovné :). Po cestě domů jsme vyzvedli snubní prsteny, takže to začíná být važné…. ovšem vrcholem večera byla večeře s hádejte kým? Ano, s Mehehovými :). Vyrazili jsme opět po delší době do La Gare a původním záměrem bylo dát si žabí stehýnka. Nakonec ale došlo na spousty dobrot – např. chřest s holandskou omáčkou, chřestovou polévku, mušle, šneci po burgundsku, konfitované ledvinky, dušený steak na houbách, žába měla nějakou rybku a samozřejmě došlo i na žabí stehýnka. Na závěr deserty – Savoy, pistáciový koláč, Kví si odvážně dala chřestovou zmrzlinu a já se nechal příjemnou servírkou překecat ke Creme Brulle.

Asi nejvíc jsem byl zvědavej na ty žabí nohy a jsem rád že jsem je ochutnal, byť to rozhodně nebude nějaké mé oblíbené či vyhledávané jídlo. To samé platí o šnecích, ke kterým jsem měl trochu odpor, ale nakonec jsem rád, že jsem to zvíře snědl 🙂

A co dnešek? Jelikož zítra mě opět čeká alkoholová akce (další pivní degustace s Ládikem), budu dneska detoxikovat, abstinovat a jelikož doma se víc než tejden neuklízelo a je všude děsnej bordel, zbude na mě asi úklid :(, neb žába zas maká. It´s a hard life…

Tak se mějte a děti – nepropadněte démonu alkoholu!

Luke