v posledních týdnech je to tu trošku mrtvý, protože není čas sem popisovat všechny akce a zážitky, který absolvujeme.
Žába je teď kromě práce zcela ponořená do svého nového tajného projektu, já žiju mým sportovním Youtube kanálem (už 750 odběratelů) a kromě toho chodíme po kávách a restauracích, svatomartinských husách… – u té se zastavím . Dali jsme si čtvrtinu svatomartinské husy ve vinohradské sokolovně (tam musíme někdy, Vonáci, zajít!) a bylo to úžasný a hlavně obrovský. To musela bejt mega husa, protože se to skoro nevešlo na talíř a knedlíky a zelí byly ukryté pod husou. Já zvládl necelou polovinu a byl jsem mrtvej… 🙂 Ještě, že tam maj Plzeň, kterou se to dalo spláchnout. Když jsme u piva – v uterý jsem v Obyčejném světě kromě jiného ochutnal i svatomartinský pivní speciál a bylo to velmi zajímavý, trochu do ovocna laděný,třináctistupňový pivo. Pokud na něj ještě náhodou narazíte, doporučuju vyzkoušet….
Byl čas jít i na večerní focení Prahy, to mě začalo bavit a pokračuju tak v mém černobílém období, podobně jako v Paříži…
S kolegyní, se kterou jsme fotili Prahu, jsme se pak stavili na pivo v Tlustý koale a tam jsme potkali kamarádku Káťu, která byla v dobré náladě a nakonec se pivování a kecání protáhlo až do dvou do rána, kdy nás z Koaly vyhodili 🙂
Teď v sobotu jsem byl v KC Kaštan na křestu nového CD skupiny The Bladderstones. CD „Bored of Love“ křtil host kapely, kytarista Petr Binder a kapela odehrála výtečnej koncert, na kterém celé album představila.
Dělal jsem opět fotky, dostal jsem CD od kapely i s podpisama a doufám, že album pomůže kapele najít nový fandy, protože tahle bluesrocková parta si to zaslouží.
Včera večer jsme hráli s Psycho Doors revivalem ve Vinoři a tentokráte ve velkém a krásném Hoffmanově dvoře – starém to stavení, které je krásně rustikálně zařízený. Sál má kapacitu asi 200 lidí a v sedm jsme tam byli sami, takže jsme měli docela obavu o návštěvnost. Nakonec se sál zaplnil a náš dvojhodinový koncert měl úspěch a to i přes fotbal, který se v ten samý čas hrál. Přišel i Pierre a další kamarádi, takže atmosféra byla skvělá, na čepu byl Ježek, v placatce whiskey, takže se hrálo moc dobře 🙂
17. listopad jsme dneska neslavili, to necháme jiným, zapáleným, spoluobčanům – dovolím si jen povzdechnutí, jak málo je připomínanej skutečnej odkaz 17. listopadu – tj, události roku 1939 a zavření vysokejch škol….
A nakonec TVVONA a Neanonymní Alkoholici – je tu dneska nový díl!
Minulý pátek a v sobotu proběhlo na Parukářce další pivobraní, počasí se povedlo, spálil jsem si krk a ochutnal řadu dobrých i nic moc pivek. Překvapením festivalu pro mě byla produkce brněnského (!) pivovaru Richard, který mi dost chutnal. Zklamala zvíkovská Labuť, která byla nějaká nakyslá a Ládik ji ani nedopil…
Nejlepší je Pivobraní v pátek vždy mezi otevřením (14h) a cca mezi 17h. Pak se celá akce zvrhne v masovou a fronty jsou na pivo, na WC, na mytí půlitrů, na jídlo a přestává mě to bavit. Příště tedy doporučuji vzít si taky půl dne dovolenou a vyrazit hned na otvíračku.
Sobota byla ve znamení odpočinku, pikniku na Albertově a večer nás se žábou čekalo hostování v Neanonymních alkoholicích. Žába nedopadla slavně, ale držela se a zvládla i cestu tramvají domů bez úhony a nehody :). Premiéra tohoto dílu bude prý v Červenci.
Nyní si dávám abstinenční pauzu a jsem již třetí den bez alkoholu (!) a dneska nás čeká koncert Lucie v O2 a já jen doufám, že tam budou mít funkční klimatizaci, jinak se asi uvaříme. Mé chili papričky, které jsem měl za oknem, jsem musel v těhle slunných vedrech přesunout mimo dosah paprsků, protože i na ně je to moc…
A máme za sebou první víkend se Sochi. Sledoval jsem už zahajovací ceremoniál, který byl oproti Londýnu 2012 více skromný, ale vcelku povedenej – tvůrci se vyhnuli problematickým místům v ruské historii a velký důraz kladli na velikány ruské kultury 18 – 19 století. V sobotu a neděli jsme pak shlédli řadu disciplín a byli svědky bronzového Soukupova úspěchu v biatlonu a nedělní stříbrné rychlojízdy Sáblíkové. Celkově mám zatím ze Sochi dobrej pocit, olympiáda je dle mýho názoru i přes menší organizační zmatky a nedodělky připravená dobře a zatím vše běží hladce. Trochu mi vadí, jak se občas v mediích do úvah o současné olympiádě míchá politika,historie, porušování lidských práv v Rusku a další věci, který se sportem vůbec nesouvisej – není to poprvý ani naposled, co se olympiáda koná v zemi, která vyznává jiné morální, kulturní i politické hodnoty než většina západního světa, tak nechápu to vyšilování.
V tomhle tejdnu v Sochi začne hokejovej turnaj mužů, takže hned ve středu se s kolegy z práce u nás doma podíváme na první zápas našich a švédů a budeme doufat, že se našim hokejistům bude dařit. V týdnu máme také v plánu navštívit letenské olympijské městečko a vyzkoušíme se zas brusle a další zimní radosti.
Kromě Sochi jsme v sobotu s řepákama natáčeli nové Neanonymní Alkoholiky – tentokráte mexický speciál – a musím říct, že to byl docela záhul a jsem rád, že jsme k účasti na místě překecali i kolegu Loua :). Premiéra bude již teď v sobotu!
Včera jsme s Žábou také stihli v Aeru film: Blízko od sebe a byla to neuvěřitelná nuda. Konverzační drama o jedný doufám-že-ne-typický americký rodince. Nechybí tam ani dějové zvraty hodné venezuelské telenovely… a výkony herců (Meryl Streepová, Julia Robertková, Juliette Lewisová, Chris Cooper a Vokurka) to nezacharňují…
Je tu opět polovina měsíce a jako vždy Vás Lukyhell s Ashmanem zavedou do světa alkoholu, kocovin, opicí a dalších radovanek. Dneska ochutnáme likéry….
Už déle jsme na tomhle blogu nepsali nic nového o naší amatérské filmové společnosti. Napravím to tedy dnešní porcí novinek, drbů a klepů 🙂
Začnu dalším dílem Neanonymních alkoholiků, který měl včera premiéru – Ashman a Lukyhell si pozvali do „studia“ abstinenta Loua a společně ochutnali několik rumů…
Včera jsme opět dokončili natáčení nového dílu sitcomu Na Točně – že jsem to tu psal už před třema tejdnama? To je fakt. Lukyhell ale zjistil, že v jedný vanový scéně se díky technické chybě (Lukyhell) nenatočil zvuk – takže jsme se včera opět sešli u Loua, já vlezl do vany a scénu jsme dotočili a pak to oslavili v řepský Sokolovně.
Lukyhell už pilně pracuje na střihu této jubilejní 20. epizody „Sedm dní či-li Točna“ a pokud vše půjde dobře, měla by být epizoda hotová do listopadu, kdy oslavíme 15 let existence.
Další pořad, který je téměž před dokončením, je epizoda z cyklu „Na Vlastní pěst“ o antiekologickém hnutí Black War. Zbývá dotočit několik scén v exteriérech a předpokládáme, že během listopadu, pokud vše půjde dle plánu, bude dílko též hotovo – a to i navzdory technickým problémům s chybějícím zvukem (ehm… Lukyhell) u exteriérových scén, které jsme natočili u nás chatě :).
15 let TV VONA? Budem dělat projekci? Jo nebo ne? Nebo to uděláme formou nějaký párty u někoho z nás, podobně jako jsme slavili 5 let? To se musíme doodnout a dáme kdyžtak včas vědět!
A na závěr si necháme plány do budoucna – o nich, kromě mnou připravovaného dílu „Na Vlastní pěst“ – „Univerzita zloduchů“, nemám žádný informace a proto doufám, že mí spolutvůrci už také něco píšou a mají něco „v šuplíku“ 🙂
A jsou tu dnes čtyři bojovníci, aby se poprali s výzvou, která je známá jako Centurion challenge. 100 minut na 100 panáků piva. Zní to jednoduše? Tak veřte, že není. Kdo dokázal tuto výzvu ustát a kdo naopak musel tuto bitvu vzdát? To vše a mnohem více v tomto videu….
Těmito třemi slovy by se dal shrnout můj uplynulý víkend. Začalo to v pátek v 19:15, kdy jsme měli s Chechtem sraz na stanici Slánská v Řepích a vyrazili k Ashmanovi na natáčení dalšího dílu Neanonymních alkoholiků. Tentokráte přišel na řadu další speciál – centurion challenge. Cílem bylo vypít 100 panáků piva za 100 minut. V našem případě se jednalo o europanáky (0,04l), takže si můžete spočítat, že se na osobu jedná o 8 piv za necelou hodinu a třičtvrtě… nebudu tu prozrazovat jak to dopadlo, kdo centurion dokončil, kdo nedokončil, kdo se poblil ani kdo je „iron man“ (ten který vydrží během soutěže nejít ani jednou na záchod)… to vše se dozvíte 15. Května, až bude premiéra tohoto dílu.
I vzhledem k této soutěži jsem se v sobotu ráno vzbudil s pocitem malátnosti a nevyspalosti, ale nedalo se nic dělat a museli jsme se přichystat na oslavu ségřinejch 30. narozenin, které slavila v rodinném kruhu v restauraci U Bílého Lva na Břevnově. Cestou jsme zařídili kytky, leonidas pralinky a tašku na dary a užili jsme si legraci s chytáním taxíka u Flory… nakonec jsme skoro přesně na čas dorazili do restaurace.
Dovršení věku 30 let je často v životě člověka taková až nesmyslně „důležitá“ psychologická hranice a přitom 30 let není žádný důvod k panice nebo k pocitu stáří. To je podle mě 40 , 50 a více let… U holek to často bejvá ještě podepřeno tím, že se domnívaj (zcela zcestně) že snad ztrácej svou mladou krásu či co… to je taky nesmysl. Většina holek, co znám, co byly hezké ve dvaceti, jsou hezké i ve třiceti a naopak mladé obludy jimi zůstávají i dále po třicítce :). Líbilo se mi tedy, že ségra si z věku nic nedělala a žádné „truchlení“ se v tomto ohledu nekonalo.
Z daleké vysočiny dorazil i Děda s Babičkou – děda si postěžoval, že už si taky připadá starý, neboť ho v metru poprvé v životě pustil někdo sednout (dědovi bude letos 80) . Táta i přes probíhající léčbu byl v dobrý formě a celkově to pro mě bylo příjemné odpoledne a rovněž nás překvapila i restaurace samotná, která se od fiaska před čtyřmi lety výrazně zlepšila.
V neděli se vyčasilo, tak jsme s žábou vyrazili na parukářku, jiřák a do riegrovejch sadů a udělali si takovej menší pěší výlet a já se těšil na večer finále extraligy, které mne tedy rozhodně nezklamalo. Fandil jsem jako správnej čech Plzni – a nejen kvůli dobrýmu pivu, ale i kvůli „Stračeně“. Zápas to byl napínavej a když zlínský Čech 10s před koncem zápasu srovnal na 3:3, byl to šok. První prodloužení bylo opravdu divoký – šance se střídaly na obou stranách a celkově jsem měl pocit, že v prodloužení měl Zlín menší převahu. Druhé prodloužení už bylo klidnější, bylo vidět, že síly docházej na obou stranách a měl jsem radost, že právě Martin Straka svou přesnou střelou rozhodl celé finále. Mimochodem pár desítek minut předtím (o pár tisíc kilometrů jinde) obdobnou střelou Jarda Jágr otevřel skóre zápasu mezi Bostonem a Floridou…
Lukyhell a Ashman si do nového dílu pozvali skoroabstinenta Loua a výsledkem je již jedenácté pokračování seriálu Neanonymní alkoholici, na který se můžete podívat tady:
TV VONA 