aneb ve stodole ve Lštění nahrál kvartet Mňouk a Šmekoralda své demo… 🙂
Tak několik z nedělních nahrávek jsem již dal na náš web – http://lstensti.webnode.cz/mp3-nahravky/
Technická kvalita zas tak oslnivá není, ale musíte vzít v úvahu, že ve Lštění není elektrika a že tedy při nahrávání jsme museli zároveň třít liščí ohon o ebonitovou tyč a vyrábět tak pohon pro starý magnetofon, na který jsme demo nahráli 🙂
Poker teda jen v pátek a v neděli. Sobota byla hokejová a fotbalová.
Ahoj,
už jste to teda skoro všichni ode mě o tom pátku slyšeli, ale i tak se zmíním.
Pátek: V pátek jsem si byl zahrát poker s jinou partou lidí. Ta (parta) rozehrála v předminulém týdnu pokerligu a vítěz bere kromě peněz i poker náramek, který dostávají vítězové profesionálních turnajů.
Myslel jsem si, jak se hezky rozehraju a nakonec je smetu, ale od prvních okamžiků jsem věděl, že to tak lehký nebude. Několik faktorů moji hru hodně narušilo.
1. Nikdo mi neřekl, že žetony 5 a 1 jsou vlastně 1000 a 500 a já si tak už od začátku připadal, že mám hrozně málo. Ale to beru jako svojí chybu, že jsem se nezeptal.
2. Rozdával stále stejný člověk a moc mu to nešlo. Hned v prvních hrách mi hodil kartu až na zem. Stejnej člověk mě připravil o dobré karty, protože omylem jednomu hráči rozdal karty tři. To už mě začalo štvát. A když začal míchat další, tak ten špatně odhazoval karty a udělal v tom takovej zmatek, že jsem nakonec tu hru nevyhrál
3. Hra byla hrozně zbrklá, hráči zapomínali na hráče před sebou a přeskakovali. Zapomínali, kdo ještě hraje. V tomhle nás musím pochválit, takový problémy nemáme. Nebo ne v takový míře.
4. Karty mi vůbec nechodily. To asi každej zná. A v součtu s jejich agresivní hrou se nedalo skoro nic uhrát.
Takže jsem se nakonec dostal k finálovému stolu pro 9 lidí a skončil jsem 9. (ze 14). Nic jsem nevyhrál, prohrál jsem 150,- (někteří i víc).
V hlavě jsem si svojí hru rozebral, napsal jsem jim na stránky, co mi vadilo a kluci šli do sebe a upravili pravidla 🙂 Asi jsem na ně neoholenej působil autoritativně. Nebo chtěj, abych zase přišel prohrát nějaký prachy 🙂
Sobota: Sparta OUT, finále Slavia vs. K. Vary.
Češi ve Slovinsku 0:0 a strašná mizérie! Hroznej českej fotbal!
Neděle: 20. pokerový turnaj s žetony.
Nejlepší hand: Petra poker, David a Martin postupka.
Nejvíc štěstí měl Luky. Z all-inu, kdy už měl jen pár žetonů se probil až do finále a u sebe měl cca 80% všech žetonů. (Jenže to bych nebyl já, abych to zase neotočil.)
Kompletní výsledky našich turnajů ve sportovce ke shlédnutí zde: Výsledky turnajů
po dlouhé době v roadcafé a v neděli nahrávání…
V sobotu jsme s Žábou brzo ráno vyrazili do Pardubic, kde ona měla jakési školení a já tuto příležitost využil k prohlídce města, kde se právě slavilo zahájení turistické sezóny – a to mimojiné i koncertem kántry kapely na náměstí, která hrála „zajímavou“ úpravu písničky Hotel California. Měl jsem sebou kameru, tak jsem ten skvost nahrál :).
Počasí bylo hezký, tak jsem se podíval na zámek a místní pávy (nebo co to je?), pak jsem našel pěkně vypadající irish pub poblíž hronovické ulice, bohužel v deset ráno měl zavřeno, tak jsem musel vzít zavděk nonstopem, kde jsem asi dvě hodiny četl knížku „Jak jsem vyhrál válku“ (kupodivu mě to i baví). Roadcafé otevřelo ve 12, tak jsem se přesunul tam a po příchodu Žáby jsme se tam zas stylově najedli (roadburgery) a napili (mojito). Po návratu domů jsem byl z výletu tak unavenej, že jsem spal až do nedělního rána…
v neděli jsme měli od půl jedné se lštěnskýma nahrávací session a zkoušku… nahráli jsme asi 6 písniček na demo (možná sem po té pár ukázek hodim). Vtipné bylo, když Zvonimír přišel o hodinu později, protože si zapomněl posunout čas.
Situace na naší politické scéně je tristní už od parlamentních voleb, kdy došlo k patové situaci. Od té doby to je jedna velá křeč, jeden velký cirkus, jedno velké přetahování poslanců apod. Hlasování o nedůvěře vlády jsem sledoval v přímém přenosu zároveň s přímým přenosem hokejového play off Plzeň-Slavia. Asi uhodnete, který z programů byl zajímavější a kde jsem setrvával déle.
Kdežto na hokeji.
„Bednář se řítí do slibné šance… ppřihrává Červenkovi… a, výtečný Chábera. Plzeň zakládá rychlý protiútok… puk má Straka… nedostal se ale do útočného pásma… a teď jedou Slávisté
v přečíslení tři na jednoho…“
Ani ten Dařbuján s Pandrholou to nezachránili. A teď nás čekají vleklé boje o sestavení nové vlády, Klausovi samolibé úsměvy na tváři, zdržování, korupce… a snad předčasné volby. Dle mého názoru je politická morálka pěkně dole. Asi by to chtělo úplně nové lidi… nebo jinak budu hlasovat pro Balbína, to je totiž jistota.
Včera proběhlo čistění akvárka, ryby zatím počkaly v modrém kýblu. Bývalo jich 18, teď jich čekalo jen 13.
Po hodině propírání kamenů, protrhávání rostlin a drhnutí skla od řasy se ryby mohly zase nalejt zpět. Dnes jsem jich napočítal už jen 12. Třináctá zemřela ráno při porodu, ležela dole na kamenech… A nové rybky nikde… Blbý.
tak opět pár filmů, které jsem v poslední době viděl… Walk hard – Dewey Cox Story
Perfektní parodie na hudební biografie – jako např Walk the Line o J. Cashovi či Ray o R. Charlesovi. Hlavní hrdina filmu, Dewey Cox, je mixem těhle dvou a sledujeme jeho cestu od mládí, kdy se musel vyrovnat se ztrátou svého bratra, kterého omylem přesekl mačetou až po stáří kdy je uveden do síně slávy… zažije vzestup i pád, najde svou lásku, složí řadu nesmrtelných hitů, setká se v indii s Beatles či Patrickem Duffym, který má ve filmu cameo … 🙂
Film rozhodně pobaví ty, kteří maji rádi a znají ony původní „předlohy“, ostatním asi nic moc řikat nebude. Každopádně za sebe rozhodně doporučuju.
Marley a já
Tak jsme zas byli v kině… Owen Wilson je dobrej herec a Jennifer Anistonová je zas ještě docela kočka, tak jsem si řikal, že tahle komedie by nemusela bejt špatná…. no ale bohužel jsem byl spíše zklamán… zasmál jsem se asi 2x a dojemný příběh o manželské dvojici, která si pořídí štěně, které s nimi stárne a na konci… snad to mohu prozradit… umře… je dost
slabej. Je vidět, že film má působit hodně na city (v americe je to prý záruka úspěchu), takže je tam hodně roztomilých záběru na malé štěně, pak na jeho vylomeniny a na konci pes skoro 10 minut umírá…. no nic pro mě …
MILK
Příběh gayského (divné přídavné jméno) aktivisty Harveyho Milka je bezesporu zajímavým svědectvím silné vůle a odvahy. Film je především hereckým koncertem Seana Penna, který za svůj výkon dostal Oscara. Doporučuji
Město Ember
Tenhle fantazy film mě nadchl! Příběh dvou mladých lidí, kteří se snaží uniknout z bortícího-se podzemního města kdesi v budoucnosti má v sobě všechno, co má správné SF mít – napětí, podivné vynálezy, výrazného záporáka (zde výborně hraje Bill Murray), ošklivé příšery aj….
Wrestler
Docela drsnej dramatickej film ze zákulisí amerického wrestlingu. Mickey Rourke hraje stárnoucího Wrestlera, který se snaží i přes jeho vysoký věk stále udržet ve formě a zápasit.
Film je docela napínavej, i když konec trochu předvídatelnej. Rozhodně doporučuju ke shlédnutí.
tak tohle bude příspěvek pro všechny Canonisty, kteří mají nebo budou mít stejný problém…
Jak už jsem tu psal, při posledním focení se mi z ničeho nic po zmáčknutí spouště na displeji mého Canon 350D objevilo hlášení „Err 99“. Nepomohlo ani přístroj vypnout a znovu zapnout.
Doma jsem trochu procházel internet a manuál
Err 99 je v manuálu popsán jako jakasí další nespecifikovaná chyba – nejčastěji se může objevit např. při použití nekompatibilního objektivu apod – v mém případě toto samozřejmě nebyl důvod potíží.
Doporučuji tedy v takovém případě provést následující:
1) Sundat objektiv a opatrně očistit kontakty mezi tělem přístroje a objektivem. Doporučuji po té nasadit jiný (funkční) objektiv (máte-li k dispozici)
2)Pokud máte možnost, vyměnte paměťovou kartu v přístroji.
3) Vyndat baterie – a to i tu, která má na starosti „pamatování si“ data a času – v 350d ji naleznete jí v bateriové šachtě na jedné stěně šachty
4) Nechat foťák v klidu cca 2 hodiny (klidně i déle)
5) Vložit opět baterii (ideálně jinou, abyste tak případně vyloučili vadnou baterku)
6) zkuste fotoaparát zapnout a něco vyfotit
Pokud err 99 zmizel, máte kliku, pokud ne, můžete zkusit zkontrolovat, zda máte aktuální firmware (u 350D je to tuším verze 1.0.3). Pokud ani to nepomůže, bude nejspíše nutné zajít do servisu.
Já jsem dal 4.3. přístroj reklamovat do Czechcomputeru, kde jsem jej zakoupil (při stěhování jsem ztratil záručák, takže jsem nemohl jít přímo do AWH, servisního centra Canon ČR) a dnes (23.3.) mi z CzechComputeru sdělili, že aparát posílají do AWH. Trochu s podivem, že až po 20ti dnech, ale což, klidně si počkám… jsem jen zvědavej na příčinu potíží. Jakmile se jí po vyřízení reklamace dozvím, napíšu ji sem.
chtěl jsem psát úplně o něčem jiném, ale tohle je můj dnešní objev.
Ahoj plantážníci. Stejskalo se Vám po mně? 😉
Jedna z prvních věcí, kterou jsem udělal, když jsem se objevil u počítače s internetem, byla nalistování si našeho blogu. Moc tam toho nepřibylo a to jsem byl sakra zvědavej, co se tady za ten tejden událo.
Díky těm pokerovejm maniakům, kteří nás včera odchytli ve sportovce, jsem objevil redakční systém na dělání pěknech webů. Registrace je rychlá – mail, heslo, pak doregistrace z mailu a už můžete nastavovat, co na stránkách bude a nebude a cpát do toho obsah. Za čtvrt hoďky jsem vyrobil něco takovýhleho fience.webnode.cz.
Je to jednoduchý, rychlý a hezký a píšu to sem nejen proto, že si teď každý z vás může udělat hezkou stránku, ale hlavně proto, že bychom v tom mohli vyrobit VONA stránky. Koukněte se na to a napište mailem nebo do komentářů, co si o tom myslíte.
zase o dva zuby míň…
Tak ve středu jsem byl opět u zubaře na trhání dvou zbejvajících ošklivých zubů – zbytek šestky a jedna osmička. Šestku měl ven hned, osmičku páčil asi půl hodiny ale nakonec se povedlo. Plival jsem sice krev a kusy tkáně, ale vůbec to nebolelo a to ani po té, co přestala učinkovat anestézie. Druhý den (čtvrtek) už jsem v restauraci U Dvou Hrabalů, normálně večeřel – mimochodem tuhle žižkovskou restauraci teď navštěvujeme docela často – maj tam speciality z olomouckých tvarůžků a další dobrá jídla.
V pátek jsem byl na ségřiný promoci, je z ní už inženýrka ekonomie, večer jsme to v rodinném kruhu oslavili v restauraci U Bílého lva, která tentokráte velmi zklamala (nepříjemná obsluha, překopanej jídelák, místo původní plzně nyní krušovice….). Přežral jsem se a druhej den mi bylo blbě od žaludku, navíc mě začalo bolet v krku, což přišlo v tu pravou chvíli, neboť jsme v sobotu večer hráli s Basketles v kladenském Dundee Jamu. Byl to tak trochu koncert mrzáků – já nemohl pořádně zpívat, Fefi taky ne, protože má naštíplí žebra, takže celej koncert odtáhl hlavně Mńouk, kterej, zejména v druhý puli večera, dal do zpěvu vše a publikum opět pařilo jak oživot – koncert byl zakončenej sérií písniček Twist and shout / Dizzy Miss Lizzy / Money a závěrečnou Hey Jude¨.
16. dubna budeme s Basketeles hrát po cca 2 letech opět v Praze – tentokráte v klubu Batalion, tak jste zváni!
V neděli jsem se celej den léčil a dneska jsem zas v práci, byť nastydlej a už se těšim na vyndavání stehů z huby :).
Filmová adaptace akcí nadupané hry… bohužel s minimem akce
Filmový přepis Hitmana dopadl dobře. Nevím, jestli se děj držel alespoň trochu herní předlohy, ale diváka libujícího si v akčních filmech musel uspokojit. Jistě, nejednalo se o veledílo s hlobokým poselstvím, ale děj měj spád, příběh byl jasný a akce byla dobrá… a bylo jí hodně. Max Payne v tomhle všem zaostává.
Pokud jste někdo hráli hru Max Payne, film jste si určitě museli představovat jako drsný ultra akční thriller ve stylu krvavých baletů Johna Woo. Vyobrazení akčních scén ve hře také filmy tohoto hong-kongského mága připomínali. V tomto film zklamal. Napíšu to ještě několikrát v tomto blogu, protože to je pro film nejvýstižnější – málo akce.
Ne že by tu akční scény nebyly, ale vzhledem k předloze jich tu je málo, v podstatě jen dvě, což je pěkná ubohost. Tyto opuštěné 2 akční scény nejsou natočeny špatně, ale ve srovnání s matrixem zaostávají. Příběh je v podstatě detektivka, která nepřináší vůbec nic nového. Je to klasický klišoid. Maxovi zabijou ženu a dceru, on potom pátrá po jejich vrazích. A samozřejmě je najde. Mark Wahlberg odvádí dobrý výkon, roli akčního hrdiny si už koneckonců několikrát vyzkoušel (např. Odstřelovač). Ve filmu se o Maxovi pořád mluví, jako o zlomeném muži, který přišel o rodinu. Mark ovšem zlomeně až moc nevypadá, možná že jiný herec by lépe zvládnul tu vnitřní ztrhanost.
Tenhle film je od své předlohy zkrátka hodně mimo. Je to spíše taková zajímavá vizuální hříčka, takový dlouhý vidoklip. Vizuální stránka zajímavá opravdu je a na některé záběry se dívá hezky- pomalu padající vločky, vize valkýr létajících nad městem… Režisér se zaměřil na vizuální ztvárnění a děj šel do háje. Vazby k předloze tím pádem taky.
Max Payne si zasloužil adaptaci režírovanou Johnem Woo s drsný hrdinou, který nešetří olovem. Tanhle snímek je od předlohy vzdálen na kilometry, je to jen taková vizuální hříčka postavená na obehraném příběhu pomsty. Kdyby příběh sloužil jako propojení mohutným akčním scénám (jako ve hře) asi by to celkem fungovalo. Takhle tenhle klišoidní příběh spojuje jen scény s padajícími vločkami. Závěrečná scéna (až po titulcích) naznačuje pokračování. Jestli vznikne, doufejme, že tam bude více akce. Aspoň o 300%.
V pátek jsme s Peťulou zamířili do kina. Šli jsme se podívat na Watchmen. Komiks neznám, začátek byl zdlouhavej, naštěstí hned ze začátku byla jedna vydařená akční scéna, takže jsem vydržel čekat na další. Film se pak docela rozjel Příběh je zajímavej i když ne moc originální. A na konci vyvstává otázka, zda zničení několika měst plných lidí za účelem celosvětového míru je vlastně dobré či špatné… Hrdinové ve filmu se na tom neshodli. A Rorschach je hodně dobrej!
Zato v sobotu jsem vyrazili na muzikál MONA LISA.
Dostali jsme lístky od mojí sestry, zrovna koukám, kolik by stály normálně na kase (149kč jeden). Seděli jsme na balkóně úplně vzadu. Na podium bylo vidět v pohodě. Koukání na dálku sice už není moje doména, ale kdyby ten muzikál byl dobrej, tak mi ani moc nevadi, že nevidím jakou barvu očí má ten kterej zpěvák. Zážitek to byl hroznej. Párkrát jsem se přistihl, že sleduji práci osvětlovačů. Vydrželi jsme do přestávky a pak jsme se vypařili. Dějově hrozný, hudebně hrozný, zpěv průměrnej. Monika Absolonová, Helena Vondráčková, Ali Amiri, Tomáš Savka… jeden lepší než druhej 😉 OFICIÁLNÍ STRÁNKY MUZIKÁLU
Večer jsme zachránili u Finského filmu Musta Jää (Černý led) a taky jsme dokoukali Slumdog Millionaire. Nechápu, jak to mohlo získat tolik oscarů, tak úžasný mi to nepřišlo. Ale na jedno zkouknutí se ta pohádka pro dospělý dala zvládnout.
Neděli jsem strávil na chatě a už se docela těším až bude víc hřát sluníčko.
Shrnutí:
Na Watchmen jdětě, na Mona Lisu nechoďte, na Milionáře z chatrče se koukněte, ať víte, čemu se teď dávaj Oscaři, a na chaty jezděte 🙂
… aneb mnozí z mějch přátel už ho znaj, ale pro ty, co ho ještě neviděli, ho trošku představím…
Steve Riks je imitátor známých /zejména britských/ hudebníků, který se do povědomí naší veřejnosti dostal zejména díky serveru Youtube.com. Steve Riks se však v británii proslavil už v 90. letech, byl frontmanem kapely Rockin´ berries a vystupoval i v lokálních televizních show.
Seznam osobností, které Steve s úspěchem paroduje je uctihodný – za všechny jmenujme:
-Všichni čtyři Beatles
– Freddie Mercury
– Elton John
– Elvis Presley
– George Micheale
– Bee Gees
– David Bowie
– Jagger a Richards ze Stounů
– Liam a Noel z Oasis
– Ozzy Osbourne…
a mnoho dalších…
Nejen že Steve dokáže parodovat pohyby, kostým či styl a intonaci hlasu, ale navíc je i zdatným hudebníkem (hraje na kytaru , baskytaru a piano) , takže na Youtube je k nalezení spousta písniček v podání jim imitovanými hudebníky…
No a teď Vám nabídnu několik mých nejoblíbenějších scének z youtube od Steva Rikse:
TV VONA 