TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Tag Archives: tvorba

Na poli české detektivní literatury

nečekané úspěchy
Na pultech knihkupců se objevují především detektivní romány zahraničních autorů, kteří jsou u nás v oblibě. Česká detektivní literatura za nimi zdá se zaostává. Přesto stále vychází detektivní romány a sbírky povídek českých autorů. Pokud chceme hledat české autory detektivek, je nejlepší podívat se na stránky České asociace autorů detektivní a dobrodružné literatury. Jedná se o českou sekci AIEP (Asociation Internationale des Escritores Policiacos – Světová asociace autorů detektivní literatury).

Stránky naleznete zde:

http://www.detektivka.com/

Česká asociace autorů detektivní a dobrodružném literatury každý rok vyhlašuje Cenu Havrana za nejlepší napsanou nebo publikovanou povídku v loňském roce (do rozsahu maximálně 12 normostran). Z došlých povídek ještě autoři do 35 let soutěží o cenu Havránka pro začínající autory. Povídky dále soutěží o Cenu České společnosti Sherlocka Holmese a o Cenu společnosti Agathy Christie. Dále se uděluje Cena Jiřího Marka za nejlepší detektivní román vydaný v předešlém roce a cena Eduarda Fikera za nejlepší rukopis.

Už několik let čtu kromě sci-fi románů také detektivní romány a thrillery. A žánry, které čtu, mě lákají, abych je také psal. takže jsem rozšířil svou tvorbu o detektivky. Čistě detektivní příběhy jsem napsal ale zatím jen dva a z toho právě jeden speciálně pro cenu Havrana (podle rozsahu stran). Povídku jsem odeslal a takto to dopadlo:

http://detektivky.bestfoto.info/cz/ceny-za-ceskou-detektivni-literaturu-id2011060006

Cena Havránka za rok 2011

Povídka se jmenuje „Sprosté umění vraždy“ a napsal jsem ji jako poklonu mému nejoblíbenějšímu spisovateli detektivních románů Raymondu Chandlerovi. Chandler kromě povídek a románů napsal slavnou esej „Prosté umění vraždy“. Hlavním hrdinou povídky je soukromý detektiv (jak jinak marloweovského typu), který řeší starou vraždu, u které je malá šance zjistit pachatele. A nebo přece?

Povídka vyšla ve sborníku „Nejlepší detektivní povídky roku“, který by snad měl být k sehnání v knihkupectvích ale možná také jen někde v trafice (je to úzký paperback). Kromě ceny Havránka povídka ještě skončila třetí v soutěži o Cenu společnosti Agathy Christie. Předání proběhlo v divadle Pod Palmovkou a ceny předával plk. JuDr. Jiří Komorous. Cenou byla hezká soška havrana.

Pokud se zajímáte o detektivní literaturu, doporučuju tyto stránky:

www.detektivky.com

LOU

Ochutnávka z nového alba Breakaway Projectu

k poslechu…

Písničku „Who Can see“ z připravovaného alba si můžete poslechnout na
http://bandzone.cz/breakaway

Luke

Ukázky z koncertů

Tak opět zde zaberu zbytečné místo pár nahrávkama z koncertů a kecama okolo :).

Na http://bandzone.cz/hankypanky jsem přidal dvě nahrávky z našeho posledního koncertu se Zlatou ve Vodárně, který se vcelku povedl a spokojení prý údajně odcházeli nejen „hujerovic“ :). První z písniček se jmenuje „Pro Kiki“, je z repertoáru Hany Hegerové ještě z dob, kdy zpívala v divadle Semafor a tuhle písničku pro ní napsali pánové Suchý a Šlitr.

Další přidaná písnička je stará a známá „Somewhare over the rainbow“, kterou zpívala velká řada interpretů, nejslavnější je ale podání Judy Garlandové z muzikálu Čroděj ze země Oz (nebo „koz“? 🙂 )

Teď v sobotu byly snad všude nějaká kulturní akce – v Praze zejména Muzejní noc v jejímž rámci vystoupilo i několik revivalových kapel a my s Basketles jsme hráli v kladenském Dundee Jamu, kde nám konkuroval „free festival“ KLadenské dvorky, takže návštěvnost byla slabší a klub se zaplnil až kolem jedenácté, kdy jsme ale už pomalu končili. Každopádně jsme celej koncert nahráli a sestřihl jsem z toho ukázku na
http://bandzone.cz/basketles

Teď nás čeka Beatles festival v Bělči u Tábora v sobotu 26.6., kde budeme „soutěžit“ o nejlepší beatles revival s Pangeou a Professorama! 🙂

Luke

Break on through

pokusný retro mix nahrávky z našeho posledního koncertu…

minulou středu jsme s Love Street boys hráli v pražském Motoráji, přišlo dost lidí, koncert se vyvedl, Henk (náš zpěvák) pojal koncert po Morrisnovsku a posilněn vším možným rozpoutal na pódiu velkou show (jeho pád do bicích během Five to one byl impozantní!) a diváci si na konci vytleskávali další přídavky.. no celý jsem to nahrával a zkusil jsem tedy smíchat písničku Break on throug podobně, jako zní originální nahrávka z roku 1966 – tedy bicí/basa vlevo, vokál uprostřed, kytara a varhany napravo… myslím, že se to trošku podařilo, ekvalizérem jsem musel trochu „otupit“ varhany, bicí i kytaru, aby to neznělo tak moderně…. problém byl trochu s basou – je nahraná na stejný stopě jako varhany, takže se dá oddělit frekvenčně jen velmi přibližně..
no můžete posoudit sami:
DOWNLOAD MP3 ZDE

Můžete to brát i jako pozvánku na naší Doors show do Vodárny na neděli 20. června

Luke

Luke_Bunda: TV VONA themes & compositions

no už jsem sice řekl, že nový „album“ dělat nebudu
… ale nedávno jsem se prohraboval starejma nahrávkama a zabrousil do adresáře „instrumentals“, kde mám především skladby pro pořady TV VONA, z nichž některý v pořadech TV VONA zazněly. Myslim, že některý nápady tam jsou zajímavý, tak jsem je hodil na web na:

http://pinkstones.sweb.cz/luke/tvvona/

Technická kvalita je z dnešního pohledu nižší – hlavně rytmus – tehdá jsem ještě „neznal“ metronom a bicí sem bušil ručně do kláves, takže rytmicky občas skladby pokulhávaj.

Skladby:

In the dark
Lohnicky Rag (dokument 5let TV VONY 1998-2003)
Valčík v G dur (ještě z dob kapely Reflection)
DVD rock – Na Točně 15 (bonusová epizoda s názvem „DVD“)
Lost
Midnight street (dokument 5let TV VONY 1998-2003)
Mind of engine (dokument 5let TV VONY 1998-2003)
Moods (dokument 5let TV VONY 1998-2003)
Sunflower dream
Swing in Blue (dokument 5let TV VONY 1998-2003)
„Teplá piánko music“ aneb znělka pro Pohovor „Gold edition“ 🙂

Luke

„Alfonz“

po delší době opět jeden krátkej smyšlenej příběh….

Představim Vám jednoho člověka – pojmenuju jej třeba „Alfonz“ – ale klidně mu můžete řikat „Jeroným“ či „Kvído“, na tom fakt nezáleží… takže Alfonz je důchodce,
je mu kolem sedmdesáti a svůj den tráví tím, že ráno vstane, posnídá housku s mlékem, dojde si
pro noviny, nakoupit, kouká půl dne z okna, odpoledne se jde projít kolem svého paneláku, večer se podívá
na televizi a jde spát. Takhle už to dělá několik let den co den, týden co týden… Alfonz měl dost kamarádů,
někteří jsou ale už mrtví, jiní žijí, ale málokdy se s nimi vídá, neboť jsou většinou jako on – doma v pohodlí a teple.
Jeho žena se s ním rozvedla před pár lety… nebo umřela… ? no to bohužel již nikdo přesně neví,
jisté však je, že Alfonz nyní žije sám, opuštěný se svými pocity, vzpomínkami a výčitkami.

Dost často, když večer nemůže večer usnout, leží potme ve svém pokoji a přemýšlí. V těchto okamžicích
si přehrává v hlavě vzpomínky či situace dávno minulé a s úzkostí nyní lituje všech nepodařenejch okamžiků, který
kdy v životě zažil.

Když byl mladej, užíval si života, ale nyní měl pocit, že jej promarnil. V ten moment začalo připadat,
že všechna jeho životní rozhodnutí byly chybná… vzal si za ženu tu „nepravou“, pracoval v práci, která ho
vlastně nikdy pořádně nebavila, děti nechtěl a nakonec ani neměl… řikal si, co by dneska bylo, kdyby…
zas ono „kdyby“… co kdyby třeba tehdá dal najevo holce, kteoru měl opravdu rád, co k ní cítí? Možná bych ho poslala někam,
ale neměl by dneska aspoň výčitky, že to nikdy neudělal… co kdyby se nerozhádal s kamarádem, kterej pak předčasně umřel..
najednou se mu vybavovaly desítky podobný situací a Alfonz se začínal v těchto myšlenkách ztrácet. To věčný pochybování…

Ale život bohužel nezná žádné „kdyby“. Tak teď leží sám a stár, pár let mů ještě možná zbejvá, ale šancí na lepší život je už jen poskrovnu.
Jako by slyšel někoho tiše zpívat

Máš v duši prázdno
a vrásky ve tváři
kvůli snům děsivejm
listuješ ve snáři
Podivný myšlénky
na mysli kanou
včera si večeřel
zkaženou sekanou 🙂

Luke

PS: Občas mám strach, že jednou budu jako Alfonz, co Vy? A sekanou radši moc nejim :).

Get off my cloud…

hehe (c) Olias

Tak dneska večer mě čeká koncert Rolling Stones revivalu ve Vagonu. Stouny moc nemusim, nejsou tak dobrý :), ale těšim se, že se tam odreaguju a trochu opiju, pokecám s kamarády a kamarádkami, trochu si zatancuju opilecké tance a zlepšim si náladu.

Jinak teď doma pracuju na nahrávání písniček pro takový moje třetí (a asi poslední) demo CD, ale moc mi to nejde a ani mě to nějak nebaví, ale snad to dokončim a budu mít pokoj.

teď pracuju na zhudebnění jednoho staršího textu a vůbec nevim co s tim.. (sorry za chyby) .

Sometime we´re close together
Sometime we just held our hands
Sometime we fight each other
Sometime weŕe just like ordinary friends

Sometime I don´t know you
Sometime I wish I could
Sometime We just smiling
Sometime we´re in the mood

And it always be the same
Coz we always will be friends
sharing dreams and sharing pain
Hiding ourselfs in the rain

V hudbě mám teď svý „Lisa Loeb“ období, který mě každej rok na pár tejdnů chytá – poslouchám její alba furt dokola
a je to prostě genitální muzika. Melodická, docela zajímavý texty, neni to žádnej pitomej rock v koženejch bundách :).

Tady je její fotka, je to kupodivu i celkem pohledná slečna 🙂

Luke