Řezníci

Luke mě, bůh ví proč, požádal, abych sem dal následující recepty na drinky:

Sýkořický řezník

Oloupete střední cibuli a nakrájíte jí na drobné kousky. Vyberete vhodnou sklenici (optimální je půllitr) a do té cibuli nasypete. Následně přilijite colu a tuzemský rum v poměru 1:1, promícháte nožem, kterým jste předtím krájeli cibuli. Necháte chvilku stát, aby cibule pustila šťávu a konzumujete.

Bezděkovský řezník

Co se surovin týká, od sýkořického se liší pouze přidáním wasabi. S tím souvisí i změna v přípravě. Nejdříve se rozmíchá wasabi v rumu, pak se teprve přidá cibule a cola.

Dobrou chuť

Někdy se asi dám recepty na nejlepší drinky z Neanonymních alkoholiků.

Ashman

Chili con carne – potřetí

po roce je zde update tohoto a tohoto článku ze zdejšího blogu o mé pochoutce nejmilovanější – o chili con carne! V minulém týdnu jsem jej totiž vařil 2x a obé se mi povedlo nadmíru dobře a jak kolegové z práce ve středu, tak spoluhráči z kapely v pátek si všichni chili velmi pochvalovali a rozdal jsem i několik receptů. Stává se tedy ze mě šéfkuchař jednoho jídla  :).

chili con carne (správně by se mělo psát jedno L ve slově chili) je pokrm pocházející z Texasu a v následujícím receptu se chci přiblížit původním místním receptům. Nenajdete v něm tedy žádnou čokoládu, skořici, víno a ani jej nebudem vařit jen 20 minut. Důležitou ingrediencí dobrého chili je totiž čas .

Velkým předmětem debat milovníků chili jsou fazole – ano či ne? V Texasu je většinou servírují jako přílohu a nikoliv součást pokrmu, rozhodl jsem se je v tomto receptu do pokrmu přidat, jako čistě osobní chuťovou preferenci.

Na  Bězděkov Style chili pro 4 hladový muzikanty budete potřebovat:

Sušené či čerstvé chilli papričky
Mletou papriku (ideálně uzenou)
dvě větší cibule
3 stroužky česneku
sůl, pepř, drcený římský kmín, špetku oregana
500g hovězí maso (kupuju zadní v kuse)
2 konzervy krájených rajčat
2 konzervy červených fazolí (né ty ošklivé malé bílé)
Hovězí vývar (cca 0,5-1l)

Ještě poznámky k několika ingrediencím:
Hovězí vývar je ideální mít samozřejmě domácí, v případě nouze samozřejmě zafunguje i gelovej či kostkovej bujon…
Chilli papričky – nedoporučuji dávat silně pálivá habaneros (nemají moc příjemnou chuť) a ani ty klasické kulaté chili papričky v nálevu – z toho samého důvodu. V Bille např. bez problémů seženete „keřík“ Bird´s eye papriček a ty mi chuťově příjdou ideální.A nezapomeňte, že chili by mělo být trochu více pálivé. Nebojte se toho tedy a dejte jich tam víc.
Maso – narozdíl od spousty jiných receptů nepoužívám mleté maso – v orig. receptech je to tak 50/50 nicméně mám za to, že chili uvařené dle níže uvedeného způsobu chutná lépe a více odpovídá historické povaze jídla.
V receptu používám pro zpěnění cibule máslo, pokud seženete např. hovězí lůj, je to lepší volba.
Římský kmín – chutná zcela jinak než běžný kmín, nesnažte se jej tedy nahradit – kmín přidávejte do chili drcený…
Konzervované rajčata – dělal jsem pokusy i s čerstvými, nicméně krájená rajčata z konzervy chuťově nakonec zvítězila

 

POSTUP:
Připravte si litr hovězího vývaru a případně si připravte fazole (pokud nepoužíváte z konzervy)Ve větším hrnci zpěňte na másle nakrájenou cibuli Posléze přidejte hovězí maso (nakrájené na kostky o velikosti např. 2x2cm). Jakmile se maso zatáhne a zhnědne, přidejte nakrájené chili papričky, naplátky nakrájené stroužky česneku a opět chvíli restujte. Na závěr restovací fáze přidejte římský kmín i oregano (množství nechám na Vaší úvaze a chuti, osobně dávám římského kmínu více), maso s kořením promíchejte a následně přidejte konzervovaná rajčata a přilejte vývar. Přidejte sůl a pepř a mletou papriku.Po té stáhněte plamen na 1/3 a nyní budeme vařit celé chili 45-60 minut (maso by mělo změknout a velká čast tekutiny se vyvaří). Konzistence chili by měla být spíše krémová – nikoliv vodová, ale ani úplně „vyschlá“ a proto, pokud se během vaření voda z hrnce rychle vyvaří, dolejvejte v případě potřeby další vývar a vařte pod pokličkou.Jakmile je uvařeno, přidejte do chili fazole a následuje finální 20 minutové vaření i s fazolemi. V této fázi rovněž chili ochutnejte, dosolte či dokořeňte a rovněž není od věci přidat v této fázi ještě jednu nakrájenou chili papričku.
Po dvaceti minutách, pokud má chili správnou konzistenci, vypněte vařič a nechte chili odpočinout na 15 minut.Servírovat jej můžete s pečivem, tortillami, rýží, nachos, čerstvě nakrájená cibule dodá pokrmu trochu říz a zakysanou smetanu můžete nabídnout k chili pro ty, kteří nemají moc rádi pálivé pokrmy. Někdo má rád chili servírované s nastrouhaným sýrem – v tom případě zkuste sehnat sýr Monterey Jack a pokud neseženete (u nás asi moc ne) tak poslouží docela dobře cheddar.Nejlépe ale chili bude chutnat až druhý den – není tedy od věci si jej uvařit, přes noc v lednici uležet a druhý den jej ohřáté naservírovat. Chili rovněž dobře snáží zmrazení, takže pokud navaříte více porcí,není problém si je uložit do mrazáku na jindy.

Tak dobrou chuť

Luke

PS: Tento recept jsem dal i na recepty.cz – najdete jej na adrese http://www.recepty.cz/recept/chili-con-carne-155475

Ringo Cooking Show: Kuře na indický způsob

Hraje nevtíravá disco znělka a vbíhá moderátor oblečen v bílém obleku a v ruce otevřenou láhev Plzeňského piva.

RINGO (do kamery) „Ahoj, jsem Ringo Vonák, hvězda seriálu Na Točně od TV VONA! “

Standing ovations. Ringo  jde ke kuchyňské lince, kde se nachází již připravené potřebné suroviny a vedle linky je moderní sporák.

RINGO: V dnešním díle Ringovy kuchařské šou se naučíme vařit Kuře na indický způsob!

Další aplauz

RINGO: Kolega Karel z hospody tomu říká „leatherthroat vindaloo“, ale nemá pravdu – vindaloo to rozhodně neni, ale pálit vás to bude zaručeně dvakrát!!

Další divoký potlesk, Ringo si bílým kapesníkem utře pot z čela a napije se piva.

RINGO: Pusťme se do toho! Nejdřív nakrájíme najemno velkou cibuli a zpěníme ji na troše másla a kari pastě!

Z publika se Ozve  údivné hůůůůů…

RINGO: To se prodává v takové malé skleničce a je to červené, je na tom napsáno curry paste a chutná to hodně jinak než pivo! Ano PIVO!! (napije se)

Ozve se potlesk

RINGO: Po několika minutách, až cibulka zčervená a zesklovatí přidáme nakostičky nakrájené libové kuřecí maso a necháme osmahnout. Pak se osvěžíme… (napije se opět piva)

Další potlesk a Ringo začíná vařit.

RINGO: Přidáme pár stroužků nakrájeného česneku , osolíme, opepříme a přidáme tomatové pyré nebo protlak a hlavně zázvor! Část nastrouhat, část nahrubo nakrájet. Teď příjde nejdůležitější věc (napije se zas piva a opět následuje potlesk) Ne ne – přidáme chilli papričky! Ideálně čerstvé a silně pálivé a můžeme přidat i mleté pálivé papričky, které dodají jídlu hezkou načervenalou barvu. Nakonec celou směs lehce naředíme vodou a pod poklicí necháme v klidu vařit a vařit, V průběhu vaření můžem přidávat koriandr, většinu si ale budem šetřit na závěr, aby byl v jídle hodně chuťově výrazný. Celý základ masa a omáčky nakonec dokončíme plechovkou kokosového mléka. Pokud nemáte doma kokosové mléko, tak… si ho běžte koupit do nejbližší večerky, protože se nedá nahradit ničím jiným  .. a to ani PIVEM!

(napije se opět piva a diváci šílí nadšením. Stříh a o chvíli později)

RINGO: Nyní necháme maso s omáčkou ještě povařit, přidáme další čerstvě nastrouhaný zázvor a koriandr a vaříme do té doby, než bude konzistence omáčky „akorát“ – né tekutá, ale ani úplně vyschlá a připálená. . Mezitím si začneme připravovat rýži, tím, že ji propereme (je-li třeba) a následně uvaříme „al dente“, aby nebyla tvrdá, ale ani rozvařená na srač… pardon … na kaši. Rýži po uvaření lehce posolíme. Máme tedy hotovo – vařenou rýži, kuřecí maso s pálivou zázvorovo-koriandrovo-tomato omáčkou a můžeme servírovat. K jídlu ovšem patří pití a já doporučuji PLZEŇSKÉ PIVO!

(Ringo dopije flašku a objeví se logo Pilsnera Urquell. Diváci tleskají a radují se. Střih a detail na Ringa jak servíruje výsledný pokrm).

RINGO) Servírovat můžeme toto jídlo dvojím způsobem – buďto promíchané s rýží v mističce (ideální pro hůlkaře) a nebo na talíři odděleně. Ozdobíme snítkem koriandru.  Na závěr si k jídlu otevřeme láhev dobrého piva – např. Plzně!

(Ringo otevře další pivo a napije se, diváci vstávají a nadšeně aplaudují)

RINGO) Díky, že jste sledovali další díl mé kuchařské show a zůstaňte mi věrni – příště si uvaříme Krocana na Pivě! Dobrou noc a hodně chutí!

Disco hudba zas hraje, Ringo odbíhá a lidi tleskají. V lampionu se ozve hlas „Ringo has just left the building with his precious six-pack….“

KONEC

Titulek: Sponzorem pořadu byl Plzeňský Pivovar, a.s.

Luke

Blogovací retro: recept na mojí legendární pochotuku

Když dneska tak trochu oslavujeme náš novej blog (a rovněž výhru nad řeckem), našel jsem na disku zálohu mýho úplně prvního blogu z let 2005-2006 ( hrůza :)) ale našel jsem tam recept na moje kdysi velmi oblíbené jídlo, za které bych se asi dnes ukřižoval a ještě oběsil :). (I když kolega Ashman se nedávno přiznal, že si ji čas od času ještě uvaří).

Vzpomeňme tedy na příspěvek z 19.12.2005 z mého starého blogu. Následuje originální neupravné znění příspěvku:

==============================================================

Lukova mastná a pálivá pochutka..
 nejedná se sice o recept na vánoční stůl, ale stojí to za to…

Ještě upozornění: jídlo je velmi kalorické a nezdravé, takže rozhodně by jej neměli konzumovat: děti, těhotné ženy, důchodci a lidé s žaludečními či srdečními obtížemi… 

No takže co budeme potřebovat?
2 velké cbile (zhruba)
5 stroužků česneku (zhurba)
párky
zbytky – např šunku, salám, fazole, okurky, papriky….
kečup (+ pálivej kečup)
olej
sůl a pepř
kus sýra

Nejprve si vybereme tu největší pánev z našeho nádobí a
nalejeme do ní olej, kterej necháme chvilku nahřát .Pak najemno nakrájíme spousty cibule a česneku. Většinou rovnou
přikrájim i nějaký feferonky a okurky. To celý hodíme na pánev, opepříme a nechám vysmažit. To už si ale můžeme začít připravovat párečky. Já je většinou krájim na malá kolečka (cca 2-4 nožky párků) a přidám i zbytky různých jíde ,
který mám třeba náhodou doma (kus kuřete, zbytek guláše apod…), když je cibule osmahlá hodíme tedy párky a zbytky do pánve a zas necháme hezky vysmažit… pak na to všechno
nalejeme kečup, pálivou omáčku a já většinou přidávám mexický fazole z koncervy, protože mi chutnajó.
Pak už jenom jídlo dochutíte dle vaší představy a po chvíli vaření/smažení nakonec přidáte kusy sejra, kterej se hezky rozteče do celýho pokrmu. Jo a zapomněl jsem na vajíčka!! Ty tam většinou před koncem taky hodim, oni kupodivu docela dobře vázaj ten olej, takže to pak ve výsledku neni tak mastný.

No pak už to jen plesknete na talíř a můžete žrát. Je to mastný, pálivý a nezdravý, ale je to dobrý. A hlavně sytý. Stačí sníst jen trochu a už pak vůbec nemáte hlad!

:))

Tak doufám, že sem Vám receptem udělal radost a jestli to budete zkoušet, tak pak napište Váš zážitek!

==============================================================

Je to fakt síla! Skoro je mi zle, když to teď čtu 🙂 Příspěvek neměl pochopitelně žádné komentáře – asi se čtenářům udělalo nevolno. Dneska by ale tomuhle receptu myslím slušel mimibazar…

Luke

Je to on, mého srdce PATIZON!

dva pokusy o tvorbu pokrmu… 🙂

Tak minulej čtvrtek přišla opět paní bedýnka , plná čerstvé zeleniny. Mezi mrkvemi, jablky, hruškami, bramborami a jinými, notoricky známými zástupci zdravé krmě, na mě z bedýnky zamrkalo podivné světležluté „něco“ vytvarované do tvaru UFO talíře – posuďte sami:

Po chvíli nedůvěřivého zkoumání mi kolegyně v práci prozradila, že se to jmenuje Patizon a je to prý něco jako cuketa – tedy bez výrazné chuti….

Přinesl jsem večer zeleninu domů a jelikož je Žabka nemocná, rozhodl jsem se, že, tenhle UFO-patizon zpracuji do nějakého chutného jídla.

Ale co ním? Na internetu jsem ale našel recept na smažené patizony a řekl jsem si, že to bych mohl též zvládnout a dal jsem se do díla.

Pokud chcete vyzkoušet též, budete potřebovat:
1 Patizon
Pár brambor
Máslo
Vajíčka, mouka, strouhanka (na trojobal)
Sůl, česnek, pepř a další koření dle zamýšelné chutí

No a postup je docela jednoduchej:
Nakrájet patizon na tenké plátky, odkrojit z něj tvrdou „slupku“. Osolit, nechat trochu pustit vodu a pak jednotlivé plátky potřít česnekem (předtím jsem jej prolisoval) , obalit v trojobalu jako řízek a usmažit – (HA a má to, ufon jeden)!

Jako přílohu jsem vybral klasický vařený brambor a jelikož jsem línej je loupat za syrova, tak jsem je uvařil ve slupce a po uvaření jsem je oloupal a servíroval s čerstvým máslem.

Výsledkem byl tedy smažený obalovaný patizon s bramborem a chutnalo to zajímavě a dobře (i když řízek je řízek, to je jasný)

Patizon je sám o sobě téměř bez chuti, je jen lehce nasládlý, takže máte velkou možnost si jej např. kořením dochutit dle libosti.

Takže půlka patizonu byla pryč…a co s tou druhou?
Rozhodl jsem se improvizovat a vymyslel jsem si vlastní recept – tzv Patizonové hamburgery.

O hamburgerech jsem tu už kdysi psal, zaměřím se tedy jen na onu „směs“ – takže nakrájel jsem patizon na kostičky, opepřil, nakrájel k tomu cibuli a celé to nahrubo rozmixoval, aby vznikla kašovitá hmota. Bohužel byla hodně řidká. Nařadu tedy přišla mouka, tou se to trošku zlepšilo, ale bohužel i ve finále byla směs hodně řidká a když jsem patizonburger hodil na pánev, šíleně to prskalo a zlobilo. No nebudu vás napínat, bylo to nakonec fiasko. „burger“ se z venku šíleně spálil do černa, vevnitř byl ale skoro „syrovej“. Chuťově to bylo docela zajímavý, ale burger vůbec nedržel vcelku a rozpadal se… takže tenhle recept asi nezkoušejte a nebo, pokud jej dovedete ke zdárnému konci, mi napište Vaše tipy, jak tu směs nějak víc zahustit 🙂

Patizonům a ufonům zdar!
Luke

domácí hamburgery

aneb jak jsem vytvářel McLuke burger :).

Miluju hamburgery! Cheesburgery! Slaninoburgery a další formy této, původem nejspíše americké, pochutiny (o historii hamburgerů se dá dočíst třeba na http://en.wikipedia.org/wiki/Hamburger#Invention). Avšak hamburger neznamená jen vysušenou placičku „masa“ s plátkem okurky od McDonalda… četl jsem, že nejdražší burgery se prodávají v přepočtu i za několik tisíc korun a jsou z prvotřídního hovězího masa z domácího chovu. Na dobré hamburgery lze narazit i u nás – mně osobně chutnal burger v pardubickém Roadcafé, jalapenos burger v Burger Kingovi či hamburger ve Waldezce ve Vršovicích. No každopádně nedávno jsem se rozhodl, že si zkusím udělat hamburger doma sám a ručně.

(burger z Waldezky)

Co to vlastně ten hamburger je? Naštěstí nikde není psaný, co přesně má hamburger obsahovat – základem je hamburgerová žemle, pak samotné ugrilované mleté hovězí maso a další ingredience dle chutí – většinou cibule, sýr, občas kečup, rajčata, jalapenos a další ….

Koupil jsem si tedy vše potřebné – hlavně libové zadní hovězí a doma jsem narazil na první zádrhel – nemáme mlýnek na maso – to jsem trochu opomenul – no ale poradil jsem si – rozkrájel jsem maso na kostičky a pak ho ručním mixérem rozmixoval na měkkou tvárnou hmotu – no kdybyste mě u toho viděli, tak se budete smát, maso lítalo po celý kuchyni, mixér jsem pak asi půl hodiny čistil… no ale nakonec se podařilo maso upravit. Rozmixoval jsem do něj i trochu anglické slaniny, opepřil a pak pořádně prohnětl.

hamburgerové žemle jsem doma nepekl :), koupil jsem si je již hotové. Důležité je, že žemle by se měla na rozříznutých plochách alespoň trochu ogrilovat.

Pak jsem si připravil všechny ingredience, které jsem zamýšlel do burgerů dáti – cibulku, habanero papričku, cheddar a kečup. Ano, to je základ McLukeho SpicyAss burgerů.

V přípravě hamburgerů je důležité naplánování a časování tak, aby jste měli burger teplý a připravený po ogrilování masa co nejdříve. Je dobré si tedy všechny ingredience předem připravit, nakrájet cibuli apod.

Samotné rozmixované maso jsem si vytvaroval do kulatých placek a pak jej na pánvi osmahl (bohužel grill němájed, ale viděl jsem na youtube, že to tak někteří emeričans také dělají) – nejprve z jedné strany, tu osolit, pak obrátit, zas osolit – víc než cca 2 minuty na jedné straně burger neležel (tady to závisí na tloušťce masových „placek“). Na závěr jsem na burger hodil plátek cheddaru, ten se za chvilku trochu rozpustil no a pak s burgerem šup na otoastovanou/ogrilovanou žemli – na to trochuu kečupu, cibulku a habanero papričky a je to… musim říct že mi tenhle muj burger chutnal velice a Žába se též olizovala až za ušima…

Tak doufám, že se Vás trošku navnadil, hamburgery se dají dělat na tisíc způsobů, určitě i mnohem lepší než tahle má varianta, tak pište Vaše postřehy či nápady…

Luke

Spaghetti Aglio Olio

Tak je tu další díl seriálu o žrádle…

… a tentokráte o špagetách, který mi mic chutnaj a kterejma se poslední měsíce ládujeme několikrát tejdně :).

Špagety jsou, jak známo, z itálie a tohle je jeden z jejich nejklasičtějších receptů. Nejdřív zde napíšu, jak se připravujou klasický „Aglio olio“ a pak mojí upravenou pálivější verzi :).

Co budeme potřebovat:

Kvalitní špagetky – nekupujte tesco špagety za 6kč, doporučuji kvalitní, nám se osvědčila značka Agnesi. Je to poznat jak na chuti, tak i na tom, že se Vám prostě jentak nerozvařej.
Extra-panenský olivový olej
Česnek
Feferonky – pálivé papričky
Parmezán – ano, na špagety by neměl přijít eidam a podobně…
Bazalka
Rajčata
Pepř – čerstvě namletý je lepší…

Nejprve klasický recept:

Uvaříme osolenou vodu, kápneme do ní pár kapel oleje (aby se špagetky k sobě moc nelepily) a vložíme do ní špagety a vaříme, dokud nejsou uvařené dle Vašeho přání.

Mezitím si připravíme ochucení:
na pánev nalejeme trochu oliv. oleje
nechám orestovat nakrájený česnek (né moc, ať nezhořkne)
nakrájíme feferonku a přidáme a též trochu orestujeme.

Uvařené špagety (ne-rozvařené!) procedíme a přidáme na pánev k orestovanému česneku a společně chvíli restujeme a promícháme. Můžeme přilít i trochu vody – těstoviny by totiž na talíři neměly bejt suché.

Nakonec vše naservírujeme na talíř a sníme.

No já jsem tuhle variantu trošku obohatil o následující:
Do „omáčky“ přidám nakrájená rajčata a víc feferonek

špagety také po uvaření a přecedění lehce opepřim a po orestování a servírování na ně nastrouhám parmezán a natrhám bazalku.
Podobnejch receptů je fůra, asi si každej nakonec vymyslí variantu, která mu bude chutnat nejlépe.

Takže dobrou chuť!

Luke

Bruschetta

tak i na tento blog jsem se rozhodl přidat novou rubriku o jídle…

Na různých blogách (či blozích?) mě baví číst si o jídlech a restauracích (zdravím Kvíčalu!) a tak jsem se rozhodl, že i na tomhle blogu by podobná rubrika měla být. Představuju si, že bychom v ní mohli uvádět vše co se týká jídla – dojmy z restaurací, recepty či srandovní příběhy o jídle (třeba kdo se po čem pozvracel apod :))

No a dovolím si začít menším receptem. Abych to trochu uvedl, v posledních měsících s Žábou se občas se zájmem koukáme na TV pořady o vaření – zejména na „Ano, šéfe!“ a na „S italem v kuchyni“ (oba se dají sledovat na internetu, což je výhoda) a právě z onoho druhého pořadu pochází recept, který jsme si už vyzkoušeli.

Ti, kteří nesnáší rajčata, ať dále radši nečtou :).

Bruschetta – mnozí z Vás ji jistě znají jako předkrm z pizzerií či italských restaurací – je to defacto topinka s nakrájenými rajčaty a bazalkou. Samozřejmě každej dělá bruschettu trochu jinak, já tu dnes uvedu, jak chutná nám:

Nejprve co budeme potřebovat:
Italský chléb (dá se koupit třeba v Kauflandu či určitě v nějakejch větších pekárnách)
Větší rajčata – na cca 10 topinek mi stačily 4
Bazalka (k dostání u zelinářů či v tescu/kauflandu)
Extra panenský olivový olej (nešetřete, ten by měl být kvalitní)
Parmezán (taktéž nešetřit, výtečnej maj třeba v Makru či občas i v Tescu)
Pár stroužků česneku
šalotku (to je taková malá cibulka)
Sůl

No a postup je jednoduchý:
Nejprve rajčata nařízneme po obvodu, hodíme na chvíli do vařící vody, po chvilce vyndáme a pak je zbavíme šlupky. Po té je podélně rozpůlíme a lžičkou vyndáme jadýrka a střední část rajčete- to v bruschette nechceme. Rajčata po té rozkrájíme na malé kostičky a nasypeme do mísy, ve které bruschettu připravujeme.
Pak rozkrájíme dvě šalotky na kostičky, zamícháme k rajčatům. Pak příjde na řadu bazalka – tu roztrháme na malé kousky (prý se nemá krájet, ale trhat :)) a přidáme do mísy
a celé to lehce zalijeme olivovým olejem.

Mísu pak dáme vychladit do ledničky.
Po vychlazení ji vyndáme a celou směs lehce osolíme a začneme si připravovat topinky (my je děláme na sucho v toastovači) Po otoastování lehce topinky očesnekujeme (nepřehnat to!) a nandáme na ně hotovou rajčatovou směs. Na každou topinku pak nastrouháme parmezán a lehce kápneme olivový olej.

Dobrou chuť.

Takhle nějak podobně by to mělo vypadat:

Pokud neseženete italský chléb, tak mi to chutnalo i na „obyčejným“ toastovacím chlebu.

Na závěr ještě odkazy na oba zmiňované skvělé TV pořady:

„S italem v kuchyni “ – http://www.sitalemvkuchyni.cz/
„Ano, Šéfe!“ – http://prima.stream.cz/category/215/

Luke