vražda na Žižkově

aneb něco z historie….

Už je to delší dobu, co mě na olšanských hřbitovech zaujal tento hrob, resp text na pamětní desce – snad ho přečtete i z této fotky:

„Zde odpočívají v Pánu Augustýn, Václav, Marie a Antonín, dítky, které dne 27. října 1861 s otcem Augustýnem Zimmermannem na Žižkově násilnou smrtí svůj život dokonali. Věnuje Karel Moldner“

Dlouho jsem na internetu pátral něco bližšího o této události, bohužel však bez úspěchu. Zkusil jsem to tedy nyní, cca po dvou letech, znovu a hle! V novinách „Hlas Trojky“ (noviny městské části Praha 3) jsem našel následující článek, který zde s dovolením uvedu:

Na naši prosincovou výzvu k napsání kriminální-
ho příběhu, který se nějak pojí se Žižkovem před
sto lety, se jako jediná ozvala MVDr. Bronislava
Svejkovská. Poslala nám velmi zajímavý článek,
popisující tragickou událost, která se stala v ro-
ce 1861 na vrchu Žižkově, nyní Vítkově. Nechej-
me vyprávět dr. Svejkovskou:

Na III. Olšanském hřbitově, v 9. oddělení u ces-
ty, která je rovnoběžná s ulicí Jičínskou, se na-
chází místo, kam byly pohřbeny děti Augustina
Zimmermanna. Zásluhou publikace Olšanské
hřbitovy (J. Lána) víme, jaký text byl napsán na
nyní poškozené tabulce umístěné nad hrobem:
„Zde odpočívají v pánu Augustin a Vácslav, Ma-
ria a Antonín, dítky, které 27. října 1861 s otcem
Augustinem Zimmermannem na Žižkově násil-
nou smrtí život svůj dokonali.“ Jeroným Lána
vysvětluje, že nešťastný dělník A. Zimmermann
po obdržení soudní výpovědi z bytu ze zoufal-
ství zavraždil v onen tragický den své děti, tři
chlapce ve věku 7, 5 a 1 rok, a čtyřleté děvčátko.
Sám pak spáchal sebevraždu. Náhrobní kámen
zakoupil ze soucitu, ač nebyl příbuz-
ným rodiny, kameník Karel Möldner. Modlící-
ho se klečícího andělíčka na náhrobku zaplatila
a dodala obec Žižkov.
První informace o události jsem našla v novinách:
Např. deník Čas mj. uvedl, že
cit.: „… smutný tento čin jest,
jak již bylo praveno, na Žižkově,
a to za zdí, jenž se za známým
letohrádkem na Žižkově táhne.
Zimmermann byl ženat za vdo-
vu, jenž jedno dítko již v prvním
manželství měla. Toto však neby-
lo mezi zavražděnými“. Národní
listy napsaly informace o bydlišti
rodiny (dům č.182/V na Josefo-
vě) a o škole nejstaršího chlapce
(Hlavní škola při kostele sv. Ja-
kuba na Starém Městě). Matka
zavražděných dětí se jmenova-
la Franciska (Františka) a otec
Augustin. Starší chlapec Franti-
šek pocházel ze ženina prvního
manželství s Martinem Sýkorou
a v době tragédie mu bylo 10 let.
Martin Sýkora zemřel dva roky
po svatbě na následky fraktury
hrudní kosti. Po roce se vdova
znovu provdala, a to za Augustina Zimmermanna,
mlynářského pomocníka, který se stal tehdy 3letému
Františkovi Sýkorovi poručníkem. Manželům se na-
rodil rok po svatbě syn Augustin (1854), v roce 1856
chlapec Václav, za rok a půl přišla na svět holčička
Maria a nakonec v listopadu 1860 chlapeček Antonín.
Rodina se několikrát stěhovala a vždy se pohybovala
v blízkosti vltavského břehu, kde se v té době nachá-
zelo mnoho mlýnů.
Osudným dnem byla neděle 27. října. V pondělí,
28. října, našla žena drážního hlídače těla všech pěti ze-
mřelých v prohlubině zdi u bývalé Hrabovy zahrady za
altánem na vrchu Žižkově. Podle novin odvedl otec děti z domu
buď ráno nebo odpoledne. Shodly se na tom, že se na místě činu našly dvě láhve od vína. Vínem otec
děti pravděpodobně omámil nebo uspal, což není jisto. „Za příčinu tak hrozného skutku udává lid peněžní nesnáze a ztrátu bytu… v minulých dnech pozorovati prý bylo na něm velikou těžkomyslnost“, jiné „…že nebylo na něm
nic neobyčejného pozorovati“.

Podle pitevní zprávy zemřely děti následkem vykrvácení z tepen na rukou. Smrtelné zranění provedl
vlastním dětem otec, příčina jeho smrti je stejná. Pohřeb otce i dětí byl stanoven na 31. 10. 1861, pohřební místo: Volšany. Nakonec se pohřeb dětí konal v pátek 1. listopadu 1861 v odpoledních hodinách za účasti mnoha tisíc
osob. Národní listy z 2. 11. napsaly mj.: „…kolem vozu šli ve dvou řadách malí hoši, kteří nesli rozžaté svíce a za vozem čtyry bíle ustrojené družičky nesoucí na poduškách čtyry věnce. JV. Císař Ferdinand Dobrotivý věnoval značnou sumu na vystrojení pěkného pohřbu. Na Volšanském svatém poli byly
všechny děti v jeden hrob pochovány.
Lékaři seznali, žeubohý otec na mysli pomaten byl, jelikož se cizích částek v mozku nalezlo“. O tom, jak bylo naloženo s tělem A. Zimmermanna se noviny nezmínily.
Paní Františka Zimmermannová přežila svoje čtyři
děti a manžela o celých deset let. (kráceno) – Bronislava Svejkovská

Tolik tedy k osudu jednoho hrobu.

 

A ještě drobná zmínka o celé události z Národních listů z 29.10.1861

Luke