TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Monthly Archives: Červen 2014

další příspěvek o chili aneb Chili con carne v Praze

Aloha přátelé!

dneska žádnej recept nepopíšu, svůj dosavadní ideál jsem popsal v tomto příspěvku z loňska, dneska vás chci vzít na menší virtuální výlet po několika pražských restauracích, kde jsem chili ochutnal.

Kde si ale dát chili v Praze „venku“?  Nemaj ho v restauracích příliš často a tak, když ho někde spatřím na jídeláku, zpravidla neodolám.

Nabízím tedy dojmy z několika ochutnávek:

Hombre del Mundo (Praha 5) (137Kč)

Mexická restaurace na Andělu, která je průměrné kvality, neoslní chutěmi či specialitami, ale ani neurazí. Chili jsem si zde dával vícekrát, bohužel nikdy mi ho ani na výslovné přání „více pálivé“ nedokázali udělat alespoň s průměrnou pálivostí. Jinak chili je zde rovněž .. hádejte jaké? No přece průměrné. Potěší alespoň náznak autentických chutí (římský kmín), maso je sice mleté, ale dobře stravitelné a po červených fazolích se krásně prdí, takže vše je ok. Chuťově tedy průměr a hodnotím tedy

3/5

Tlustá koala (Praha 1) (cena cca 140kč ?)

Tady to prozměnu opálit umí! Dalším plusem je, že nepoužívají mleté hovězí, ale nakrájené v kostkách, což mám v chilli radši. Chuťově pestré, servírované s pečivem,  fazole součástí chili, já jsem spokojen.  A navíc v Koale maj výtečný pivka a příjemnou obsluhu.

Za mě 4/5

Restaurace Pastička (Praha 2) (289kč)

Tak tohle byl velkej průšvih. Předražené a s chili tohle jídlo mělo společnýho snad jen hovězí maso, fazole a kusy rajčat. Spíše to vypadalo jako katův šleh a skoro to vůbec nepálilo.

1/5

Restaurant Olše (Praha 3) (180kč)

Opět chili ala katův šleh. Maso nakrájené na nudličky s fazolemi a další zeleninou a občasnou feferenkou. Nepálilo, chuťově skoro stejné jako v pastičce. Nedoporučuju.

1/5

 

Burrito loco (fast food řetězec, např na Andělu či Nár. třídě)  – cca 90kč porce

Zde prodávaj „kyblíček“ chilibowl s rýží, podivně trhaným masem, fazolemi, kukuřicí, s jalapenos papričkami a omáčkami. Není to vyloženě špatný, naházej vám do toho defacto skoro všechno, co chcete, ale s pravým chili to moc společnýho nemá. Ale pořád je to lepší než „katovo chili“ z výše uvedených dvou hospod

2/5

 

Cantina (Praha 5)  239kč

Tahle restaurace, jestli se nepletu, se se svým chili umístila na předních místech v soutěžích chili u nás (těch soutěž není moc, myslím že snad jen jedna :))
Mé očekávání bylo tedy velké. Chili je servírováno na pánvi a k ní je přidán talíř s pečenými bramborami jako přílohou (což není tedy typická příloha pro chili, narozdíl od tortil, rýže či pečiva).

Chili bylo chuťově dobré, pálilo příjemně, nicméně pár výhrad si k němu dovolím. Maso (v kusové podobě nemleté, což opět oceňuji) bylo servírováno zvlášť na fazolích s omáčkou a mám podezření, že jej připravovali celé zvlášť a možná dokonce marinovali! (hřích největší! :)). V chili by se dle tradičních receptů mělo maso připravovat spolu se zbytkem pokrmu,aby právě koření, papričky a rajčata dodali masu tu správnou chuť. Zde maso chutnalo dobře, ale zcela jinak než zbytek chili. Naopak fazole s omáčkou byli spíše lehce nasládlé s výraznější rajčatovou příchutí a chyběla mi tam zas trochu ta exotika v podobě římského kmína, jehož chuť (či alespoň její náznak) by měl být v chili patrný. Navíc tu zakysanou smetanu nemuseli kydnout na jídlo, ale radši servírovat vedle.

Hodnotím 4/5

Mé chili (odkaz na začátku) hodnotím zcela objektivně 5/5 a dále pro vás budu po pražských restauracích, hospodách a pajzlech hledat chili con carne!

Váš seňor

Lucas Jose de Vega de Esposito

Reklamy

Hájenka v Kersku

Včera jsme hráli s naší 60s revivalovou kapelou na jedné soukromé akci a k naší velké radosti se akce konala v Hájence v Kersku, která byla zvěčněna v Hrabalově knize a posléze v Menzelově filmu „Slavnosti sněženek“. Právě zde se tedy ve filmu konala ona hostina ze zastřeleného kance, který se podával se šípkovou omáčkou a se zelím a nakonec se zde všichni hezky poprali.

Rvačka včera sice chyběla, nicméně kance se šípkovou omáčkou jsem ochutnal a bylo to moc dobré!
IMG_20140621_165949
(to auto za mnou není bohužel mé :))

Naše produkce se nejspše líbila i paní provozní, takže další a tentokráte již veřejný koncert bychom zde měli odehrát v pátek 11.7., takže pokud si chcete udělat výlet, je to zajímavá možnost 🙂

Luke

MS ve Fotbale

Tak zas jednou nastal čas, abych si postěžoval.

Jako by nestačilo, že se mistrovství zase jednou hraje někde v prdeli, díky čemuž jsou některé vysílací časy dost nepraktické (o půlnoci, ve tři ráno…) a účastní se ho týmy jako např. Irán, ale navíc dnes ČT místo zápasu Belgie vysílá atletiku. Vážně víc lidí zajímá ostravský mítink, který je každý rok (a není tam Bolt) než mistrovství světa ve fotbale, které je jednou za čtyři roky?

Ashman

Mistrovská historka z tramvaje

Už několikrát se na blogu objevily historky z cestování městskou hromadnou dopravou, a tak přidám jednu i já.
Ve čtvrtek 5.6. 2014 jsem se vracel po jedenácté hodině večer z práce. Bylo příjemně teplo, nic extrémního. Lidé se vraceli ze zábavy, nebo naopak mířili do centra prokalit noc.
Vystoupil jsem na náměstí Bratří Synků z jedenáctky a vydal se na Otakarovu, kam měla za pět minut dorazit sedmička. Ještě jsem se nedostal ani na křižovatku a už jsem je spatřil – vagabundy. Bylo jich odhadem patnáct a právě je vyplivl jeden z barů.

Vagabundi pokřikovali a dva z nich se jali rozebírat sloup veřejného osvětlení. Ostatní zatarasili cestu projíždějící tramvaji číslo 11, kterou jsem před chvílí opustil. Tramvaj zpomalila a začala na ně zvonit. Vagabundi neustoupili. Zdálo se, že chtějí tramvaj zastavit, aby mohli nastoupit. Tramvaják jim však v duchu hesla „teroristům se neustupuje“ nevyhověl a dál si to šinul vpřed. Vagabundi na poslední chvíli uskočili a na protest do tramvaje několikrát bouchli.

Čekal jsem na zastávce na sedmičku a v duchu si říkal: „Hlavně ať nejdou sem, hlavně ať nejdou sem…“ A oni se vydali přímo sem. Banda mladých kluků v bílých tričkách vykřikujících: „Mistři!!! Mistři!!!“ Všichni se vměstnali na ostrůvek a dál pokračovali v pokřikování. Tři z nich rozebírali sloupek s jízdním řádem. Tramvaj číslo sedm se blížila k zastávce. Pomalu. Jako kdyby řidič tušil problémy. Čekat na další tramvaj se mi nechtělo, a tak jsem nastoupil. Vagabundi však vlezli do vozu také a rázem zde nebylo k hnutí. Bohužel jel jen jeden vůz.

Vagabundi neustále pokřikovali: „Mistři!!! Mistři!!!“. Věšeli se na tyče, někteří z nich v zatáčkách padali, další rozebírali okénka. Až tady se mi podařilo přečíst nápis na tričku: Mistři 2013/2014, juniorka. A zajímavější byl pro mě znak, který se rýsoval nad nápisem vpravo. Červená a bílá barva. Sešitá dohromady. Jel jsem v tramvaji s juniorkou Slavie, která oslavovala vítězství v juniorské lize. Z vagabundů se pro mě rázem stali hrdinové. Skoro jsem s nimi chtěl začít zpívat.

Zastavili jsme na zastávce „Divadlo na Fidlovačce“ a mistři změnili popěvek. Všichni začali sborově pokřikovat: „Píča Damková, Píča Damková…“
Pokračovali jsme v cestě a dostali se až pod Nuselský most, kde se však už několika mistrům podařilo vymontovat jedno z okének u dveří. Jeli jsme ve starším typu vozu. Řidič tramvaje snášel celou situaci klidně, ale sdělil jim, že bez okénka jet nemůže.
Jeden z Mistrů zvolal: „Mizíme!!!“ A opustil tramvaj.
„Karel rozhodl!“ Vykřikl další. „Jdeme!!!“
Mistři se sebrali, vypadli z tramvaje a vyrazili ulicí pryč. Cestou nadále provolávali „píča Damková“.
Řidič se nás zeptal, jestli nevíme, kde skončilo okénko. Jeden z cestujících mu oznámil, že si ho mistři vzali s sebou. Řidič zakroutil hlavou a šel to konzultovat s dispečinkem. Po chvíli nám oznámil, že musí jet do vozovny. Bez cestujících.

Tramvaj zhasla a vydala se nocí pro nové okénko u dveří. Beze mě a ostatních pasažérů. Rozhodl jsem se, že počkám na další sedmičku, protože měla jet za pár minut. Nastoupil jsem do poloprázdného vozu a koho tam nevidím sedět. Týpka s vyholenou hlavou a s mikinou s nápisem „Sparta“. Kluk ani nevěděl, jaké měl štěstí. Kdyby jel o deset minut dřív, pravděpodobně by dostal pěkně přes držku.
Ať žije Slavie!!!

Lou

Trailer na NHL15

je tu nejslavnější videoherní veletrh E3 a s ním i upoutávky na nové a chystané hry. Já samozřejmě s napětím sledoval, co se chystá ve sportovních hrách a zejména v NHL. A je to tu – EA sports („It´s in the game!“) uveřejnila první informace a trailer o chystaném letošním pokračování jediné současné hokejové hry (když pominu hokejový manažer FHM)

Trailer je zde:

NHL 15 výjde v září tohoto roku a bude převratná v mnoha věcech – tou hlavní je fakt, že hra výjde poprvé na nové generaci konzolí (PS4 a XBOXone) a tím pádem se můžeme těšit na zcela nové fyzikální i vizuální zpracování hry.

Co konkrétně EA sports slibují?
– nové vizuální zpracování a prezentace (viz trailer výše)
– nový komentátorský tým – Eddie Olzcyk a Don Emrick (a u „ledu“ nás svými postřehy pobaví Ray Ferraro :))
– „12-hráčový“ kolizní systém – srážky více hráčů by tedy mohly vypadat zajímavě
– zdokonalená fyzika puku – EA sports prý najali vědce, který dělal v Ženevě na hadron urychlovači (nevim proč, ale pořád vidím slovo „hardon“) a který pro NHL navrhl zcela nový fyzikální model puku. Měl by se tedy chovat a odrážet reálněji, než v dosavadních verzích.
– vícevrstvé zpracování modelů hráčů a vybavení – dresy i další části hráčovy výbavy jsou ve hře fyzicky odděleny od hráčova těla, což bude prý přispívat k větší věrohodnosti simulace a reakcím hráčů. Hráči samotní budou mít více individuálních vlastností a mělo by tak být konečně více poznat, zda hrajete právě za Crosbyho nebo za neznámého nováčka z AHL…
– skutečné NHL arény – všech 30 arén z NHL bylo digitálně převedeno do hry do nejmenších detailů.
– zcela nový model chování diváků – až 9000 různých reakcí davu a fandů, jejich větší diverzita i reakce v závislosti na vývoji utkání.
– vylepšená umělá intelgience hráčů a jejich reakcí v závislosti na situace ve hře
– skupinové oslavy gólů
– 4 rozhodčí! 🙂

Hra samozřejmě výjde i na PS3 a XBOX360 (PC bohužel opět nic), ale tam kromě nových moderátorů budou změny oproti loňské verzi jen minimální.
No já už se rozhodnul – PS4 už mi leží doma a já se neskutečně těším na září. Budu pak asi muset onemocnět 🙂

A co vy, zkusíte novou NHL?

Kromě NHL představila firma EA sports další sporty – bojovku UFC (tu jsem na PS4 zkoušel ve formě demoverze a byť grafika a pohyby hráčů jsou neskutečný, tak samotná hrá mě vůbec nebavila) a taky FIFU15 – tam mě zatím trailer nějak extra nenadchnul, ale věřím, že hra bude dobrá, takže FIFU 15 si taky snad zahraju a třeba sem o ní taky někdy napíšu

Luke

Lucie v O2 aréně

včera jsme shlédli v O2 aréně koncert kapely Lucie a zde tedy nabízím několik dojmů z pohledu posluchače, který není sice jejich velký fanda, ale mnohé písničky samozřejmě od nich zná a pár se mu jich dokonce i dost líbí :).

Ve včerejších 35 stupňových vedrech jsem se klima v O2 aréně trochu obával, naštěstí hala je moderní a větraná, takže jsme byli docela v chládku a pohodě. Měli jsme lístky na stání a stáli jsme zhruba 50m od podia (snad to odhaduju správně) a koncert samotný začal ve čtvrt na devět večer skladbou Amerika.  Bylo údajně vyprodáno (i když nejspíše ne všichni držitelé lístků dorazili, soudě dle občasných volných sedaček na tribunách) a kapelu uvítal na podiu nadšený pískot a potlesk publika.

Kapela po té hrála až do čtvrt na jedenáct (včetně několika přídavků) a zazněly převážně známé hity Lucie + Panic od Wanastovek.  Na bicí se s Davidem Kollerem střídal (a dubloval) jeho syn Adam, jinak sestava byla klasická s PBCH u basy, Kodymem na kytaře a Dvořákem u klávesových (a dalších) nástrojů. Zpěvy byly dobré  – Kodym i Koller znějí pořád dobře a hlavně když zpívají spolu ono proslavené unisono, které dělá minimálně polovinu „zvuku“ kapely. Horší to bylo s instrumentální složkou koncertu – občas byly slyšet chybky – jak rytmické tak nástrojové, občas se vypařila celá sloka písničky, ale to se prostě na koncertech stává.

Smutnější byl vizuální dojem z koncertu – přeci jen už jsou to pánové přes padesát, takže už to dávno nejsou ti lamači dívčích srdcí (zejména hrozně nalíčenej Kodym byl zhruba dvojnásobnej oproti starejm klipům). Koncert byl doplněn videoprojekcí po stranách podia a za ním a vcelku se mi projekce líbila, až na občasné záseky videa.  Vrcholem show pak byl jeřáb s vysunovací hrazdou a bicíma, takže při jedné z posledních písní se Koller i s bicíma nechal vysunout vysoko nad diváky.

Zvuk koncertu byla kapitolka sama pro sebe – ze začátku to byla hrozna zvuková koule, pak se to trochu zlepšilo (a nebo jsem si zvyknul?) a ke konci to bylo zas nic moc…

Koncert se mi vcelku líbil, ale asi už taky stárnu, takže po hodině a půl ve stoje mě bolely nohy a těšil jsem se na konec :).  Z písniček jsem znal asi polovinu, nejvíc se mi líbil samozřejmě Medvídek, Šrouby do hlavy a jedna písnička s Dusilovou (která byla jako host) a jejíž název si teď nepamatuju.

Tolik tedy ke včerejšímu koncertu

Luke

 

Pivobraní a alkoholici…

Minulý pátek a v sobotu proběhlo na Parukářce další pivobraní, počasí se povedlo, spálil jsem si krk a ochutnal řadu dobrých i nic moc pivek. Překvapením festivalu pro mě byla produkce brněnského (!) pivovaru Richard, který mi dost chutnal. Zklamala zvíkovská Labuť, která byla nějaká nakyslá a Ládik ji ani nedopil…

Nejlepší je Pivobraní v pátek vždy mezi otevřením (14h) a cca mezi 17h. Pak se celá akce zvrhne v masovou a fronty jsou na pivo, na WC, na mytí půlitrů, na jídlo a přestává mě to bavit. Příště tedy doporučuji vzít si taky půl dne dovolenou a vyrazit hned na otvíračku.

Sobota byla ve znamení odpočinku, pikniku na Albertově a večer nás se žábou čekalo hostování v Neanonymních alkoholicích. Žába nedopadla slavně, ale držela se a zvládla i cestu tramvají domů bez úhony a nehody :). Premiéra tohoto dílu bude prý v Červenci.

Nyní si dávám abstinenční pauzu a jsem již třetí den bez alkoholu (!) a dneska nás čeká koncert Lucie v O2 a já jen doufám, že tam budou mít funkční klimatizaci, jinak se asi uvaříme. Mé chili papričky, které jsem měl za oknem, jsem musel v těhle slunných vedrech přesunout mimo dosah paprsků, protože i na ně je to moc…

Užívejte si tedy léta a zase někdy na čtenou

Luke

Co nás čeká v Červnu?

Ještě jeden příspěvek dneska spáši. Koukal jsem totiž do kalendáře a čekají nás velké věci.

Již tento pátek a sobotu 6-7.6. nastává žižkovský svátek všech milovníků a milovnic dobrého piva. Na Parukářce se totiž již potřetí koná „Žižkovské pivobraní“ a já budu na místě již od pátečních dvou hodin, kdy celá akce začíná. Doufám, že se tam uvidím i s mnohými z Vás!

Druhý den, v sobotu večer se ale zcela jistě uvidím se dvěma mými kolegy z TV VONA – Lukyhellem a Ashmanem a budeme natáčet další neanonymní alkoholiky. Neprozradím téma pořadu, nicméně by se mělo jednat o zatím nejpříjemnější díl, jehož budu účasten. Premiéra bude 15.6. na webu a tomto blogu.

A co koncerty?

Již tenhle čtvrtek – 5.6. – zahrajeme s Basketles opět v Hudebním klubu Palmovka a se stejnou kapelou zahrajeme i v sobotu 14.6. od 14:00 ve Slaném na náměstí a také se o týden později podíváme do Kerska.

Čekají nás také dva koncerty s naším psycho Doors revivalem a 10. 6. velký koncert Lucie v O2  Areně. Musim si rychle tedy naposlouchat mokrý psi, kočky, medvídky a žáby nebo jak se ty jejich písně vlastně jmenují.

9.6. hrajou ve Vagonu Brouci, o dva dny později tam hraje můj oblíbený doors revival Other Voices..

13.6. možná neudržíme zvědavost na uzdě a vyrazíme rovněž do Vagonu na ex-Jetbeat, který vystoupí s další beatles revivalovou kapelou „Mrtvej brouk“. Bude to jistě pamětihodný večer.

 

A jestli to ještě nevíte, 20.7. budou v pražských kinech Monty Pythoni! Přímej přenos z Londýna!

Luke

IQLandia

v sobotu jsme s ženinými hujerovými navštívili liberecký zábavní a vzdělávací park IQLandia a tady je tedy několik dojmů.

Výlet po Liberci začal krátkým srazem s kamarádem Vaškem, kterýmu jsem vezl zvukovku a pak jsme se v naší sedmičlenné skupince vydali do centra města. Bylo skoro už poledne, takže jsme hladoví dorazili až do libereckého Pubu a tam jsme poobědvali (docela dobrý chili tam maj) a čepovali jsme si sami  dobrou plzeň. Chtěl jsem tam pak zůstat, ale nakonec jsem byl přemluven a tak jsme všichni vyrazili k cíli výletu – k věděckému a zábavnímu parku IQLandia, které je v Liberci u obchodního centra Babylon

Čtyřpatrový park nabízí zejména dětem možnost seznámit se zábavnou formou s fyzikálními zákony, vědeckými poznatky a navíc obsahuje řadu multimediálních i názorných hraček pro zabavení.  Každé patro je zaměřeno na jednu oblast (akustika, geologie, elementy,  člověk a tělo, sexmisie (?!)  a technika). Mě zaujal dětský kousek a stavebnice Lego, kde jsem zabral místo malejm harantům a postavil jsem si po dvaceti letech zas barák z Lega.  Líbily se mi vzduchové varhany (spíše vlastně píšťaly), stroj času  a různé blbůstky, kterých tam je fůra – můžete si vyzkoušet např. jak těžké to mají hlasatelé při předpovídání počasí (zelená stěna + kamera). Ostatním se líbil např. simulátor zemětřesení či hrátky s plastickou stěnou (či jak ji nazvat).

IQlandia je dobrý místo pro výlet, nicméně skutečně je to hlavně pro děti, takže vemte haranty a běžte se tam podívat :). A my ostatní se radši podívejme do nějaký hezký hospody nebo baru!

 

Luke