TV VONA

Ladik, Luke, Lukyhell, Lou a Ashman. Nablogujeme se Vám do hlavy

Tag Archives: ashman

On Finn Ice

No není to krásné?:)

Ashman

Reklamy

Řezníci

Luke mě, bůh ví proč, požádal, abych sem dal následující recepty na drinky:

Sýkořický řezník

Oloupete střední cibuli a nakrájíte jí na drobné kousky. Vyberete vhodnou sklenici (optimální je půllitr) a do té cibuli nasypete. Následně přilijite colu a tuzemský rum v poměru 1:1, promícháte nožem, kterým jste předtím krájeli cibuli. Necháte chvilku stát, aby cibule pustila šťávu a konzumujete.

Bezděkovský řezník

Co se surovin týká, od sýkořického se liší pouze přidáním wasabi. S tím souvisí i změna v přípravě. Nejdříve se rozmíchá wasabi v rumu, pak se teprve přidá cibule a cola.

Dobrou chuť

Někdy se asi dám recepty na nejlepší drinky z Neanonymních alkoholiků.

Ashman

MS ve Fotbale

Tak zas jednou nastal čas, abych si postěžoval.

Jako by nestačilo, že se mistrovství zase jednou hraje někde v prdeli, díky čemuž jsou některé vysílací časy dost nepraktické (o půlnoci, ve tři ráno…) a účastní se ho týmy jako např. Irán, ale navíc dnes ČT místo zápasu Belgie vysílá atletiku. Vážně víc lidí zajímá ostravský mítink, který je každý rok (a není tam Bolt) než mistrovství světa ve fotbale, které je jednou za čtyři roky?

Ashman

28.2.

Nastal čas na můj tradiční výroční příspěvek.:)

Vše nejlepší k svátku Lumírovi. Buď zdráv, šťasten a nadále naší inspirací.

Ashman

FUCK!!!

Moc toho sem nepíšu, ale tentokráte mě jedna událost nasrala tak, že se o to musím podělit, protže sdílené neštěstí je poloviční neštěstí. (Vítejte v mém emoblogu)

Začnu trochu zeširoka. Nebo odzadu?

Kdysi dávno, což je pro nás v danou chvíli v druhé polovině devadesátých let, rock skomíral. Někdejší mocný žánr skoro skoro nikoho nezajímal, módními se staly různé rytmiky, sralo se na melodii. Pokud to zjednodušíme, posluchači rádií zůstal výběr mezi konzumním popíkem, taneční „hudbou“ a poprockem říznutým oldies. Nebo vintage, chcete-li. (Prostě to, co teď žerou hipsteři.) Jedinou výjimkou byla rocková sobota na Kiss 98 od šesti do půnoci. Nechalo se to poslouchat, ale problematický byl moderátor Jirka Svátek. Tehdejší předseda fanclubu Beatles v ČR (možná je jím pořád, I don’t give a shit) mi svou tragickou angličtinou (mj. např. Sean vyslovované jako „sín“) dokázal znechutit Beatles, tyto praotce žánru, na skoro deset let. Tato hubená léta trvala až do konce roku 2001, kdy mi otec sdělil, že mu volal Pavel Malúš, moderátor rádia City a náš známý, s tím, že od 1.1.2002 začne vysílat nová, rocková, stanice. Její jméno bylo Beat a přivítána byla s velkým, až euforickým, nadšením. ROCKOVÉ RÁDIO!! HELL YEAH, FUCK YEAH, AWESOME!!!:)

Každý krásný příběh má ovšem své stinné stránky. A ty se dostavily. Cca kolem roku 2010 mě Radio Beat přestalo bavit. S přibývajícím úspěchem vzrosto množství reklam, moderátoři začali mít až moc rádi zvuk svého hlasu (plus „jev švestka“) a díky rozšiřování počtu frekvencí a tím i počtu posluchačů se začal playlist až příliš průměrovat do podoby, aby to nikho moc neodradilo. Čili do rockového průměru. Jako příklad by se dalo uvést vysílání boring stones minimálně jednou za dvě hodiny a nevysílání novinek, pokud se to nehodilo do všeobecně oblíbeného mainstreamu. Když k tomu přidám věci typu zařazení něčeho, pokud možno utahaného, od Simona a Garfunkela (nic proti, ale co je to za rock?) za jingle „Radio Beat, transfúze pro ty, kterým v žilách koluje rock,“ není asi úplným překvapením, že jsem Radio Beat přestal poslouchat.

Náhodou jsem narazil na radio se jménem Hey, které jsme poslouchali na kolejích v Brně a na které jsem zapomněl. Playlist se od té doby změnil, ale žánrově mi to vyhovovalo ještě víc. Moderní rock, klasický rock, poprock a samé hitovky, co víc chtít od rádia, které máte jako kulisu? Navíc vtipní moderátoři ráno, občas nějaké nečekané novinky (třeba poslední album Europe, k mému velkému překvapení nic jako Final Countdown, nebo Ugly Kid Joe, o kterých jsem ani nevěděl, že ještě žijou) a přes den sportovní aktuality.Paráda.

Nějaký čas to vydrželo, ale i do této zahrady se vplížil had. Jednou si takhle čtu Lovecrafta, když najednou slyším reklamu na Radio Beat. WTF?! Reklama vysílaná na Hey propagující Beat? A s dovětkem, že „tady to teď bude patřit muzice k táboráku.“ HE? Přišel tedy na řadu Google, najdu tam, co hledám, a ten prozradil, že došlo k fúzi a frekvence Hey budou vysílat Country radio. V Praze se radio bude jmenovat Signal a bůh ví, co tam bude. Toto vše ke konci listopadu…

Ale aby to bylo ještě horší, radio Hey po včerejší (nebo teda dnešní?) půlnoci najelo na nějakou smyčku, kde se dokola zpívá, jak „týden končí, víkend začíná.“ Takže jsem nedostal ani možnost si doposlouchat si slibovaný listopad, kunda z ryby!! Možnosti do budoucna jsou tedy návrat na Beat, který mě sral, nebo Rockzone, kde hrajou věci, který se mi nelíbí. Super. Takže rádio asi poslouchat nebudu, což je v podstatě návrat o skoro patnáct let zpět. Hmmm…

 

 

Ashman

Příjmení

Dostal jsem do mailu zajímavý odkaz na http://www.kdejsme.cz, kde si můžete najít počet lidí v ČR s vybraným příjmením (případně křestním jménem) a pár statistik k tomu.
Není to sice nic, co by člověk využil denně, ale zjistíte třeba, že deváté nejčastější příjmení je Nguyen a není mezi námi žádných Sviní, Dobytků, Volů či Krav (a dalších, o kterých tady psát nebudu:)). Nebo že nejvíce Kokotů žije v Praze, ale zbytek na severní moravě. Tudíž není těžké přijít na to, odkud se vzali.

Ashman

Strakův konec ve Slavii podruhé

tentokráte můj pohled, protože na komentář mi to přišlo moc dlouhé:)
(a můj, pokud se nemýlím a nepočítám gratulace Lumírovi, druhý příspěvek zde)

Musel bych hledat, což se mi nechce, ale myslím, že se Lou trochu plete. Mám pocit, že minimálně jednou se mu záchranářská mise nepovedla a slyšel jsem, že jeden klub, kde trénoval, dokonce krachnul.:) I když to těžko byla jeho chyba. Pravděpodobně.:)

Každopádně já rád nebyl, když přišel. Nedomníval jsem se, že by Slavia měla být ohrožena sestupem a tím pádem by bývalo lepší angažovat opravdového trenéra, který by začal buduvat tým s výhledem na nadcházející sezony a ne jen motivátora, kterým podle mě Straka je.

Neuznával jsem ho ve Spartě a asi nezačnu ani teď. Navíc jsem očekával, že se stane přesně to, co se stalo. Tzn. nevraživost až nenávist „fanoušků“ otráví atmosféru při zápasech atd. a Straka předčasně končí. Mám za to, že když už tam jednou byl, mohl dostat aspoň trochu šanci. A to, že mu někdo počmáral dům (Sparťani) a vykopal hrob na tréninkovém hřišti (Slávisti), je pěkné svinstvo. Minimálně z hlediska poškozování cizího majetku. To se pak asi pracuje docela blbě… Nesouhlas by se snad dal vyjádřit civilizovaněji, nejsme přeci na Balkáně či v podobných zemích.

Budu v napětí čekat, koho vedení jmenuje za nástupce, já žádného favorita nemám. Býval by se mi líbil Hřebík, ale někdo nás už předběhl. Špatný by nemusel být Vrba, jenže ten je vázaný v Plzni, odkud ho nepustili ani ke slovenskému nároďáku. Težko ho uvolní k nám. Navíc ne vždy úspěch v jednom klubu garantuje úspěch v dalším. V Chelsea je teď krásný příklad. Kromě Lavičky jsem zaregistroval i jméno Dušana Uhrina mladšího. Ani nevím, kde, jestli vůbec, momentálně trénuje. Nicméně v Boleslavi byl dobrý. A pak je tu Chovanec…:)

Ashman

Po roce

opět nastává chvíle, abych sem něco napsal

A to tradiční přání k svátku Lumírovi, zdroji inspirace pro mnohé.:)

Ashman

Lumír má svátek

365 dní uplynulo a nastává tak čas pro můj výroční příspěvek.
Za celý tým Tv Vona přeji Lumírovi vše nejlepší k dnešnímu svátku. Kdyby za nic jiného, tak za množství inspirace, které nám poskytl.

Ashman

Lumír má svátek

Popřejme mu tudíž vše nejlepší.

Pokud by se někdo ptal, proč se vůbec obtěžuji přát k svátku někomu takovému, navíc, když se tak ani nejmenuje, tak důvody jsou dva.
První je ten, že mi to celý den vnucuje Seznam. Takže nakonec proč ne?:)
Druhý, a důležitější, je, že i Lumír sehrál svou roli při vzniku Tv Vona. Čert ví, jak by se naše společnost vyvíjela, kdyby se Lukáš, Lukáš a Lukáš s Lumírem nerozhádali (Ládík se s Lumírem přestal kamarádit už dříve a já jsem ani nezačal:)).
Lumír nám sice nechybí, ale i tak na něj občas rádi vzpomínáme. Převážně na třídních srazech, že Ládíku? A málem bych zapomněl zmínit hudební (no, dejme tomu) projekt The Amateurs, který by bez Lumíra též nevznikl. Což by ovšem, nebojme si to přiznat, asi bylo i lepší.
Každopádně si za tyto své zásluhy gratulaci zaslouží. Takže ještě jednou: vše nej k svátku.

Ashman